"Spálený muffin, nejlepší snídaně, co si člověk může přát," utrousil Loki a pomalu se šoural za ní.

---

Ležela jsem v posteli a přemýšlela. Za mými zády tiše oddychoval cizinec z jiného světa, kterého jsem z bůhvíjakých důvodů nechala u sebe v bytě i přesto, že se mě toho rána pokusil zabít za účelem získání energie. Bohudík pro mě se mu to nepovedlo a navíc mi nejspíš něco předal. Nebo to ve mně jenom probudil?

Mám v posteli severského boha, říkala jsem si v duchu a musela jsem se pousmát. Dovedla jsem si představit, kolik žen – a jakých žen – by za to dalo já nevím co. A já tady klidně ležím a chce se mi spát. Měla bych si ho konečně osahat, napadlo mě, ale byla jsem příliš unavená, než abych se vůbec pohnula.

Usínala jsem a v hlavě se mi míhaly zvláštní obrazy, kombinace snů a vzpomínek, nedokázala jsem si je utřídit a zpomalit, abych jim porozuměla.

Cítila jsem po těle jakési svrbění, jak kdyby mi někdo kůži drhnul drsným rejžákem a jako kdyby mi v žilách kolovala láva místo krve. Poddala jsem se spánku a poslední, co mě napadlo, bylo, že by mě klidně mohl zabít i teď, ve spánku, ale něco mi říkalo, že přestože je zloduch, k tomuhle by se nesnížil. Další mé úvahy už přeťal spánek.

---

Spal jsem, když mě v určité chvíli probudilo neklidné převracení dívky vedle mě. Házela sebou jako ryba na suchu a něco si tiše šeptala. Pomalu jsem odsunul jednu z perských koček z mého ramene a druhou z hrudníku - přičemž ta se nenechala jen tak odbýt a zaťala mi drápy do trička, takže bylo napřed nutné ji vyháknout a poté odložit, natáhl jsem se k lampičce a rozsvítil – v tu chvíli mi došlo, že Hope mluví ze spaní.

Asi to nebylo nic příjemného, soudě podle tváře stažené nejakou negativní emocí a prudkými pohyby. Dotkl jsem se jejího ramene, abych s ní zatřásl ve snaze odehnat její špatný sen, ale místo toho jsem se opět stal svědkem toho snu - jako by nás můj lehký dotek propojil. Viděl jsem, o čem se jí zdá - a nebylo to nic, o čem by kdokoli z nás chtěl snít... A nebo to byla spíš vzpomínka?

---

Loki uviděl Hope, mohlo jí být tak čtrnáct, ještě daleko víc dívka než žena, s vlasy staženými do ohonu na temeni hlavy, s batohem na zádech, v džínách a tričku s barevnými komiksovými obrázky, jak odchází ze školní budovy kdesi v New Yorku, pozdraví na rozloučenou pár lidí, rozhlédne se krásnýma jasně hnědýma očima - a poté rychle přeběhne křižovatku na druhou stranu.

Uviděl ji, jak kráčí po chodníku mezi vysokými činžovními domy a potom jak míjí sportovní hřiště s parkem.

"Hej, Hope, pojď sem!" zavolal na ni kdosi - otočila se čelem vzad a všimla si partičky zhruba stejně starých kluků a asi dvou dívek sedících na lavičkách před basketbalovým hřištěm, zatímco pár dalších se na hřišti honilo za míčem.

"Co chceš, Chrisi?" křikla ledabyle, aby si snad kluci nemysleli, že je hej nebo počkej.

"Je pátek po škole, pojď se s náma trochu pobavit," zvolal po ní zmíněný Chris - světlovlasý kluk v mikině s názvem školy a basketbalového týmu - a aby ukázal, že nemluví do větru, vytáhl z batohu lahev vodky.

