Nastal říjen. Listí se pomalu začínalo barvit do hněda, červena či žluta. Sluníčko vycházelo stále méně, protože tento říjen se nesl ve znamení dešťů. Seděla jsem ve společence a lámala si hlavu nad úkolem z bylinkářství. Eddie seděl hned vedle a taky se skláněl nad úkolem, ovšem ten jeho byl ze Starodávných run.

,,Ségra, víš o tom, že se blíží Halloween?"

,,Jasně, že vím. Copak, chceš na ten večírek?"

,,Ses zbláznila, kluci mě sice lákali, ale já nenechal zviklat." Hrdě vypnul hruď.

,,I holky mě přemlouvaly... Proč se vlastně ptáš?"

,,Všichni budou na tom večírku a my dva bychom měli něco podniknout, jenže snad všechny žertíky jsou už ohrané. A opakovaný vtip není vtipem..."

,,Tak vsadíme na klasiku."

,,Myslíš něco, jako dělají mudlovské děti v Americe." Ďábelsky mu zajiskřilo v očích.

,,Přesně." Víc jsem se k němu naklonila. ,,Bude to dokonalý, bráško. Něco takového Bradavice ještě nezažily."

,,Myslím, že zažily. Posprejované bradavické sklepení jen tak nepřekonáme. To se nepodařilo ani klukům a to už je to říct."

,,Prý to tam pořád, Romul a jeho kamarád Nat to jen zakryli ochranou bariérou."

,,Já vím. Ale zatím času dost..."

,,Ahoj dvojčata, můžu si přisednout?" Abigail měla v náručí pergameny, svitky a učebnice.

,,Jasně,Abbie." Uvolnila jsem místo na stole. Eddie na ni vytřeštěně koukal, div mu nevypadly oči z důlku.

,,Sním či bdím? Je to sen?"brblal si pro sebe a pořád si přeměřoval Abby pohledem.

,,Edwarde, proč se na mě koukáš jak tele na nová vrata?"

,,Ty děláš úkoly! Ty se připravuješ do školy, já se asi ocitl v nějakém jiném světě..."

,,Nudila jsem se." Pokrčila Abigail rameny a dál se věnovala eseji z přeměňování.

***

O nějakou chvíli později jsme jen tak seděli na pohovce, když se do společenky přiřítil Black a kolem krku měl obmotanou Sophii Gibsonovou. Tu odložil do křesla a šel směrem k nám.

,,Nazdárek Edwíčku, Abísku a má drahá Rosie."

,,Ani bych neřekla, že jsem tvoje, Blacku." Pohodila jsem hlavou k Sophii.

,,Snad nežárlíš, Rose."

,,Nevidím tu žádný důvod k žárlení..."

,,Ehm, ehm." Odkašlal si Eddie. ,,Chápu, že co se škádlívá, to se rádo mívá...(oba jsme se na něj podívali. Já vražedně, Black rozjařeně.) Nuže, Siriusi co potřebuješ?" usmál se zářivě.

,,Nemohl bys dneska prosím přespat ve společence." Eddiemu zmizel úsměv z tváře.

,,Siriusi, už zase? Vždyť jaro je až po zimě..."

,,Tady měl dneska vtipnou kaši..."protočil očima Black.

,,Dneska na gauči spát nebudu. Mě totiž jaksi znovu rozboleli záda..."

,,Edíčku, můj skoro-nejmilovanější. Jen tuto noc, prosím. Dám ti čokoládu, novou knihu, řekni si, co chceš... Vážně jen tuto noc."

,,Teď uvažuji nad tím, jestli bych raději spal ve společence či poslouchal ty vaše skřeky..."

,,Edíčku, prosím. Klidně ti budu celý den sloužit..."

,,Slova Sirius a sloužit jsou doslova antonyma."

,,Eddie, prosím. Já ti splním, co budeš chtít. Fakt."

,,Ty mi koupíš ponožky s motivem Mickey Mouse? Siriusi díky!"

,,Ano klidně ti je koupím, ale pouze pod podmínkou, že nám vyklidíš pokoj..."

,,Siriusi, ty fakt kamarád. Ale varuji tě, jestli mi je nekoupíš, tak tě sejmu. Doslova."

,,Koupím, koupím. Nemusíš se bát." Black okamžitě odešel za svou stávající přítelkyní.

,,V tom případě.... Holky, nemohl bych dneska přespat u vás?" Podíval se na nás Eddie prosebným pohledem.

Abby se už, už nadechovala k odpovědi, ale já ji předběhla: ,,No samo sebou, Lin a Lily budou nadšené!" Abigail se na mě nechápavě podívala.

,,Moment, on už u nás Edward někdy spal?!"

,,Jo, myslím dvakrát. Když jsi měla hlavu plnou Siriuse a on nás vyhostil na sedačku. Jenže já měl v tu dobu ještě bolavá záda z toho zápasu proti Havraspáru, a holky se nademnou smilovaly a vzaly mě k sobě. A nelitovaly!" Samolibě se usmál.

