Ⅵ. Možná

Možná z toho někdy udělám čtivý počin. Možná. Teď to není ono. Povídka byla psána na motivy Drobných K-pop výzev (#5) od . Mimo termín.║💜║

―――――

Nechtěla vědět, kdy se změnila. Netoužila poznat pravdu, bála se jí! Bála se sebe samé a toho, co dovedl povědět jediný výmluvný pohled do zrcadla.
A ona se změnila... Pokaždé, když pohlédla do odrazu svých očí, pocítila ze sebe strach. Strach z toho, co se z ní stalo, protože byla příliš mladá. Příliš... Nebo nebyla?
Možná si to jen namlouvala, možná nebyla mladá na nic z toho, možná to k jejímu věku zkrátka patřilo.
Usmála se, pohled obsáhl celé zrcadlo, dlouhé nohy, krátkou sukni i slušivou halenku. Vrátila se k chodidlům, pohled upřený na fialové jehly. Byly krásné. Na ty rozhodně nebyla příliš mladá, i kdyby to znamenalo, že musela dospět příliš rychle. Za ty podpatky to stálo. Lichotily něžně působícímu úsměvu.
Možná... to tak bylo správně. Ale kdo byla ona, aby soudila rozhodnutí starších a moudřejších?
Byla jen dívkou v nesnázích. Hezkou tvářičkou, ta je kdysi zaujala. Hlasem, jenž uměl okouzlit. S tělem, za které se stydět opravdu nemusela.
Tak proč pořád snila? Proč se toužila schovat do temného koutu pokoje a vytáhnout krabici s hračkami? Proč se nemohla zbavit pocitu, že na tohle byla příliš mladá?
S tichým povzdechem úsměv povadl. Pohlédla si do očí, hledala odpověď na nevyřčené otázky. A dovolila si snít o životě, který jí byl upřen. Dovolila na chvíli svému srdci, aby ji vedlo všemi možnými kdyby. Kdyby byla obyčejným dítětem, mohla by si hrát. Kdyby byla obyčejnou dívkou, mohla by dělat cokoli by chtěla. Mohla by vyběhnout ze dveří na ulici a nikdo by si toho nevšiml. Mohla by občas udělat něco hloupého a nikdo by ji nesoudil. Mohla by začít tančit jen tak na ulici a nikdo by jí nevěnoval pozornost. Kdyby byla obyčejným děvčetem.
Jehličky zůstaly zapomenuty na koberci před zrcadlem, když za sebou zavřela dveře koupelny. Místnost rázem ochladla a opuštěné fialové boty se staly připomínkou krásy a hořkosti, které šly ruku v ruce.
Tlumené vzlyky byly zprvu sotva slyšitelné.
Ale později, později by puklo srdce i opuštěným střevíčkům, pokud by nějaké měly.
Přeci jen byla příliš mladá.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top