Věnováno jesterka1989elis

"Nechte toho, vy dvě. Astorie má nejspíš pravdu, budu si muset s oběma promluvit, ale vůbec se mi do toho nechce."
"A myslela jsi i na to, že to budeš muset říct rodičům?"
"Vy dvě fakt umíte potěšit," vzdychla Pansy.

Červen utíkal z kalendáře rychlostí blesku a Pansy docházel čas. Druhý den ráno poslala sovu rodičům, aby je obeznámila se svou situací. Od té doby čekala asi půl týdne na jejich odpověď. Vcelku se bála, aby to vzali dobře.

Pansy,
jak jsi mohla být tak hloupá a nechránit se? Teď už je pozdě na výčitky, můžeš s námi počítat, pomůžeme ti. Ale měla bys to říct oběma chlapcům, zvlášť když nevíme, kdo je otcem tvého dítěte. Jsi si jistá tím Weasleyovic chlapcem? Konec konců, Weasleyovi jsou čistokrevná kouzelnická rodina a nebyla by to pro náš rod až taková ostuda. 
Přátelům řekni, že se dva roky neuvidíte, protože se stěhujeme do Belgie. Až se vrátíš ze školy, řekneme ti o našem plánu, který jsme s maminkou vymysleli.
Taťka s mamkou

Rozhodla se, že těm dvěma nemusí říct pravdu. Přeci jen dá na radu rodičů a všude rozhlásí, že se stěhují. Můžou si přece psát.

Poslední víkend před koncem školy se konalo famfrpálové finále o pohár, Nebelvír proti Zmijozelu. Hermiona nevycházela pro jistotu v pátek z ložnice, protože Seamus si z ní utahoval, jestli ví, komu má fandit.
"Samozřejmě, že fandím Nebelvíru, ale ze Zmijozelu je můj přítel,"řekla jednou Ginny.
"Hermiono, ale Nebelvír je zas TVOJE kolej a měla bys být věrná lvům,"smála se zrzka.
"Nech toho i ty, Ginny, vždyť je to jenom hra, ne?"
"Víš přece, Hermiono, že za zlatonku se letos uděluje dvěstě bodů. A my musíme vyhrát. Jdeme na oběd, McGonagallová říkala, že dnes dostaneme výsledky z OVCÍ."
"A sakra, tak jdeme, ať to máme za sebou."
"Hermiono, doufám, že máš čas," připojili se k dívkám Draco a Theo,"jak myslíš, že jsme dopadli?"
Hermiona si však jen nervózně okusovala spodní ret a skoro vrčela.
"Draco, když uvidíš Hermionu v tomhle stavu, utíkej a nemluv na ní, jinak by byla schopná tě i proklít," smála se potichu Ginny.
"Ginny, co když u všech zkoušek propadu, co potom?!"
"Se svojí hlavou? Děláš si, doufám, srandu," řekl Theo.
"Ale já se opravdu bojím, Theodore!"
"Vždyť nemáš čeho, Hermiono, jsi nejlepší v ročníku, dostala ses na Akademii, máš jisté místo na ministerstvu, co víc od sebe ještě chceš?"
"Ginny, výsledky zkoušek to můžou všechno zhatit, potřebuju mít nějaký záložní plán."
Seděli už ve velké síni, Draco objímal Hermionu okolo pasu.
"Ticho, prosím," zjednala si pořádek ředitelka školy, "za okamžik se dozvíte výsledky vašich zkoušek, ale před tím bych vám ráda něco řekla. Pozoruhodnější a rozporuplnější ročník než jste vy jsem snad ještě nikdy neviděla. Zmijozel, který je věčným rivalem Nebelvíru, se dokázal smířit s tím, že nemusí být vždy čistokrevný kouzelník ten, kdo se uchází o moc a Nebelvír zas přijal fakt, že i zmijozelští jsou přátelští. Havraspár a Mrzimor vždy šli vedle sebe jako rovný s rovným a dával tak příklad zbytku školy. Prosím pana Malfoye a slečnu Grangerovou, aby přišli sem ke mě."
Sálem to zašumělo, nikdo netušil, co má ředitelka za lubem.
"Vy dva jste příkladem toho, že nejsou rozdíly mezi kouzelniky, navíc jste v uplynulých letech stál každý na jiné straně, přesto však jste důkazem toho, jak málo to znamená. Děkuji vám, jak jednoduše jste ostatním ukázali, že původ nic není. Tady máte od školy dvě poukázky na poslední volný víkend v Prasinkách, velmi jste mě potěšili. Běžte na svá místa, "oba byli v šoku.
"Děkujeme," vzpamatovala se Hermiona jako první.
"A teď výsledky zkoušek OVCE. Ginevra Molly Weasleyová, prospěla s vyznamenáním.
Ronald Bilius Weasley, prospěl.
Harry James Potter, prospěl s vyznamenáním.
Hermiona Jean Grangerová, prospěla s vyznamenáním.
Terry Boot. prospěl.
Theodore Nott, prospěl s vyznamenáním.
Parvati a Padma Patilovy, prospěly obě s vyznamenáním."
Přečetla všechna jména obou sedmých ročníků. Nikdo nepropadl, což se stalo po dvouset letech poprvé, jak podotkla Brumbálova podobizna v ředitelně.

