Našla jsi mě v tom nejhorším možném stavu. Bez školy, bez práce, bez lásky, bez nejlepší kámošky, bez cílů a chuti žít.

Nevím, jak jsi to dokázala, ale spravila jsi mě. Byla jsi mou inspirací na cestě stát se stejně silnou ženou, jako jsi ty sama.

Měla jsem falešnou představu, že jsi pevná jako skála, ale byla jsi stejně rozbitá a slepená dohromady jako já.

Možná mě to vyděsilo.
Možná jsem dostala strach, že nás osud svedl dohromady jen proto, že jsme se obě ocitly v krizi. Že to, co máme, možná není skutečné.

A tak jsem zase chtěla utéct.
Protože to dělám, když mi na lidech začne až moc záležet.
Uteču.

Protože se bojím, že opět skončím se zlomeným srdcem.

~ feel ~