S vynaložením veškeré síly se mi povedlo zavřít přecpaný kufr. Nebyl plný kvůli tomu, že bych si domů brala příliš mnoho oblečení, ale kvůli dárkům. I když se to nezdálo, naše rodina byla docela rozvětvená a vymyslet pro každého originální dárek byl skutečně oříšek. A navíc, tento rok se rozrostla o nové členy. Sirius, Abigail, Tiny a Mary se oficiálně stali členy naší bláznivé prokleté rodinky.

Sedla jsem na zavazadlo a vzala do ruky rámeček s fotkou, která byla vyfocena teprve před několika dny. Já a Sirius se ve stejnou chvíli spadli na zamrzlém Černém jezeře a Eddieho nenapadlo nic lepšího, než vyfotografovat naše zmatené výrazy. Divila jsem se, že mu Peterův foťák, který dělal hýbající se fotky, nespadl do sněhu, jak se u toho strašně chechtal.

A pak náš můj drahý bratříček vyfotil při líbání. Vlastně od doby, kdy jsme spolu začali chodit, měl neustále na krku pověšený fotoaparát a často nás fotil. Obhajoval se pokaždé větou: ,,Přece vaše děcka musí mít památku na své rodiče, když spolu začali chodit." A stejně se hájil i před Lily a Jamesem. Tedy hlavně před budoucí paní Potterovou, protože Jamesovi to vůbec nevadilo, ba naopak se těšil z toho, jak je jednou bude ukazovat jejich potomkovi.

Ale abych mu jen nekřivdila, jeho fotografie byly vážně povedené. Jak jsme často říkávali, já jsem ta krásnější a chytřejší část, on zase ta vtipnější a talentovanější, a kdybychom se spojili v jednoho člověka, jistě bychom dokázali trumfnout i Siriuse.

Merlinžel, Sirius s námi do Roweniny Lhoty nejel. Původně měl strávit vánoční svátky s Jamesem a Potterovými, ale on a Lily byli pozváni na večeři s Petúnií a Vernonem, což byl Petúniin přítel, takže Jamesovy a Lilyiny kroky z nástupiště směřovaly k Evansovým. Což nebyl žádný háček, protože tím by šel automaticky k nám.

Ale on si musel odpykat školní trest s profesorkou McGonagallovou přes vánoční prázdniny. Pokud byla Minnie na něco opravdu háklivá, byly to pozdní příchody do jejích hodin, přerušování výkladu a korunu tomu nasazovala esej na jednu stranu, která vypadala, jako by ji přežvýkala kráva a opsaná od Rema, jenž se tam i omylem podepsal.

,,Kate, jdeš už?" Abigail vylezla z koupelny konečně připravena vyrazit. Jela na Vánoce k nám, což bylo naprosto pochopitelné, když ji její rodina nadobro vyškrtla z rodokmene.

,,Vždyť já čekám jen na tebe," zakroutila jsem na ní hlavou a chytla kufr do ruky. Nakonec jsem však usoudila, že levitovat zavazadlo za sebou bude lepší a především rychlejší.

Procházely jsme svižným krokem chodbami, na kterých se nacházelo docela dost studentů, kteří šli buďto do Velké síně anebo ven z hradu stejně jako my. Několik murének mě neustále probodávalo pohledem. Novinka o tom, že jsme spolu začali chodit, se rozšířila snad během týdne. Byl to podobně žhavý drb jako o tom, že Lily konečně "podlehla" Jamesovi.

Často jsem ze srandy říkala, že kdyby Bradavice zavedly noviny, jako byl Denní věštec, byli bychom s Lils hned několikrát na titulní stránce, která by byla doplněna Edwardovými fotkami. Občas se nás i teď před Vánocemi pár studentů zeptalo, jestli nejsme pod vlivem nějakého mocného kouzla či pod lektvarem lásky. S úsměvem jsme jejich teorie vyvracely.

,,McGonagallová mu trest určitě zkrátí," prolomila Ab ticho mezi námi. ,,Brumla ho přes jeho ředitelnu pošle do Roweniny Lhoty a zase budete spolu."

