Část 51.- Motorka

Popíjela jsem bylinkový čaj v jedné zapadlejší čajovně, kterou jsme společně s Eddiem objevili při jedné hlídce. Tenkrát po skončení obchůzky ztichlým Londýnem jsme se do ní zašili a teprve, až Big Ben odbil jednu hodinu ráno, jsme zaplatili a přemístili se zpět do našich domovů.

Bylo jen pár dnů před oslavou Siriusových devatenáctých narozenin a stále jsme tápali, co onomu černovláskovi vlastně dáme k narozeninám. Zásoby alkoholu jsme měli připravené týdny dopředu, některé lahve zbyli ještě ze slavné veselky Jamese a Lily, kteří se brali uprostřed září. Znuděně jsem pozorovala lidi, již se proplétali kolem sebe s pestrobarevnými deštníky, nepromokavými bundami a na poslední chvíli sháněli dýně na vydlabání.

Z počítání dešťových kapek na okenní tabuli mě vyrušilo rozeznění zvonku nade dveřmi a následné prudké přibouchnutí dveří vlivem silného větru. Pár sedící a muchlující se naproti mně po Edwardovi vrhli pobouřený pohled. Hnědovlásek si jen vysvlékl kabát, poklonil se jim na znamení omluvy a pokory a přisedl si ke mně.

,,Pozdrav Merlin, sestřičko," zazubil se a prohrábl durch mokré vlasy. ,,Škoda, že je tu tolik mudlů, potřeboval bych si je vysušit," podíval se do okna. ,,Vždyť vypadám jak mokrej Sirius, pro Kristovy rány."

,,Ahoj Edwíku," zasmála jsem se jeho promoklému zjevu a upila čaje. ,,Co ti tak dlouho trvalo?" podívala jsem se na hodinky. ,,Řekli jsme si o půl šesté, ne o za osm šest."

,,Promiň, promiň," zvedl ruce v obranném gestu. ,,Avšak mám perfektní výmluvu, proč jsem se tak zdržel," založila jsem si ruce na hrudi a tázavě se na něj podívala. Naklonil se k mně přes stůl, jako by ona výmluva měla být tajemstvím, a zašeptal: ,,Máme ten dárek pro Siriuse, ale musíme se na něj složit všichni."

Překryla jsem si pusu dlaněmi a potlačila nadšené zavýsknutí. ,,Na co jsi přišel?"

,,No, abych řekl pravdu, kápl na to Remus. S Jamesem a Peterem jsme U Děravého kotle trošku fantazírovali a vymýšleli co nejšílenější nápady, ovšem jediný Náměsíčník to vzal vážně...Sirius miluje motorky," odmlčel a já si v duchu vybavila celou jeho sbírku plakátu s oním dopravním prostředkem.

,,Takže jste se mu rozhodli pořídit motorku," dokončila jsem jeho myšlenku. ,,Kluci, vy jste geniální!" pochválila jsem jejich nápad. ,,Ale kde ji seženeme? Pochybuji, že bychom během tak krátké doby sehnali nějakou kvalitní motorku."

,,Na to jsme taky mysleli, peníze jakžtakž máme, jenže motorka...Trn z paty nám vytáhl Romulus. Před chvíli jsem byl v jeho království bordelu, a když jsem mu svěřil s naším originálním nápadem na dárek, který ale ještě jaksi není, zmínil se o tom, že nějaký jeho známý se prodává zachovalou motorku, která ještě k tomu létá!" vychrlil na mě jedním dechem.

,,Létající motorka?!" zatleskala jsem nadšeně. ,,Hele, tak za tohle nám bude Sirius líbat ruce minimálně do Vánoc."

,,Já myslím, že bude úplně stačit, když bude i nadále muckat jen a jen tebe," ušklíbl se. ,,Tichošlápkovo DNA náleží jen a jen tobě."

Chtěla jsem po něm hodit citrón, ale v tu ránu přišla obsluha, boubelatá žena nápadně připomínající onu ženštinu, která ve vlaku prodávala sladkosti z Medového ráje. ,,Tak co to bude, milánku?" usmála se sladce na Edánka a možná ji nepatrně povadl, když se k ní natočil i tváří zohavenou hlubokou jizvou.

,,Poprosil bych vás, milá paní, o šálek černého čaje s mlékem," nenechal se vyvézt z míry jejím vytřeštěným výrazem a věnoval ji malý úsměv.

