,,Zásah!" vykřikl Eddie na celou Příčnou ulici, když se mu podařilo mě již popáté za sebou strefit sněhovou koulí. Otočila jsem se na patě a rozběhla se za ním, dokavaď nás nezastavili dvě paže nejzkušenějšího a nejlepšího bystrozora z naší tlupy, kterou ministerstvo vyzvalo, aby šlo hlídkovat právě na tuto ulici.

,,Mohli byste se laskavě přestat chovat jako malé děti?" zahulákal Alastor Moody a oba si nás změřil přísným pohledem. ,,Nyní nemáme čas na vaše nedospělé hry," propustil nás ze svého sevření a zahnul do jedné z postranních uliček, až za ním jeho plášť jen zavál.

Oba jsme protočili očima a mlčky se zařadili za dvě postarší bystrozorky s přísnými a kamennými výrazy. Přitáhla jsem si teplý kabát více k tělu a dýchla na své promrzlé ruce, které byly jako kusy rampouchů, přestože byly skryty za huňatými rukavicemi.

,,Doufám, že mě máš pro mě koupený nějaký pěkný dáreček, sestřičko," špitl ke mně Edward a vzal mě kolem ramen. ,,Kdyby na nás ti tři mrzouti nebyli naštvaní, klidně bych nám zazpíval nějakou vánoční koledu pro zlepšení nálady."

,,Ujišťuji tě, že hezčí dárek jsi v životě nedostal, Edánku," přivinula jsem se ke svému osobnímu topení a vydechla páru. ,,Zajímalo by mě, koho seshora napadlo, že se Smrtijedi budou celí žhaví skrývat právě tady."

,,Asi nějaké hlášení," pokrčil rameny. ,,Já osobně umírám hlady, je mi příšerná zima a k tomu necítím palce u nohou," zívl. ,,Nehledě na to, že bych uvítal měkoučkou postýlku s hřejivou přikrývkou, naducanými polštáři a Abigail k tomu."

,,Ani mi nemluv," protáhla jsem se. ,,Jakmile se přemístím domů, okamžitě zalezu pod peřinu a nikdo mě zpoza ní nevytáhne. A Sirius už vůbec ne."

,,Mimochodem, jak ti je?" otázal se s náhlou starostí v hlase. ,,Však víš, jak ti bylo špatně od žaludku a následně to šlo z tebe ven."

,,Už je to lepší," usmála jsem se. ,,Říkala jsem, že jsem asi snědla něco špatného, a tudíž nemá cenu se tím dále zabývat."

,,Když myslíš," pozvedl koutek do úsměvu. ,,I tak mám o tebe starost, není to přece jen poprvé za tenhle týden. A navíc jsi daleko utahanější, než obvykle."

,,Edwíčku, vážně jsi nechtěl jít ve šlépějích naše tatíčka a stát se lékouzelníkem? Už jen čekám, až mi diagnostikuješ nějakou vážně nemoc a já si můžu jít vybírat rakev," zakřenila jsem na něj.

,,Kdepak, já chtěl být královna dramatu, avšak kouzelnický svět si mě zažádal jakožto bystrozora," prohlásil s patřičnou hrdostí v hlase a třikrát zabušil do hrudi. ,,Což nic nemění na tom, že bys sis měla zajít k Mungovi...nebo to řeknu Tichošlápkovi, že se snažíš přechodit nějakou nemoc," mrkl na mě s úšklebkem.

,,Pro Merlina, jen to ne!" zbledla jsem a rázně zavrtěla hlavou. Jemu totiž stačilo, abych jednou doma kýchla, a už posílal pergamen k vedoucímu bystrozorovi. Měla jsem jistou teorii o tom, že si je několikrát předepsal, aby je mohl ihned odesílat po Rozárce. ,,Slibuji ti, čisté pobertovské, že si tam zítra- pozor, Eddie!" vykřikla jsem a rychle strhla ho strhla na bok, když čista jasna temnou uličku mířící k Obrtlé ozářilo zelené světlo.

