V krbu plápolal oheň, za okny padal sníh a Draco s Hermionou si vytvořili vlastní svět, který patřil jen jim. Když se blížil konec vánočních prázdnin, oběma mladým lidem bylo smutno. Čekal je konec školy, zkoušky OVCE a pak už jen práce.

Od návratu do školy uběhl skoro už měsíc a Draco seděl v křesle u krbu ve zmijozelské společenské místnosti, v ruce třímal sklenku s ohnivou whiskey. Naproti němu se naštvaně posadil Blaise.
"Co," řekl prostě Draco, aniž by ho zajímalo, co z jeho kamaráda vypadne.
"Weasley,"napodobil ho Zabini.
Draco zvedl jedno obočí.
"Ale já jsem Malfoy, jestli sis nevšiml, ty testrále," odfrkl si znuděně Draco.
"To vím taky, ale Weasley mě štve."
"To, že s ním chodí Pansy, byl tvůj nápad," připomněl mu.
"A ani nevíš, jak pěkně blbej nápad to byl," odsekl Blaise, "a vůbec, nalej mi taky,"prskal okolo sebe.
"Nejsem tvůj domácí skřítek, "odsekl mu Draco, "nalej si sám."
"Co se ti přehnalo přes nos," vyzvídal Blaise a nalil si panáka whiskey.
"Hermiona a její učení, už teď je asi o měsíc napřed, píše úkoly na další pololetí a nejhorší na tom je, že do toho chce zatáhnout i mě. A Theo je na její straně."
"No, znáš ho, je to Theo, ani bych se nedivil, kdyby nám oběma dal rozpis, jak se máme učit."
"Co tady řešíte, pánové," přitančila k nim Pansy.
"Kde máš zrzavce," ptal se Blaise, "myslel jsem, že jste k sobě přirostli," šklebil se.
"Jestli ten plán má vyjít, tak to budeš muset ještě chvíli vydržet."
"Hm, jdu radši ven," zabručel Blaise.
"A já jdu do knihovny, třeba si ukradnu Hermionu."

Když se chystal vejít k jejímu obvyklému stolu, zarazil se. Theo a Hermiona se o něčem zaujatě bavili.
"Draco mi přijde trochu smutný, Hermionko, vždyť se pořád učíš, já se mu moc nedivím, že je otrávený," říkal zrovna Theo.
"Theodorku, co mám tedy dělat, místo toho, aby tu se mnou byl, radši se zašije u vás v ložnici a spí nebo vymýšlí, jak se vyhnout učení."
"To není pravda, Hermiono, za pár dní je Valentýn a Draco asi něco plánuje, protože pokaždé, když vejdu do pokoje, tak něco schovává do nočního stolku."
Draco, se pro sebe uchechtl a zároveň vyděsil, že jeho kamarád vyžvaní to překvapení. Vyšel proto zpoza regálu.
"Myslím, že je na čase, abyste si dali relax,"oznámil svůj příchod.
"Draco, vždyť máme sotva polovinu té eseje pro Vectorovou."
"Klidně jdi, Hermiono, máme to odevzdat až příští týden."
"Díky, Theo," mrkl na kamaráda.
"No dobře, tentokrát jsi mě přesvědčil, Draco, stejně už bych dneska nic nevymyslela. Co máš v plánu?"
"Tebe," odpověděl, až se Hermiona začervenala. Vzala ho za ruku a teprve, když byli mimo dosah madam Pinceové, ho políbila.
"Tak moc jsi mi chyběla, miláčku," zavrněl jí do ucha.
"Kam půjdeme, do večeře je spousta času."
"Byla jsi už letos v prefektské koupelně?"
"No, asi dvakrát, jednou s Ginny a podruhé s tebou po vánočním plese."
"To bylo všechno vloni. Já se ptal na kalendářní rok,"zavrtěl hlavou Draco.
"Tak to ještě ne, máš chuť si jít zaplavat?"
"No, plavat se mi zrovna nechce, ale věděl bych o jedné činnosti, která se líbí nám oběma," použil dvojsmysl.
"Vždyť nemám plavky," snažila se zahnat hříšné myšlenky, ale Draco jí v tom moc nepomáhal.
"Nemyslím, že je budeš potřebovat," vzdychl jí smyslně do ucha.
"Draco," pleskla ho lehce po rameni, "tohle nepatří do hovoru na chodbě, kde nás může kdokoliv zaslechnout," nicméně ho chytla za ruku a vedla ho ke koupelně.
Zatímco se Hermiona svlékala ze školního hábitu, Draco napustil bazén. Pozoroval ji, když s poslední bublinou relaxační pěny vklouzla do bazénu a sedla si na jeho okraj. Dracovi netrvalo dlouho a seděl vedle ní, přitáhl si dívku k sobě do objetí a laskal ji na krku. Aniž by si toho Hermiona všimla, za okamžik seděla na okraji bazénu a polibky si razil cestu do jejího klína. V momentě, kdy jazykem přejel po jejím otvůrku lásky, Hermiona slastně zavřela oči a z úst jí vyšel přerývaný dech.
"Draco, prosím," zasténala. Na nic nečekal, stáhl si ji k sobě do vody a něžně přirazil. Propletl své prsty do jejích hustých vlasů a s vyslovením jejího jména hnal sebe i Hermionu k vrcholu.

