Tak ubíhala cesta dál a dál, až dojeli do Bradavic. Na nástupišti stál Draco Malfoy, vyhledávajíc pohledem krásnou brunetku, která mu už v prváku popletla hlavu.

Hermiona vyhledávála v davu zrzavé vlasy Ronalda Weasleyho,ale místo oranžové barvy zahlédla téměř bílou barvu a šedé oči. Pousmála se pro sebe, sklopila oči a rozplácla se jak dlouhá, tak široká přímo pod nohy Draca Malfoye.
"Jau, sakra. To jsi mě nemoh chytit, Malfoyi, když čumíš přímo na mě?!"
Všichni v okolí, co její pád zaznamenali, se začali smát.
"Jsi v pohodě," zeptal se Draco.
"Ne, bolí mě ruka. Proč jsi teď milej?"
"Nejsem, Grangerová, ale ten pád vypadal jako z hororu."
"Tak to všem řekni."
"Není co říkat, buď opatrná." A zmizel jí z dohledu.
Ve velké síni bylo vše tak, jako by zde žádná bitva neproběhla. Profesorka Prýtová se nyní ujala role zástupkyně ředitelky a Minerva McGonagallová usedla na místo po Severusi Snapeovi.

"Ticho, prosím, ráda bych na úvod dnešního večera sdělila pár informací. Žádám sedmý ročník a dodatkový, aby po večeři zůstali na svých místech. Šesté a páté ročníky zde zůstanou zítra po snídani."
Pak došlo k zařazování. Moudrý klobouk letos nezpíval, jen všem oznámil jména kolejí. A na hostině se objevil Ron.
"Jdete pozdě, pane Weasley. "
"Omlouvám se, paní profesorko."
Usedl k nejbližší lavici nebelvírských, usadil se a začal se cpát. Všechny znechucené pohledy vycítil.
"Coe? Já hýgen nehehl."
"Rozuměl mu někdo?"
"Že týden nejedl," řekla odevzdaně Hermiona," ale to neznamená, že se musíš furt ládovat jako prase."
Ron k údivu všech polkl.
"Tebe to ještě nepřešlo?"
"Ne, a jsem za to ráda."
"Kdes byl? Mamka s taťkou už z tebe šílí," řekla Ginny.
"Ať jdou taky k čertu."
"Jaký je heslo, "utrhl se na Hermionu a té už tekly slzy proudem. Asi instinktivně zvedla hlavu a hledala jeho oči. Theodor Nott, její nejlepší přítel, opora a vrba, ihned pochopil.
"Draco, už zase Weasley."
"Vypadá příšerně už teď, ale já ho v tom nechám. Už jí ublížil dost. Ať taky trpí on."
"Jdi za ní."
Poslechl svého přítele a vydal se na jejich místo. V půli cesty ho Hermiona překvapila skokem na záda.
"Ahoj, Draco," usmála se.
"Ahoj, bolí tě ta ruka?"
"Ne, to kouzlo znám už od druháku."
"Co ti zase provedl, pošlu na něj nějaké kouzlo, mojí budoucí," trochu se zarazil,"mojí zachránkyni nikdo ubližovat nebude."
"Nic to není, prostě byl sám sebou."
Objal jí okolo pasu.
"Tak se vybreč."

Druhý den ráno na snídani dorazila jako první. Tento týden mají tedy volno, protože Ministerstvo rozhodlo, že se v Bradavicích bude konat ples na počest porážky Lorda Voldemorta. Vstupné je dobrovolné, ale je v tom háček. Nikdo nesmí přijít bez partnera. Musí to být partnerka, se kterou chcete strávit zbytek života, případně dobrý přítel. Hermiona si pomyslela, jaké má Ginny štěstí, že má po svém boku Harryho. Kdyby jen věděla s kým půjde. Ron odmítl jít na ples, partnerku nemá, protože ho nechce. Hermiona bydlela u Ginny a Harryho. Nechtěla se zbytečně po ránu naštvat, protože kdyby měla denně z Ronových úst slyšet nějakou narážku, do konce týdne by neměla žádné slzy.
Častokrát se dalo Hermionu zahlédnout s Theodorem Nottem nebo s Dracem Malfoyem. Udržovala s nimi přátelství už od začátku prvního ročníku, byli nejchytřejší studenti své doby. Draco projevil talent v léčitelství, Theo zas při věštění z čísel.
Tajně se spolu scházeli v knihovně a začali se poznávat. A tak Hermiona znala Draca líp než kdokoli jiný. Teprve teď už se nemuseli skrývat.
Také jedna procházka u Černého jezera nezůstala dlouho utajena. Večer si vyšla ven s Theem a, aby byla upřímná, docela ráda by s ním šla na ten ples. Znala ho, věděla, že je i pohledný, milý, ale nedokázala by si ho představit jako partnera. A Theo zas nechtěl ztratit její přátelství.
Jenže než stihla cokoliv říct, předběhl ho Draco. Byla už zvyklá, že se takhle pošťuchovali kvůli ní, ale tentokrát zahlédla něco v Dracových očích a už si byla jistá. Půjde s Dracem.
"Hermiono Grangerová, půjdeš se mnou na ples."
"To se mě ptáš?"
"Ne, oznamuju, budu, se těšit."
"Ale, Draco, vždyť jsi slyšel, co ředitelka říkala."
"Jen se chce ujistit, že nikdo nebude sám."
"To už nedělej, nitrozpyt ti sice pomůže, ale není to čestné."
"Vždyť jsem ze Zmijozelu, Hermiono, prosím tě. Pojď se mnou na ten ples."
"Třeba to bude fajn. Půjdu ráda."