Následujícího týdne se nebelvírské a zmijozelské příměří ocitlo na bodu mrazu. O víkendu se měl konat poslední zápas a celá škola byla vzhůru nohama.

Den se se dnem sešel a byl tu poslední famfrpálový zápas mezi Nebelvírem a Zmijozelem. Za Nebelvír nastoupili střelci Ginny, Dean a Seamus, odrážeči Terry Coot a Jimmy Peaks, brankářem byl Ron Weasley a Harryho Pottera bylo možné vidět v pozici chytače.
Zmijozel postavil za střelce Gregoryho Goyla, Blaise Zabiniho a Milicent Bullstrodovou, odrážeči se stala dvojčata Averyova, brankářkou se stala Elizabeth Müllerová a chytačem nebyl nikdo jiný než Draco Malfoy.
"Hernajs, to je napínavý jak kšandy," komentoval to Hagrid.
Hermiona a Theo seděli vedle sebe na zmijozelské tribuně, nad nimi už nebyl nikdo, Hermiona v nebelvírské rudé zahalená zeleným houfem zmijozelských. Draco ji před tím, než madam Hoochová zapískala na píšťalku, vyhledal pohledem.
Zápas byl v polovině, když Nebelvír i Zmijozel měli po šedesáti bodech. Komentáře se ujal Ernie McMilan.
"Míč má Nebelvír, ne, Zmijozel, opět Nebelvír a dává gól," nesl se stadionem jeho hlas.
Hermioně se u hlavy mihla zlatonka a poletovala okolo dobré dvě minuty.
Jak Harry, tak Draco si jí všimli a rozletěli se za ní.
"Potlouk odstřelený Aaronem Averym těsně minul Deana Thomase..."
Ron se vrtěl na svém koštěti a jelikož sklouzl a držel se jednou rukou, nezbývalo mu nic jiného, než nakopnout camrál nohou.
"Skóre je stále vyrovnané, obě družstva mají po sedmdesáti bodech," komentoval Ernie.
"Ginny, potřebujeme oddechový čas," naznačil Harry.
Nebelvírský tým tedy sletěl dolů, zatímco zmijozelští poletovali nad diváky.
Draco kroužil u tribuny, kde seděla Hermiona, postavil se na své koště a pohladil ji jemně po tváři. Když všichni pozorovali nebelvírské, jak se vracejí do vzduchu, procítěně, něžně a láskyplně Hermionu políbil před celou školou.
"Děkuji, že jsi moje,"šeptal jí.
"Vyhraješ pro mě?" Usmála se.
Oba věděli, že tentokrát Zmijozel zvítězí.
Za další čtyři hodiny, kdy bylo skóre s rozdílem šedesáti bodů pro Nebelvír, Draco chytl zlatonku. Bylo mu úplně jedno, že Zmijozel prohrál, ale bylo to jeho vítězství.
"A Draco Malfoy chytil zlatonku i přes to, že Nebelvír vedl o šedesát bodů. Nebelvír však vyhrál famfrpálový pohár, to je neuvěřitelné,"nesl se hlas mrzimorského prefekta.