,,Profesorka Minnie je neoblomná," povzdechla jsem si. ,,Ta by mu trest nezkrátila ani kdyby v Bradavicích propukl požár."

,,No jak myslíš," řekla takovým zvláštním tónem, jakoby věděla něco víc než já. Podezíravě jsem na ni pohlédla a ona jen dále kráčela dál.

Za čtvrt hodiny už jsme stáli na nástupišti v Prasinkách. Nemohli jsme se od sebe se Siriusem odtrhnout. Bylo to zvláštní, celé to bylo zvláštní. Ještě před rokem bych ho nejraději přetáhla odrážečskou holí po hlavě, ale teď jsme byli pár. Jeden z nejzamilovanějších párů v Bradavicích, dle George Mackenzieho a Laury, kteří sestavili takovýto žebříček, kde nám náleželo zhruba třetí místo.

Pevně jsem ho tiskla k sobě a vnímala jen jeho kolínskou, která šla cítit i přes vrstvu oblečení, co měl na sobě. Uvažovala jsem nad tím, že bych ho nacpala k sobě do kufru a propašovala s sebou. Ale pak mi došlo, že mám kufr i přes zvětšovací kouzlo naplněný k prasknutí a on by se tam nevešel.

V tu jsem ucítila, jak mě něčí paže odtahují od Siriuse. Snažila jsem se k němu co nejvíc tisknout, abych nebyla odtáhnuta, ale všechno snažení bylo marné. Eddie se škodolibě šklebil, když mě od něj odtáhl. Někdy jsem si kladla otázku, kdo byl větší kazisvět, jestli Romulus nebo Edward.

,,Lišáku!" zavrčel nevrle Sirius. ,,Ty jsi větší kazišuk jak můj budoucí švagr, a to už je teda co říct," k tomu se nafoukl jako žába a uraženě si založil ruce na hrudi. Už jsem mohla bez jakéhokoliv sebezapření říct, že vypadal nesmírně roztomile.

,,Pamatuj," zvedl výhružně ukazováček a snažil se přitom udržet vážnou tvář, ,,že ty jsi muž jejího srdce a já muž jejího života. Což znamená, že... že... že by nám brzo ujel vlakem, než byste se doloučili," vyplázl na něj jazyk.

,,Jak budeme vlastně sedět?" otázala se Linnie, aby zarazila jejich hašteření.

,,No s těma dvěma," ukázal na budoucí Potterovi, ,,já sedět určitě nebudu. Mám z nich doživotní trauma, když jsem je viděl muckat se. Vždyť to vypadalo, jakoby se chtěli sníst!" položil mi ruce na ramena a skrčil se za mě, aby se vyhnul pohledu Jamese a Lily.

,,Tomu se říká líbání, Lištičko," řekl rádoby otcovským tónem a Sirius mu začal přizvukovat.

,,Žádné to vaše techtle mechtle s Acwelovou někde v rožku, aby na vás nikdo nepřišel," dobíral si ho. ,,Nebo nevinné pusinkování."

,,To by ses divil, Tichošlápku," uslyšela jsem ho zamumlat za mými zády a rázem se narovnal. ,,Což nic nemění na mém názoru, že sedím jen s Katie a Abbie, nic proti Remusi, Linnie a Lily," ušklíbl se na Jamese, který jen vydechl nahlas nosem. Vlak zahoukal.

Naposledy jsem políbila Siriuse na rozloučenou a s jeho pohledem na zádech nastoupila do expresu. Zabrali jsme hned první volné kupé, a dokud jsem měla výhled na nástupiště v Prasinkách, mávala jsem mu i přesto, že mě již nemohl zahlédnout.

Smutně jsem se posadila na sedadlo a pozorovala Eddieho a Ab, kteří si mezi sebou vyměňovali tajuplné pohledy a nevinně se na mě culili. Jakoby věděli něco víc než já.

,,Víš o tom, Katie, že jsem snad poprvé vyhrál sázku nad tebou?" nadhodil ihned Eddie téma, aby nebylo v kupé ticho. Na konci prázdnin jsme se vsadili, jestli se Tina s Theodorem dají skutečně do prosince dohromady. Ed byl toho názoru, že ano, já byla přesvědčena, že ne. A mýlila jsem se.

