Přišel ke mě Petr a zeptal se, co je v hajzlu?

Odpověď má, ho nějak nepřekvapila. Co jsem řekl?

„No, zítra odpálí někdy večer jadernou hlavici, kam přesně si už nepamatuji ale…musíme letět už o půlnoci. Alastor se postará o všechny noční hlídky tím, že převezme velení radaru. A jinak, kolik v té helikoptéře máš místa??? Že bych si vzal nejcennější věci co mám.“

Jeho odpověď byla tak trochu typická.

„Jako, můžeme tam naložit docela dost věcí s tím že dám pryč zadní sedadla. Jenže nemá smysl s sebou tahat nějaké věci, když to můžu všechno naházet do jednoho bunkru pod námi. Já už to udělal!“

První co mě napadlo bylo, vzít si jeho dodávku a narvat tam to co se dá! Přeci jen k těm věcem mám nějaký citový vztah. Zeptal jsem se tedy, zda mi nepůjčí svoji dodávku. Jen kývl a hodil mi klíče do náruče, stejnak když má někdo těžkou práci. Má všechno a to hlavně prachy má na všechno! Hajzl bohatý…

Skočil jsem tedy do dodávky, zkontroloval klíče od domu a vyrazil, musel jsem ještě počkat chvilku, než se otevřou automatická vrata na výjezd. Pak jsem už jen dupl na plyn a uháněl k mému domovu. Že jsem si nevzpomněl na ten bunkr a jeho velikost. Kdyby chtěl, tak tam dokáže zabydlet až nějakých 1200 lidí, namačkaných na sebe…plus, mínus. Jo, až takhle je velký. Spíše to měla být dřív nějaká plocha na raketu, jenže se to pak proměnilo v toto.

Než jsem dokecal, dorazil jsem ke svému domu. První co jsem provedl bylo že jsem vzal nejcennější věci z garáže a pak vše ostatní. Pokusím se vyjmenovat co všechno to bylo.

„Imbusové klíče a šroubováky, starou motorku, televizi, počítač, monitor, klávesnici a bla bla bla. Starožitnosti po babičce a dědovi, elektrické piano a vše co se dalo. Prostě všechno co šlo a mám tak nějak rád!“

Po skoro 2 hodinách jsem zamkl a jel zpět za Petrem. Hned co jsem přijel a zacouval k poklopu do bunkru, otevřel nákladové dveře, otevřel poklop od bunkru, jsme začali tak nějak rychle vykládat s tím, že to prozatím naházíme na jednu hromadu a pak teprve se uvidí co bude dál.

Bylo skoro po tři čtvrtě na deset a byl také čas vyrazit. Petr tedy nastavil bezpečnostní režim domu a nastartoval helikoptéru.
Položil mi ještě před startem takovou zajímavou otázku.

„Hele víš rozhodně že máš všechno??? Vracet se možná nebudeme hned zítra, takže jestli ti něco chybí…tak si pro to v klidu skoč!“

Prošustroval jsem všechny kapsy, ramenní bágl, i vnitřní kapsy v kabátě.

„Mám!“

Ještě se mě zeptal co vše mám s sebou.

„Mobil, nabíječku, powerbanku, pistoli typu Dezert Eagle, pár zásobníku, peněženku, klíče, náhrdelník a na něm Ametyst, ten mám na krku kdyby něco. Co dál?. . . . . Jo, bedničku, propisku a sešit na poznámky, kudlu Kanar a lékárnu se všemi věcmi co tě napadne!“

Zavrtěl hlavou a odvětil.

„Vždyť jsi vybavený a zatížený, jako nějaký tahač či něco jiného proboha! Proč toho táhneš tolik vole?“

Zachechtl se.
Já jen pokrčil rameny a řekl že je to u mě úplně normální, ať si zvyká.

Vyletěli jsme do výšky a jelikož nás čeká dlouhý let, budeme se v řízení muset střídat. Mám taky leteckou školu, není to jako to psycho ve filmech, kde umí řídit letadlo nebo helikoptéru kde kdo!

Pustil jsem na mobilu nějaký ten playlist z hudbou, tohle bude dlouhý a náročný let, tak nás snad uvítají jako hosty.

[}{Pokračování příště}{]

[}{Autorův projev}{]

Tak co? Už se těšíte na díl z draky???

Mám sem dávat různé písničky a podle nich volit hlas a tón dané osoby???

No, představte si draka na pódiu, jak zpívá Flo Rida – My House…tak tohle by byl fajn ART!!! No…každopádně to zavedu! Různý drak, různý hlas zpěváka…no není vyvinutá fantazie úžasná???

Jaké jinak máte přání?
Co bych měl přidat, upravit - opravit, předělat – dodělat?

Vše sem pište! Ať negativní nebo pozitivní, je to jedno!!!

Jinak vám všem moc děkuji za čtení tohoto fantasy příběhu! Máte to u mě! 😂👍👏😘