,,Udělal to schválně," poznamenala jsem za dnešní dopoledne už několikrát šeptem, zatímco jsem poslouchala obřadní řeč prastrýčka Archieho, který oddával Eddieho a Abigail, jež se měla stát nyní již oficiálně členkou naší rodiny. ,,Schválně tu svatbu naplánoval na období, kdy už pod šaty neskryju tenhle velebřuch," rozmáchla jsem rukou a poukázala tím na své těhotenské bříško, ,,abych nemohla nic vypít, tudíž nebude žádná panákovaná!"

 ,,Katie, nesýčkuj," špitla Tina, která seděla vedle mě a které už taky narostlo bříško. Nám oběma se měly naše děti narodit koncem srpna, přičemž se pochopitelně doufalo, že jí narodí děvčátko. ,,Užívej si ten pohled, tvá druhá polovina se žení."

,,Jen ji nech, Tinko," uchechtl se Romulus, jenž se mermomocí snažil udržet Nathaniela, aby se poklidně neodplazil za Abiiným závojem. Kupodivu se mu to docela dařilo, i když sebou bratránek házel. ,,Oni se takhle sami sobě pomstili navzájem, když se vdávala Katie, Edward měl druhý den hlídku jakožto bystrozor a v Řádu hlídku noční, takže si také nemohl dovolit popíjet," mávl nad námi rukou a pokoušel se nadále držet Nata na klíně.

To oproti němu Sawyer, který měl dokonce k bílé košili černého motýlka, po dobu prozatímního trvání obřadu tiše seděl na Theově, kojkal spokojeně dudlík a pozoroval vše, co se dělo okolo. Byl neskutečný rozkošný.

,,Musím se přiznat, že oddat tři Rossovic fakany je docela makačka pro takového starého dědka, jako jsem já, a proto asi tuhle výsadu brzy pověsím na hřebík. Ale tohle teď není zdaleka starost našich skoro-novomanželů, kteří už by si určitě rádi řekli své vytoužené ANO!" zabruslil pohledem k babičce, která, kdyby jí děda pevně nesvíral ruku, vyskočila ze židle a utrhla mu hlavu. Tedy, alespoň její pohled o tom vypovídal. ,,Nuže, tahle chvíle, na níž tu všichni tak dlouho čekáme, která je vlastně podstatou...tohohle. Tudíž se vás nyní táži, Edwarde Leonidasi Rossi čtvrtý, berete si zde přítomnou Abigail Berenici Acwelovou za svou právoplatnou manželku, kterou budete ctít, milovat a chránit ji více než doposud, budete společně s ní vychovávat vaše děti a užívat si dnů dobrých i zlých, dokud vás Smrt nerozdělí?"

 Eddie, s ušima rudýma jako rajské jablko, vypadal jako před nervovým zhroucením. ,,A...ano," vykoktal ze sebe, načež zavrtěl hlavou a zhluboka se nadechl. ,,Chtěl jsem říct ano, takhle."

Několik svatebních hostů se uchechtlo jeho nervozitě, zatímco Tony, který mu šel za svědka, se i přesto snažil udržet vážnou tvář. Prastrýček si odkašlal a pokračoval. ,,A nyní se táži vás, Abigail Berenice Acwelová, berete si zde přítomného Edwarda Leonidase Rosse čtvrtého za svého právoplatného manžela, kterého budete ctít, milovat a pečovat o něj víc než doposud, budete společně s ním vychovávat vaše děti a užívat si dnů dobrých i zlých, dokud vás Smrt nerozdělí?"

,,Ano," odpověděla bez rozmyslu a po tváři se jí rozlil ten nejšťastnější úsměv, jaký jsem u ní kdy zaznamenala. Na strýčkův povel ji bráška za všudypřítomného jásotu políbil a tento polibek vlastně jen stvrzoval to, že se v očích své rodiny stala ještě větším vyvrhelem. Od té chvíle z ní byla oficiálně paní Rossová. Konečně.