***

Od rána jsem byla v jednom kole, aby narozeninová oslava toho černovlasého individua, které si ustlalo na gauči, odkud mě rozptylovalo tím, že si odmítalo obléct vršek oblečení, byla bez chybičky. Seděla jsem v tureckém sedu před troubou, ve které se pekly muffiny, a promíchávala připravovaný salát, když v tu jsem v odraze spatřila Siriuse, jenž pomalu přičapl ke mně.

,,Nemohl by sis laskavě to zpropadené tričko?" zamumlala jsem skrze zatnuté zuby a jen neochotně odtrhla pohled od jeho hrudníku, abych nezačala slintat.

,,Pročpak, kočko?" naklonil hlavu na stranu a ušklíbl se. ,,Snad tě tvůj osobní masér," začal mi masírovat ramena, ,,nerozptyluje," zamumlal poslední slůvko a kmitl obočím.

,,Siriusi, podívej se, jak se venku žení čerti, přeci nechceš nastydnout, když je tu navíc otevřené okno," kývla jsem k němu, a ačkoliv bylo očarováno kouzlem, aby nám sem nepršelo, byla tu poněkud zima.

,,Já jsem chladuvzdorný," zamumlal mi do krku a obmotal mi ruce kolem pasu. ,,Odlož tu misku, oslavenec má přeci přednost."

,,Ale oslava je na prvním místě, zlatí," vymanila jsem se z jeho sevření a odložila připravený salát do lednice. ,,Když jsi tedy tak chladuvzdorný, mohl bys shrabat listí na zahradě, promazat branku a až to dokončíš," kývla jsem na krabici, kterou jsem ráno snesla z půdy, ,,můžeš vyzdobit obývák."

,,Jenže já jsem po nemoci!" pokoušel se z toho vyvléct, jen co uviděl, jak se venku ještě víc rozpršelo. ,,Přece mě nemůžeš pustit ven v tomto počasí," udělal smutné psí oči. ,,A ještě mě nějak bolí záda, jak mě před nedávnem trefil Avery," chytl se za záda a udělal bolestnou grimasu.

,,Siriusi, tvoje rýmička nebyla nemoc," protočila jsem očima. ,,A pokud se nepletu, umíš kouzlit víc než obstojně, takže stačí jen nafouknout balónky a hůlkou můžeš následně pověsit i girlandy," zatleskala jsem třikrát. ,,Takže šup, šup, do práce."

,,A co vlastně budeš dělat ty, když máš více méně napečeno, uvařeno?" zeptal se podezřívavě, když jsem zamířila pryč z kuchyně. ,,Doufám, že se nevyvalíš na gauči a nebudeš pozorovat, jak tvrdě pracuji."

Vešla jsem do chodby a z věšáku vzala svůj kabát, na který jsem následně oblékla hábit. ,,Já mám vyzvednout jistou objednávku v Medovém ráji, Mary upekla ti upekla dort, tak snad se ti bude líbit," obula jsem si boty a otočila se na něj.

,,Počkej, to se jako chystáš do Prasinek?" vykulil oči a chytl mě za ramena. ,,Vždyť se to tam hemží mozkomory a navíc venku je psí počasí, což by mi sice mělo lichotit, ale ne v této situaci."

,,Jestliže Brumbál povolil vstup do Prasinek, a to i když je hlídají bystrozorové, nebude to tam zas tak zlé," setřásla jsem jeho ruce a natáhla se pro deštník. ,,Jestli nebude všechno tak, jak jsem ti přikázala," zabodla jsem mu špičku deštníku do hrudi, ,,můžeš zapomenout na speciální odměnu," kmitla jsem obočím a přemístila se.

Podařilo se mi přistát v kaluži plné bláta, takže černý hábit byl rázem krapet špinavější. ,,Do prkýnka, tohle se může stát jenom mě," zaklekla jsem a naštvaně dupla nohou, což však způsobilo, že kalná voda vyšplíchla až k mému pasu. Frustrovaně jsem si povzdechla, vylezla z louže a neverbálně se kouzlem opucovala.

Roztáhla jsem deštník nad sebe a pomalu kráčela do středu Prasinek. Byla znát ponurá atmosféra tohoto místa, ačkoliv jsem naštěstí nezahlédla žádného mozkomora. Vesnicí se toulalo jen málo kouzelníků a čarodějek, jejichž kroky většinou končily U Třech košťat.

