Zdá se že to Lauru dost vzalo, nechci aby se za to vinila, když za to nemůže ale aby to utápěla v alkoholu, to jsem musel zakročit. Nechci alkoholičku, protože k ní cítím opravdu moc a to bych pak nezvládl! Laura se pak už je šla umýt a pak si to zamířila do pokoje, kde si sedla na židli a něco si dělala u stolu, asi kreslí nebo něco tak. Jen jsem jí z dálky, z futra dveří pozoroval a když si mě všimla, tak se ani nesmála. Prostě takový ten ignorační výraz kdy se na vás jen podívá, ale dělá že vás nezná. Nechal jsem jí radši o samotě a šel za Vincem, ten ve strojovně pájel dráty co zničila prasklá trubka. Optal jsem se ho na to co se děje s Laurou, jen jediný co z něj vypadlo bylo že jí mám nechat se vyplakat nebo vytrucovat a bude zase jako dřív. No, klasika. Tak jsem se nabídnul jako pomocník ale nic moc jsem mu nepomohl, spíš mě poslal na kutě, jako jsem utahaný a...možnááá...jo půjdu si lehnout. Když jsem přišel, tak Laura už ležela a to ke mě zády takže nevím jestli spí. Zhasl jsem menší světlo a šel spát.

Laura: *Lehce se pootočí, aby se podívala a potom se zase vrátila do stejné polohy, má chuť něco říct ale neví jak. Utápí se v depkách, ale nakonec našla řeč, i když to vyslovuje takovým tím vyděšeným hláskem* "Eizo...já...co když ten ostrov nenajdeme? Co potom bude s ostatníma, myslíš že jsou už mrtví?"

Já: *Skoro spí ale ještě něco ze sebe dostal* "Najdeme ho a věř nebo ne, jak znám Petra tak ten nenechá nikoho zemřít, teď se z toho jen musíš vyspat. Tak dobrou"

Laura: *Zamyslela se nad tím a hodně se uklidnila* "Dobrou...a promi..ehh" *"V hlavě si říká: "Proč jsem tak blbá a musím mu dělat takovýhle naschvály, jestli toho nenechám tak mě určitě opustí, ty krávo blbá bílá!"*

Pomalu jsme oba usnuli a Vinc pak jen ještě hodinu kormidloval a pak se dal taky na kutě, co zastavil loď a vypnul elektřinu, jen se ještě umyl atd.

[}{Pokračování příště}{]