,,Fíha, to bylo o chlup," oddechl si a rázem rychlostí blesku zmizel ve tmě, jelikož zavětřil, kde se skrývá Smrtijed, jenž na nás vyslal smrtící kletbu.

,,Levicorpus!" jen taktak jsem se stačila vyhnout kletbě, jež na mě vyslal čaroděj se zřejmě tmavými vlasy. Chvíli jsme proti sobě vysílali neverbální zaklínadla, dokud se za mnou nezjevila žena s černými divokými vlasy. Ten smích bych poznala všude.

,,Rabastánku," zašvitořila přehnaně sladkým hlasem a jedním mávnutím hůlky mě odrazila na zeď domu. Zvedla jsem se a chytla se za rozbolavělou hlavu, ,,nehraj si na gentlemana, oba moc dobře víme, že ti to nejde," černovlasý Smrtijed si založil ruce na hrudi.

Jakmile vyšel z koncentrace, odzbrojila jsem ho a pokusila se rychle vyhoupnout na nohy. ,,Impedimenta." ,,Pouta na tebe." ,,Revertis fortis," zatímco onoho Rabastana se mi podařilo vyřídit poněkud rychle, Bellatrix s jejím šíleným smíchem odrážela všechna mnou vyslaná kouzla a postupovala blíže ke mně.

,,Jestlipak to není Katie Blacková," stály jsme naproti sobě a hleděly si do očí. V těch jejích, podobných jako měl Sirius, se odráželo čiré šílenství a dychtivost po smrti. ,,Ženuška toho mudlomilského krvezrádce," zachechtala.

,,Alespoň jsem se vdala z lásky, Bellatrix," její ruka vystřelila a prsty se obmotaly kolem mého hrdla. Zakuckala jsem se a pokusila se o úsměv. ,,Že by slabé místo, Bellatrix?" zasípala jsem s potlačovaným smíchem. Ucítila jsem na hrudi její hůlku a rázem ucítila bolest způsobenou kletbou Crucio. Pevně jsem stiskla víčka k sobě a zatnula ruce v pěst, abych nezačala křičet.

Snad stovky rozpálených jehel se mi zapichovaly do těla, pronikaly skrze svalstvo až na holé kosti. Cítila jsem, jak mě opouštějí síly, chtěla jsem ječet, avšak jsem ze sebe nevydala ani hlásku. Odevzdaně jsem čekala na milosrdnou náruč Smrti, když v tu palčivá bolest pulzující celým mým tělem přestala.

,,Zabili Rosiera, musíme pryč, než dorazí posily," slyšela jsem kohosi z dálky hulákat, než jsem se plně probrala k životu a znova se postavila na nohy. Černovlasá čarodějka se proměnila v tmavý dým a zmizela společně se svými kumpány neznámo kam.

,,V pořádku, Kat?" Eddie, jehož kabát byl na mnoha místech potrhaný, si mě s velkými obavami v očích prohlížel. Následně mě beze slov chytnul za ruku a pomáhal mi při chůzi, i přes mé protesty. ,,Měla bys jít s Alastorem k Mungovi, Nathalia posílala patrona, brzy dorazí lékouzelníci."

Odmítavě jsem vrtěla hlavou, ve které mi třeštělo jako po pořádném mejdanu, jenž se protáhl až do brzkých ranních hodin. ,,Jsem naprosto v pořádku. Hlavně nic neříkej Siriusovi," pokusila jsem se na něj použít psí kukuč, avšak on nesouhlasně zakroutil hlavou.

,,Uděláme dohodu," pravil po chvilce urputného mlčení. ,,Tichošlápek se nic nedozví pouze pod podmínkou, že budeš dělat doprovod Pošukovi. Na mou duši, na psí uši a na vlčí svědomí přisahám," mrkl na mě a zadíval se na špičky bot. ,,Už zase jsem tě nedokázal ochránit před Cruciem," povzdechl si a kopl do hromádky sněhu.