"Až budeš poslední kluk na planetě, tak možná," zasmála se Hope a ostatní kluci jí smíchem podpořili. načež si začali ze svého kamaráda utahovat ve smyslu "pěkně tě setřela". Hope si přehodila batoh na druhé rameno a otočila se směrem pryč, když v tu chvíli na ni zavolala jedna z dívek - modrooká blondýnka sedící kousek od party kluků.

"Tak Hope, aspoň na chvíli, kvůli nám," odvětila. Hope si povzdechla, ale pak se její otrávený výraz změnil v úsměv.

"No dobře," povzdechla si, otočila se čelem vzad a vydala se zpět ke hřišti. Parta jí udělala na lavičkách mezi sebou místo. Kluci potom nechali střídavě kolovat pár lahví alkoholu a všichni mladí pili.

Viděl zrzčinýma očima, jak se po chvíli její svět roztočil a zhoupnul, blonďákovy ruce pod jejím tričkem - odstrčila ho, vstala a zapotácela se - a TMA.

--- 

Skrz závoj mlhy a tmy slyšel pípání jakéhosi přístroje a hlasy.

"Je mi líto, paní Wilsonová, vaše vnučka už nikdy neuvidí, otrávila se methanolem obsaženým v nekvalitní vodce, kterou pili. Můžeme být rádi, že je naživu," promluvil jakýsi muž, nejspíš lékař.

---

Potom se tok vzpomínek přetrhl - Hope sebou znovu prudce mrskla a tím se přetrhl jejich dotek. Loki dál ležel, díval se na ni, jak ze spaní vzdychá, vrtí se a nakonec pláče - a v ten moment mu celou hruď sevřel pocit, který už necítil dlouho, téměř ho neznal. Byla to snad lítost? "Ne, lítost je slabost! Jakákoli lidská emoce je slabost," okřiklo ho jeho horší já. Rozhodl se námitky svého podvědomí neposlouchat a lehce s neklidně se vrtící dívkou zatřásl.

"Hope," zašeptal tiše a ještě třikrát znovu, než se rusovláska konečně probudila. Otevřela své krásné hnědé oči, které byly od jejího nezodpovědného zážitku v pubertě zastřené lehoučkým závojem a zašátrala rukama kolem sebe.

"L-Loki?" zeptala se zmateně - jmenovaný jí podal obě ruce a nechal ji, aby se k němu vleže přitiskla. Ovinula paže kolem jeho krku, přitiskla se k němu celým tělem oděným v tenké noční košilce a zabořila mu tvář pod rameno. Pláč, v nějž propukla ještě ve spánku, se neutišil jejím probuzením, dál se otřásala v tichých vzlycích a Loki naprosto nevěděl, co dělat - nikdy žádnou holku neutěšoval.

Potom zabořil prsty do jejích vlasů a začal ji pomalu, nejistě hladit. Teprve, když se po několika minutách uklidnila, se odvážil promluvit.

"Viděl jsem tvůj sen," řekl chraplavě a Hope se k němu přitiskla ještě blíž.

"To bohužel nebyl sen," fňukla.

"Já vím. Ale jsi naživu. Mohla jsi umřít," řekl jí.

"Já naživu jsem, ale Lucy ne," vzlykla.

"Lucy?"

"Jedna kamarádka, byla tam s námi. Pila víc než já, nepřežila to," vysvětlila Hope. Chvíli ji objímal a nevěděl, co říct.

"Všichni chybujeme," vylezlo z něj po chvíli. "Až na to, že ty moje chyby jsou o dost drsnější než tvoje," dodal potom sebeironicky a sám se podivil, kde se to v něm bere. Hope se pousmála.

"Musíš spát. Jdeš zítra do školy, ne?" zeptal se jí po chvíli. Hope si povzdechla.

"Já asi neusnu."

"Ale usneš. Kdyžtak tě zase vzbudím, kdyby se ty sny vrátily."

"Loki?"

"Ano, Hope?"

"Povídej mi o Ásgardu," odvětila Hope a Loki se na okamžik zarazil. Potom začal vyprávět a za pár minut si všiml, že mladá žena v jeho náruči spí.