,,Jsem si toho plně vědoma," odvětila jsem netušíc, na co naráží. Týkalo se to Siriuse, tím jsem si byla jista na sto dvacet procent, ale o co šlo...

,,Teďka musíš políbit Siriuse," pokračoval dál s prapodivným úšklebkem, zatímco si nohy položil k Abi do klína a protáhl se. Chystala jsem se namítnout, že líbat se s ním mi v tuto chvíli nedělalo, ale on, jako by mi četl myšlenky, mě zastavil zvednutím ruky. ,,Podmínkou bylo, že před jakýmkoliv publikem. A minimálně dvě minuty."

Vytřeštila jsem oči a rychle zavrtěla hlavou. ,,Na to jsem v životě nepřistoupila," snažila jsem se z toho vykroutit, ale on se dále šklebil. ,,A navíc, Sirius s námi nejede, takže... ó ne, ne a ne, to v žádném případě," vrtěla jsem nesouhlasně hlavou. Bylo mi jasné, kam tím směřoval. Když jsem ho přinutila hrát před celým Nebelvírem na klavír, znamenalo to, že on mě donutí k líbání.

Ti dva si opět vyměnili pohledy a koukli na mě. ,,Těš se, sestřičko," mrkl na mě lišácky a přetočil se tak, aby mohl Ab lehnout do klína, která mu víc jak ochotně začala prohrabovat vlasy.

,,Zajímalo by mě, kdy vy dva dospějete a přestanete uzavírat takové dětské sázky," povzdechla si Abigail.

,,Až naprší a uschne." ,,Až opadá listí z dubu." Podívali jsme se na sebe a vyprskli smíchy. Připomnělo mi to situaci z nástupiště devět a tři čtvrtě, když jsme takto rodičům odvětili, že na nás Thei nemusí dávat pozor, protože se o sebe postaráme sami. A i další situace, na mluvení unisono jsme byli skuteční mistři.

,,Vy jste fakt dvojčata," zaúpěla Abigail s úsměvem. ,,Vsadila bych se o galeon, že teďka budete mluvit chvíli zároveň."

,,To není pravda!" ohradili jsme se a koukli na sebe. ,,Přestaň mluvit stejně jako já!" oba jsme si založili ruce na hrudi a přimhouřili oči. ,,Já tě roztrhnu jak hada."

Abigail vybuchla smíchy a dobrých deset minut se nahlas smála. Následující minuty jen tleskala rukama a vydávala jakési nesrozumitelné paskřeky. Oba jsme se na ni koukali s nadzvednutým obočím, nechápali jsme, co ji tolik pobavilo nad tím, že jsme mluvili unisono. Vtipnost asi byla dědičná.

,,Kapitáne Teddy?" ozval se od dveří tichý dívčí hlásek. Zaráz jsme se otočili na Lauru, která přešlapovala z nohy na nohu a pohupovala rukama. Přes její obvykle blonďaté vlasy se táhl široký modrý pruh, který se k tomu třpytil.

,,Vojíne Lauro," kývl na ni Ed a zvedl hlavu od Abi, která se byla momentálně ve fázi lachtan, ,,kdo vám provedl tento skvost?" úplně mu zářily oči, když si prohlížel tu výborně odvedenou práci.

Blondýnka si uraženě založila ruce na hrudi. ,,Mackenzie!" dupla vztekle nožičkou. ,,To rozcuchané pako a blbec Mackenzie!" překryla jsem si pusu dlaněmi, abych nevyprskla smích a zároveň aby mi do pusy nevletěl hmyz. Ten tón jakým mluvila, ten rozzuřený pohled, ty totožné výrazy na pojmenování George.

,,Nebyli jste ještě před několika dny docela dobrými přáteli?" kmitl Eddie obočím, když Lauře odstraňoval ten pruh z vlasů. Obdařila ho děkovným pohledem a sedla za mnou na sedadlo.

