[Kapitola Dvacátá Sedmá] Path of Death {< Mezičást 6>}

Když jsem se ráno probral, vylezl a posadil se na postel. Bylo mi nějak divně, ale ne od žaludku nebo že by mě bolela hlava. Pocitově jsem byl úplně jiný, vše se mi zdálo černé a neživé. To je asi tím že náš svět jde totálně do sraček, každopádně se podle toho všichni potom chováme. Mám velkou starost o Lauru, ta se nejen utápí v depresích z minulosti ale i z budoucnosti, fakt mám někdy pocit že bych jí měl kopnout do prdele a jít dál a...pane bože to už fakt myslím jak Adolf Hitler?! Konec myšlení, nebo ze mě vyleze něco co nechci vidět! Vstal jsem teda na nohy, Laura ještě spala. Tak jsem na sebe hodil nějaké to oblečení a šel na každodenní hygienu. Pak jsem si šel udělat kafe a nějakou snídani, chleba a potravin v lednici tu bylo dost, ulovil jsem nějaký plátkový a mazací sír a to jsem si dal na chleba, pak jsem šel na můstek. Podíval jsem se na radar který nic nehlásil, omrknul jsem vše co bylo na palubkách ale furt nic. Podíval jsem se z okna a tam v dáli, když jsem si vzal dalekohled, byl ostrov. Skoro jsme tam byli, za nedlouho se na můstek dostavil i Vinc.

Vinc: "Dobrý ráno, jsi vzhůru brzy. Co se stalo tak najednou, vy jste se pohádali?"

Já: "Dobrý, ne to ne ale mám takový divný pocit, že když...."

Vinc: "Že je všechno najednou tak pustý a černý? Jo to máme momentálně všichni."

Já: "Tak alespoň že nejsem sám. Mám ale i dobrou zprávu! Podívej se do dalekohledu."

Vinc: *Bere si dalekohled a přikládá si ho k očím* "Jo to je skvělá zpráva, doufám že jsou v pořádku."

Zase jsem jen na poslední větu pokývl hlavou a rozešel jsem se zase pryč, než...



Vinc: "Eizo, ty asi lítáš rád co? Jdi se schválně podívat do skladiště v podpalubí. To tam nechal jeden náš vynálezce, říkal že se to jednoho dne může hodit, uvidíme jestli to funguje" *Poprvé se usmál*

Já: "Tak dobře"

Šel jsem se teda na to mrknout, ovšem to bylo strašně těžké a přikryté nějakou šedou hnusnou dekou nebo co. Tu deku jsem strhnul a..."No do prdele, tak ten cápek musel bejt magor! Doslova hehehe!" Byly to křídla, ale ne jen taková. Nevím jestli si někdo pamatuje ze Spiderman toho záporáka s těmi železnými křídly. Už nevím, jak se jmenoval. Tak to je přesně ono, Ježiši to je tak...tak na tom si rozbiju hubu! A co je tohle?! Helma ve tvaru ptačí hlavy? Je tu k tomu nějaké schéma, nebo stavební plán??? Jo...hele. Vzal jsem do ruky nějaký ten plánek, který jsem si pečlivě projel. 

No to je sice moc hezké ale jak to dostat ven na plošinu a tohle je něco vylepšeného až novějšího než na tom plánku. Jediné co mě napadá je si do toho vlézt a...jo to bude ono. Vlezl jsem si do toho obleku a pomocí plánku se ho pokusil nahodit. Ten oblek se jmenuje Black-Wings takže tak. Mělo to docela dost šťávy ale co se mi líbilo nejvíc, tak nohy byly na hydrauliku, takže k nim není potřeba elektřina. Tak teda, vylezl jsem na plošinu, kde byl už i Vinc, ale Laura furt nikde. Tak nevím, asi má krámy. 

[}{Pokračování příště}{]

Pozn.Autora: Vím, ten obrázek je sračka ale jen tak pro představu :D

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top