,,Eddie," promluvila jsem k němu tichým hlasem a konejšivě jej hladila po rameni, ,,nedávej si to zase za vinu. Oba jsme měli štěstí, že jsme z té přesily vyvázli relativně živí a zdraví," kývla jsem hlavou k Moodymu, u něhož seděla Eveline a kroužila nad jeho hrudí. Zřejmě se ho snažila udržet v teple. ,,Rozumíš mi? Ty za to nemůžeš, já ji vyprovokovala," ukazováčkem a palcem pravé ruky jsem se mu snažila rty roztáhnout do úsměvu. ,,No ták, úsměv ti sluší daleko víc, bratříčku. Přece nejsi mrzout jako ti tři," ještě chvíli klopil zrak k zemi a rty držel v úzké lince, než jeho tvář opět projasnila v pro něj typický úsměv.

,,Naši úmluvu znáš," zakřenil se o nějakou chvíli později, když jsem byla zaháčena o mladého lékouzelníka, který se sem přemístil, aby nám pomohl s Alastorem do nemocnice. ,,A hlavně se nezapomeň nechat prohlídnout."

,,Hej, to nebylo v naší verbální smlouvě!" ohradila jsem a rázem ucítila škubnutí u pupíku. Než se celý svět začal točit, zahlédla jsem vesele mávajícího Eddie, kterými mi ještě rty naznačil 'dobrou noc'.

***

Jako v mrákotách jsem za sebou zavřela dveře tátovy ordinace, nějakým zázrakem proplula chodbami nemocnice a venku v nočním Londýně se sesunula na nejbližší lavičku. V tu chvíli jsem určitě musela být bělejší než křída. Jen jsem mlčky zírala před sebe na udusanou trávu a v hlavě si přemítala slova mého tatínka.

,,Oba jste naprosto v pořádku. Měli jste obrovské štěstí."

Vydechla jsem páru a zadívala se na inkoustově modře zbarvenou oblohu s poblikávajícími hvězdami. Byl to asi jen týden zpátky, kdy Lily a James oznámili Řádu, že budou mít miminko, a tudíž se zrzavá čarodějka již nebude moci účastnit žádných větších akcí. A já měla co nejdříve následovat jejího příkladu.

Zatímco v hlavě se mi přemítaly samé katastrofické scénáře, ve kterých hrála hlavní role nekončící válka, bystrozorství, práce v Řádu a především Siriusova reakce, srdce si na novou nečekanou situaci zvyklo nesmírně rychle. Už teď jsem toho malého tvorečka, kterého jsem nosila pod srdcem, zbožňovala.

Rozhlédla jsem se kolem sebe, zdali není v mém okolí nějaký kolemjdoucí nebo jedoucí krabice se čtyřmi koly, a přemístila se s těmito rozporuplnými pocity zpět do našeho domova. Teprve až tam jsem zklidnila tok myšlenek, koncentrovala se a při vyzouvání bot ve mně byla už jen malá dušička.

Několikrát jsme se o dětech se Siriusem bavili a jemu vždy tak zářily oči. Doufala jsem, že to jen nehrál. Stoupala jsem pomalu nahoru po schodech do naší ložnice, z níž už se jen na chodbě rozléhalo hlasité chrápání. Sama pro sebe jsem se uchechtla a vzala za kliku. Dveře se klasicky s tichým skřípěním otevřely.

S ním to však ani nehnulo a dále se rozvaloval přes celou postel drže v objetí mé pyžamo. Dala jsem ruku před pusu, abych nevyprskla smíchy, pomalu k tomu černovlasému spícímu andílkovi přešla a posadila se na kraj postele. Z čela jsem mu odhrnula několik pramínků vlasů.

,,Zlatíčko," jemně jsem s ním zatřepala, ,,prosím vstávej, potřebuji ti něco velmi důležitého říct," mumlala jsem mu do ucha a mě samotnou překvapilo, jak moc se mi klepal hlas. Že by nějaké ty obavy přece jen přetrvaly?

Sirius zamžoural, zamlaskal a obdařil mě rozespalým úsměvem. ,,Katie!" vydal ze sebe chraplavým hlasem a snažil se zaostřit na starodávné hodiny na nočním stolku. Vjel si jednou rukou do vlasů, zatímco tou druhou stále svíral moje pyžamo. ,,Jsem tak rád, že jsi v pořádku, beruško," natáhl se ke mně a vtiskl mi pusu na čelo. ,,Ale je teprve po druhé hodině," nespokojeně se protáhl. ,,To ta tvá zpráva nepočká do rána?"

