Celá červená, přesto překvapivě pořád krásná, stála nehybně a jen hleděla do mích očí. S otázkou ve tváři, stalo se to a nebo se mi to zdálo? Potom se špičkou křídla nahmatala na tváři, neboli lépe řečeno, místě polibku. Hned co si polibek setřela, mi nevěřícně dál koukala do očí. Já ale nasadil pohled s emotivním pocitem, to jsem zas něco posral. Hned co se Laura vzpamatovala, naklonila hlavu dolů s otázkou.

L » „Nemyslíš že je to trochu divné? Přeci jen jsme si odlišní, ale stejně se k sobě chováme jako..."

E » „Víš, ono je vlastně jedno, co jsi zač. Abych byl zoofil, na to jste moc jako my. Drak, vlkodlak, démon...každý jsme se narodil s něčím jiným a je vlastně jedno kdo jsi a nebo, co jsi. Duše jako duše, jen z odlišným příběhem a životem."

Pomalu jsem vzal krok na pravou stranu a posadil se během mluvy na postel. Laura si přisedla hned ke mně. Tohle bylo než jsem domluvil.

Hned potom co jsem tedy domluvil, Laura přitiskla své rty na mé a začali jsme se zdlouhavě líbat. Šlo to sice trochu hůře, kvůli tvaru její tváře ale. . .byla to nádhera! Tak na konec to není tak špatné, jak jsem si vždycky myslel a tak strašně se toho bál. Mohli jsme se líbat skoro věčnost. Než nás z toho začaly bolet tlamy. Přestali jsme a navzájem jsme se opřeli o čela. Usmál jsem se, Laura mi hned úsměv opětovně vrátila i z otázkou.

L » „Nemyslíš že je moc brzo?
Dokážeš to se mnou vůbec vydržet, jako můj kluk?"

E » „No, poprvé co jsem tě políbil, jsem myslel, že mi dáš facku...jsme velcí, kluci jsou pro mládež. . .co takhle milenec?"

L » „No já ti nevím, správně bych jako princezna klanu neměla ale strašně se mi líbíš! Za tohle tě mlátit nebudu!"

E » „Vezmi si film Kingsman. Tam taky u konce Eggsy potká princeznu, jenže aby jí políbil..."

L » „No, co udělá???"

E » „Ehmm. . .princezna ho donutí, aby jí to udělal do zadku za záchranu světa..."

L » „Dobřee, zůstaneme raději ještě u líbání. . .k touhle se dostaneme časem...za pěkně dlouhou dobu! No, i když...můžeme si hrát z mými hračkami pod postelí, protože po tom taky už nějakou dobu toužím!"

E » „Jen je nech tam kde se na ně skvěle práší, jak jsi sama řekla, časem k tomu dojde!"

L » „Máš pravdu, všechno má svůj vlastní čas...vlastně moment! To jsem řekla já, tak co mě mateš!"

E » „Já že tě matu?! Co kecáš?!?"

L » „Tak já kecám?! No počkej! Ty zažiješ smrtonosnou smrt!!!"

E » „PCHE, (výbuch smíchu) s...smrtonosnou smrt?! Co to je za debilní název?!"

L » „Já ti ani nevím. . .prostě mi to přišlo, jako dost stupidní hláška, aby to tu zaznělo. Vraťme se k tématu, cože jsem ti chtěla přesně udělat?"

Pokrčil jsem rameny nahoru a dolů. Jenže v tu chvíli jsem už ležel zády na posteli, na hrudi jsem měl vysmátou Lauru, která si ještě podepřela hlavu, oběma tlapkami, jenže na mé hrudi. Zeptal jsem se jí, jestli ví, že to bolí? Uhmm i s příkyvem. No a co já tady? Můžu jí maximálně hladit po tváři, protože dal stejně nedosáhnu. Můžu jí zlechtat, ale nechám jí. Kouká na mě, jako kdyby si myslela, že má vyhráno! Jenže ne, moje dračice můj souboj nevyhraje...nebo asi díky milost, jo...za chvíli se zvedla, že udělá něco k obědu a že už je celkem dost hodin, takže spíše k večeři. Půl čtvrté, no ty vole, to to letí! A to před chvílí třištvrtě na tři. Laura už měla namířeno do kuchyně, jenže tahle otázka mě zajímala docela dost.

E » „Zlato, dneska mám teda ten gauč nechat, když budu spát s tebou?"

L » „No, stejnak ti ho připravím, protože sem má pozdě v noci přijít Revils. Že si prý něco potřebuje sepsat a přijde mi blbý, aby tě jen tak našel v mé posteli hned první den..."

E » „Aha. . .dobře no...a chceš s něčím pomoci?"

L » „Můžeš připravit a trochu poklidit jídelní stůl, v kuchyni mi vlastně nemáš s čím pomoct."

E » „Nějaká moc vážná!"

L » „No, úplně hele. . .to jsi mě ještě neviděl naštvanou, to je potom rachot! Hehe..."

E » „Joo, a co by jsi mi teda jako měla udělat? Sežrat za živa?!"

L » „No...to je první možnost ale tu nepreferuji. Asi bych tě nejdřív uškrtila, pak zabalila do nějakého pytle a nakonec, zakopala někde venku před vstupem."

E » „Aha...jde vidět že s tím máš zkušenosti."

L » „Všechno je jednou poprvé."

E » „OmG LuL!"

L » „Co to kurva meleš?"

E » „Já nevím! To je prostě tak, když z kámošem hraješ moc dlouho hry a potom začneš používat jeho hlášky."

L » „To znám, poslyš...akorát tu zase prokecáme celý den a nic nestihneme, takže by byl..."

E » „Jasně, jasně, jasně, hned na to jdu! Promiň..."

L » „Hehe, jasně...hmm."

Přišel jsem k jídelnímu stolu a začal ho pomalu uklízet od bordelu. Ono bordel, je obrovský pojem, takže třeba takový prach, zbytečné věci atd.
Pak se musím Laury zeptat, proč ho vlastně vůbec nepoužívá.

[}{Pokračování příště}{]