Ron je viděl, jak se objali a vydali se spolu do hradu. Nakopl první kámen, který mu překázel v cestě. Definitivně jí ztratil.

Bloudil hradem, pil whiskey a myslel na ni. Na tu, která mu definitivně zlomila nejen srdce, ale i duši. Netušil, jestli si ho všimli i Draco s Hermionou, ale bylo mu všechno jedno. Chtěl ji tak moc, že by i zabil, jen aby byla opět jeho, ale co by mu to bylo platné, kdyby sám seděl v Azkabanu a ona nebyla s ním. Nechtěl respektovat její rozhodnutí, nechtěl se dívat na její štěstí s někým jiným, věděl, že to podělal a mohl nadávat akorát sobě. Ve svých myšlenkách se tak ztratil, že došel před Buclatou dámu.
"Heslo?"
"Albert Brumbál," zkusil to. Asi zapomněl nebo mu to vypadlo z hlavy.
"Kdo nezná heslo, tak nemůže vstoupit, pane Weasley."
Po schodech naštěstí vycházel Harry.
"Albus Brumbál," řekl Harry heslo a obraz se odklonil.
Ron vstoupil za kamarádem a uvelebil se s flaškou ke krbu. Pil tak dlouho, dokud nedopadl.

Je den plesu, konečně. Ginny s Harrym ležela v posteli a spokojeně se usmívala ze spaní. Těšila se, že Harry konečně uvidí její šaty a nemohla se dočkat výrazu Draca Malfoye, až uvidí Hermionu. Měly to dokonale vymyšlené, účesy i make-up, a tak už se samou radostí probouzela. Harry tiše chrápal, na ples se mu nechtělo, protože byl i pro kouzelnickou veřejnost a on se nechtěl opět dostat do centra dění. Snad bude mít i Ron tolik rozumu, aby došel střízlivý. Přetočil se k Ginny a přitáhl ji k sobě blíž.

Hermiona se zatím na hradě oddávala ničím nerušenému spánku. Její tři spolubydlící zatím vstávaly, protože neměly čas na přípravu na ples.
"Parvati, co si vezmeš na sebe," ječela svým vysokým hlasem Levandule.
"Nevím,"zařvala z koupelny, "a ty?"
"Ty šaty, co jsem měla minule, když mě Ron pozval na rande."
"Jak se to s ním vyvíjí," optala se a to zaujalo i Hermionu.
"Nemám tušení, moc se o tom nebavíme, jde spíš o sex."
"Aaaach, tak asi tak?," protáhla Parvati první slovo a přihlouple se zahihňala.
"Mnohem intenzivnější," mrkla na kamarádku,"ale absolutně nevím, jestli to vydrží."
Hermiona se málem pozvracela. Nechtěla poslouchat ty dvě slepice, jak se bavily o Ronovi a už vůbec ne o tom, jaký je v posteli. Litovala, že nezůstala u Ginny a Harryho, ale, jak sama řekla, chtěla jim dopřát soukromí. Proto se pomalu zvedla a bez jediného slova se vypařila do ložnice šestého ročníku, kde měla víc přátel než ve svém ročníku.
"Ahoj, Stephanie, můžu si u vás udělat ranní hygienu? Ty dvě se nedají poslouchat."
"No, víš, chtěla jsem ti navrhnout, jestli nechceš k nám do ložnice, Ginny teď bydlí v Prasinkách a já vím, jak se s těma husama milujete, holky souhlasí."
"Fakt můžu? Opravdu?"
"Stejně jsi tu pečená vařená, tak proč by ne," souhlasily i Tori a Helenne.
"Po snídani si přenesu věci. Díky, holky," usmála se a nemohla uvěřit vlastnímu štěstí. Dnešek bude dokonalý.

Draco se probudil s příšernou bolestí hlavy a to i přes to, že vůbec nic nepil. Bručel už od rána jako mrznout a nemohl najít lektvar proti bolesti.
"Theo, hej, nemáš lektvar proti bolesti hlavy?"
"Ty jsi zase pil?"
"Ne, včera jsem se na tý párty chlastu ani nedotkl."
"Tak jak to, že tě bolí hlava?"
"Asi z nervů, Pastorek dnes přivede rodiče Hermiony a já mám nervy v kotlíku. Spíš v kotli."
"Tak to chápu, co chceš dělat?"
"Nic, ale chci jí vidět, jak se směje a je šťastná."
"Zkus letos nebýt Malfoy, buď tím fajn klukem, ze kterého jdou holky do kolen a získej ji jen pro sebe, buď Draco, její kamarád z knihovny," poradil mu kamarád.
"Má recht, jsme tví nejlepší přátelé a já být na tvým místě, tak se snažím co to jde,"řekl Blaise.
"Kluci, byl jsem smrtijed, ona je kamarádka Harryho Pottera, Ronalda Weasleyho a jeho sestry, nemám nejmenší šanci."
"Jo, ale nic z toho jsi přece nechtěl. Nebo snad jo? Chtěl jsi být na straně Voldemorta? Všichni víme, že tvůj otec byl svině," zarazil se Blaise, "a ty a tvoje matka jste jen trpěli."
"I když to zní dobře, to co říkáte, tak budu vždycky jen kamarád z knihovny."
"A ten lístek, co ti poslala s tou básničkou, si četl? Tohle se neposílá kamarádovi", řekl Theo.
"Víte co? Pojďme radši na snídani, protože poslouchat vás ještě chvíli, tak ze mě uděláte světce. A to fakt nejsem."

