Uplynula nějaká doba a přiblížilo se její jmenování učednicí. Sokolička byla od rána jako na trní. Její sourozenci se stali učedníky již dříve a ona se nemohla dočkat, až se k nim připojí. Konečně se ze skály ozvalo ,,nechť se všechny kočky, které jsou schopny samostatně lovit, sejdou pod skálou na klanové shromáždění!" Celý klan se brzy shromáždil a Skvrnohvězda promluvila jako první. ,,dnes jsme se tu sešli, abychom jednomu našemu kotěti dali učednické jméno, Sokoličko, přistup." Sokoličce se nadšením zablýsknou oči a rozběhne se ke skále, i když přitom zakopává o vlastní tlapky. Skvrnohvězda znovu promluví ,,od dnešního dne až do chvíle, kdy získá své válečnické jméno se tato učednice bude jmenovat Sokoltlapka a jejím učitelem bude Panteří měsíc." ~no ne, mým učitelem je velitel!~ pomyslí si nadšeně a dotkne se čumáčkem svého nového učitele. ,,Sokoltlapka! Sokoltlapka!" Začne klan skandovat její jméno, avšak Sokoltlapka si všimne, že jí někteří propalují nenávistným pohledem. Dnes si toho však nevšímá. Je učednicí a to jí stačí.