,,Jo, aha. Ale nebude lepší se jich přece jenom zeptat?"

,,Když si to přeješ."

***

Ačkoliv měl u nás Ed spát jen jednu noc, nakonec se to protáhlo na další tři. Dneska už ale spal normálně ve své ložnici. Jenže my dva jsme mezi sebou vyhlásili karetní bitvu.

Takže já a Ed jsme hráli karty, Lin si četla, Lily byla neznámo kde a Ab se na nás koukala.

,,Ha sedmička, bereš!" zašklebil se Eddie.

,,Myslím, že ne." Vložila jsem na hromádku další sedmičku.

,,No to si ze mě děláš srandu?!" S vražedným pohledem si bral karty.

,,A když už seš u toho, vem si další dvě." Dala jsem doprostřed srdcovou sedmičku a tím ukončila hru.

,,Je to dva ku dvěma, dáme rozhodující zápas."

,,Myslím, že to budete muset odložit. Za pět minut máme sraz ve Velké síni." Řekla Lily, která právě vešla do pokoje.

,,Kazič zábavy je tu!" podíval se na ni Eddie na oko naštvaně. Lily ho zpražila pohledem. ,,No jo už se zvedám."

***

,,Přeji vám všem dobrý večer, jistě se všichni divíte, proč jsem vás sem svolal v takovou pozdní dobu." Začal proslov Albus Brumbál.

,,Je teprve sedm." Odfrknul si Ed.

,,- jelikož se již za dva týdny bude konat Halloweenský bál, zítra je povolený vstup do Prasinek." Celá Velká síň propukla v jásot.

Ředitel počkal, až se všichni zklidní a pokračoval: ,, V Prasinkách můžete být až do večeře," Všichni propukli ve větší výskot než před chvílí.

***

Z Velké síně jsme vystřelili co nejrychleji, abychom si ještě stihli přepočítat zásoby. To bychom ovšem nebyli Rossovic dvojčata, kdybychom nenarazili na nějaký problém, tedy spíš na Filche.

,,Po chodbách se neběhá, chuligáni!"

,,Sorry jako." Pokrčil Eddie rameny a nechali jsme za sebou nadávajícího Filche. Asi o dvě poschodí výš jsme narazili na našeho starého známého- Protivu.

,,My lorde, my lady. Už jsme se dlouho nesetkali." Uctivě se nám uklonil. Protiva k nám vždy choval neuvěřitelný respekt, jelikož byl naprosto oddán našemu strýčkovi.

,,Taky vás zdravíme, sire Protivo! Zrovna na vás jsme si přáli narazit."

,,Neplecha Rossovic dvojčata? Jsem jedno ucho."

Dopodrobna jsme mu vysvětlili náš prozatímní plán na "totální chaos bradavický" neboli TCHB. Zkratku vymyslel Eddie. Protiva se škodolibě usmíval a mnul si u toho ruce.

,,To je nádhera, to je krása! Bude mi ctí se toho zúčastnit. Kabinety jsou moje. Zatím sbohem." A s úšklebkem zmizel, kdo ví kam. Za chvíli se ovšem ozval zvuk padajícího brnění, Protivův smích a Filchovo nadávání. Raději jsme se co nejrychleji vzdálili.

***

,,Takže kam půjdeme nejdřív?" otázal se mě Eddie, když jsme stáli uprostřed Prasinek.

,,Navrhuji doplnit zásoby v Medovém ráji, pak si dokoupit ještě nějaké věcičky u Taškaře a nakonec si zajít na máslový ležák ke Třem košťatům."

Pouze přikývl. Předpokládali jsme, že většina našich spolužáků bude nakupovat masky, barvy na obličej a kostýmy, a proto nás nepřekvapilo, že v Medovém bylo téměř vylidněno. Každý jsme si vzali jedenáct čokoládových žabek, tucet sirupových košíčků, Bertíkovy fazolky, šumivé bzučivky, cukrové brky a taky výbušné bonbony, které jsou v Bradavicích zakázané dle vzdělávacího výnosu číslo 67.

U Taškaře jsme se moc nezdrželi, strýčkovy zásoby jsme zatím moc nevyplývali. Ovšem rachejtle, kouzelnická vata a žvýkačky v naší kouzelné krabici nebyly. Ještě jsme si koupili několik bomb hnojůvek, opisovací brky a neviditelný inkoust.

Ověšení taškami jsme se konečně vypravili ke Třem košťatům. Ihned jsme si objednali máslový ležák u baru, a když nám ho Rosmerta donesla, rozdělili jsme se. Eddie šel za Poberty a já za holkami.

,,Tak co jste pokoupily dámy?"

,,No já se nemohla rozhodnout, jestli mám jít za upírku či elfku. Nakonec jsem se rozhodla pro tu elfku." Řekla Lin a trochu si upila z máslového ležáku.

,,Já půjdu za Rusalku...to je vodní démonka, Abby." Doplnila ve chvíli, když už, už Abbie otvírala pusu. Stočila jsem svou pozornost na Abby.