,,Nepočká," řekla jsem tvrdohlavě a uvelebila se vedle něj na svou polovinu postele. Černovlásek zřejmě pochopil, že jsem jej nevzbudila jen tak pro srandu králíkům, a přestal se nelibě vrtět.

,,Tak copak máš na srdíčku?" povzbudivě se na mě usmál, když viděl, že jsem se zadrhla a opustila mě odvaha. ,,Pro Merlina, zlatíčko, ty jsi bílá jako Smrt," vydechl se strachem v hlase. ,,Je ti dobře?"

Chytla jsem jej za obě ruce a vyšvihla ho do sedu, přičemž jsem se usadila naproti němu. ,,Siriusi, budeš táta," vychrlila jsem se ze sebe rychlostí blesku a zahleděla jsem mu do očí, ve kterých se mísilo mnoho emocí, jež jsem nebyla schopna rozpoznat. V ložnici se rozprostřelo hrobové ticho, které přerušovalo pouze tikání hodiny, a Sirius na mě zíral otevřenou pusou. ,,Prosím, řekni něco."

Jen vstal, vjel si rukou do rozcuchaných vlasů a přešel k oknu. Vydechl přebytečný vzduch. ,,Takže...já budu táta?" otočil se na mě se skleněnýma očima. Mlčky jsem přikývla. Jeho tvář rozzářil obrovský úsměv. ,,My budeme mít dítě," ujistil se znova a já přitakala. ,,Proboha," popotáhl a utřel si slzy. Skočil šipku zpět ke mně a přitiskl mě na sebe. ,,Budou z nás rodiče," vydechl mi do vlasů.

,,Takže, mám to brát jako souhlas k tomu, že si ho necháme?" zeptala jsem se opatrně a odpovědí mi bylo Siriovo umanuté přikyvování. ,,Takže malý Potter bude mít kamaráda," konstatovala jsem s úsměvem.

,,Kamarádku," zdůraznil a odmotal si z prstu pramen mých vlasů. ,,Rosie Blacková zní dobře, nemyslíš?" kmitl provokativně obočím a já ho praštila polštářem.

,,Bude to kluk," trvala jsem si na svém. ,,Malý Siriusek Black," vrátila jsem mu to. Budoucí taťka si uraženě založil ruce na hrudi a nafoukl se jako žába. ,,Ale především to bude naše malé miminko, miláčku," zkoušela jsem si ho udobřit. ,,Ať už to bude Black nebo Blacková, pro mě bude důležité, aby to bylo zdravé."

,,Máš pravdu," připustil po chvilce ticha a znovu se ke mně natiskl. ,,A jak tak nad tím přemýšlím, zajímalo by mě, kdy nám Acwelová a Lišák oznámí, že budou mít vlčátko," promnul si bradu. ,,A když už jsme od toho, snad někdy Náměsíčník s Červíčkem přestanou truchlit za své lásky, a taky založí rodinu. To by bylo parádní!"

,,Jo, to tedy bylo," pousmála jsem se. ,,A všechny děti by spolu chodili do Bradavic a tím by začala nová pobertovská éra."

,,Panečku, mám obavy o Minniino psychické zdraví," řekl s neskrývanými obavami v hlase. ,,Kdy to řekneme ostatním?" chytla jsem ho rychle za ruce, poněvadž jsem byla přesvědčena, že by ten blázen ihned doslova letěl pro pergameny nebo pro oboustranné zrcátko, aby tuhle novinku mohl sdělit Jamesovi.

,,Mohli bychom si je všechny odchytit na další schůzi Řádu," Sirius přikývl. ,,Ale dovol mi, aby to ještě dříve věděl Edánek. Za pár dnů jdeme společně shánět dárky na Příčnou ulici," zaprosila jsem.

,,Pouze pod podmínkou, že já to smím říct Jamesovi. Neboj, upozorním ho, aby mlčel."