Dean a Seamus požádali Padmu Patilovou a její sestru. Neville požádal Hannah Abbottovou a Ron nakonec pozval Gladiolu Danielsovou, z pátého ročníku Mrzimoru.
Nikdo ale nevěděl, kdo pozval Hermionu Grangerovou. Tajila své přátelství dlouho a teď chtěla konečně jít s pravdou ven. Seděla u večeře, doma u Harryho a Ginny. Byla sobota.
"Hermiono, ten ples je sice až za šest dní, ale najít si partnera je velice důležité," řekla ten večer Ginny.
"Já mám partnera na ples, Ginny."
"Koho, prosím tě řekni nám to, musíme vybrat šaty, účes a doplňky."
"Lásko, nech jí odpočinout," povzdechl si Harry," jak jsi sama řekla, do plesu chybí šest dní. Myslím, že Hermiona je natolik inteligentní, že si to uvědomuje také."
"Vlastně máš pravdu, Ginny, zítra půjdeme na nákupy, i když je bytostně nesnáším. Radši bych někam zalezla s knihou. Aspoň to bude v klidu a nebudu tak vystresovaná."
"Vidíš, Harry? My, holky, to máme těžší. Vy si jen koupíte oblek a je to. Tak nám řekni, s kým jdeš."
"S Dracem Malfoyem," odpověděla Hermiona nenuceně a ještě se usmála.
"To se dalo čekat. Jsi s ním a Nottem docela často, jste jen v knihovně nebo se procházíte po pozemcích. Jen malé upozornění, dávej si pozor na Rona. Až se to dozví," věštila Ginny a mluvila zastřeným hlasem,"bude řádit jako probuzený troll."
"A to nemluvíš o tom, jak bude vyvádět, až se dozví, že ti kryjeme záda,"dodal Harry.
Uvolněný smích se rozléhal domem. O jedenácté se rozřinčel domovní zvonek. Harry se šel podívat, kdo to v tuhle dobu k nim jde na návštěvu.
Byl to Ron a byl absolutně na mol.
"Harry, s kým jde Herrmona na ten plak, plesk ples."
Harry jen zatočil očima, popadl Rona za kapucu a vytáhl ho dovnitř.
"Buď v klidu, už spíme. Pozval jsi Gladiolu Danielsovou, pokud vím, tak proč se ptáš?"
"Pr... tže chci, aby Hermelvíra nešla sama. Já jsem tam s ní měl blejt."
"Lehni si do pokoje za kuchyní a vyspi se."
"Ale já jí miluju!"
"To jsi tvrdil o Waneový taky v šestým ročníku. Padej spát!"

Nedělní ráno zaručilo, že Hermionin den začal vcelku fajn. Probudila se okolo deváté, přichystala pro všechny snídani, vafle s jahodami a šlehačkou, kávu a zašla na nákup.
Ginny přichystanou snídani našla o patnáct minut později, když slyšela bouchnout domovní dveře. To se vracela Hermiona z nákupu.
"Dobré ráno, díky za jídlo."
"Není zač, vždyť tu skoro bydlím s vámi. Ginny, když jsem šla Prasinkami, zahlédla jsem jedny krásné šaty na ten ples. Myslím, že nebudu Dracovi dělat ostudu."
"Tak takhle to je, ty jdeš na ples s tím smrtijedem?!"
"Co tady děláš? Vždyť jsi odmítnul jít na víkend k nám,"zoufale zvolala Ginny, "že radši budeš ve škole,"doplnila ji Hermiona.
"Nevěř hadovi, Hermiono! Jsi pod kletbou Imperius, to je jasné!"
"Nejsem! A konečně, už mi nech dýchat, řekla jsem, že je konec!"
"Rone, nekřič laskavě po ránu v našem domě nebo sem víckrát nezavítáš. Ginn, nechtěl jsem tě už budit, přišel úplně na mol."
Harry scházel ze schodů jen v pyžamových kalhotách. Ron odvrátil zrak, Hermiona se pousmála na Ginny, ta zírala na svého přítele s otevřenou pusou.
" Myslím, že je čas jít se najíst a vyrazit na ty nákupy," pronesla Ginny a Harryho s Ronem raději nekomentovala.