***

Od jejich květnové svatby již uplynul nějaký ten měsíc. Válka se stupňovala a vypadalo to, že Vy-víte-kdo už vlastně vyhrál. I přesto se náš Řád nevzdával a pravidelně se účastnil bojů proti Smrtijedům. Už jsem ani na prstech nestačila spočítat, kolikrát jsem doma trnula hrůzou o Siriuse, který se do všech těchhle misí pouštěl doslova po hlavě.

Avšak, byli tu i světlé stránky. Jako třeba narození Nevilla Longbottoma včerejší dopoledne, třicátého července. Prohlížela jsem si jeho fotografii, kterou nám toho dne navečer poslal po puštíkovi hrdý táta Frank. Na první pohled bylo znát, že zdědil rysy obou rodičů. Tak jsem se na něj koukala čím dál tím víc, začala jsem uvažovat nad tím, jak asi bude vypadat naše miminko.

Z úvah mě vytrhl Sirius, který se do obýváku nahrnul jako velká voda, div se o nic nepřerazil, a nadšeně mával jakousi obálkou. Tázavě jsem nazvedla obočí. ,,Lily začala rodit," vysoukal ze sebe nadšeně. ,,James píše, že až se drobek narodí, tak se stanu jeho kmotrem!" zaječel nadšeně.

Vyskočila jsem samou radostí z gauče a vrhla se mu kolem krku. On mě nadšeně chytl do náruče a začal se mnou samou euforií točit. ,,Takže nejen, že budu strýček, já budu i kmotr," rozdýchával tu novinku. ,,To bude dětí jako smetí, chápeš to? Nejprve nám Lištička a Ab oznámí, že i oni budou mít prcka, pak se narodí Neville, Lily začne rodit a další na řadě jsi ty a Tina...počkej, ty jsi taky těhotná, pro Merlina a já s tebou točím jako na kolotoči," urychleně mě položil na pohovku a začal kontroloval, jestli našemu budoucímu potomkovi nic neudělal.

,,U Remusovy čokolády, Tichoši," začala jsem se smát. ,,Je od tebe sice hezké, že sis toho po skoro devíti měsících všiml, ale nemusíš to tak hrotit," pocuchala jsem mu škádlivě vlasy. ,,Jak ses to vůbec dozvěděl?"

 ,,James mi dal vědět oboustranným zrcátkem. Prý to začalo tak rychle, že jen stačil povolat lékouzelníky do Godrikova Dolu. Dá mi pak vědět pomocí Patrona co to vlastně je," vychrlil se ze sebe na jeden nádech a rázem se proměnil ve veliké černé psisko s vyplazeným jazykem.

Podrbala jsem ho za pod bradou,,Bude to dítě, Siriusi...i když malý koloušek se také nevylučuje, co si budem povídat," pobaveně na mě vycenil zuby. ,,A mezitím bychom si měli najít nějakou zábavu, ať se rozptýlíme," navrhla jsem.

Okamžitě se přeměnil zpět do své lidské podoby a horlivě přikyvoval. ,,I když je venku takový hic, mohli bychom si zajít k Ďáblovu srázu se trošku zchladit a pak k vašim, posledně, když jsem na tebe čekal, když jsi byla na kontrole, jsem na chodbě potkal Liama a ten nás zval k sobě, protože Jakouš už se prý začíná ptát, proč slečna Katie je tak dlouho s tím budižkničemu Blackem," štěkavě se zasmál poslední větě a já s ním.

 Samozřejmě, že se mi chtělo, byla jsem pro všemi dvaceti, jenže naše malé nenarozené kočko-štěně dělalo od rána všelijaké nepravosti. Především mi způsobovalo časté křeče v podbřišku, o kterých jsem raději před láskou svého života pomlčela, dle mého názoru se totiž nejednalo o nic důležitého.

,,Jo, tak jo," přitakala jsem souhlasně po chvilce mlčení a vykouzlila na tváři úsměv. Jenže on naklonil hlavu na stranu a pátravě si mě prohlížel, jako by se mi naučil číst myšlenky.