Otřela jsem si boty o rohožku a vstoupila do Medového ráje, přičemž mě okamžitě do nosu praštila vůně všech možných i nemožných sladkostí. Složila jsem deštník a položila ho do stojanu. V kapse jsem nachmatala váček s mincemi a zamířila za Mary, která si za pokladnou nerušeně pilovala nehty s nohama na stole.

,,To je mi ale pracovní morálka, slečno Espoirová," ušklíbla jsem se a opřela se o plut. ,,Co kdyby vám sem přišla inspekce z ministerstva?"

,,Katie, ahoj! " rozzářila se a odložila pilník. ,,Moment, hned ti to přinesu!" div nepřevrhla stoličku, na které seděla, se vytratila do skladu a odtud přinesla velkou bílou krabici převázanou červeno-zlatou mašlí. ,,Jakmile Romulus spatřil toho rozkošného psíka, chtěl si zahrát na ochutnávače," předala mi ji.

,,Počkat, strýček dobrovolně vlezl do kuchyně?" položila jsem krabici zpět na pult a Mary jen s úsměvem přikývla.

,,Snažil se mi pomáhat, ale v pečení jsem přeci jen lepší já," řekla sebevědomě. ,,No, ale v té zástěrce se sobíkem, kterou mu paní Rossová darovala k pětadvacátým narozeninám, byl tak roztomilý, takže pokud v tom dortu najdete něco, co tam rozhodně nemá být, obraťte se na Romuse," pokrčila rameny.

,,Beru na vědomí, tetko, maucta," poklonila jsem se ji, zmenšila krabici na krabičku a strčila si ji do kapsy.

,,Měj se, Kat," zaslechla jsem ještě za sebou, než jsem nohou přibouchla dveře a roztáhla nad sebou deštník. Ještě chvíli jsem se jen tak bezmyšlenkově toulala vesničkou, než jsem došla k onomu nádhernému výhledu na bradavický hrad, kde mi Romulus nastínil, že bude naším příštím profesorem obrany. Připadalo mi to tak dávno...

,,Je tu tak krásný výhled, že ano?" ozval se za mnou povědomý hlas, byť možná ne tak dětský. Otočila jsem se na Georgieho, který se za tu dobu pořádně vytáhl a ačkoliv byl teprve v pátém ročníku, byl skoro stejně vysoký jako já. Zubil se na mě od ucha k uchu.

,,To tedy je," usmála jsem se a vtáhla ho do objetí. Rozcuchala jsem mu už tak dost rozčepýřené vlasy, načež jsme se od sebe odtáhli. ,,Dneska není povolený vstup do Prasinek, viď Mackie?" ušklíbla jsem se.

,,Nikdy si mě tu neviděla, jasné?" zašeptal tajemně a já si všimla, že mu trošku zrudly tváře. ,,Vytratil jsem se koupit dárek Lauře, bude mít brzo narozeniny a já nechci nic nechat náhodě."

,,Takže se jí začínáš opět dostávat pod kůži?" kmitla jsem obočím, protože jsem od Linnie měla trošku naznačeno, jak to mezi nimi vlastně v tuto chvíli je.

,,I tak by se to dalo říct," pokrčil rameny. ,,Mimochodem, děkuji za toho dráčka."

,,O čem to mluvíš, prcku?" dělala jsem nechápající.

,,Neumíš lhát," zavrtěl hlavou a sklouzl pohledem zpět na hrad. ,,Asi bych už měl jít, než se po mně profesorka Prýtová začne shánět, měj se, Kitty Kat," zamával mi na rozloučenou a vypravil se zpět do Bradavic.

,,Ahoj George," oplatila jsem mu rozloučení a přemístila se zpátky domů, kde na mě již čekal nedočkavý Sirius.

***

,,Takže alkohol máme," odškrtla jsem ho na bločku, ,,a jídlo taky," odfajfkovala jsem si druhou položku a hodila bloček do rohu. ,,Jsme nejlepší!" skočila jsem na černovláska, který se rozvaloval na gauči a zasněně zíral do krbu. ,,Neboj se, zlatí, za moment lásku svého života uvidíš," zamrkala jsem nevinně.

,,Mou jedinou láskou jsi ty, miláčku," posadil se a věnoval mi cudnou pusu na nos. ,,A nikdo jiný!"

