Pohlédla jsem na zběsile zvonící telefon. Byl to Tobias. Neboli Happy boy. Opatrně jsem zvedla mobil. Přijmula jsem hovor.
T: Nazdárek kočičko! Nechtěla by jsi přijít na párty?
R: Debile! Nejdřív se podívej komu jsi volal! A jděte s tím někam! I přes mobil je z vás cítit alkohol!!!
Típla jsem mobil. Nehodlám se s nimi bavit. Mám ho plný zuby. Už zase? Nevolej mi! Počkat? Tobias už mi nevolal. Byl to Mattyáš.  Zvedla jsem to s úsměvem.
M: Ahoj, volám nevhod, ale chtěl jsem se tě zeptat, jestli si nechceš psát přes Messenger nebo Facebook?
R: Jasan. Připojím se na Wi-Fi. Počkej chvíli.
On to položil a já rychle zapla Wi-Fi. Hned mi napsal. Postupně jsme si psali...
Mattyáš H. : Jak je???
Roxy F. : Zatím to jde a jak ty :D
Mattyáš H. : Blbě, přemýšlím nad zítřkem.
Roxy F. : Zítra bude všechno v pohodě, kdyby Tobias štval, tak ho srovnám :)
Mattyáš H. : Sedneš si? Vedle mě je volné místo :)
Roxy F. : Jasan :D
Mattyáš H. vám nastavil přezdívku Roxy <3
Mattyáš H. si nastavil přezdívku Mattyáš <3
Roxy <3 : aha
Mattyáš <3 : BEST přezdívky co :D
Roxy <3 : prostě BEST FOREVER <3
Mattyáš <3 : já vím :3
Roxy <3 : už musím, tak zítra :)
Mattyáš <3 : zdar a hezké sny :3
Zobrazeno
Dneska určitě usnu hezky. Ty smajlíky si mohl odpustit, ale jinak docela fajn pokec. Najednou bouchli vchodové dveře. Slyšela jsem jak Zdeněk nadává. A pak Tobiasovo drzé odseknutí. Každopádně byl nalitej. Zdeněk byl asi hodně naštvaný. Pak už jsem jen slyšela jak Zdeněk zamyká vchodové dveře. Radši jsem usla. Zítra Happy boy nepřežije, ale ne díky mě Škoda... ale kvůli Zdeňkovi. Víčka se mi zavřela a já usla.
Ráno mě zbudil Zdeněk bušením na dveře. Oblékla jsem se a šla do jídelny. Nalila jsem si kakao a vzala si namazaný rohlík. Pět minut jsem jedla sama, ale pak se přihnaly Jane a Holy. Emili přišla nalíčená jako strašidlo a Filip ten jediný přišel normální. Po 10 minutách jsme se už najedli všichni, ale pak to přišlo. Happy boy přišel. Kruhy pod očima a jen div, že nespadl na zem. Všichni na něj zírali. Zdeněk přišel s úsměvem, ale jakmile uviděl Tobiase zamračil se.
,,Roxy tvůj první den ve škole. Tobias... víš co řekni někomu ať tě provede po škole. Ty to zvládneš. Dnes máte pět hodin, takže po páté hodině příjdeš domů. Ve škole nechoďte na obědy. Máte je tady. Všichni jinak chápou?"
Ostatní přikývli. Rozhodně nestojím o to, aby mě opilý Happy boy prováděl po škole. Mattyáš mě určitě provede. Tobias mě probodl pohledem. Asi má stále v sobě alkohol. Dojedla jsem jídlo a šla do pokoje. První co jsem udělala bylo za telefonovat Mattyášovi. Po domluvě jsem si zbalila do školy a šla před dům. Mattyáš na mě čekal. A tak jsme mohli hned jít. Podívala jsem se do okna. Zíral na mě Tobias s vraždícím pohledem. Nevnímala jsem ho, ale Mattyáš si ho všiml. Spanikařil. Začala jsem ho uklidňovat. Nakonec se mi to povedlo. Musela jsem ho obejmout, ale na druhou stranu se mi to líbilo. Strach zmizel. Jenomže Tobias to zdřejmě viděl.... Ta škola byla obrovská. Mattyáš mě všude provedl. Obrovské prostory mě děsily. Když jsme přišli do třídy, všichni na mě zírali. Trochu nepříjemné. Mattyáš mezitím odešel do čtvrté lavice u okna. Neváhala jsem a odešla za ním. Všichni na mě divně koukali a nechtěli uvěřit proč si sedám vedle Mattyáše. Nevím co proti němu mají, ale je fajn. Čekali jsem než zazvoní. Zvonilo a Tobias nikde. Nemám ho ráda, ale tohle, trochu se o něj přeci bojím. Paní učitelka vešla do třídy. Hodina byla v celku v pohodě. Zvonilo a já chtěla na WC, ale Mattyáš mě zastavil.
,,Kam jdeš?"
Zoufale se na mě podíval. Naznačila jsem, že potřebuji na WC. On to pochopil, ale strach z něj nezmizel. Něco se včera muselo stát. Ne nic. To by mi řekl. Tobias není kápo třídy. ... Všechny dívky začaly vzdychat a hrnuly se ke dveřím. Ze všech kluků byl cítit strach. Otočila jsem se. Happy boy stál ve dveřích. Holky se na něj dívali. Debil! Kápo třídy není! A nikdy nebude! Nedokáže ani zachránit Paříž! Normální život to není! Se zbláznil! Nečum na mě!!! Mattyáš si sedl a já nevěděla co se stane. Tobias se zarazil, když zjistil, že sedím vedle Mattyáše. Pak se pousmál a šel ke mě. Měla jsem chuť mu jednu vrazit. Pitomec! Zůstával mi mračící se výraz.