Oslavovalo se jak u zmijozelských, tak v Nebelvíru. Draco asi po půl hodině zmizel z dohledu svých spolužáků, ukradl si chycenou zlatonku z posledního zápasu na škole, aby si ji vzal na památku a šel připravit překvapení pro Hermionu. Chtěl s ní strávit předposlední víkendovou noc v komnatě nejvyšší potřeby. Proto jí přes přívěsek poslal vzkaz, že se sejdou před Buclatou dámou za hodinu a sám šel do sedmého patra vyjednávat s komnatou.
Hermionu jeho vzkaz zaskočil, neměli domluvené rande, ale přesto se tak nějak víc těšila.
"Ginny, mohla bys mi pomoct?"
"Co se děje, Hermiono, jsi v pohodě?
"Draco mě zve na rande, poslal mi vzkaz, podívej,"ukázala kamarádce vzkaz.
"Tak na co čekáme, už teď máme zpoždění," zvolala Ginny a táhla Hermionu do dívčích ložnic.
"Věřím ti, můj osud je v tvých rukou."
Harryho snoubenka prohrabala obsah Hermionina kufru. Když objevila vhodné prádlo, šaty i doplňky, s uspokojením jí vlastním, se otočila k přítelkyni Draca Malfoye.
"Zapomeň, Ginny," zvolala vyděšeně Hermiona, "to na sebe nevemu."
"Vždyť je to skvělá příležitost, dostala jsi to prádlo od něho k Valentýnu a ještě jsi to neměla na sobě, uděláš mu tím radost," mrkla na ní spiklenecky.
"Fajn, zbytek je v pořádku, ale to tílko vyměním za tohle," a hodila po ní jedním jeho trikem, které jí slušelo mnohem víc než jemu. Bylo černostříbrné s jedovatě zelenými skvrnami.
"Účes nestihneme, tak se drž, za deset minut je tady," rozdávala Ginny pokyny.
Hermiona dostala nápad, přes sebe hodila lehký tmavě zelená svetřík, který často nosila, aby vyklouzla z obrazu. Zapomněla přitom na veledůležitou věc.
"No to je dost," zvolal Draco, když vyšla z věže,"před chvílí tudy prolítl Weasley s Bonesovou a, no, Hermiono, tobě to sluší, jsi nádherná," blekotal.
"Díky, Draco," použila jeho úšklebek a chytila ho za ruku.
"Mám pro tebe překvapení," špitl jí a zároveň přejel rty po jejím obnaženém krku. Vlasy měla sepnuté do postranního culíku.
Zachvěla se vzrušením.
"Já pro tebe taky, Draco."
Přitáhla si ho do jednoho z nekončících polibků, který způsobil, že se Draco přestal ovládat a nechal se unášet do nebe rty své krásné dívky. Brzy se však začaly měnit v dravější a plné touhy po tom druhém.
"Draco," vzdychla mu Hermiona blízko rtu.
"Pojď se mnou, chci s tebou oslavit to dnešní vítězství."
"Ráda," usmála se na něho.
"No tedy, slečno Grangerová, myslela jsem, že jste slušně výchovné děvče, zatímco vy se přede mnou, strážkyní koleje Godrika Nebelvíra, líbáte se zmijozelským primusem, že vám není hanba," zvolala Buclatá dáma.
"Není ten obraz trochu drzej," zeptal se zvědavě Draco.
"Ne, je to největší drbna ze všech obrazů, tak pojď."
Nenechal se pobízet dvakrát, vyšel ruku v ruce s Hermionou a vedl ji do Komnaty nejvyšší potřeby.
Zastavil před dveřmi.
"Věříš mi?"
"Ano, Draco,"zazněla Hermionina odpověď.
"Obscuro. Chci, aby to bylo překvapení."
Vzal svou dívku do náručí a vnesl ji do komnaty.
"Finite," zaslechla jeho hlas a šátek z očí zmizel.
Vnesl ji do překrásné ložnice, vypadalo to uvnitř jako chatka ve francouzské přímořské vesničce.
Postel obrovských rozměrů byl jediný kus nábytku v místnosti. Místo konferenčního stolku posloužila postel i jako jídelní, prostřený stůl.
Hermiona se rozhlížela okolo sebe, napůl překvapená, napůl udivená.
"Je to tady krásné, Draco," řekla a chytila za ruku.
"Pro tebe všechno, vždyť to přece víš."
Jejich něžné polibky a doteky už jim nestačily, chtěli mnohem víc.
Hermiona rychle svlékla Dracův famfrpálový svetr, nutno podotknout, že i s trikem, a začala jeho hruď zasypávat polibky.
"Buď moje," vzdychal, "už navždy."
"Jsem jen tvá, ale i ty buď můj."
Dlouhý pohled do očí toho druhého, slabý úsměv a touha, překonali vzdálenost mezi sebou a líbali se jako poprvé, ale zároveň i naposledy.