Celé odpoledne vládl v nebelvírské věži zmatek. Tedy jen Ginny měla obavy o svou kamarádku. Od oběda Hermionu neviděla a když zašla do knihovny, nenašla jí ani tam.
Harry se snažil jí uklidnit, ovšem v momentě, kdy se Ginny snažil políbit, se jí mezi obočím utvořila malá vráska.
"Kde může být Hermiona tak dlouho," zapřemýšlela nahlas,"vždyť říkala, že se bude celé odpoledne učit v knihovně."
Harry proto vytáhl Pobertův plánek a vyhledal Hermionino jméno.
"Je s Malfoyem, Ginn, nemusíš se o ni bát."
Harryho ujištění ji trochu uklidnilo.
"Harry, pojď si zalétat, potřebuju si trochu zarelaxovat."
"V tomhle počasí? Ty ses snad zbláznila, Ginny," ukázal ven z okna.
"Asi máš pravdu, Harry," uznala jeho argument," v tom by člověk nepustil ven ani hafoně." Za oknem totiž chumelilo, jako o závod padala jedna vločka přes druhou a vítr vál tak silně, až vločky létaly téměř vodorovně.
"Pojď radši na večeři, potom jdeme ještě domů a já bych měl rád plný žaludek na cestu."

Draco s usmívající se Hermionou už seděl u zmijozelského stolu, kde se Blaise snažil všechny nakazit svou špatnou náladou. Pohledem probodával Weasleyho, jenž se cpal k prasknutí dvěma kuřecími stehýnky naráz, každé v jedné ruce.
Astorie s Pansy a Daphne hleděly stejným směrem.
"Fuj, to je prase,"pronesla Astorie a znechuceně nakrčila nos.
"No, tak si sedni obráceně," navrhla její sestra.
"Pansy, jak můžeš předstírat, že ho miluješ, docela tě obdivuju,"žasla Astorie.
"Je to docela jednoduchý, stačí ho nevnímat," prohlásila, když dojela, "už mě to nebaví, chybí mi Blaise," posteskla si.
"Tak to ukonči, co ti brání," vyzvídala Daphne.
"A co ty a náš Theo," vyplázla na kamarádku jazyk Pansy.
"Nic, je pořád zabraný do knížek s Malfoyovou," zakabonila se, ale ne proto, že neměla Hermionu ráda, ale protože se zrovna podívala jejím směrem.
Pansy přistál na talíři kousek pergamenu od Blaise.

"Utni Weasleyho, už se na to nemůžu dívat, BZ"

Pansy se rozesmála a podívala se na Blaise. Obratem mu odpověděla.

Vánoční prázdniny u nás doma, jeden nevinný sex a ty už žárlíš? PP

To už chlapec nevydržel a přišel ke skupině dívek. Odkašlal si, aby na sebe upozornil.
"Parkinsonová, pojď okamžitě se mnou, nejde mi napsat esej na lektvary," přikázal Pansy.
"Ani mě nehne, Zabini, opiš si to od Notta."
Na tuto poznámku ji popadl okolo pasu jako pytel lichokořenů a táhl si jí ven z velké síně, za ohromujícího smíchu všech přítomných, na zádech, jako kdyby vůbec nic nevážila. Významně se při celé akci díval na Rona, co udělá. Ten měl ale starosti s tím, aby do sebe nacpal co nejvíce dýňových paštiček.
"Pusť mě, Blaisi, cvoku jeden,"bušila mu do zad Pansy.
"Až tě budu chtít pustit, tak to poznáš!" Proběhl společenskou místností stále s Pansy na zádech a mířil do chlapecké ložnice. Hodil ji do své postele, zatáhl závěs a tišícím kouzlem zajistil soukromí.
"Co ti zas přelítlo přes nos," ptala se Pansy.
"Ukonči to s Weasleym, chci, abys byla zas jen moje."
"Tak ty si vymyslíš, že s ním mám chodit a pak po mě chceš, abych to skončila?"
"Jo, stejně se ti do toho nechtělo," vysvětlil svůj názor.
"Ty normálně žárlíš," vyčetla mu.
"No a co, víš jak mi je, když tě vidím s tím tupcem? Ty máš být jen moje!"
Pansy se začala smát.
"Já s ním nemám vůbec nic, jen ho oblbuju."
"To doufám, jinak bych tě roztrh jako salamandra."
"Počkej až po zkouškách," navrhla.
"To je dlouho. Zítra to skonči."
"Po zkouškách, letos je přece děláme v  březnu a já se chci učit."
"Fajn, ale teď jsi jenom moje."

