„Kolik vztahů jste měl? " zeptal se mě znenadání a já, ač jsem nechtěl, jsem zrudnul. Cítil jsem horko ve tvářích a k mé smůle mi postupnými rozpaky začínaly obvykle rudnout i uši.

„To je snad jedno, ne? Nic ti do toho není," řekl jsem víc útočně než jsem zamýšlel. Na vteřinu jsem se lekl, že by mohl nějak přehnaně zareagovat, hlavně jsem měl takové obavy kvůli tomu incidentu před nějakou tou chvilkou. Naprosto zbytečné. Myslím, že ho nikdy nepochopím. Jeho osobnost je pro mě až příliš matoucí.
Místo toho, aby se zhroutil se narovnal a upřel na mě své velké modré oči.

„Vy se stydíte! " zahihňal se a hraně si přikryl ústa dlaní.

„A ty přehráváš, až to bolí," zavrčel jsem a v duchu jsem plakal. Moc dobře jsem věděl, co mě nyní čeká a on si to evidentně uvědomoval též.

„Nejsem panic, proboha!" vyjekl jsem, konečně jsem nějak zareagoval na jeho dotěrné dotazy a musím říct, že mě tu dlouhou dobu předtím nereagovat stálo hodně úsilí, ale na tohle jsem reagovat musel. Tohle se nedalo přejít bez odpovědi, jako jsem to udělal u jeho ostatních štiplavých poznámek.

„Takže nejsi?" zopakoval šokovaně. Viděl jsem jak se mu blýskalo pobaveně v očích. Provokoval mě. Jestli jsem mohl říct, že něco miluje, tak to bylo právě tohle. Lézt lidem na nervy.

„Jak už jsem řekl, nejsem. Myslíš si, že někdo jako já?" ukázal jsem na svou maličkost s pořádně vypracovaným tělem a mírně zarostlou tváří, což podle měřítek internetu bylo sexy a podle měřítek mé matky to vypadalo jako zanedbaný chlap.

„Nikoho nikdy neměl? To asi těžko," dodal jsem víc sebejistě, než jak jsem se cítil.

Uchechtl se. „A který šťastný kluk to byl?" Překvapeně jsem sebou cuknul.

„Kluk? " zopakoval jsem nechápavě a s lehkým smíchem. Zmateně se zamračil a to mě znervóznilo ještě víc. Lehce nakrčil obočí jakoby nad něčím zarytě přemýšlel.

„Teď vážně, " řekl klidně, v jeho hlase nebylo ani stopy po nějakém humoru.

„Vy, jste gay, " oznámil to s takovou sebejistotou, až bych řekl, že je to pravda.

„Nejsem, " odpověděl jsem tiše.

„Jak jsi. Jak jsi na to vůbec sakra přišel?" vybreptal jsem okamžik na to přiškrceným hlasem.

„Vaše gestikulace, chování, vyjadřování," odpověděl okamžitě a bez delšího uvažování.

„Nejsem teplej, Jimmy, měl jsem sice jen jeden krátký vztah s ženou, ale nejsem teplej. Nejsem jako ti nechutní chlapi," upřeně jsem hleděl před sebe.

„Neodsuzuju homosexualitu, ale. Ne... Nejsem jako ti chlapi, co tobě a mému bratrovi. Co jim. Nejsem takový."

Vyplašeně jsem sebou cukl, když mi položil ruku na jednu z mých, pevně kolem volantu sevřených rukou. Nic neřekl a já se k tomu už taky víc nevyjadřoval. Nebylo třeba.

„Já ani nevím, co mě přitahuje," prolomil tíživé ticho se zamyšleným výrazem, který činil jeho obličej přitažlivým takovým podivným způsobem nevinného studentíka.
Lehce našpulil spodní ret a poposedl si.

„Není snadné určit, co se vám líbí, když, když jste ani nedostal možnost výběru. Prostě buď ochotný ke všemu, nezáleží na tom, co chceš ty. Na tvém názoru už nikdy nebude záležet. "

Usmál se na mě.

„Tohle mi řekla jedna holka, když mi ošetřovala ruku."

Vyhrnul si rukáv a já poprvé spatřil klikatou jizvu. Nebyla nijak výrazná a ani nebyla ošklivá. Prostě vybledlá, dlouhá čárka, u které jsem ale nechtěl vědět, odkud ji má.

„Ale teď už to neplatí, rozumíš?" odvětil jsem rychle a chytil jsem jej za ruku, takže jsem řídil jen jednou rukou, což mi dvakrát nevyhovovalo.

„Jsi svobodný, samozřejmě se nejdřív musíme zbavit lidí, co po nás asi půjdou, ale to nevadí," koutky úst mu zacukaly vzhůru.

„Jen jsem tím chtěl říct, že byste neměl mučit sebe samého zapíráním, když nemusíte. Když máte možnost výběru, když můžete být sám sebou."