Poslední srpnové dny se nesly ve znamení občasných přeháněk, jak bylo pro Británii typické. Ani prvního září nevykouklo Slunce, ba oblohu halily šedivé mraky, ze kterých se snášely dešťové kapky.

Společně s rodiči jsme se přemístili k nádraží King's Cross, respektive do uličky zapáchající něčím, od čeho jsem raději nechtěla znát původ. Mamča nás svižným krokem vedla na nádraží, jelikož nechtěla moknout. Já s taťkou jsme se nenápadně bavili o famfrpálu a Eddie skočil do každé kaluže, chytal kapičky do pusy, no zkrátka se choval jako malý, nadšený kluk.

,,Edwarde," sykla k němu máma a chytla ho za zápěstí, když se chystal skočit do obzvláště velké kaluže. ,,Chovej se uměřeně ke tvému věku."

,,Všichni dospělí byli dětmi, ale málokdo si na to pamatuje," ťápl do kaluže a uchechtl se. ,,A kdo nebyl dítětem, nemůže se stát dospělým."

Máma se nad ním usmála . Na první pohled se zdálo, že byl pořád stejný, ale opak byl pravdou. Dospěl, sice jen částečně, ale dospěl.

Táta naložil naše kufry a klec s Rozárkou na vozíky a rozešli jsme se k přepážce mezi nástupišti 9 a 10 vedoucí na nástupiště 9¾. Když se zdálo, že se mudlové nekoukají, rozběhli jsme se naposledy jako studenti proti sloupu, kterým jsme se dostali k onomu nástupišti.

Za chvíli se zjevili i rodiče, dle hodin odjížděla červená lokomotiva za necelých deset minut. Prodrali jsme se houfem kouzelníků, čarodějek, jejich dětí a kufry s Rozárkou odložili do zavazadlového prostoru. Měli jsme jen malé vaky zvětšené nezjistitelným zvětšovacím kouzlem.

,,Máte všechno?" optala se starostlivě mamka a jednoduchým kouzlem vysušila Eddieho.

,,Ano mami," potvrdili jsme jednohlasně.

Táta se mezitím rozhlížel po nástupišti, kolem nás pobíhaly kočky, kterým se podařilo utéct svým majitelům, vítali se přátelé, kteří se pravděpodobně celé prázdniny neviděli, nad hlavami létalo několik sov. Rodiče, jejž se spolu znali, se hlasitě smáli a mudlovští rodiče na tohle koukali s údivem, mezitím co tiskli rameno svému budoucímu prvákovi.

Atmosféra byla stejná, jako zde panovala celý rok. Vyhlížela jsem nějakou známou tvář. ,,Auguste! Gusi!" podívala jsem se na tátu, který mával na svého nejlepšího přítele a našeho strýčka Augustuse Morrowa.

,,Liame!" než jsme se nadáli, drtil tátu v objetí. Strýc ke konci prázdnin vycestoval do Asie a tak se několik dní neviděli. ,,Bell," gentlemansky se poklonil naší mámě, která si mezitím povídala s jeho ženou a její nejlepší kamarádkou tetičkou Elizabeth. ,,Katie, Eddie."

Spiklenecky na nás mrkl a strčil nám do kapes dva pečlivě zabalené balíčky, když se mamka nedívala. Stejně jako táta, i strýček býval svého času průšvihář.

,,Kde jste nechali Tonyho?" zeptal se Ed.

,,Je se svou dívkou už ve vlaku, Edíčku," odpověděla teta.

Dospělí se začali bavit mezi sebou a my nenašli ani jednu tvář z našeho ročníku. ,,Kde máš holky?"

,,Lin bude někde se svou sestrou či Remusem, Abigail se Tomíčkem a Lily se stala primuskou, takže bude nejspíše stepovat před kupé, kde se scházejí tito vyvolení."

Eddie vyprskl smíchy, když jsem zmínila, že se Lily stala primuskou. ,,Tak to je teda gól," dostal ze sebe. ,,Jamese jmenoval Brumbál taky primusem."

,,To si děláš legraci?" plácla jsem se do čela a začala se rovněž smát. ,,Vždyť když budou mít spolu hlídky, tak James skončí pověšený na lustru."

,,Jinak Remus bude někde s Lin či s Peterem nahánět Tučibombu, aby jim dala čokoládu, a Sirius-"tentokrát jsem já vybouchla smíchy, když Ed dal buclaté čarodějce, která po vlaku rozvážela sladkosti, přezdívku.

Vlak zahoukal, což byl signál k nastoupení. Mamka obrátila svou pozornost zpět k nám. ,,Tak honem, ať vám to neujede," vypravila nás ke dveřím. ,,Žádné problémy, žádné sovy od Brumbála, tento rok je velmi důležitý, jelikož vás čekají zkoušky OVCE."