Druhý den ráno po snídani měl Zmijozel s Nebelvírem lektvary. Pansy k překvapení všech měla výbornou náladu. Nikdo totiž nevěděl, co dělala s Blaisem, jen Draco se poškleboval.
"Dávejte pozor, třído, dnes nás čeká příprava poslední a předposlední fáze veritaséra. Pane Weasley, dávejte pozor, ve vaší práci jsem našel několik chyb."
"Vyměnila jsi mu ten sušenej kořen lékořice," vyzvídal Blaise od Pansy tiše.
"Jo, dala jsem mu místo toho rozdrcenej peruánskej zatmívací prášek," špitla Pansy.
"Přidejte poslední ingredienci," zavelel Křiklan.
Ronald se chopil svého 'kořene' a vhodil do kotlíku. Třídou se valil hustý černý dým, nikdo neviděl na svou práci a profesor lektvarů hlasitě kašlal.
"Co to bylo, kdo to udělal," vyzvídal mezi záchvaty kašle a vzteku.
Když se dým rozplynul a třída utichla,
Křiklan obešel všechny ve třídě, ale netrvalo mu to dlouho. Z Ronova kotlíku se valil stále ještě hustý dým.
"Pane Weasley, co jste dal, u Merlinových ošlehaných tangáčů, do toho lektvaru," burácel, jindy velice slušný, Křiklan.
"Rozdrcený sušený kořen lékořice, pane profesore,"řekl přesvědčeně.
"Tohle není lékořice, vy jeden trolle, po hodině tu zůstanete, máte školní trest do konce týdne."
Zmijozelští se potutelně usmívali, jen Blaise s Pansy se popadali za břicha, jak je bolela od smíchu. Draco s Hermionou si procházeli poslední fáze postupu přípravy lektvaru pravdy, ale oba se bavili nad Weasleyho 'neštěstím'.
"Draco, co myslíš, že to bylo," ptala se ho po hodině smějící se Hermiona.
"Ne, že to prozradíš, Blaise mu podstrčil drcený peruánský prášek."
Čekala cokoliv, ale ne toto.
"Je mi Křiklana líto, že mu musí vymýšlet trest," smála se,"vážně, ale jak, u Merlina, Blaise dokázal ten prášek vydávat za lékořici?"
"Aromatickým kouzlem," chechtal se Draco.
"Hm, to je geniálně jednoduché."

"Pane Weasley, víte vy vůbec, jak mohli dopadnout vaši spolužáci, kdybyste tam dal té věci o unci více? Do konce týdne budete hodinu pomáhat Hagridovi s léčením jeho sedmi tchořů, bez hůlky a pak přijdete sem a budete čistit staré kotle, rovněž po mudlovsku. Teď jděte, nechci vás už dnes vidět. "
"Hej, Weasley," křikl na Rona kdosi od mrzimorského stolu," tys vážně zkazil veritaserum?"
"Dejte mi všichni pokoj,"zabručel.
"No tak, Rone," snažila se ho usmířit Ginny, ale nedařilo se.
"Prosím všechny, aby dávali pozor, dnes se naučíme něco o úponici jedovaté," vyžádala si pozornost profesorka Prýtová.
"Harry, po téhle hodině máš volno,"ptala se Hermiona.
"No vlastně jo, co se děje."
"Chci s tebou o něčem mluvit, půjdeme spolu do knihovny, ale vezmu s sebou i Draca."
"Fajn, Ginny má stejně studium mudlů a Ron jde na ten trest k Hagridovi."
"Tak po hodině v knihovně."
Dracovi dala vědět pomocí přívěsku s knížkou.
Měla totiž nápad, jak si užít poslední chvíle spolu s ostatními před vypuknutím zkoušek OVCE.