Hermiona stála jako opařená a z očí se jí valily proudy slz. V Dracovi bublal vztek a vyběhl za Weasleym na ulici.
"Hej, Weasley, ty vážně nevíš, jak se máš chovat," dohnal ho u plotu.
"Co je ti po mě, Malfoyi? Starej se radši o sebe!"

Od zpackané oslavy, kdy Ron utekl, uběhl týden a ten další znamenal pro sedmáky učení. OVCE klepaly na dveře a nejednou se stalo, že se někdo buď bezdůvodně rozbrečel nebo dokonce omdlel jako Hannah Abbotová. Stres, který všechny doběhl byl neúnavný a nedalo se to vydržet. Draco jakýmsi záhadným způsobem byl naprosto v klidu a všem okolo sebe jen dodával přesvědčení, že to nebude taková hračka jako pro něho. A Hermiona byla z jeho vyrovnanosti tak mimo, že na něho začala ječet v knihovně.
"Jak si to představuješ, Draco Malfoyi, jen tady tak sedět a číst si Famfrpál v průběhu věků, když zkoušky jsou už za dva týdny? Uvědomuješ si, že na výsledku zkoušky závisí naše budoucnost? Čemu se culíš? Proč se směješ?? Odpovíš mi?"
"Hermiono, z tebe by rozbolela hlava i kámen, kdyby nějakou měl. Čtu si, protože si opakuju v noci, abych mohl složit OVCE. A nesměju se jen já, jestli sis nevšimla, sedíme v knihovně. Řekl bych, že prváci se tě trochu bojí," bavil se ten had.
"Ty jeden skřete," zrudla Hermiona, "jak tohle můžeš říct? Proč by se mě měli bát?"
"Zklidni hormony, Grangerová, nikdo není na tvoje nervové selhání zvědavý," doporučil jí a uklidnil polibkem.
Harry a Ginny, kteří seděli opodál, rozhodně ne však kvůli učení, se smáli jako cvoci. Na madam Pinceovou to bylo příliš.
"Pane Malfoyi, tady jste v knihovně a ne v zábavním parku, tak se laskavě uklidněte nebo jděte jinam."
Hermiona se za sebe styděla. Vyjela na nejbližší možnou osobu a to si Draco nezasloužil. I když, neměl se tak smát.
U večeře už každý probíral Hermionino nervové selhání a ti vtipnější jako třeba Blaise, si dělali ze zmijozelského prince srandu.
"Tak co, skřete, už umíš mluvit,"ptal se ten blázen.
"Sklapni, nebo tě narvu do brnění," sykl Draco, "nemám na ty tvoje fórky náladu. A vůbec, jdu za Hermionou."
"Vždyť jsem tak moc neřek," obhajoval se Zabini a v hlavě si plánoval žertík.
Draco se zvedl a hledal u stolu Nebelvíru svou čarodějku. Nebyl to jednoduchý úkol, protože vedle sebe seděly tři kudrnaté brunetky a všechny měly nos zabořený do knih.
Poslal jí proto zprávu přívěskem a čekal, jaká hlava se zvedne. Jak si mohl sám uvědomit, aniž by nějak namáhal hlavu, zvedla se hlava uprostřed. Proto ihned odstrčil dívku nalevo od Hermiony a usadil se.
"Nedostal jsi povolení sedět u nás, Malfoyi," štěkl Seamus.
"Hleď si svýho, Finnigane," doporučil mu Draco," nesedím přece s tebou, tak drž klapačku."
"Ahoj, Draco, co se stalo, že sedíš u lvů a ne v tom hadím doupěti," optal se právě příchozí Harry.
"Blaise mě štve a chci se najíst. Jo, tady máš rozpis tréninků Zmijozelu, tak abys to na příští měsíc naplánoval líp ty vaše, jak víš, tloukly se termíny."
"Dík, myslel jsem, že Hermioně uškrtím přítele, a to by mi asi nepoděkovala."
Dívka konečně zaklapla knihu a všimla si vedle sebe svého přítele.
"Draco Malfoy sedí u nebelvírských? Přišla jsem o něco," divila se.
"No, kromě toho, že tu už sedím nějakých pět minut, tak myslím, že ani ne,"řekl ironicky Draco.
"Promiň, musela jsem nastudovat tyhle lektvary, vím, že stoprocentně budou u zkoušek."
"Hermiono, přestaň se aspoň na chvíli učit, vždyť stejně všechno umíš," vyčetla jí Ginny, "co máme dělat potom my, blbí? Šrotit od rána do večera? Nejsem ty, já už mám svoje jistý."
"Ano, Ginny, ale já musím složit zkoušky na Akademii a pokud chci dostat to stipendium, které letos Akademie vypsala, musím mít nejlepší výsledek z OVCí, to snad chápeš, ne?"
"Na Akademii? Co tím myslíš, Hermiono," vyzvídal Neville.
"Vy jste nikdy nevěděli, že v Británii je Akademie? Tedy, možnost dalšího vzdělávání pro kouzelníky?"
"Řekl bych, že to zajímá jen tebe," odfrkl si Dean," nám, obyčejným, stačí projít školení na ministerstvu a pak už jen práce, práce a pro změnu práce,"zasnil se a jeho okolí se rozřehtalo, dokonce i Dracovi cukaly koutky.