,,Vážně?" protáhla jsem slovo. ,,Co jsi to teda prohlašoval na svatbě Jamese a Lily, když jste s Jamiem tančili hříšný tanec?" zakmitala jsem obočím a vyhnula se polštáři, který po mně mrsknul. ,,A ne, nevymlouvej se na to, žes byl v náladě," zastavila ho pohybem ruky, když se nadechoval k další řeči.

Jen se na mě ublíženě podíval a založil si uraženě ruce na hrudi, přičemž se nafoukl jako žába. Na historku, ve které hráli roli on a James, byl extrémně háklivý.

Než jsem mu ale stihla dlaněmi splasknout tváře, rozezněl se nade dveřmi zvonek. Vyskočila jsem z pohovky a jako namydlený blesk vyrazila do chodby, přičemž se mi povedlo zakopnout o práh a kdyby mě Sirius pohotově, leč se štěkavým smíchem, nezachytil, hodila bych pořádnou hubu.

,,Ahoj Potterovi!" zvolali jsme unisono a mávnutím ruky pokynuli čerstvým novomanželům, aby vešli dovnitř. Zatímco jsem byla uvězněna v pevném objetí rudovlásky, James na mě spiklenecky mrkl a rty nenápadně naznačil, že motorku má u sebe Remus a Linnie. Ani jsme nestačili zabouchnout dveře, když se na příchodové cestičce zjevila trojice ve složení Abbie, Peter a Eddie.

Poslední zmiňovaný se rozběhl k nám a v mžiku se vystřídal s Lily v objímání mé maličkosti. Sirius zavřel dveře, aby dovnitř nevál studený vítr, a přivítal se s ostatními, zatímco já byla pořád uvězněna u Edwíka.

,,Než se od sebe siamská dvojčata odtrhnou, nevíte, kde se zdrželi Náměsíčník a bloncka?" zeptal se Siri, když se na sebe s Ab přestali šklebit, a vzal Petera kolem ramen. ,,Náš milý vlčí přítel přeci nesnáší zpoždění," když jsme si všichni vyměnili pohledy mezi sebou, přivřel oči. ,,Tak počkat, počkat, že vy něco přede mnou tajíte?!"

,,To nemohu potvrdit ani vyvrátit," usmála jsem se, když v tu se z venku ozvala hlasitá rána. Na nic jsme nečekali a i přes liják vylezli ven.

,,Náměsíčníku, Linnie, kde se touláte?" zahulákal na ně Jamese s hraným údivem. ,,A já myslel, že právě vy dva jste vždy dochvilní!"

Oba stáli tak, aby nebyla vidět motorka přikrytá Dvanácterákovým neviditelným pláštěm. Plášť totiž nebyl tak dlouhý, aby přikryl celou motorku. ,,Tichošlápku, počkej!" zarazil jej Peter, kterému se kolem krku houpal fotoaparát, a vytáhl z kapsy hábitu bavlněný šátek, s nímž mu s pomocí Lily zavázal oči. ,,Zahrajeme si na slepou bábu, co ty na to?"

,,Já bych si spíš zahrál hru na kočku a myš, Červíčku," odsekl s drkotajícími zuby. ,,Ale ta kočka bude Katie, protože ze mě se brzy stane ledovec."

,,Siriusi, vždyť je to jenom voda," zakoulel očima Eddie, který skákal z louže do louže. ,,To se usuší!"

,,Rád bych jeho utrpení ještě prodlužoval, co kdybych našemu Tichošovi ještě k tomu zazpívali nějakou pěknou narozeninovou písničku?" zatleskal nadšeně James vychutnávající jeho neustávající kňučení.

,,Ty máš takové štěstí, že mě drží moje budoucí žena a tvoje přítomná žena, jinak bychom si zahráli famfrpál s tvou palicí, která by nahrazovala Camrál," zavrčel skrze zaťaté zuby.

,,Tak už ho netrapme," pousmál se Remus, a zatímco rozvazoval pečlivě zauzlovaný šátek paní Pettigrewové, Linnie kvapně sundala plášť z nablýskané motorky. Vypadala skutečně jako nová. Přesně tak, jak Romulus slíbil.

,,Všechno nejlepší, Tichošlápku!" zaburáceli jsme zároveň, když Sirius zalapal po dechu a zůstal stát na místě jako solný sloup. Dlaněmi si překryl do široka otevřená ústa a já si všimla, jak se mu v očích zaleskly slzy.

