Jen jsem přikývl hlavou a otevřel zadní dveře Lauře, aby mohla nastoupit, pak jsem zabouchl dveře a nastoupil také. V zadním zrcátku jsem se podíval na Lauru, vypadala docela zklamaně a koukala s opřenou hlavou o tlapu z okna. Měla úplně svěšená křídla, jen jsem si povzdechl a začal jsem koukat před sebe na cestu.

P » „Ono už je docela dost hodin, doporučuji si jít hned lehnout co přijedeme. . .je vám dobře?"

Nikdo nic, já jen pokývl hlavou. Znovu jsem naklonil zrcátko a podíval se na Lauru dozadu, ta pomaličku už usínala.

E » „Lauro, nespi. Hned tam budeme, to se za tu chvilku stejnak nevyspíš!"

L » „(Dlouhé zívnutí)...jo...no to máš asi pravdu. Ale ty bys mě stejnak odnesl ne?"

E » „No to sice ano ale ještě se musíš umýt."

L » „To bys zvládl. Není na tom nic těžkého a stejnak jsem dost utahaná."

P » „To mi neříkejte že vám to tak trvalo!"

E » „Co jako nám trvalo?!

P » „No dát se dohromady! Vždyť vy dva jste jasný už od pohledu na sebe! Skvěle se k sobě hodíte."

L » „No bezva! Ví to ještě někdo další?!"

P » „Kromě mě a Revilse tak nikdo, na tohle vlastně přišel Revils. A víš co Eizo? Revils je gay!"

E » „Však ty taky...ne."

P » „Jo a ty víš co!"

L » „No tak alespoň už dá pokoj, hlavně bacha, aby tě nerozmrdal na mastnej flek!"

P » „Na to může hned zapomenout...AAAA Jsme tady!"

E » „Tak teda díky za odvoz."

L » „Zlató...mohl bys mě prosím po cestě přidržovat?"

Jen jsem odvětil ano a vystoupil, hned potom co jsem zabouchl své dveře, jsem otevřel ty její. Laura pomalu začala vystupovat, musel jsem jí hodně přidržovat aby nespadla. Potom jsem si už jen hodil její tlapu podél ramen a vyrazily jsme. Hned po tom co jsme se dostaly do již našeho pokoje, jsem posadil Lauru na gauč. Začala se pomalu znovu rozkoukávat, já mezitím šel zabouchnout hlavní dveře, které zůstaly po našem příchodu otevřené.
Otočil jsem se zpět na Lauru, pořád seděla jak kdyby právě přišla z pořádné kalby. Přišel jsem k ní a sedl si hned vedle. Pohladil jsem jí jemně po stehně a řekl jí, ať se jde vykoupat, určitě se ti potom uleví. Neváhala, pomalu se zvedla z gauče, pro něco se ještě pohrabala ve skříni a pak šla, to co si brala byl určitě ručník a...oblečení! Do...pr...dele! Že já vždycky zapomenutý to nejdůležitější! No co teď? Co teď? Kurva...kurva...kurva! Já jsem debil! Dohajzlu! No tak snad budu ještě dneska spát na gauči...to jsem zase něco posral!
No tak se prostě zeptám Laury no, jestli nemá něco na půjčení...

Sedl jsem si na gauč a vyčkával než se Laura umyje.

[}{Pokračování příště}{]