,,My víme, mami," na tvář jsme ji oba vtiskli pusu. ,,Budeme ti nejhodnější studenti na škole."

,,Jak říká maminka, žádné průšvihy," řekl táta se škubajícími koutky a objal nás. ,,Pilně se učte a hlavně," odmlčel. ,,Pozdravujte profesora OPČM.

Naskočili jsme se vagónu, těsně předtím, než se rozjel. Mávali jsme rodičům do doby, kdy rušné nástupiště nahradili travnaté pláně. Zatímco Ed hledal volné kupé, já se znovu zamyslela, kdo by mohl být ten tajemný profesor.

,,Jaktože nehledáš kupé, kde máš své kámoše?" zeptala jsem se ho, když začínal ztrácet naději a trpělivost.

,,Většinou blízko našeho kupé sedí tlupa Havraspárů v čele se Davisem," otráveně si odfoukl, když nakoukl do dalšího kupé. ,,Nehledě na to, že chci alespoň pro jednou strávit cestu vlakem se svou drahou sestřičkou."

Uvědomila jsem si, že jsme ještě ani jednou nejeli do Bradavic v kupé, které bychom obývali jen my dva, a pousmála jsem nad jeho uvažováním. O dvě tři kupé dál jsme konečně nalezli prázdné kupé.

Pohodlně jsme se usadili a vytáhli z vaků svačiny. Po takovém dobrodružství, jako bylo hledání kupé, pořádně vyhládlo. Na Eda začala přicházet jeho výborná nálada. ,,Není to krásný pocit?" rozvalil se na sedačce. ,,Populace murén docela poklesla, jelikož dobrou polovinu tvořili bývalé sedmačky, některé spolužačky jsou zadané a šesťačky časem zmoudří," protáhl se.

,,No jo, ale co nynější páťačky a čtvrťačky?" podotkla jsem.

Vystřelil z lehu. ,,Ani mi to nepřipomínej, jak jsme hledali kupé, tak jsem nakoukl do jednoho, kde seděli tak čtvrťačky s obličejem, jakoby si jej namočily do sádry. Kam ten svět spěje?" svalil se pod sedačku.

Koukla jsem na něj. Vykouzlil mokrý hadr a dal si jej na čelo. ,,Jseš v pohodě?" taktak jsem zadržovala smích.

Podíval se na mě a vysoukal se zpoza sedačky, přidržujíc si hadru na čele. ,,Asi brzo zkolabuji ze zkaženosti dnešní mládeže," chytl se za srdce. ,,Nejspíše budu mít infarkt," zhluboka oddechoval. ,,Teda pokud se na mne nepodívá muréna, to bych musel zkamenět pod jejím jedovatým pohledem."

Hadřík po chvilce sundal a bez milosti odstranil. Koukla jsem na něj zpoza knihy, kterou jsem si vytáhla mezitím, kdy si on vysvlékl mikinu, pod kterou měl tmavomodrou košili.

Naklonil hlavu na stranu a s pomocí Accio kniha mi svazek vytrhl z rukou. ,,Opovaž se s ní něco udělat!"

,,Jéjda, klid, Kitty Kat," vyplázl jazyk. ,,Jen mám chuť vést bolestný monolog sám se sebou," nasadil dramatickou masku a dal před sebe dlaň ve které, jakoby svíral lebku. ,,Být či nebýt, to je, oč tu běží!" sevřel ruku v pěst.

,,Chybí ti lebka," poznamenala jsem a v tu ránu si uvědomila, proč mi sebral tu knihu. ,,Edwarde, ať tě to ani nenapadne."

Vytáhl hůlkou a poklepal na knihu. ,,Prosím tě, jen ji na minutku proměním," odkašlal si, švihl hůlkou a soustředěně se zadíval na knihu. Ta skutečně začala měnit svůj tvar, jenže na lebku, ale na žlutou houbu na mytí.

Vzala jsem houbu do ruky. Skutečně, měla oči, nozdry a ústa se zuby. Zmáčkla jsem ji. ,,Jseš si jistý, že takto vypadá lebka?"

Podrbal se na zátylku. ,,No, nějaká podoba tam je, to uznej," vzal si houbu zpět. ,,Jsem si jen trochu popletl kouzla, no. Pak řekni McGonagallové, aby ti zase proměnila knihu zpět."

,,Tak spusť, ty Shakespeare," rezignovaně jsem ti povzdechla.

Nasadil svůj herecký výraz a sevřel houbu v ruce. ,,Být, či nebýt? To je to, oč tu běží ! Je důstojnější trpělivě snášet kopance, rány, facky osudu, nebo se vrhnout proti moři útrap a rázem všechno skončit? Zemřít, spát! Nic víc. Ten spánek uspí bolest srdce, ukončí všechna trapná trápení lidského těla."