,,Fajn," chytla jsem jeho ruku a tou druhou skládala přísahu. ,,Jelito, kopyto, platí to."

***

Odškrtávala jsem si jména na pergamenu a s úlevou zjistila, že mi zbývají dárky pouze pro dědečka, Theiho a mamču, které jsem plánovala koupit v Krucáncích a Kaňourech. Schovala jsem vše do kapes kabátu a nahlédla k Eddiemu, jenž si také škrtal jména. Dýchala jsem do dlaní a protřela je. Pomalu se stmívalo a venku pořádně mrzlo.

,,Neboj," odškrtl Petera a napodobil mé počínání. ,,Jakmile dokoupíme knihy pro tu knihomolskou část rodiny, půjdeme do Děravého kotle a tam si dáme alespoň dva panáky Ohnivé whisky na zahřátí," chlácholil mě a gentlemansky mě pustil před sebe, když otevřel dveře.

,,No, já si myslím, že si teď od whisky budu muset dát pár měsíců pauzu," špitla jsem tenkým hláskem, když se proplétali mezi spletí regálů s knihami a pokusili se protahovat mezi lidmi též nakupující dárky pro své nejbližší.

Došli jsme do sekce svazků s útočnými či obrannými kouzly nebo knihami pro lektvaristy a Eddie se na mě překvapeně podíval. Sklonil se ke mně ze svých téměř dvou metrů. ,,Kitty Kat," upřel na mě oči a ušklíbl se, ,,jestliže jsi chtěl vyzkoušet Archieho alkoholický celibát, měla jsi začít už od prvního prosince, aby to mělo požehnání adventu," natáhl ruku pro knihu, jež se nacházela dobré dvě poličky nademnou. ,,Babiččin lektvarový kotlík, zajímalo by mě, kdo vymýšlí ty názvy," zavrtěl hlavou a prohlížel si ji ze všech stran.

,,Ne, ten prastrýčkův podivný očistec jsem rozhodně nikdy nechtěla zkoušet," otřásla jsem se. ,,Ale věc se má tak, že z tebe pravděpodobně v srpnu uděláme dvojnásobného strýčka," řekla jsem, jako bych mluvila o největší samozřejmosti, a o pár sekund se skoro zajíkala smíchy, protože Edíkův výraz byl k nezaplacení.

,,Počkej," chytl se za srdce a vypadal, že ho brzy raní. ,,Ty jsi mi právě řekla, že ty a Tichošlápek-" přikývla jsem a on se opřel o poličky s knihami, aby to s ním neseklo. ,,Takže vy dva budete mít malého sviště...houby sviště, buď štěně nebo kotě, pro Merlina," očividně to zvládl již vstřebat, poněvadž se mu rozzářily oči jako malému dítěti, když dostane novou vytouženou hračku. ,,U Merlinových vousů, já budu strýček!" začal poskakovat jako potrefený.

,,Vždyť už jsi strýček," uchechtla jsem se jeho reakci a počkala, až trochu zklidní svou euforii. ,,Sawyer snad není tvůj synovec?"

,,Ovšem, že je," pokýval horlivě hlavou. ,,Jenže tohohle sviště budu mít prakticky pořád na očích, protože bydlíte v Británii. Už aby byl srpen," rázem mě vtáhl do pevného objetí, což bylo znamení toho, že se již plně koncentroval. ,,Doufám, že jsem první, hned po Tichošovi, co se to dozvěděl," pravil, jen co jsme se od sebe odtáhli.

,,No," protáhla jsem slovo a zamyslela se. ,,První to věděl taťka, který mě vyšetřoval po tom útoku na Příčné, měl úplně totožnou radost, ačkoliv je už taky dědeček. Pak jsem probudila Siriho a pokud mě nepředběhl, jsi třetí, který to ví."

,,Mohlo to být i horší, takže já si vůbec nebudu stěžovat," usmál se. ,,Každopádně, to já ti dnes chtěl vyrazit dech, ale zase to bylo opačně," založil si ruce na hrudi.

