Hned co Laura vzlétla do vzduchu, mi teprve došlo že se nemám pořádně čeho chytit. Objal jsem tedy Lauru kolem krku a nechal jí, ať mě zanese za nimi. Hele, ono to nakonec není tak špatné, mít draka...i když ho mám trochu víc, než mají obvykle ostatní. Po krátkém letu v plné moci tmy, jsme dosedli před nastartovaný náklaďák a jeho dálkové světla. Slezl jsem Lauře ze hřbetu a šel za těmi vojáky a Petrem. Revils tu nebyl, což mě znepokojilo ale určitě tu někde bude. Jenže moment...nepsal Petr v té textovce, že tu jsou dva?

L » „Pane ministře, myslela jsem že máme dohodu?!"

M » „To ano, jenže o příjezdu žoldáku nebyla zaslána žádná zpráva a nebo upozornění. Je mi líto ale Plutonium je pryč a vy s tím nic nenaděláte!"

E » „Ehm, promiňte ale nějak jsem přeslechl vaše jméno!"

L » „Eizo, ovládej se!"

M » „Ministr a vedoucí odboru proti krádežím a obrany, pane Eizo."

E » „Tak se vás zeptám, kam zmizel Revils a proč jste tady, když vám nepřišla žádná zpráva a vůbec, proč vaši vojáci prohledávají ostrov?! Na tohle ty zmrde odpověď nemáš co?!?"

L » „EIZO!!! UŽ DOST!!!"

P » „Klid Lauro, ví co dělá."

M » „Nee, to ne...hehe. Jsi fakt dobrej! Prokouknout mě hned takhle zprvu i v převleku je umění!"

E » „Konec srandy, řekni mi co tady chceš!? Alastore!"

A » „Jen ten zbytek Plutonia, co tu zbyl. Víš co by se s tak malým množstvím dalo udělat?! Víš kolik milionů je v jedné tůně Plutonia?!"

E » „Proč to chceš?! Abys zahájil jadernou válku?!? S tím máme problém už teď takže jestli je to tak, tak se seber a zmis!"

A » „Ne, proto to není. . .zjistil jsem že Plutonium při své vysoké radiaci může být využito v lékařském a zdravotnickém výzkumu. Hele, když se nějak domluvíme, můžu vám tu půlku toho co zbylo, nechat a druhou si odvezu s tím, že za ní zaplatím a když ne, tak hold ne."

Otočil jsem se na Lauru a nevědomě jí zíral do tváře.

L » „No dobře no...polovinu toho Plutonia chci nechat s tím že to co si odvezete, bude pořád moje a když mi tady na ostrově Plutonium dojde. Budu požadovat o pomalé vrácení s tím že za to nebudete muset platit. Berte a nebo nechte být!"

A » „Ti co plutonium ukradli, byly chyceni pobřežní hlídkou a teď se hledá majitel. Ovšem, stejnak všichni ví, že jste to vy. Tím pádem máte neomezenou hotovost u celého U.S.A."

L » „Tak poproste je s tím že máte mé povolení, které vám klidně zašlu na vaši E-mail adresu a nebo poštou. Rovnou mi to zaplatíte a tam si to z těch patnácti nebo čtrnácti tun zvážíte a rovnou zaplatíte. Mě se to totiž opravdu počítat teď nechce! Ale tenhle zbytek co tu zbyl, zůstane náš! Z tamté věčiny Plutonia si odkupte tolik, kolik potřebujete ale to co zbylo tady, tady zůstane, je vám to jasné?!"

A » „Ano a děkuji mnohokrát...jen tak mimochodem, toho náklaďáku bych se zítra na vašem místě zbavil!"

Otočil se a když zašel za náš náklaďák, zmizel v úplné tmě.

P » „Kámo, mít takový čich jako ty, nevím co bych dělal!"

L » „Být zodpovědná za takovou horu peněz a materiálů je děs, vlastně všem jde jen o to Plutonium. A na nás nám nezáleží...(povzdech)"

E » „Alastor byl vždycky kretén, no tak jdeme domů?"

L » „Jo, jdeme domů...ale už neletím. Mám už dneska všeho dost!"

P » „když tak si vlez Lauro dozadu, budu řídit. Jinak Eizo, Revils spí, nechtěl jsem ho budit."

[}{Pokračování příště}{]