Nakonec se však narovnal a kývl. ,,Ale ještě před tím, než vyrazíme, bych si nejradši na něčem pošmákl," odporoučel se do kuchyně. ,,Lednice je skoro vybílená," zavolal na mě o chvíli později. ,,Máme jen trochu mléka, vajíčka a možná ve spíži hnije mouka...usmažíme si palačinky!"

,,Jestli je chceš, tak ti je klidně udělám," zvedla jsem se s námahou z gauče a přišla za ním. ,,Já ale jíst nebudu, nějak ti nemám hlad."

,,Tohle mi nějak nesedí," přeměřil si mě zkoumavým pohledem. ,,Ty, teda spíše vy, takoví žrouti, nemáte hlad?!" vsadila bych Edwíkův klavír na to, že už se nás chystal přemístit k Mungovi, protože za poslední dny byl extrémně háklivý na jakékoliv změny týkající se mého těhotenství, i když jsem měla porodit až za necelý měsíc.

Povedlo se mi jeho pochybnosti zmírnit, až když jsem před něj postavila talíř s naaranžovanými palačinkami a posadila se naproti němu s jednou palačinkou, kterou jsem jen s velkým sebezapřením do sebe začala ládovat. Polední pauzu jsme plánovali strávit výmalbou dětského pokoje pěkně po mudlovsku a následně se tedy vypravit k Ďáblovu srázu.

Nejméně tři čtvrtiny pokojíku jsme již vymalovali předevčírem, a proto jsme očekávali, že nám to nezabere příliš mnoho času. Hlavní zádrhel nastal, když jsem se chystala po štaflích, které Sirius vyštrachal Merlin-ví-kde, vylézt nahoru.

,,Co si jako myslíš, že provádíš?" oči mu div nevylezly z důlku, jakmile jsem se jen špičkou palce u nohy dotkla schůdku.

,,Chystám se vymalovávat horní část..." sdělila jsem mu opatrným hlasem, když jsem viděla, že na něj jdou zřejmě mrákoty. ,,Nebo taky ne...?" podrbala jsem se za krkem.

 ,,Kdybys nebyla tak tvrdohlavá a akční, přivázal bych tě k posteli a do konce srpna tě krmil, dodával ti pití, bavil tě, předčítal ti...jen aby ses konečně přestala namáhat, Kitty Kat," povzdechl si. Následně ke mně přešel a objal mne kolem vystouplého bříška. ,,Noták, musíš se šetřit," pokoušel se mě přemluvit a lehce se mnou pohupoval.

Na tváři se mi samovolně vytvořil úsměv. ,,Ale když- já nechci, abys na tom dělal sám," argumentovala jsem. I když jsem na něj neviděla, díky ženskému instinktu jsem věděla, že jistojistě převrátil očima. ,,A vůbec, jestli se budeme takhle neustále tulit, tak moc práce neuděláme."

,,Děláš, jako by ti to vadilo," uchechtl se a vtiskl mi pusu do vlasů. ,,Mimochodem, zdá se mi to, nebo je naše zlatíčko dnes nějak podivně divoké?"

,,To se ti nezdá," pokrčila jsem rameny. Než se však Sirius stačil něco dodat, do pokoje doslova vlétl patron v podobizně jelena. Otočila jsem se na něj a spatřila v jeho očích veselé jiskřičky.

Jmenuje se Harry, Harry James Potter. Spolu s Lily jsme se přemístili ke Svatému Mungovi, abychom se ujistili, že porod domácí proběhl bez komplikací. Přijďte nás k večeru navštívit.

Promluvil paroháč a rozplynul se jako pára. Jestli vyváděl předtím kvůli svému kmotrství, nyní se jeho radost zdvojnásobila. Tentokrát už si však dával pozor a nezačal se mnou točit. Jen mi málem vysál rty z obličeje.

 ,,Kitty Kat, naše koupání počká, já chci co nejdříve vidět malého Pottera," řekl zadýchaně, když se ode mě odtáhl se zářivým úsměvem. ,,Je mi jedno, co říkal Dvanácterák, já ho chci vidět teď hned," načež se proměnil ve psa a začal vesele poskakovat po pokojíku. Sem tam i radostně zaštěkal.