,,T-to myslíte vážně?" vykoktal ze sebe, když konečně sebral odvahu a přešel k svému novému miláčkovi, který svou hodnotou převyšoval všechny jeho plakáty. Najednou mu nevadilo, že na něj pršelo. ,,Vždyť to muselo stát celé jmění!"

,,Kašli na cenu, Siriusi," mávla rukou Abigail. ,,Hlavní vymožeností tvé motorky je, že umí létat," prozradila mu s mrknutím a on již po druhé zalapal po dechu.

,,Lidi, vy jste ti nejlepší kamarádi, ta nejlepší rodina, jakou jsem si mohl přát!" rozpřáhl ruce, co nejvíce o šlo. ,,Pojďte na mou hruď."

***

Za poměrně krátkou dobu jsme snědli všechny chlebíčky, zákusky a dokonce i dortu, který byl ve tvaru černého psa, moc nezbylo, jen taktak, abychom jej mohli poslat i lidem, kteří se dnešní párty nezúčastnili. Avšak překvapující nebyl rychle vypitý alkohol.

,,Lidi, já mám naprosto dokonalý nápad!" stoupl si James na stůl, div nerozšlápl Peterovu ruku, která se natahovala pro poslední chlebíček. ,,Co kdybychom šli prozkoumat nějaké osiřelé, opuštěné sídlo?"

,,Dvanácteráku, tak ty máš pro dnešek dost," zachechtal se Sirius a zase přivřel oči, protože jsem mu vískala vlasy. ,,Možná bychom to měli zabalit, za chvíli bude i půlnoc odbíjet," kývnul k hodinám.

,,Já jsem naprosto střízlivý," ohradil se. ,,Ani moje Liluška neprotestuje," kecnul zpátky na zadek mezi Remuse a Eddieho, které vzal kolem ramen. ,,Nemá vaše rodinka nějaké to tajemné sídlo?"

Přestala jsem cuchat Sirimu vlasy a vyměnila si pohled s Edwardem, který rázem zbledl jako křída. ,,Tak tam se rozhodně nevydáme, Jamesi," zavrtěla jsem rázně hlavou. ,,Ten dům je prokletý."

,,O to líp," zamanul si spokojeně rukama. ,,Přece nebudeme trčet až do rána tady, nic proti vašemu bejváčku, samozřejmě."

,,Dokud nám Náměsíčník nezačal strašit v Chroptící chýši," připojil se k mé nelibosti Sirius, ,,byla ta vaše neobydlená vilka považována za nejstrašidelnější dům v Británii," oči mu přitom žhnuly nadšením. ,,Děcka, tam si prostě musíme udělat výlet."

,,Nezapomínej, že já jsem starší, Blacku," ozvala se Ab.

,,A proč tam nemůžeme jít třeba po obědě?" vypískl ustrašeně Péťa. ,,Teď je venku tma...a maminka říká-"

,,Petere," skočil mu James do řeči, ,,měl by ses trošku osamostatnit a nedržet se pořád maminčiny sukýnky. Co třeba ten tvůj svetr?" ukázal na tlustý huňatý svetr, který si odmítal sundat. ,,Třeba tohle bych si já osobně na sebe nikdy neoblíkl, proč si ho vlastně nechceš vysvléct?"

,,Je mi zima!" zahuhlal.

,,Kluci, budete věčně vykecávat, nebo budete konat?" zeptala se k mému překvapení Linnie. ,,Katie, Eddie, nebuďte takoví strašpytlíkové, bude to zážitek na celý život!" a když se k nim přidal ještě Remus a Abbie, ustoupili jsme. Avšak jen pod podmínkou, že do toho domu jen nakoukneme a ihned vypadneme.

To jsme ještě ale netušili, jaké nástrahy nás v domě, kde se událo snad největší krveprolití naší rodiny, čeká.

Lumos 💡

Zmrtvýchvstání, ještě jsem neumřela!😂😇 Delší dobu se drží blok, který ale byl snad úspěšně prolomen!🙌 ^^

Ale mám pocit, že zase navštíví, protože další dvě kapitoly budou mega sladké...😂❤

Mjo, konec spoilerování😊

Vážně jste si mysleli, že nechám svou nejoblíbenější postavu jen tak zabít?😅💞 Kdepak, Romulus bude ještě dloooouho žít😏

Pro dnešek se loučím. Sayonara🎎💎

Nox 🌑

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top