V obchodě se společenskými hábity se dívky zdržely nejdéle. Ginny nemohla najít tu správnou barvu, která by ladila k jejím očím. Nakonec zvolila takové šaty, které měly na vrchním korzetu kamínky ohnivé barvy na rudém saténu, sukni stejné barvy volně splývající po levé koleno, na pravé straně padající k zemi. K tomu černé lodičky a náhrdelník s náušnicemi se smaragdy, z bílého zlata.
Hermiona si koupila šaty bez ramínek v decentní starorůžové. Korzet volné přecházel v sukni dlouhou až na zem, z jemné, nadýchané látky. V barvě šatů pořídila i náhrdelník se zlatým řetízkem a jemné zlaté náušnice z růženíny. Boty na vysokém podpatku se třpytily obroušenými kamínky se zlatým páskem.
"Co si zajít ke Třem košťatům, Harry teď dává do pořádku Rona a ty se asi ráda vyhneš další hádce, že?"
"Ani nevíš, jakou máš pravdu. Tolik bych si přála, aby to dopadlo líp, ale je to Ron. Největší paličák, jakého jsem kdy viděla."

Hermiona šla s Potterovou snoubenkou přímo naproti Malfoyovi, aniž by si ho všimla. O něčem Weasleyové vyprávěla, tak se rozhodl se trochu pobavit.
"Hej, dávej bacha, kam šlapeš," zahulákal, aby na sebe upozornil.
"Vždyť jsem na tebe nedupla," bránila se Hermiona.
"Ale skoro jistě bys to udělala, kdybych se neozval,"hrál si Draco na ublíženého," doufám, že líp tancuješ než chodíš, Grangerová."
Ginny, která nevěděla, že se takto škádlí a je to vlastně jejich jediná možnost mluvit spolu mimo knihovnu, se ozvala taktéž.
"Tak proč jsi jí na ten ples zval, když pochybuješ."
"Tomu nehovíš, Potterová, raději jdi, musím s H.. Grangerovou něco probrat."
"Nechte toho, Draco, Ginny to ví, že jsme přátelé a že jsi mě pozval. Ginny, tak, jak se se mnou bavil, je naším sportem. Baví mě toho blonďáka popichovat. Popravdě, je to lepší než hádky s tvým bratrem. A mnohdy i inteligentnější konverzace."
"Mír, Weasleyová?"
"Jestli jí ublížíš," nechala Ginny vyznít do ztracena výhrůžku.
"Nemám to na pořadu dne. Můžu se přidat?"
"Fajn."
Dopoledne v Dracově společnosti uteklo tak rychle. Ginny si všimla kradmých pohledů obou přátel, i když s Malfoyem se usmířila teprve před hodinou.
"Omluvte mě, prosím, ale čeká na mě matka a nemá ráda když chodím pozdě," řekl Draco asi v půl třetí a dal na stůl slušnou hromádku zlata.
"To je moc, Draco," pošeptala mu Hermiona, když Ginny odešla na toalety.
"Něco bych potřeboval koupit a s matkou to bude na dlouho. Zajdeš mi, prosím, do obchodu s brky a koupíš mi nový brk a padesát pergamenů?"
"Jistě, uvidíme se na plese."
"Mnohem dřív, ale teď už musím jít, omluv mě u Ginny."
Ta našla Hermionu u stolu opuštěnou, avšak s úsměvem na tváři.
"Tak to vyklop, co je mezi vámi? Draco z tebe nespustil oči a ty z něho taky ne."
"Víš, vlastně ani nevím. Ráda s ním trávím čas a od třeťáku je to poprvé, kdy jsem s ním zažila návštěvu v Prasinkách. Tu bitvu s blátem nepočítám."
"Věř mi, že po plese budeme vědět víc. Pokud nejsi slepá, Hermiono, a já vím že nejsi, tak na to přijdeš. Vždyť o tobě píšou, že jsi nejchytřejší čarodějka naší doby."