Zavrtěla jsem nad ním hlavou a obrátila se k němu zády, abych mohla jít do ložnice. Tam jsem ze zdobené truhlice vytáhla několik věciček, které jsme pro malého Pottera pořídili jako dárek. Právě když jsem přejížděla prstem po malém kolouškovi vyšitém na bílých dupačkách, projela mi podbřiškem obrovská bolest.

Přivřela jsem oči a hladila si bříško. Když jsem je zase otevřela, zaznamenala jsem jednu podstatnou věc. Praskla mi voda. Kupodivu jsem zůstala ledově klidná.

,,Siriusi?" houkla jsem na něj a ve dveřích se snad okamžitě objevila černovlasá hlava. ,,Něco mi říká, že naše dítě se rozhodlo narodit ve stejný den, jako Harry," usmála jsem se na něj nevinně a pokusila se postavit. Můj manžel jen vykulil oči a cosi nesmyslně zablekotal, než se mu rozvázal jazyk a byl schopen normálně promluvit.

,,To není možné, vždyť máš porodit až na konci srpna!" vypískl nepřirozeně vysokým hlasem. ,,Pro Merlinovy rány, co mám dělat?!" načež začal pobíhat po domě sem a tam. I přes mírnou kontrakci jsem se dostala do přízemí, kde Sirius poletoval stejně jako vyplašená Rozárka.

Prožíval předrodičovskou paniku, jak jsem vydedukovala, a absolutně nereagoval na mé volání, ať se uklidní, že je všechno v pořádku. Pobíhal nahoru a dolů, doleva a doprava. Docela mě v tu chvíli zajímalo, jestli se takto chovají všichni skoro novopečení tatínci, nebo zdali je Sirius originál. Po porodu jsem se plánovala zeptat Lily, jestli byl James taky takový.

 Pohladila jsem bříško a uklidňovala miminko, že jeho tatínek se takto běžně nechová a že ho jen vyděsil jeho brzký příchod. Konečně asi po deseti minutách si uvědomil, kde má všechny nezbytné věci a rovněž si uvědomil, že bychom měli co nejdřív vyrazit k Mungovi, tudíž mě odvedl do garáže k motorce. Uložila jsem porodní tašku do zavazadlového prostoru a nasadila si helmu.

,,Hlavně leť opatrně, zlato," promlouvala jsem mu do duše, když jsem zasedala za něj. ,,Chápu, že jsi teď hodně vynervovaný, ale kdybys při zběsilém letu zabil dvě mouchy jednou ranou, z Azkabanu by ses jen tak nepodíval."

 ,,Ty jsi zase vtipná," zamručel si sám k sobě, když motorku očarovával, aby unikla všetečnému zraku našich mudlovských spoluobčanů. Nastartoval a zanedlouho jsme přelétali nad Godrikovým dolem, který sousedil s naší vesničkou. Přitiskla jsem se k němu co nejvíce a při případné kontrakci mu zatínala nehty do ramen. Letěli jsme nejprve v tichosti, jako by se snažil plně zkoncentrovat jen na cestu a nenechat se ničím rozptylovat. ,,Stejně nechápu, jak to můžeš brát takhle v klidu," přes rameno se na mě otočil.

,,Jsem bystrozorka, snažím se polapit nejhorší černokněžníky a k tomu na poloviční úvazek se pokouším přispět ke zničení Toho, jehož jméno se neříká. Porod je oproti tomuhle brnkačka," usmála jsem se na něj a nechala vítr, ať mi cuchá vlasy.

,,Ani jsem se na ní nestačil pořádně připravit, říkal jsem si, že je ještě mnoho času, ale to jsem nevěděl, že si naše holčička-"

,,Chlapeček!"

,,-usmyslí, že udělá žert na svého tatínka a takhle ho vystraší," zakroutil hlavou. ,,Už teď si bezesporu troufám tvrdit, že naše dívenka...nebo klučík, bude pěkný raubíř."