Shon dívek před plesem zajistil na všech kolejích dvě věci. Za prvé, dívky, které se mohly přetrhnout o koupelny už od samého rána a chlapce, kteří nevěděli, do čeho píchnout a za druhé trapasy a výbuchy smíchu nebo pláče.
Ronovi to bylo očividně jedno, před obědem se probral z kocoviny na gauči u krbu, zvedl se a šel na jídlo.
Cestou potkal Gladiolu Danielsovou, kterou pozval.
"Ahoj Rone, těšíš se už na ten ples?"
"A ty jsi kdo?"
"No, pozval jsi mě, tak jsem myslela že si aspoň zapamatuješ moje jméno."
Odfrknul si a sjel ji pohledem. Schody právě scházela Hermiona.
"Tak na to kašli, jdu s Brownovou, jestli sis myslela, že z toho něco bude, je to tvůj boj, čau." Dívka se rozplakala a Hermioniny paže ji okamžitě objaly.
"Rone, ty jsi fakt idiot! Tohle si Gladiola nezaslouží. Nic si z toho nedělej, on je prostě jen blbej. Znáš Terryho Boota?"
"Jo, z.. znám, p.. proč se ptáš?"
"Terry včera přišel k našemu stolu a ptal se mě, jestli jdeš opravdu s Ronem. Chtěl tě pozvat na ples, ale nestihl se tě zeptat dřív, než tě pozval ten... ," sdělila jí Hermiona.
"Opravdu? Vždyť se mnou mluvil předevčírem a nic neřekl."
"Asi se styděl zeptat, tak za ním běž."
"Díky, Hermiono," utřela slzy a vyšla směrem k velké síni.
Chvíli propalovala Rona pohledem.
"Můžeš mi vysvětlit, co to mělo znamenat? Vždyť jsi ublížil holce, kterou ani pořádně neznáš?!"
"Co mi je po ní," zařval na celé schodiště, "starej se radši o toho svýho smrtijeda, co má von a já ne?!"
"Třeba se nechová jako idiot. Na nic si nehraje a nemá potřebu dávat lidem najevo svou ubohost a nežere jako prase!"
"Zahráváš si, Hermiono," řekl a přistoupil blíž, "já bych ti mohl dát všechno."
"Tohle si musíme pro jednou vyřídit. Draco projevil alespoň trochu citu, i když se stal čím se stal. Nebudu ti nic vysvětlovat, nemá to cenu. Myslela jsem si, že jsme my dva přátelé."
"To sotva, když se dokážeš válet se smrtijedama, tak se s nima válej, ale s tebou už jsem skončil."
Jen jednou v životě dala někomu pěstí, ztratila kontrolu nad svými emocemi a teď se to stalo podruhé. Vrazila Ronovi snad ještě větší ránu než tehdy Dracovi.
"Jsi ubožák, Ronalde. Ani nechci myslet na to, jak ses změnil, to i ten smrtijed, jak mu říkáš, je milionkrát lepší člověk než ty," řekla tiše a odešla od něho, aniž by se ohlédla.
Ve vstupní síni na ni vše padlo a když došla k nebelvírskému stolu, sesypala se. Proud slz jí stékal do dýňového džusu, ale bylo jí to úplně jedno. Musela konečně sama sobě přiznat, že o něho přišla i jako o kamaráda.

