Petr zamířil, jenže to co je špatně nastavené je optika. Může jí mýt nabitou ale zase se netrefí, má ho moc přiblíženého.

Petr, zmáčkl spoušť jako první, kulka a rázová vlna cukla s M107 na tolik, že to Petrovi vykloubilo rameno. Kulka velitele sice zasáhla, jenže to byla noha. Kulka roztrhla hned několik svalů na levé noze. Zasáhla holení kost a rozdrtila jí na kusy. Částice holení kosti a části svalů z nohy se válely všude možně, kromě nohy. Ta zůstala vyset za různé pevné svaly.

Reflex velitele byl bohužel také rychlý. Pistoli sice v bolesti a křeči vyzdvihl nahoru, jenže spoušť také. Drakova hlava sice zůstala neporušena, jenže při zdvihu velitel zároveň spustil spoušť a drakovy, 3 náboje prosekaly záda a ocas. Čímž začal pomalu ale jistě krvácet, jenž je jeho výhoda velikost. I když ne o moc větší než člověk. Drak tedy zařval, svalil se na zem celý zakrvácený, jenže krev na obličeji nebyla jeho ale velitele.

Veliteli příslušní vojáci zaškrtili nohu, kvůli tepenému masivnímu krvácení. Příslušníci odtáhli velitele někam do pryč, vojáci chvilku stříleli do nicoty na všechny strany. Než se stáhli a odešly úplně. Během palby se mi nějakým záhadným způsobem povedlo, Petrovo vykloubené rameno, nahodit zpět. Stačí zapřít o nějakou desku, v mém případě padlý stromek břízy. Následně je třeba škubnout nahoru…nebo…alespoň takhle jsem to viděl v Drž hubu.

Hned potom co se vojáci stáhli, jsme běželi na pomoc tomu drakovy. Rány je potřeba pořádně stlačit aby nekrvácely!

Bohužel je dračí kůže moc tvrdá, v tu chvíli mi to došlo!
Dračí kůže je moc tvrdá! Musela kulky pořádně zbrzdit když se střetly, to znamená že nebudou moc hluboko. Bohužel mi úplně došel ten pitomý Dermatol a Traumacel a Morfium!!! No, alespoň zacelím ránu Prorasem a malím šitím. Snad to zabere!

Petr se ale zeptal co chci přesně dělat a když mu to řeknu, tak řekne že je to píčovina. Za pokus to stojí!!!

„CO CHCEŠ TEDA DĚLAT KURVA?!!“

„VYTÁHNOUT NÁBOJE, DOKUD JDOU VIDĚT A NEJSOU ZANÍCENÉ RÁNY!!!“

Ten chuděr tam na zemi plné krve skučel a syčel bolestí, mezitím co jsme se hádali. No, teď nebo nikdy! Rány jsem musel trochu rozříznout, abych se dostal pinzetou. Naštěstí ten hajzl měl slabý kalibr, stačilo hrábnout pinzetou trochu do hloubky díry a náboj byl chycen. Pomalu jsem ho vytáhl a položil na plochý kamínek, jistě že se mi skutálel pod nohy! Takhle jsem vytáhl zbylé dva, ránu jsem potom zasypal nebo zalil, otázka kdo co používá. Prorasem, potom jsem začal tak trochu ty rány šít, pořád nám kňučel a skučel, prosil ať přestanu atd.

Když bylo hotovo, stačilo, aby se náš pacient zvedl. O moc krve zase nepřišel, ale určitě to bolí jako svině, když to máte dělané za živa a hodně po ránu kdy je světlo slabé a je rosa.

Snažil se různě vstát a postavit na nohy, jenže marně. Rozhodl jsem se tedy jinak.
Já prohledám ostrov a Petr odveze…teď jsem se musel zeptat toho draka na jméno.

„Revils. . .co se mnou hodláte udělat???“

Řekl jsem mu tedy následný plán.
„Tak poslyš, tady můj kolega Petr tě odveze a dá nějak dokupy, mezitím já prohledám ostrov a najdu tvé společníky.“

Hned na to zděšeně a moc nespokojeně zareagoval.

„Nechci pryč, jsem tady doma a nikdo mě nikam nepoveze! Doma mě čeká moje milá a nenechám se odvézt někam do hajzlu jen kvůli pár škrábancům!!!“

Takže teď mu povím to co nevěděl, co ten voják a jeho parta byly doopravdy zač.

„Tak aby bylo jasno! To pro koho jsi pracoval byly překupníci zbraní a taková veš, která vlastně s vojenským oddílem nemá nic společného. To plutonium zneužívá a prodává lidem co zničí úplně všechno co jsi měl rád a taky máš, je to svinstvo a jestli vás odtud nedostaneme a nezastavím přepravu, zabije to svinstvo nejen vás, ale i všechny na planetě! Kolik vážíš?!“

„Nevím...kam nás tedy vezmete?“

„Na bezpečné ale trochu nepohodlné místo na někoho jako vy. . .“

„Abych se přiznal, žiji zde už nějakých dvacet let a beru to tu jako domov. Nechci jen tak odletět pryč a pokud si to tady zabraly nezákonně kšeftaři, budu svůj domov bránit ať to stojí co to stojí! A věř mi, že to ještě nepoznali co dovedu!!!“

„Tak si pro toho sráče dojdeme!“

„Jaký je plán?“

„Vyslídit, najít a zabít!!!“

[}{Pokračování příště}{]

[}{Autorův projev}{]

Tak co další kapitola???

S obrázky bohužel musím skončit. Ze dvou důvodů. Zaprvé je revize a za druhé, jsem přijmul požadavky jedné nejmenované osoby. Takže ti co jsou bez fantazie mají smůlu!!!

Není ten popis zranění na vás trochu moc?

Jinak se vše začíná vyvíjet poměrně krásně!

Komu se ta hláška: Vyslídit, najít a zabít, taky zamluvila???

Jinak zase děkuju u předchozí kapitoly za hlasy, komenty a hlavně čtení!!!😊😎