Ráno na snídani se rozdávaly rozpisy zkoušek. Ron Weasley zrudl, když mu Nigel podal ten jeho.
"V pondělí: astronomie, dějiny a lektvary, písemná část dopoledne, praktická odpoledne," četl nahlas, "Úterý: Formule, bylinkářství a obrana, no a středa přeměňování studium mudlů a konec," liboval si,"nic těžkýho," hodil si rozpis do brašny.
"Ronalde, kde jsi byl celý týden," vyzvídala Ginny, "proč jsi nebyl ve škole?"
"GylchemuHafrifa," odpověděl s pusou plnou smažených vajec a toastů.
"Nejdřív polkni a pak mluv," napomenula ho sestra a nakrčila nos.
S obtížemi se mu to povedlo.
"Byl jsem u Hagrida, stejně se nezajímáš a jen šmíruješ, abys to mohla napráskat doma, co?"
"Já...," blekotala.
"I tobě jsem odpornej a na obtíž, tak co, nebudu nikomu z vás chybět a vůbec, udělám zkoušky a nikdo mě neuvidí!!"
"Přestaň tady řvát a plivat vejce na ostatní! Za prvé je to nechutný, za druhý se mi z toho dělá špatně a za třetí nikdo nemusí práskat, McGonagallová psala mamce! Zase kolem sebe kopeš, aniž bys znal okolnosti!"
Ron zbledl, zrudl a zezelenal.
"Cože? Ty si děláš srandu, že jo, to bude doma průser!"
"Už je, ředitelka tě nechá udělat zkoušky, ale ihned po jejich složení odjíždíš domů. Díky Merlinovi, že jsou ty dvě kamarádky, jinej ředitel by tě už dávno vyhodil."
"Tím líp, radši bejt v práci než tady v tý škole, kde se to hemží samýma kurvama!"
Ani se nestihl rozkoukat a přiletěla mu nejdřív jedna facka od Ginny, druhá od Draca, který snídal s Hermionou, třetí, tentokrát pěst, od Blaise a čtvrtou ránu mu dala Hermiona.
"To mám za všechno, co jsem pro tebe dokázal udělat a překonat?! Já se divím, že se taháš s takovou," nestihl doříct Dracovi, protože mu skočil do řeči.
"S takovou... CO?!"
"S takovou mudlovskou šmejdkou," dokončil Weasley drze.
Když se Ronald zvedal z kamenné podlahy, protože mu Draco vrazil pěstí, byl celý od krve.
"Zavři už tu svojí zrádcovskou hubu, Weasley, takhle se o Hermioně vyjádřovat nebudeš!"
Ron hledal marně u kohokoliv nějakou oporu. Harry jen kroutil hlavou, Neville seděl u mrzimorského stolu s Hannah a zbytek nebelvírských studentů stál na Hermionině straně.
"To si říkáte kamarádi? Jste všichni na straně smrtijeda a jeho děvky?"
"Ne, ale chováš se jako naprostý idiot, Ronalde," oznámila Lenka zasněně, která se objevila mezi svými přáteli, aniž by si jí kdokoliv všiml," myslela jsem si, že jsi chytřejší a povznešenější nad nějakou pomstu a žárlivost."
Sebral se a rudý vzteky opustil velkou síň.

