Katie

Cítila jsem, jak někdo mnou třásl a k tomu šeptal: ,,Katie, vstávej. Abigail tu není."

Pomalu jsem rozlepila víčka. Nademnou se skláněla Lily. Lin ještě spala. Posadila jsem se a rozhlídla se po pokoji. Vážně tu nebyla.

,,Tak třeba vstala dřív."

,,Abbie a vstávat dřív?! Jsi blázen?"

,,Fajn, tak já se umyju, převleču a půjdu ji najít, spokojená?" Vyhrabala jsem se z postele.

,,Naprosto."

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Když jsem sešla do společenky, naskytl se mi zvláštní pohled- Abby spící na pohovce a vedle ní v křesle seděl Eddie, který taky vytuhl. Na klíně měl položenou knížku. Škoda, že tady nemám foťák.

Cesta kolem světa za osmdesát dní. Už zase, tohle si četl snad celé prázdniny. Knížku jsem odložila na stolek a jemně s ním zatřásla.

,,Leo, probuď."zamžoural a trošku se usmál.

,,Dobrý ráno Kitty Kat." ihned vyskočil na nohy. ,,Já tady normálně vytuhl." Začal se protahovat.

,,No to jsem si všimla. Chtěla jsem vás vyfotit. Vy jste byli tak sladcí."

,,Abys tady neusnula taky a třeba se Siriusem. To by byla teprve sladkost."mrknul na mě. ,,Tak a teď vzbudit Abigail."

,,A to hodláš udělat jak?"

,,No... Pokud bych se pokusil napodobit hlas Siriuse..."

,,Edwarde, to bych moc neriskovala..."

,,To bych použil jen v případě nejvyšší nouze. Navíc mi začala říkat jménem." Pochlubil se.

,,Slyším dobře? Abigail ti říká jménem?" nedůvěřivě jsem se na něj podívala. Přece jenom je to dobrý lhář.

,,Jo, od jisté doby. Kdy jsme jaksi usnuli na pohovce..."

,,Takže proto se Abigail červenala."zamumlala jsem si sama pro sebe.

,,Počkat, kdy se červenala?!"

,,No včera, když ses na ni krátce podíval. Pak z ní vypadlo, že jí přijdeš trochu vyspělejší."mrknula jsem na něj.

,,Ono je v tom asi trošku víc..."

,,Jak víc, bráško? Copak mi tajíš?"

,,Jak jsme usnuli na tý pohovce, tak Abbie, zní to fakt neuvěřitelně, vstala dřív. Ona si myslela, že spím, ale já jaksi nespal... A Abby si se mnou chvilku povídala... Pak se sklonila, dala mi pusu na čelo, popřála mi dobrou noc- při té příležitosti mi řekla jménem, a odešla."

Věděla jsem, že se Eddiemu líbí asi od prváku Abbie, ale tohle jsem vážně nevěděla.

,,Řekla bych, že se Abigail taky líbíš. Opovaž se si to teďka pohnojit."

,,Jak pohnojit?"

,,Třeba kdybys náhodou nasadil techniku Jamese Pottera. Myslím tím neustálé zvaní na rande, pokřikování přes celou chodbu..."

,,Blázníš?" Zvedl hlas. Abigail jen zamlaskala a otočila na druhý bok. Uff. ,,Zbláznila ses? To bych neudělal, navíc Abigail je teď krátce po rozchodu a..."

,,Stop, stop, stop. Eddie posloucháš se?" nechápavě se na mě podíval. ,, Ty ses nám zamiloval."

,,Možná mám pro ni menší slabost... Ale to ještě neznamená ty-víš-co."

,,Jasně.... Jdem ji teda vzbudit?"

,,Jo, samozřejmě... Abigail vstávej." Zatřásl s ní. Zakroutila jsem nad jeho počínáním hlavou.

,,To nikdy nefunguje, Edouši..."

,,Pak je tedy na řadě jedna osvědčená metoda: Aqua Erupto."Abi doslova vyletěla z gauče a vražedně se na nás podívala.

,,Kdo z vás dvou?" Zavrčela.

,,Já."odpověděl s mírným úsměvem Ted a schoval si hůlku do hábitu. Jako v prváku...

,,Edwarde."zamumlala si sama pro sebe. ,,A smím vědět proč?"