,,Já myslel, že si sedneš vedle mě."
Můj výraz se nezměnil. Všichni na nás zírali, ale mě to bylo ukradený. Chtěla jsem Happy boyje uzemnit. Kápo rozhodně není, alespoň pro mě ne.
,,Nebylo místo! Idiote! Mám právo si sednout kam chci! Jdi si odkuď jsi přišel!"
Zamračil se, ale nehodlal se vzdát. Pousmál se. Tyhle výrazy nesnáším. A ještě víc nesnáším egoisty. Zazvonilo a já se uklidnila. Ale ne na dlouho. Zjistila jsem, že Tobias chodí pokaždé pozdě. Doma si hraje na romantika, ale ve škole je drsňák. Idiot!!! Blbeček!!! Exot!!! Po další nudné hodině mi někdo napsal. Happy boy: ,,Přijď na chodbu"
On tam šel a já za ním. U skříněk jsme se zastavili.
Tobias: ,,Od kdy jsem idiot?"
Ptal se jako ten nejvěstší blbec. Hodila jsem na něj pohled a jen se ušklíbla.
Roxy: ,,Od té chvíle, kdy jsi se tak začal chovat!"
Odsekla jsem. Nehodlám mu to vysvětlovat.
Tobias: ,,Co s ním máš?"
WTF? Pitomá otázka, na tu je taky pitomá odpověď, kterou jsem si nenechala pro sebe.
Roxy: ,,Jak jako?"
Vím jak to myslí, ale chci to vědět přesně.
Tobias: ,,Chodíš s ním?"
Jo, tohle jsem si myslela. Žárlil a já to poznala dost jasně na jeho očích.
Roxy: ,,Do toho ti nic není!"
Odsekla jsem po státé. Kdybych chtěla, tak by nepřežil ani jednu minutu. Můj meč si nevybírá idioty, ale trochu to tak vypadá.
Tobias: ,,Blbec. Včera mu to nestačilo. Ukáže se kdo je lepší."
Mumlal si pod fousy. Tohle tak nesnáším!!!
Roxy: ,,Co jsi říkal?"
Vím přesně co říkal, ale nedává mi to smysl.
Tobias: ,,On ti to neřekl. Očividně ho nezajímáš."
Co?!! Co mi měl říct?!!! Zajímám ho. Nerada to přiznávám, ale jo.
Roxy: ,,Co by mi měl říct?"
Nedokáže číst myšlenky, jeho nevýhoda.
Tobias: ,,Včera jsme si pokecali. Neměl s tebou už promluvit!"
Nejsi kápo tak se srovnej!!! Ty mu nerozkazuješ!!! Ani mě ne!!!
Roxy: ,,Debile! Happy... sorry.... Tobiasi tohle je chabý! Nechovej se jak malý mimino! Včera jsi si za to mohl sám!"
Nevím jak to pochopí. Nezajímala jsem ho do té doby, než jsem si začala povídat s někým jiným.
Tobias: ,,Neměl jsem tě nechávat samotnou."
Pakouši!!! Idiote!!! Ty mě hlídat nebudeš!!!
Roxy: ,,Jdi někam! Mattyáš potřeboval pomoc a všichni v téhle třídě taky! Tvoje tyranství skončí! Nevím jak to tady do teďka bylo, ale já to rozhodně změním!"
Až moc si věřím. To je zlé. Řekla jsem to moc brzo. Dramatická část teprve přijde. Sorry :)
Tobias: ,,Tyhle lidi nezměníš. Oni nepotřebují pomoc. Roxy kdy už ti to dojde, že máš na lepší než je on."
Já změním kohokoliv. Nemysli si o mě, že jsem malá holka!
Roxy: ,,Přestaň si mě dobírat."
Měla jsem ho plný zuby.
Tobias: ,,Přiznejme si, že mě miluješ. A já tě nechám."
To tak! Nenechá mě! Prostě idiot.
Roxy: ,,Nepřiznám! Co jsi za idiota!"
Zamračila jsem se.
Tobias: ,,Jsem vymřelý druh. Tak jako ty."
Nemluv mesmysly! Snažila jsem se ho setřít.
Roxy: ,,Vymřelý druh idiotů? Já tam nepatřím!"
Ušklíbla jsem se a chtěla odejít.
Tobias: ,,Ty patříš do mého druhu."
Nehodlám se s ním bavit!
Roxy: ,,Idiote, jdi mi z očí."
Nemám nervy a za 1 minutu zvoní.
Tobias: ,,Neodejdu."
Je tvrdohlavý! Nikdy nebude normální.
Roxy: ,,V tom případě odejdu já."
Usmála jsem se a šla zpět do třídy. Mattyáš se na mě pousmál. Jsem ráda, že mu pomáhám, ale chci vědět co se včera stalo. On se na mě provinile podíval. Sedla jsem si, a on potichu spustil.
,,Včera když jsem od vás odcházel ... tak si mě odchytil. Řekl mi, že se k tobě nemám přibližovat. Že s ním chodíš, a on tě chrání. Dal mi facku a pak jen dodal, že jestli mě s tebou ještě jednou uvidí ... tak mě zmlátí."
Happy boy je debil, exot, idiot atd.... je mi Mattyáše líto. Musím mu pomoct. Happy boy zapomíná, že mám meč. Jsem rytíř a to si on neuvědomuje. Jednou ho praštím po hlavě a je pokoj. Jenomže on je Nezmar. Stejně zakopne o hrábě sám. Ublíží si sám bez mé pomoci. Je jen otázkou času kdy ...

Doufám, že se vám kapča líbila <3 VOTES nebo KOMENT potěší ;) hlavně mě příště nezabíte. Chci do toho dát více děje. Takže jaksi to urychlím, možná :D zatím ahoj, Zairi <3