"Tak, dnešní zkoušky máme za sebou," tleskla vesele Hermiona v pondělí odpoledne, hned co její přítel vyšel ze zkušební místnosti," Draco, jak sis vedl s tím Zmenšovacím dryákem? Doufám, že jsi nezapomněl na," nedokončila větu, protože jí umlčel polibkem.
"Přece jsme si řekli, že nebudeme hned po...,"
"Hned po zkoušce znovu probírat otázky," protočila očima.
"Přesně tak, ze zítřejší obrany nemám takový strach, co kdybychom šli do prefektské koupelny," zeptala se šeptem.
"Upustit tlakovou vlnu ze zkoušek, slečno Grangerová? To zní velice lákavě," zatoužil Draco.
Propletli se davem čekajících a zmizeli jim z dohledu.
"Pane Malfoyi, slečno Grangerová, pojďte, prosím, se mnou," zhatila jim plány profesorka McGonagallová,"musíme počkat ještě na pana Notta a slečnu Greengrassovou, je to velice závažné."
"Paní profesorko, co se stalo?"
"Jde o pana Weasleyho, který mi tvrdí, že ho tady pan Malfoy napadl a já potřebuji svědky u jeho výslechu."
"Kdy tvrdí, že se to stalo," ptala se věcně Hermiona.
"Před hodinou, prý jste ho zbil v pamětní síni, chybí mi k tomu upřesnit pár věcí."
"Paní ředitelko, se vší úctou k vám, mohu říct, že Draco před hodinou seděl u zkoušky z dějin čar a kouzel jako všichni ze sedmého ročníku. Mohu se za něho zaručit. A Ron tam byl také."
"Opravdu? Tak to mi bude muset vysvětlit, proč si vymyslel takovou lež. Děkuji vám, slečno Grangerová, myslím si, že můžete jít. A zítra přijďte oba dva ke mě do ředitelný ve tři hodiny," dodala.
"Dobře, děkujeme," odpověděli jednohlasně.

V ředitelně seděl Ron a jeho matka, když se ozvalo zaklepání.
"Dále," vyzval je ředitelčin hlas, "výborně, děkuji, že jste si udělali čas."
"Minervo, co se tady děje, nikdy jsem nemusela do školy ani kvůli Fredovi s Georgem. Počkej, až se vrátíš domů, taťka je z tebe na uklidňujícím lektvaru. A nepřej si mě, Ronalde Weasley, jakmile se dozvím, že jsi lhal, budeš doma dřít jako domácí skřítek! Jen za tenhle školní rok jsme tu byli s taťkou nejmíň pětkrát," utřela syna Molly.
"Draco Malfoy se zamiloval do Hermiony Grangerové a tvůj syn," pohlédla na Rona, "nedokáže tenhle fakt pobrat. Jak jistě víš, tak to byl pan Malfoy, koho v září dostal na ošetřovnu. Několikrát týdně se Ron opil a neplní své prefektské povinnosti. Hned potom, co skončí zkoušky a dorazí výsledky, ho nechci dál na škole. Jistě se mnou budeš souhlasit," dodala unaveně.
Molly se už už nadechovala k jistě dlouhému a vyčerpávajícímu křiku na svého nejmladšího syna.
"Tady ne, Molly," zastavila jí Minerva a naznačila, že by bylo dobré, aby už odešli,"až na chodbě, prosím. Slečno Grangerová, posaďte se prosím, vy také, pane Malfoyi. Jako primuse vás žádám, abyste nikomu neřekli nic, co se tady s panem Weasleym odehrálo a udrželi to v tajnosti. Jakoukoli urážku nebo neobvyklé chování pana Weasleyho mi nahlásíte."
"Jistě," pípla Hermiona, "paní ředitelko," dodala.
"Minervo," ozval se hlas Albuse Brumbála z jeho podobizny, "osten lásky u tak mladých lidí může bodat i dlouho poté. Být vámi, nebyl bych tolik přísný. A chybí mi citronová zmrzlina,"usmál se obraz.
Draco nepromluvil. Díval se na portrét Severuse Snapea a v očích měl podivný výraz.
"Draco," oslovila podobizna chlapce,"Draco."
"Slečno, mohla byste jít se mnou do sborovny? Musím si s vámi promluvit o vaší eseji z minulého týdne. Pane Malfoyi, Severus mne požádal, že by si s vámi rád promluvil."
"Děkuji." Počkal až obě ženy opustily místnost.
"Draco, jsem rád, že tě vidím konečně šťastného," řekl Severus a usmál se,"už bylo na čase."
"Severusi, co po mě doopravdy chceš," vyzvídal Draco.
"Předat vzkaz od tvé matky, musel jsem to nějak narafičit."
"Tak do toho," promluvil odevzdaně Draco.
"Zve tebe a Hermionu na velikonoční pondělí do starého hostince v Godrikově dole a shodou okolností na ten den vychází výlet do Prasinek," sdělil Narcissin vzkaz.
"Dobře, že děkujeme a pozdrav jí ode mě."

Zkouškový týden byl u konce. Hermiona vycházela z učebny lektvarů rozježenější než obvykle.
Profesor Křiklan jí pomáhal s přípravou na zkoušky na Akademii a byl velice potěšen výsledky své studentky.