Draco zahlédl dlouhé kudrnaté vlasy. Seděla sama a opět brečela. Chtěl se ujistit, že to není nic vážného a pak se ukázal Weasley s rýsujícím se monoklem přes půl obličeje. Zmijozelský stůl vybuchl smíchy, jen Draco na něho zíral s vražedným výrazem, podíval se k nebelvírským a zpět na toho zmetka.
"Řekl bych, že bys mu měl zmalovat ten jeho tupej ksicht, ale Hermiona to udělala asi za tebe," naklonil se k němu Theo.
"Pottere, hej, Pottere," mávl Draco na Harryho, "co se děje mezi Weasleym a Grangerovou, "zeptal se už tlumeným hlasem.
"No, hned po válce se dali dohromady, ale on se zajímal jen o jídlo, práci v Kejklích a vůbec, celkově si Hermiony nevšímal. Bydleli jsme spolu všichni tři a jí to přestalo bavit, ale hlavně se odmilovala. Rozešli se a on to nedokázal pochopit. Ale proč tě to tak zajímá, Draco? "
"Tak se na ní podívej a možná ti dojde, že není v pohodě. Docela se z nás stali přátelé a záleží mi na tom, jak jí je."
"Zjistím víc a dám ti vědět," usmál se Harry a poplácal ho po rameni.
"Dík," ušklíbl se.
Ronalda už sekýrovala Ginny a když se Neville dostavil, Ron obdržel facku i od něho.
"Co blbneš Neville? Jsi normální," zeptal se ublíženě Ron.
"Víš, Ginny,"na Rona se ani nepodíval,"on si je moc dobře vědom toho, co řval na Hermionu na schodišti a prosím, nenuť mě, abych to opakoval. Je mi z něho zle."
Draco to už nevydržel a šel za nimi.
"Longbottome, co řek, ten odpornej hajzl?"
"Nic, co by tě mělo zajímat, Malfoyi."
"Ach ne, Harry? Harry," snažila se upoutat kamarádovu pozornost Hermiona.
"Ano, Hermi,"neodpověděl, protože sledoval co se vlastně stalo.
"Dojdi pro Hagrida, musí je od sebe odtrhnout, vždyť ten vůl je schopnej se nechat zabít!"
"Už letím, ale po tom všem, co jsi mi řekla se vážně divím, že ti na něm ještě záleží," šeptl a šel k učitelskému stolu,"Hagride, Hagride, dostaň je od sebe, prosím, jinak z Malfoye a Rona zbyde jen krvavá kaše."
Hagrida se zvedl od stolu, došel až ke dveřím, kde stál Ron, Draco a Ginny, chytil Rona za lem hábitu a táhl ho na nádvoří před vstupní síní.
"Co zase vyvádíš, Rone?"
"Ona šuká s Malfoyem, Hermiona je smrtijedovou kurvičkou!!" Ron řval jako smyslů zbavený na celé nádvoří a bylo mu jedno, kdo ho uslyší. Bohužel pro něj, šel okolo Blaise.

Celá škola už věděla, co se stalo mezi Ronem a Hermionou. Jen jedna osoba z toho měla skutečně radost. Levandule se ve společenské místnosti vrhla Ronovi okolo krku.
"Lonánku, jsem na tebe tak pyšná, ale nevyhodí tě, že ne?"
"Ne, nevyhodí, co budeš mít na ples za šaty, ať se barevně sladíme," řekl bezvýrazně.
"Jen hábit," zavrněla mu smyslně do ucha,"víc nic."
"Ptal jsem se na barvu, ale zní to zajímavě," jemně ji skousl krk.
"Jste nechutný," prohlásil Dean.
"Hej, Brownová," zařval Seamus na celou místnost,"jsi opravdu tak nadržená nebo se jen zoufale snažíš nebejt sama."
A všichni, kdo ho slyšeli se dali do smíchu.

Hermiona a Ginny se už chystaly na ples. Vypadaly opravdu nádherně. Hermiona si kouzlem narovnala vlasy a Ginny jí je zapletla do jednoduchého účesu, který doplnila sponou.

Zvolila jednoduchý make-up a oblékla se do svých šatů, které doplnila koupeným náhrdelníkem.
"No páni, Hermiono, vypadáš jako princezna," vydechla Ginny, když si ji prohlédla.
"Ginny, sice tak možná vypadám, ale tvůj bratr," neodpověděla, protože jí hned rázně utla.
"Můj bratr má zákaz na ples jít, od ředitelky, buď v klidu a užij si ples s Dracem. Vsadím se, že dnešek bude dost emotivní," všimla si, že by chtěla protestovat, "musíš si to užít, prostě jdeš s Dracem a věřím, že to bude fajn. Od toho nakupování před skoro týdnem jsem ho párkrát sledovala, bude to pro tebe pohádka."
"Sledovala? Co tím myslíš, Ginny, co se má stát?"
"Však už pojď, Harry a Draco na nás čekají."

Hermiona nemohla být více natěšená. Byla napjatá očekáváním a snad měla i strach. Když vešla dubovou branou do vstupní síně, zavřela oči, zhluboka se nadchla, otevřela své krásné oříškově hnědé oči a vyhledal pohledem Draca Malfoye.