,,To já jsem měla ihned jasno, já půjdu za Frankensteina, tedy spíš za Frankensteinku. Podívej se." Ukázala mi umělohmotné šrouby. ,,Stačí to jen přilepit..."

,,No tak to bude hotový Frankenstein!" otočila jsem se. Za mnou byl Eddie, který se opíral o opěrku židle.

,,Co potřebuješ, Edwarde?"

,,Nechci vám tady narušovat tu drůbežárnu, ale jen tak mezi námi, Kitty Kat... Víš kolik je hodin?"

Podívala jsem se na Edovy hodinky. ,, No je za deset pět, proč?"

Nevinně se na mě podíval. ,,Takže máš přesně 3 hodiny a 10 minut, abys odevzdala tu trestnou esej McGonagallové. Já ji odevzdal, ještě než jsme šli do Prasinek. Čas ti běží... Tik, tak, tik, tak."

,,Edwarde, ty ze mě jenom střílíš, že ANO?! To si mi to nemohl připomenout?!"

,,Mohl, ale já na to zapomněl... Taky tě moc miluji, sestřičko." Vzdálil se do bezpečné vzdálenosti a nepřestal se usmívat.

,,Já ho zabiju, bratr nebratr."

,,To stihneš, Kate. Ale je mi líto, že s námi nemůžeš být delší dobu." Řekla Lin. Lily a Abby přikývly.

,,Tak se tu mějte, dámy." Zamávala jsem jim, vražedně se podívala na Edwarda a věnovala úsměv Péťovi, Removi a Jimmymu.

Vyšla jsem před Tři košťata a uslyšela hádku. Zaslechla jsem Blackův hlas, takže ten druhý patřil muréně. Chvilku jsme naslouchala, ačkoliv jsem věděla, že to ode mě bylo velmi neslušné. O nějakou chvíli později muréna proběhla kolem mě. To znamenalo jen jediné. Pryč.

Co nejrychleji jsem se rozběhla pryč z Prasinek. Doufala jsem, že Black nepostřehl mou přítomnost u jejich zřejmě rozchodu.

,,Hej Rosie, kam tam chvátáš?" polekaně jsme se otočila, ale to jsem neměla dělat. Zakopla jsem o kořen, který se tam náhodou objevil, a spadla do obrovské kaluže bahna.

Black se začal smát tím svým nakažlivým štěkavým smíchem, takže jsem se začala smát taky.

,,Parádní šipka, Rosie. Doufám, že je ta voda teplá. Abys mi neumrzla..."

,,Sklapni, Blacku."

,,To je karma, víš. Cizí rozhovory se neposlouchají." Založil si ruce na hrudi a přešel ke mně blíž.

,,Hele, nech si ty chytrý řeči a radši mi pomoc... Prosím."

,,Máš štěstí, že mám pro tebe slabost, ale budu za to něco-"nedořekl, protože hned jak mě chytl za ruku, jsem ho vší silou shodila za mnou.

,,To je karma, víš." Oplatila jsem mu stejným hlasem a ještě ke všemu na něj vyplázla jazyk.

Black vzal bláto, vytvaroval z ní kouli a hodil mi ji na obličej. Rukou jsem ji smyla a nevěřícně se na něj podívala. Začal se smát, ale jeho smích byl umlčen mou hozenou koulí, která se mu rozprskla ve vlasech. Teď jsem se pro změnu smála já.

A tak začala naše blátivá bitva. Když jsme asi po hodině skončili, oba jsme měli bahno snad úplně všude. Úplně jsem zapomněla na čas, jak mi s ním bylo dobře.

,,Teda, Rosie. Tohle si někdy musíme zopakovat! Ještě jsem nikdy neviděl holku, která nevadí, že je celá od bláta."

,,Nečekala jsem, že to někdy řeknu Blacku, ale musím s tebou souhlasit." Pak jsme si vzpomněla na McGonagallovou. ,,Blacku, kolik je hodin?"

,,Myslím, že něco kolem šesté, proč?"

,,U Merlina, já úplně zapomněla! Já mám McGonagallové odevzdat trestnou esej, ale já nemám ani úvod! Sakra, já nestíhám!"

,,Rose, uklidni se. Vždyť to stihneš i klidně do 19:30. Budeme na to dva." Mrknul na mě, zvedl se a mně taky pomohl.

,,Ty mi chceš vážně pomoc?"

,,No samo sebou má milá Rose. Ve dvou se to lépe táhne." Usmál se na mě a pokračoval v cestě. V docela velkých rozpacích jsem ho následovala. Tohle nebyl ten kazisvět Black, který mi od prváku otravoval život. Tohle byl Sirius, jen Sirius.

Lumos💡

Já nemám slov. Vy jste neuvěřitelní. Tento příběh má 824 přečtení a 95 hvězdiček. Já ani nevím jak vám poděkovat. 😱🙇❤🎊

Takže v této kapitole si konečně spolu popovídali Kat a Sirius a ani se u toho nepozabíjeli, takže pokrok. Stejně jako minule, vám neřeknu co se bude dít příště.😏😉

Sayonara🎉🎎

Nox🌑