Se zavřenýma očima jsem poslouchala jeho monolog. Připadalo mi, že do toho vložil i část své bolesti. Otevřela jsem oči a uviděla Abigail, jak se opírala o futra.

,,Eddie?" ostýchavě se podívala na mého bratra. ,,Můžeme si promluvit?"

Nevěnoval ji jediný pohled. Ale přesto jsem viděla, jak se napnul. ,,Jaké větší přání by člověk mohl mít? Spát, zemřít, nebýt."

,,Edwarde!"

Poprvé po dlouhé době na ni upřel svůj pohled. Jeden z nejhorších jaký uměl, kamenný, ledový, bez emocí. Rošťácké jiskřičky se vytratily. ,,My máme o čem?" řekl tak chladně, až mi z toho přejel mráz po zádech.

Abigail ovšem tento tón nevyděsil. ,,Já myslím, že máme."

Střelil po mně všeříkajícím pohledem. ,,Omluv mne na moment, Kate," zvedl se a následoval tmavovlásku do útrob vlaku.

Edward

,,Co máš tak důležitého na srdci, že ses vymanila z Davisova klína a ztrácíš tu čas se mnou?" zeptal jsem se, jakmile jsme se posadili do nejzadnějšího kupé vlaku. Tedy jen já, ona zatáhla závěsy a chodila se založenýma rukama na prsou po kupé.

Podívala se na mě svýma čokoládovýma očima tak pronikavě, že jsem se musel chvilku koukat na boty, abych se nezačal topit. ,,Proč se mi vyhýbáš?" povzdechla si.

,,Nevyhýbám," nakrčil jsem nos a podíval se z okna. Šlo poznat, že jsme více na severu.

Začala počítat na prstech. ,,Od konce roku jsme spolu ani slovo neprohodili, na dopisy jsi mi přes prázdniny neodpovídal, u Krucánků a Kaňourů jsi mě naprosto ignoroval," nadechla se pro pokračování. ,,Eddie, proč?"

Otočil jsem se zpět na ni nevěříc poslední větě. ,,Takže já jsem měl prostě dle tebe dělat, že se nic nestalo, jo?" pocítil jsem touhu do něčeho praštit.

,,Ale to jsem přece neřekla," namítla.

,,Vyznělo to tak."

Přestala pochodovat jako voják na zámecké zahradě. ,,Přestaň na mě zvyšovat hlas, Edwarde!"

Vstal jsem ze sedačky a koukl na ni z výšky. ,,Ono se totiž něco stalo, víš? Zatímco já se snažil zklidnit po úplňku své druhé já, ty ses čistě náhodou dala dohromady s klukem, který si ještě ve třeťáku lepil holuby z nosu na lavici. S klukem, kterého jsi brala jako toho největšího otravu v Bradavicích a kterého jsi měla chuť probodnout hůlkou. Co tak najednou?" do poslední věty jsem použil snad nejvíce falešně starostlivý tón, který jsem byl schopen vytvořit.

,,Toma do toho vůbec netahej," zabodla mi ukazováček do hrudi. ,,On je..."

,,Člověk," zašeptal jsem. ,,On je obyčejný člověk, bez jakékoliv odchylky. Žádný kříženec a tohle celou tu dobu jde," vítězně jsem se na ni ušklíbl. ,,Dokud jsem ti neodhalil svou druhou tvář, bylo všechno jako zalité slunce. Jenže pak jsem jednou nevychytal úplněk a já očekával, že jakožto má nejlepší kamarádka si to necháš vysvětlit. Ovšem tys utekla a ani ses za mnou nestavila, místo toho jsi beztak vymetala kumbály s tím Havraspárem," pokřižoval jsem se. ,,Takto lézt Tichošlápkovi do teritoria, do jeho přirozeného prostředí, no že se nestydíš. Hanba ti."

Sevřela své drobné ručičky v pěst. Už jsem jen čekal, kdy mě začne bušit do hrudi. ,,Jde o to, že jsi mi lhal."

,,Takže si mám permanentním fixem napsat na čelo: Pozor, jsem kříženec. Jsem vlk. Jsem měnič?"

,,Ale to taky neříkám, jen říkám, že ses mi mohl svěřit," její tváře nabíraly rudý odstín. Od prváku mě bavilo ji vytáčet k nepříčetnosti.

,,Utekla bys mnohem dřív, to je výborná varianta," sarkasticky jsem ji zatleskal.

,,Takže jsi měnič," přehlédla mou narážku. ,,Napůl člověk a napůl vlk."

,,Nee, já jsem jednorožec, víš?" odvětil jsem ironicky.