,,Byli," přikývla, ,,ale to už je pryč. Představte si, že mě pořád otravuje. Tahá mě za copy, chodí za mnou jako ocásek a někdy na mě pokřikuje přes celou chodbu!" nadechla se k další řeči. ,,Tak nějak jsme vlastně spolu uzavřeli neverbálně zákopovou válku a tohle," ukázala na vlasy, které měli zase blonďatou barvu, ,,je jedním z jeho žertíků, které na poslední týden přichystal. Samozřejmě, že s pomocí Garyho mu to oplácím."

,,Zákopová válka je ta nejhorší," pokýval hlavou a poškrábal se na bradě. ,,Takže chceš nějakou pomoc ode mě, respektive od nás," Laur přikývla. Eddie zalovil ve svém malém batůžku a se špičkou jazyku venku vytáhl dvě bomby hnojůvky a jednu bombičku naplněnou slizem. ,,Myslím, že už víš, co s tím dělat," chytl ji za ruku, když nadšeně poděkovala a chystala se opustit kupé. ,,Neříkej nikomu, zejména tvé sestře, že tu nálož máš ode mě," Laura znova přikývla a s radostí odešla.

,,Zdá se mi to," Abigail se mezitím dosmála a zaujatě poslouchala dialog mezi Eddiem a Laur, ,,nebo se Laura a George nastoupili na Jamesovo a Lilyino či na tvé a Blackovo místo?"

,,To se ti nezdá, Abi," řekla jsem ještě zaskočena tou neskutečnou podobou.

,,Myslím, že příští půlrok v Bradavicích bude hodně zábavný," pronesl Eddie nadšeně.

***

,,Mamí, tatí!" vykřikli jsme oba zároveň a přisprintovali k rodičům, které jsme s patřičnou láskou objali. To, že jsme byli dospělí, nic neměnilo na to, že jsme je pořád bezmezně milovali a objímali jsme je při přivítání či loučení. Mamča i taťka nám naše vroucné objetí opláceli.

,,Pojď k nám taky, Abigail," usmál se táta na tmavovlásku postávající opodál. ,,Být členem naší bláznivé rodinky znamená účastnit se skupinových objetí," odložila kufřík na zem a rychle se přidala k objímání. Koutkem oka jsem zaznamenala, jak se rozzářila.

Její maminka s tatínkem ji určitě neobjímali a sourozenecké pouto s bratrem Williamonem se přetrhlo ve chvíli, kdy odešel studovat do Kruvalu. A od té doby jejich vztah ochladl pod bod mrazu.

,,Mamčo, seš si jistá, že je dobré nechávat Thea a Tinu tak dlouho bez dozoru?" zeptal se s nevinným úsměvem Eddie, zatímco tatínek odešel pro naše kufry. ,,Sice je to ve tvých očích andílek, ale věř mi, že on má růžky. Co růžky, parohy."

,,Edwarde!" napomenula ho. ,,Thei s Tinou pečou sušenky, takže nebudou provádět žádné neplechy. Tím jsem si jista."

,,Jistě, maminečko," obdařil ji širokým úsměvem a sotva se otočila na taťku, špitl k nám: ,,Já bych řekl, že provádí neplechy největšího kalibru. Nikdo není úplný andílek a Theo je spíše ďábel v těle anděla."

Obě jsme se tlumeně zasmály a přijaly každé z jedné strany tátovo rámě, Eddie se chytl Ab a mamky, na mamču jsem zbyla tedy já a Eddie. Zavřeli jsme oči a náhle jsem ucítila trhnutí v oblasti pupíku.

,,Mňau!"

Otevřela jsem oči. ,,Aristotelesi!" vypískla jsem nadšeně a po vzoru Ab sedla za velkým kocourem, který při našem hlazení spokojeně předl a otíral se o nás. Bylo to zlatíčko.

,,Neviděly mě několik měsíců, ale jako bych byl jen prachobyčejný vzduch. Jsem jen zaprášený obraz se zlatým rámem," ozval se od krbu nabručený hlas.