 ,,Jako by tě to nějak extra překvapovalo, vždyť zdědil divoké rossovic a pobertovské geny. O tomhle vůbec nepochybuj," usmála jsem se, i když to nemohl vidět. ,,Ovšem tedy pokud z něj nebude v pozdějších letech vášnivý čtenář a filozof a neskončí v Havraspáru."

,,Na to jsem právě, že narážel," zasmál se štěkavě. ,,Třeba se z něj bude prvotřídní Suchar, jako je- teda býval Theodor."

 ,,Hej!" praštila jsem ho do zad. ,,Až porodím, tak ti slibuji, že do dopisu pro Theiho se o tomhle zmíním!" poškádlila jsem ho. Dovedla jsem si představit, jak se ušklíbl.

,,Na to, že se rodíš, jsi samý vtipeček...já tě tak zbožňuji, Kitty Kat," vydechl, ,,a proto jsem se také rozhodl, že tam budu s tebou, že chci být u toho, až se mrně narodí."

 ,,To je od tebe pěkné, zlato, že ses za pět minut dvanáct rozhodl k tak závažnému rozhodnutí," nemohla jsem si opustit drobné rýpnutí, ale ve skutečnosti jsem jen těžko zakrývala culení. Celé těhotenství stále váhal, jestli se chce účastnit porodu a najednou...

,,Hele, nech si toho," ohradil se a já viděla, jak nafoukl tváře. ,,Prostě budu s tebou, Katie. Nejsem žádná bačkora."

***

Přesně, jak Sirius sliboval, byl celou dobu se mnou. Nakonec se našemu drobečkovi ven tak rychle nechtělo, a proto jsem ještě mohla navštívit Lily a jejího Harryho. Ačkoliv jsem nikdy neviděla v miminkách podobu s jejich rodiči, ačkoliv u Nevilla to bylo na první pohled vidět, u malého Pottera jsem musela uznat, že je celý James.

 Snad jen dvě minuty po půlnoci se porodním sálem u Svatého Munga rozlehl kromě mého křiku také dětský pláč. Přestala jsem svírat křečovitě Siriusovu neprokrvenou ruku a zhluboka vydechovala. Narodil se nám syn. Lynx Philippos Black, který se jen zázrakem vyhnul věštbě, jež seděla na malého Harryho a Nevilla.

Snad nikdy jsem neviděla Siriuse tak naměkko, když okouzleně hladil Lynxieho po černých vláscích. Ačkoliv se narodil o několik týdnů dříve, dle lékouzelníků se měl čile k světu.

,,Děkuji mockrát, moje hrdinko," zašeptal se lesklýma očima a vtiskl mi polibek do vlasů. ,,Byla jsi naprosto fantastická, Kitty, miluji tě," popotáhl se a stále si našeho synka okouzleně prohlížel. ,,Vítej na světě, Lynxíčku ," opatrně k drobečkovi natáhl malíček, jehož se prcek snad okamžitě chytl.

 ,,Taky tě miluji, Tichošlápku," usmála jsem se při pohledu na své dva kluky.

Lumos 💡

No...ahojte😅 Dlužím Vám obrovskou omluvu, omlouvám se, že jsem se od listopadu neozvala, ačkoliv jsem slibovala, že od té doby budou vycházet kapitoly častěji.

Nebudu lhát...mě tenhle příběh omrzel. Nebaví mě ho psát, sem tam mívám k němu čistý odpor, ke každému odstavci, který musím napsat, se nutím. Samozřejmě má na tom svůj podíl i škola ^^Raději bych se věnovala jiným příběhům a s S.r. skončila jednou pro vždy. Nyní mi chybí dopsat asi 4 kapitoly...tak...snad to bude co nejdřív 🙈

Všichni jste naprosto úžasní, zbožňuji Vás ❤🤞🏻 Více než 100K přečtení a přes 7K hvězdiček...to je více, než jsem si kdy představovala 🙈❤ Děkuji Vám, že tento příběh stále čtete a že vás stále baví. Už jen kvůli tomuhle chci tohle dokončit, kvůli Vám, těm nejlepším čtenářům❤👑

Snad se setkáme co nejdříve. Sayonara 🎎🎈

Nox🌑