,,Původně jsem si myslela, že jsi vlkodlak. Tomu by odpovídala ta jizva," přejela po ní bříškem prstu. Potlačil jsem přivření oči a spokojený úsměv. ,,To bych možná i chápala tvou odtažitost, ale ty chováš pořád stejně. Jako dítě. A neměj mi to za zlé, Thomas je vyspělejší, než kdy budeš ty a já to respektuji, nehledě na to, že jsi pro mě byl vždy jako malý bráška."

Chytl jsem se za srdce. ,,Au, au. I slova mohou zraňovat, zvláště když si mi rozdupala srdíčko na prach," otočil jsem se k odchodu, protože mé sebevědomí bylo zase rozmetáno. ,,Mimochodem," podíval jsem se na ni mezi futry. ,,Tu jizvu mám od vlkodlaka, od Fenrira Šedohřbeta."

Kate

Po jeho odchodu zavládlo v kupé ticho. Zvedla jsem houbu-knihu ze země a pokusila se ji proměnit zpátky, abych si měla co číst. Ale po několika marných pokusech jsem vložila houbu zpět do vaku a vytáhla si tajemný balíček strýčka Guse.

Byl pokryt znaky, snad čínskými? Opatrně jsem roztrhala balicí papír a s úžasem koukala na ručně vyřezávaného draka. Zaujala mě cedulka, kterou měl pověšenou okolo krku.

Dovede tě k tvé osudové lásce, stálo na ní. Zavrtěla jsem hlavou, toto bylo strýčkovi Augustovi podobné.

Vykoukla jsem se na chodbu, jelikož jsem zaslechla nějaký hluk. Blacka držely nějaké dvě murény a vesele štěbetaly, přičemž se tvářily jako největší královny. Škodolibě jsem se uchechtla do rukávu, když tato trojice prokráčela kolem mne.

Sirius mě obdařil štěněčím pohledem a rty naznačil: 'Pomoc, Kate'. Zavrtěla jsem hlavou a zase zavřela dveře kupé. Vykulila jsem oči na dráčka, který nabral sytě rudý odstín a jakmile ti tři zmizeli z dohledu, opět získal světle hnědou barvu. ,,Ale tak to už si ze mě děláš srandu," zvedla jsem výstražně ukazováček.

,,Čau Kate," ozval se ode dveří chlapecký hlas. Schovala jsem draka za záda a podívala se na klučinu přede mnou. ,,Neviděla jsi někde vozík se sladkostmi? Prohrál jsem sázku a musím klukům koupit vybrané pamlsky."

,,Mackie!" položila jsem draka na sedadlo a objala malého střelce. ,,Promiň, Georgi, ale vozík tady projel tak před půlhodinou," rozcuchala jsem mu vlasy.

,,To neva," ušklíbl se na draka. ,,Podobného mi strýček přivezl z Číny. Taky už se několikrát změnil na rudou," začmuchal. ,,Ve vzduchu cítím Siriuse Blacka."

,,Mackenzie!" to už ale chlapec pelášil pryč. Čtvrťák drzý. Schovala jsem draka do vaku, zatáhla závěsy a převlíkla se do uniformy.

Uběhla asi další půlhodinka, když se dveře otevřely a vešel vysmátý Eddie s plnou náručí sladkostí. ,,Nějaký intimčo tady," kmitl obočím a také se začal převlékat do uniformy, jakmile si uvědomil, že jsem se převlékla.

,,Jak to dopadlo s Abbie?" zeptala jsem se opatrně a ukořistila si čokoládovou žabku. ,,To jsi byl takovou s ní?"

,,Kdepak," mávl rukou a zapnul si kalhoty. ,,Potkal jsem kluky,takže jsme si trošku poklábosili a pak jsem potkal Tučibombu, takže jsem nám koupil sladkosti," vysvlíkl svou domácí košili. ,,Jinak naše drahá Abinka asi bude Davisová, jak jsem vydedukoval."

Svalil se na sedačku a bojoval s kravatou. Sedla jsem za ním a pomalu mu kravatu uvázala. Mezitím kolem kupé mírně kolébavou chůzí prošel Thomas Davis.

,,Slizoun," ulevili jsme si oba zároveň. Střelili jsme po sobě pohledem a začali se smát.

,,Myslím, že jsme právě vymyslili další přezdívku, Teddy," oslovila jsem ho přezdívkou z dětství.

,,Slizoun neboli Sliz, no to je geniální, Rose," oslovil mě taktéž přezdívkou z dětství, které jsem se za celý šesťák nabažila ažaž.

Lumos 💡

Zdravím vás při první adventní neděli 😁🔥 Taky jste se včera koukali na Harryho Pottera? 😋

Jaký máte názor na tuto kapitolu?💭😅🙏

Jinak poslední možnost uhodnoutí spoileru, který je zde taky uveden 😋😉

Děkuji za ohlasy u minulých kapitol 🙌💞

Pro dnešek je to ode mně vše a... Sayonara 🎀📝🎎

Nox🌑