,,Protože si tady jaksi usnula a spaní na této pohovce je, z vlastní zkušenosti, velmi nepohodlné. A navíc za chvilku začíná vyučování a ty jistě nechceš jít neupravená." Ukázal na její vlasy.

,,To máš pravdu. Díky za vzbuzení." A rychle utíkala ke schodům.

,,Nemáš zač." odvětil Ed a stočil svou pozornost na mě. ,, I já bych se měl upravit... Počkáš tady?"

,,No samo sebou."

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

O nějakou chvíli později jsme společně s holkami kráčeli chodbou, když v tu najednou Edovi skočila na záda Laura. Ed, který to nečekal, se mírně zavrávoral, ale ustál to.

,,Lauro, slez z Eddieho."

,,Ne, to je můj majetek."

,,Pozor, tady slečna je nějaká majetnická." Odkašlal si. ,,Tak poslouchejte, vojíne. Vy jste nějaký moc přítulný. Za to vás čeká mise."

,, Jaká mise, kapitáne?"zasalutovala.

,,Pevně se držet a nespadnout. Protože se rozbíhám...Právě teď." A oba nám zmizeli za rohem.

,,Jsem nevěděla, že Ed- tedy chci říct tvůj brácha, má tak rád děti."řekla Ab. Všimla jsem si, že se sama pro sebe usmívá.

,,Eddie sice vypadá jako dospělý čaroděj, ale pořád má duši dítěte. A to se podle mě jen tak nezmění."

,,Jakože nikdy nedospěje?"

,,Asi nějak tak. Tak jeho vzorem je náš strýček Romul, takže se není čemu divit." Potom jsme mlčky sešli všechny schody a došli před Velkou síň.

,,Tak vojíne, jsme na hlavní základně, což znamená jen jediné- musíte slézt." Řekl Eddie, když jsme byli dole všechny.

,,Mě se nechce, Teddy."

,,Žádný odmlouvání a dolů." Sehnul se a Laura neochotně slezla.

,,Je to docela srandovní, jak jsi malá, trpaslíčku."

,,Já nejsem malá a nejsem trpaslíček."

,,Vážně?" prodloužil slovo. ,, A proč abych byl stejně velký, jako ty se musím sehnout?"

,,Hele vy dva budete se tady ještě dlouho hádat o výšce?" zavolala na ně Abigail.

,,Pardón dámy. Já nevěděl, že čekáte na nás."

-------------

Byli jsme asi v půlce snídaně, když do síně vletělo Tornádo, Vichřice, Hurikán a Tajfun. Jedním slovem Poberti. A jenom já jsem musela mít takovou smůlu, že si Hurikán, chtěla jsem říct Black, sedl vedle mě jako největší pán.

,,Copak Rossová, pořád mě budeš ignorovat?"

Neodpověděla jsem mu. Proč bych se měla zbytečně rozčilovat? K mému překvapení to nějak nekomentoval a věnoval se své snídani. Do nosu mě udeřila zvláštní vůně, která krásně voněla. Jako nějaká kolínská.... Moment, to je Blackova kolínská. V duchu jsem si nafackovala.

,,Ježíši marja." Pokřižoval se Eddie. Nechápavě jsem se na něj podívala. Hlavou pohodil k majestátnému výru, který upustil červenou obálku.

,,Co je to?" zeptala se zvědavě Laura.

,,Každoroční přání od naší drahé tetičky. Radši to otevřu." Otevřela jsem obálku, dopis se zformoval do tvaru pusy a začal ječet na celou Velkou síň:

,,KATHARINO ROSALIE ROSSOVÁ A EDWARDE LEONIDASI ROSSI, JSEM Z VÁS NAPROSTO ZNECHUCENÁ TO, JAK JSTE SE CHOVALI NA MÉ ZAHRADNÍ SLAVNOSTI, BYLO NAPROSTO NEODPUSTITELNÉ. JAKOŽTO ČISTOKREVNÍ ČARODĚJOVÉ KOUZELNICKÉ RODINY BYSTE MĚLI MÍT URČITÉ VYCHOVÁNÍ. MÁM STO CHUTÍ VÁS VYDĚDIT..." Pořád opakovala dokola stejné čistokrevnické kecy. Všichni ve Velké síni stočili pozornost na nás.