,,Čím?" zeptala jsem se dychtivě toužící po odpovědi.

,,Dočkej času, jako Tichoš sexu," kmitl obočím a já jej praštila do ramene. ,,Už začínáš být agresivnější, než obvykle, to není správné," rozcuchal mi vlasy. ,,Vše se dozvíš, až budeme mít po nákupech a budeme společně v Děravém kotli popíjet máslový ležák, Ohnivou whisky si objednám jen já, čistě pro provokaci."

Jak řekl, tak i splnil. Asi o hodinu jsme opustili Krucánky a Kaňoury, oba obtěžkáni plnými taškami. Cestou do hostince jsme ještě obdivovali vánočně vyzdobené výlohy krámků a sem tam i zauvažovali, zdali bychom si neměli dát s dárky ještě druhé kolo. Avšak jelikož i tak ulici plnou lidí osvětlovaly lucerny podél cesty, rozhodli jsme se, že se přeci jen odebereme do Děravého kotle.

U hostinského Toma jsme si ihned objednali máslový ležák a posadili se blízko výčepu, aby se k nám nemusel trmácet takovou cestu. Odložili jsme přebytečné svršky, protože nás hřál oheň z krbu, který nebyl napojený na letaxovou síť, plné tašky zmenšili pomocí kouzla Diminuendo a zanedlouho popíjeli ze sklenice v napjatém tichu.

,,Tak dělej, mluv," netrpělivě jsem klepala prsty do stolu a neustále se vrtěla na židli samou zvědavostí. Eddie si utřel pěnu z nosu a uchechtl se.

,,Upřímně doufám, že malý Tichošlápek nebude takhle netrpělivý, jinak se máme na co těšit. Počkej, musím to vytáhnout," začal lovit po kapsách jak riflí, tak kabátu, než po pěti minutách vytáhl malou tmavomodrou sametovou krabičku. Otevřel ji a na mě vykoukl jednoduchý zlatý prstýnek s malým rubínem na vrcholku. Zvedl ke mně oči. ,,Myslíš, že jí bude líbit? Nebo spíše takhle, že mě bude chtít vzít?"

Konečně. ,,Pro Merlina, Edíčku, nad čím váháš?" stiskla jsem jeho volnou ruku. Sevření mi váhavě oplatil. ,,Abigail tě miluje, moc tě miluje a o tomhle vždy snila, že si ji vezme muž jejích snů, což jsi ty. A opovaž se začít zase něco o tom, že jsi měnič, ať tě to ani nenapadne," přiložila jsem mu ukazováček na rty.

Pokýval hlavou. ,,To stejné mi říkali i kluci, James a Sirius, vytáhli to ze mě na hlídce," ospravedlňoval se. ,,Teď jsme si vlastně kvit, protože o tom víš také jako třetí," zauvažoval a promnul si bradu. ,,No každopádně opovaž se Tichošlápkovi říct, že jsem od něj trošku okoukal žádost o ruku na Vánoce, nebo spíše v období svátků...po štědrovečerní večeři, tak jsem to chtěl říct."

Musela jsem se zasmát nad jeho nervozitou. ,,Slibuji ti, Edwarde Leonidasi Rossi čtvrtý, že budu mlčet jako hrobeček na hřbitově. Ale na neporušitelný slib rovnou můžeš zapomenout."

***

Houpala jsem v náručí malého Nathaniela, který pomalu, ale jistě zase usínal a pozorovala těch několik lidí venku. Abigail, jíž se od včerejšího večera na prsteníčku levé ruky blyštil zásnubní prsten, a Eddie si vzali na starost uválení největší koule sněhuláka, takže společnými silami před sebou tlačili již obrovskou sněhovou kouli.

Strýček Archie a dědeček Alf mezitím opravovali kouzly starý kotlík, aby z něj byla poměrně slušná pokrývka hlavy a aby mu nesněžilo na hlavu (i když by mu to vlastně nic neudělalo). Kolem této čtveřice vesele pobíhal veliký černý pes, který v tlamě držel babiččinu starou havraspárskou šálu a vesele si s ní hrál. Jak málo stačilo ke psí radosti.