,,Těch je tu spoustu, Pongusi, zato kocour je tu jen jeden," zvedla jsem hlavu s Aristem v náručí a podívala se Theiho, který se šklebil na zamračeného Ponga a u toho utíral talíř.

,,Važ svá slova, Theodorosi," zabručela postava na obraze. ,,Pamatuj, kdo nechal zhotovit ten prsten, co nosíš od desíti na levém prsteníčku," zvedl výstražně ukazováček.

Thei se mimoděk zadíval na velký kroužek a jeho úšklebek se ještě více rozšířil. ,,Mám se Vám poklonit, lorde Pongu z dynastie Pongu, vaše Pongoctihodnosti?"

,,Nebuď drzý, Theodorosi," pohrozil mu vztyčeným ukazováčkem.

Mamča se už evidentně chystala souhlasit s Pongem, ale Eddie ji předběhl a začal imitovat její hlas: ,,Jsi nějaký moc troufalý, Theodorosi," zakroutil nad ním hlavou. ,,Za to by sis zasloužil pořádný pohlavek od mého drahého chotě," táta se od srdce zasmál, zatímco mamka probodávala svého druhorozeného syna nehezkým pohledem. Já s Ab a Theim jsme se snažili nepropuknout v smích. Eddie si odkašlal a pokračoval: ,,Mimoto, krásný cucflek, Theouši náš," řekl už svým normálním hlasem a přesel k bratrovi blíž. ,,Vypadá, jako by byl udělaný zrovna před chviličkou."

,,Ty se nám stáváš nějaký zkušenější, bratříčku," odložil talíř a párkrát mu přes utěrku zatleskal. ,,Neměl jsem ani ponětí, že když začneš chodit s Abi, tak se staneš o tolik ostřílenější," vyplázl na něj jazyk.

Ed vykulil oči. ,,Mamí, Theodor mě provokuje!" postěžoval si. ,,A ho nenapomeneš," nafoukl tváře jako Sirius na nástupiště a mírně podupoval nohou.

,,Nechte toho hašteření, pánové," napomenul je táta. ,,To můžeme jen já a Romulus," dodal o něco tišeji. ,,Nuže, já a maminka se teďka musíme zpátky do práce, abychom tu mohli být zítra a možná i pozítří s vámi. Takže ne že nějak podpálíte dům, nedej Merlin, aby tu někdo z vás přišel o život. Tolik papírování by s tím bylo," mlaskl a zakroutil hlavou.

,,Liame!" vyjekla pohoršeně mamka, zatímco my se snažili zabránit dalšímu přívalu smíchu. ,,Pro Merlinovy rány, letos ti bylo čtyřicet! Já myslela, že tě tento nevkusný a buranský humor už dávno přešel!"

,,Ale Bell," udělal poctivě nacvičený psí kukuč, ,,věk je přeci jenom číslo," prošel kolem ní ke krbu a ve chvíli, kdy to nikdo z nás nečekal, ji pořádně plácl po zadku a rychle pod sebe hodil prášek Letax s tím, že míří do nemocnice Sv. Munga. Mamča se otočila na patě a s povzdechnutím pod sebe hodila Letax. Mířila na ministerstvo.

Jakmile oba zmizeli, začali jsme se smát. I Tiny, která viděla až taťkovo plácnutí. Po dosmání se řeči ujal Thei.

,,Myslím, že nejlepší rozvržení bude, když já, Eddie a Jakura ozdobíme stromeček," kývl ke stromku, jenž byl větší než obvykle, ,,a vy, dámy, se vrhnete na ozdobení perníčků, které jsme s Tiny upekli."

Nic jsme na jeho plánu nevytkli a společně s Ab jsme se vydaly za Tinou, zatímco kluci šli naproti Jakurovi, který dolů snášel vánoční ozdoby z půdy.

,,Málem bych zapomněla," vyjekla jsem, čímž jsem si vysloužila pozornost obou holek, ,,Abigail, tohle je Tina, má a tvá budoucí švagrová s největší pravděpodobností, Tiny, toto je Abigail, má a tvá budoucí švagrová s největší pravděpodobností."