,,Tak na tohle nemám." Protáhl se líně Ed a vytáhl si hůlku. ,,Deletrius." A dopis zmizel.

,,Doufám, že si ho poslat někam na Sibiř. Babka smrtijedská."

,,Nechápu, jak tahle fuchtle může být naše.... Teta. Brr." Otřásl se Eddie.

,,A ještě ke všemu je to nejlepší přítelkyně mí mámy." Otočili jsme se na Siri... Blacka.

,,Ty dvě se vážně hledaly, až se našly..." zakroutila jsem hlavou.

,,Asi jako my dva, Rosie." Nechápala jsem. Ještě před chvílí se choval tak nějak normálně, a najednou jsem měla chuť ho opět vzít pohrabáčem po hlavě.

,,Siriusi, mám ti opět RUČNĚ vysvětlit, že moji ségru necháš na pokoji?!" Přeměřil si ho pohledem Ed.

,,Edouši, buď klidu. To je jen taková srandička." Ale v jeho očích se odrážel strach. Ani jsem se mu vlastně nedivila. Teddy v tu chvíli vypadal nepříčetně.

,,Leo, uklidni se. Vždyť víš, že s ním bych si NIKDY nic nezačala. Nejsem hloupá."

,,Já vím."opět se začal usmívat. Jako by se nic nestalo.

,,Pane Rossi, slečno Rossová." McGonagallová nám podala rozvrhy. Dala je i holkám a Pobertům.

,,Co máš dneska?"

,,Přeměňování, bylinky, formule, přestávka a dvouhodinovka lektvarů.

,, Až na ty bylinky úplně stejné."Podíval se na mě vesele. I když měl z Bylinkářství za P, rozhodl se v nich nepokračovat. ,,A víš z čeho mám hodně velkou radost?"

,,Nemáš tam nikde astronomii, že propadlíku." Vyplázla jsem na něj jazyk. Eddie a astronomka nikdy nebyli přátele, ale Ed se tentokrát překonal. Dostal za H, ale kdybych mu trošku nenapověděla, tak by propadl.

,,Ede, ty jsi jako vážně propadl z astronomky?"Potter se málem zadusil dýňovým džusem.

,,Jo, ale jako jedno Háčko mi NKÚ nepokazilo. Ale mamča nebyla nadšená..." trpce se usmál. Vzpomněla jsem si na mamčino půlhodinové kázání.

,,Já mám Astronomii zítra... Vážně je to tak těžký, že z ní kapitán propadl?"

,,Tohle dokáže jenom Eddie, Lauro."pousmála se na svou malou sestřičku Lin. ,,Je to vážně jeden z nejjednodušších předmětů v Bradavicích, ničeho se neboj."

,,Majore Linnie, nevymýšlejte si. Astronomka je ti k ničemu, vojíne."

,,Trochu se pořád uniká, odkud se vy dva znáte."

,,Kapitán mě zachránil." Usmála se Laura na svého "hrdinu".

,,Vojín přehání."

,,Nepřeháním! Že nepřeháním, Linnie?"

,,Právě naopak, kdyby si tě Eddie nevšiml, málem bys odbočila na Obrtlou. Vlastně to byla moje chyba, neměla jsem se zakoukat do výlohy s knížkami." Největší slabina Lindsay. Knížky, obzvláště výlohy s knížkami.

,,Naštěstí se objevil kapitán a dokonce mi koupil zmrzku."

,,Teda Edouši, ty překonáváš."poplácal ho po zádech Black.

,,Kapitán je ta nejlaskavější osoba, jakou jsem měla šanci poznat." Objala ho Laura. Všimla jsem si, že se Abigail sama pro sebe usmála. Už zase...

Lumos💡

Taky milujete Velikonoce stejně jako já? Už od začátku dubna počítáte dny, s obrovským nadšením barvíte vajíčka- No to se ještě docela dá- a pak je s velkým úsměvem dáváte koledníkům... Ano, to byla ironie.🐇

V další kapitole se vydáme s hodinu lektvarů s Křiklou a vážně to bude stát za to... Tahle kapitolka je vlastně jen takový přechodník. Ale i tak doufám, že se vám alespoň trošku líbila. :)

Už na mě začíná působit Velikonoční neděle.... Takže užívejte Velikonoce a Sayonara🔏🎎

Nox🌑