Zato uvnitř domu vládla v kuchyni většina ženské části, která již připravovala slavnostní rodinou večeři. Na jídlo jsem však neměla ani pomyšlení, poněvadž většina oběda skončila v záchodě. Raději jsem svůj neklidný žaludek naplnila čajem s jakýmsi Theodorovým osvědčeným lektvarem, raději jsem ho neptala, co je to za žlutou břečku. Ten nestavěl venku, ale uspával Sawyho.

A nakonec v obývacím pokoji jsem u okna posedávala já s bratrancem, zatímco Romulus vytuhl u čtení Denního věštce. Snažila jsem se být co nejtišeji a to stejné naznačila s pomocí Ponguse i ostatním obrazům, protože jsem si nebyla jistá, kdy se od narození Nata pořádně vyspal. Navíc po úplňku působil moc ztrhaným dojmem.

Otočila jsem se na příchozího a věnovala mu úsměv. ,,Už spinká?" zašeptala jsem se a přešla si k němu sednout na gauč. Jen spokojeně a pyšně pokýval hlavou.

,,Je prostě celý já, taky miluje, když mu před spaním někdo čte," špitl a koukl na malou kopii Romula, který na něj kulil tmavomodré oči. Vlastně vůbec nebyl podobný Mary, ani jediným rysem jí nebyl podobný. ,,Ale tenhle drobeček očividně ještě nechce jít na kutě," zakřenil se na něj.

,,Myslím, že si s ním ještě Romul užije," neustále jsem jej kolébala a snažila se o to, aby usnul.

,,To tedy. Ale tebe taky ještě bude čekat docela zábava," kmitl obočím a pohodlněji se opřel o opěradlo. Ušklíbla jsem se.

,,Bylo to od tebe pěkně podlé, Thei, přečíst si překvapení ještě před jeho odhalením," nitrozpytci jako obvykle nic neuniklo, a proto o miminku dozvěděl jako pátý v pořadí.

,,Nemohl jsem odolat pokušení, Kate," zatvářil se jako největší andílek na celém širém světě a pokrčil omluvně rameny, ,,obzvláště když jsem viděl tvůj ustaraný a trochu nazelenalý obličej."

,,Ty sis ale taky pěkně pospíšil s Tinkou," podotkla jsem a zahleděla se na poklidně spícího strýčka, přičemž se mi v hlavě rodil geniální nápad. ,,Podrž ho na moment," předala jsem mu kojence a vytáhla z kapsy hůlku.

,,Plánovali jsme to," opět mykl rameny, ,,chtěli jsme, aby naše děti neměli příliš veliký věkový rozdíl mezi sebou," naklonil hlavu na stranu a pohupoval se Nathem. ,,Že nejdeš udělat to, co vím, že se chystáš udělat?"

,,Přestaň se mi hrabat v hlavě," pohrozila jsem mu ukazováčkem a nakreslila Romulovi parádní zakroucený knír, jež jsem následně obarvila na barvu shodující se s jeho vlasy. Se zářivým úsměvem jsem se otočila zpět na něj.

,,Ach, čeho já se ještě dožiji, bratránku," povzdechl si a odfoukl si vlasy z čela. ,,Děti mají děti, ach Merline."

Lumos💡

Nu...ehm...bafiky baf, mí nejmilovanější čtenáři?🤗👻

Zatraceně, ani si nedokážete představit, jak jste mi všichni chyběli...samozřejmě mi chybělo i to psaní, a ačkoliv stále nejsem ve formě, rozhodla jsem se, že vám prázdniny trošku zpříjemním téměř nemorbidní kapitolou🤗👑

Za ty dva měsíce se v mém krátkém životě odehrálo docela hodně věcí😇 Námatkou vám jen řeknu, že jsem oslavila narozeniny, převzala poslední vysvědčení základní školy a dopsala epilog k S.r 🤩

Nebudu vás zatěžovat svými dojmy, pokusím se co nejdříve vrátit zpět do formy a přinést vám další kapitolu. Užívejte si prázdniny. Saynora.🎎💎

Nox🌚