,,Těší mě," řekly obě zároveň a také se tomu zasmály. Alespoň už jsme s Edem nebyli sami, kdo mluvil a smál se unisono.

,,Snad vám nevadí, že budeme ty perníčky zdobit po nečarovsku, ale já už jsem takto zvyklá od maminky," oblékla jsem si zástěru a vzala do ruky jednu ze zdobiček.

,,Po nečarovsku?" podivila se Abigail, zatímco zápasila se šněrováním zástěrky.

,,U vás po mudlovsku, jsem zvyklá na americké výrazy," pokrčila Tinka nevinně rameny a dala se do zdobení.

,,Rozumím," i Ab se dala do zdobení a podle jejího výrazu si to moc užívala. ,,Tví rodiče jsou mudlové?"

,,Motáci," řekla. ,,Je to zvláštní, že se našli, protože motáci jsou, jak jistě víš, málo obvyklí. A asi si i dovedeš představit, když jsem se jim narodila já, čarodějka."

,,Dovedu," odpověděla Abigail s úsměvem. ,,Mí rodičové jsou čistokrevní fanatici. Od letošních prázdnin mě s nimi spojuje snad jen příjmení, vypálili mě z rodokmene, chvála Merlinovi."

,,Ty kráso," hvízdla uznale a otočila se na mě. ,,Kde je vůbec tvůj přítel, Katie? Theodor mi předčítal tvůj krasopisně napsaný dopis, že ses konečně dala dohromady s tím Siriusem Blackem."

,,Musel zůstat v Bradavicích, aby si odpykal školní trest," posteskla jsem si. Abigail s Tinou si také vyměnily ty pohledy a dál se nerušeně jako by nic věnovaly zdobení. Připadalo mi, že každý věděl něco víc, než já.

***

Po dokončení všech prací jsme popíjeli ještě několik hodin horkou čokoládu a poslouchali Eddieho hraní na klávesy. Když se blížila půlnoc, zahnal nás Thei na kutě, protože bychom vyplašili Otce Vánoce. Ještě než jsem zapadla do pokoje, uslyšela Theodora a Tiny, jak se hádají o to, jestli dárky přinese Otec Vánoc nebo Santa Klaus.

Vyšla jsem s turbanem z koupelny, kde jsem si dopřála pořádně dlouhou koupel, a krve by se ve mně nikdo nedořezal. Na posteli se rozvaloval Sirius, který mě s úsměvem pozoroval. Musela jsem se opřít o futra a několikrát jsem si protřela oči, abych se ujistila, že je skutečný.

,,Trošku jsem si udělal pohodlí a vybalil si, jestli ti to nevadí," sedl a odložil Rubikovu kostku, se kterou si patrně celou dobu hrál. Jako v mrákotách jsem přišla k němu a on mě stáhl za ním. ,,Překvapení!"

,,Siriusi!" vypískla jsem nadšeně, když se mi konečně hlas, a drtila ho v objetí. ,,Co tady děláš?"

,,Trošišku jsem ti lhal s tím trestem, protože jsem ho splnil už včera," mrkl na mě spiklenecky. ,,Všichni, i tví rodičové, to věděli, proto si pořád vyměňovali ty pohledy," zazubil se. ,,Veselé Vánoce, Katie."

Odtáhla jsem se od něj a otřela si neposlušnou slzu štěstí. ,,Veselé Vánoce, Siriusi. Ty jsi ten nejkrásnější dárek, jaký jsem mohla dostat."

Lumos💡

Když jsem tuto kapitolu začínala včera psát od znova, říkala jsem si, že budu ráda alespoň za 2300 slov. Word ukazuje 3062. 😂👏❤

Dneska je to takové volnější, vánočnější a hlavně jsem chytla asi cukrovku z poslední věty.😇😂👌 Přemýšlela jsem, že bych vydala během týdne další kapitolu... Neberte to vážně, tohle si říkám od prosince a pořád nic. 😅❤😂👏

Chtěla bych dále poděkovat za 3000 hvězdiček, protože to je sakra velké číslo. 💞💞💞

A pro dnešek se taky rozloučit. Sayonara.🎎💎

Nox🌑