Od konce roku uběhl měsíc a rozpálený červenec se pomalu přehoupl do srpna. S ním přicházelo velké varování před Lordem Voldemortem, kterému se začalo říkat On, Vy-víte- kdo, největší troufalci ho nazývali Pán zla, takto mu údajně říkali jeho stoupenci- Smrtijedi. Ministerstvo kouzel vydalo nejrůznější pokyny pro obranu proti nepřátelům, ale i přesto se výtisky množili zprávami o zabitých mudlech či mudlorozených čarodějů. Trnula jsem hrůzou, abych nenašla příjmení Evansovi či Smithovi. Merlin byl ovšem, jak se zdálo, na naší straně.

Pro rodiče všech jeho vzestup znamenal daleko delší pracovní směnu, táta sice jako lékouzelník na druhém patře, kde léčil kouzelné infekce, ale párkrát byl v pátém patře, kde leželi pacienti s trvalým poškozením způsobením kouzly, a mnohdy i v přízemí, kde se specializovali na nehody s kouzelnickými předměty, kterých také přibývalo. Mamča překládala dokumenty pro Francii, která se cítila nejvíce ohrožena a jezdila na různé schůze, kde působila jako tlumočnice.

Ale i přesto, že doma nebývali rodiče, jsme se nenudili, jelikož na dva týdny uvolnil strýček Archie z výcviku Theiho a ten nepřijel sám, nýbrž s jeho novou kamarádkou Tiny. Skoro jsem ho nepoznala, po jeho smutku z rozchodu s Rachel nebylo téměř ani stopy.

S brunetkou Tinou, vlastním jménem Laurentinou, po jehož vyslovení měla chuť vraždit, jsem si prakticky ihned padla do oka. První večeře byla sice rozpačitá, ale když jsme se sešly samy na snídani, veškerá ostýchavost zmizela a my jsme zjistily, že jsme si hodně podobné. Tina byla pro mě skoro jako starší sestra.

,,Laurentino, a proč nemáš ráda své jméno?" Eddie si s ní taky padl do noty a většinu času trávil provokováním její osoby. Tohle byl jeho způsob skrývání bolesti, škádlení druhých, aby od sebe odpoutal pozornost. Většinu prázdnin sedával u svého milovaného klavíru a hrál smutné skladby.

Brunetka se přestala soustředit na pilování nehtů a pomalu na něj otočila hlavu. ,,Ještě slovo, a uříznu ti prsty, a potom už nebude žádný Mozart," dávala důraz na každé slovo a přitom ťukala ukazováčkem do stolu. ,,No ty se moc nesměj, Brite," praštila Thea přátelsky do ramene a uculila se na něj.

Připomínali mi svého času Eda a Ab, svým neustálým pošťuchováním. Jenže u nich jsem zaznamenala místy i letmé pohled a jemné úsměvy, tohle ale patřilo dle Theodora k projevům nejlepšího kamarádství. Avšak já jsem na tohle měla svůj vlastní názor.

Eddie a Abbie. Několikrát jsem zahlédla Marse, její sovičku, jak kroužil u Eddieho okna a když jsem se do jeho pokoje šla podívat, vždy jsem narazila jen na narůstající hromádku neotevřených dopisů a Edwarda ležícího v posteli a hrající si s Rubikovou kostkou.

,,Přestaň mi tak říkat," ohradil se Theodor. ,,Američanko," vyplázl na ni jazyk. Už dlouho jsem ho neviděla tak uvolněného a usměvavého. Tohle byl ten starší bratr, kterého jsem od malička znala.

,,Brite."

,,Američanko."

,,Skote."

,,Newyorčanko."

,,Milenci," utnul Eddie jejich popichování, čímž si vysloužil dva vražedné pohledy a dvojitou dávku lechtací kletby, které jednoduše odrazil Protegem. ,,Na mě si nepřijdete, na mě ne!" zahýbal ukazováčkem a vzápětí vyskočil ze židle. Začal hulákat na celou vilu a poskakovat jako trefený. ,,Sova, sova!"

Skutečně, za nedlouho do obýváku vletěla sova pálená, která elegantně hodila na stůl dva dopisy, obkroužila obývací pokoj a se zahoukáním vylétla zase pryč. Okamžitě jsme vystřelili ze svých míst a natáhli se pro dopis, který nám patřil.

Z obálky vykukoval pergamen, na kterém byly napsány seznamy učebnice pro další školní rok. Dále tam byly pomůcky k výuce a předepsaný stejnokroj.

,,Žádný oznak primuse či kapitánská páska," nakoukl Thei do obou obálek a zašklebil se.

,,Génius, da Vinci či mistr famfrpál může být v rodině jen jeden," připomněl mu Ed jeho náhlé zvolení do havraspárského družstva jako brankář, když mu končil šestý ročník a jejich bývalý brankář, Simon Boot, což byl Theův nejlepší kamarád do doby, než mu přebral holku, se začal více věnovat studiu. Díky němu Havraspár skončil těsně pod naším týmem. Proto nebylo překvapením, tedy pro něj samozřejmě ano, když ho Brumbál jmenoval jak primusem, tak kapitánem. Jak říkal Eddie, pro byl z něj alfa samec.

,,To byla náhoda, kdyby B- Simon," skoro vyplivl jeho jméno. ,,Neodstoupil, nikdy by ze mě famfrpálista nebyl," mávl rukou, jelikož on se dušoval, že se nikdy nestane hráčem famfrpálu na žádném postu.

,,To jsou kecy v kleci," namítla jsem. ,,Cožpak jsi nepostřehl, že Havraspárský tým pod tvým vedením nám vyfoukl pohár? Kevin pořádně zuřil," podotkla jsem mezi čtením dopisu.

,,To bylo přátelské pošťuchování," poučil mě Thei se zdviženým ukazováčkem. ,,Jinak bychom asi nebyli nejlepší přátelé a já se nestal kmotrem Olivera," koukl se na hodinky. ,,Vyrazíme do Příčné, takže se běžte převléct."

,,Thei, vsadím se s tebou o galeon, že se přemís-" zbytek jsem nezaslechla, jelikož jsem se přemístila do svého pokoje. Přetáhla jsem přes sebe hábit s nebelvírským znakem a zkontrolovala se v zrcadle.

V odrazu jsem na nočním stolku zhlédla hýbající se fotky, kterých oproti minulému roku přibylo. Přešla jsem ke stolku a přejela pohledem po lidech na fotografiích. Pokaždé jsem pohledem zavadila o fotku z proslulé párty. Netušila jsem, že nás Eddie vyfotil u panákované. Vzala jsem rámeček do rukou a zadívala se na Siriuse. Chyběl mi, jeho hlas, vůně, neustále otravování a i ty dopisy, které mi posílal každé prázdniny. Tyto prázdniny ovšem žádný dopis neposlal.

Položila jsem foto na své místo a přemístila se dolů. Na první pohled mě upoutal Tinin modro-brusinkový hábit se znakem ptáka bouřňáka. Jednoduchým kouzlem si jej přebarvila na černý, aby tolik nevyčnívala na Příčné ulici.

,,Budeme se přemisťovat?" ozvalo se vedle mě hlasité prásk. Ed se koukl na našeho staršího bratra, který do dlaně nabral prášek Letax.

Zavrtěl hlavou, vtáhl Tiny do krbu, vhodil prášek pod ně a s vyřknutím 'Příčná ulice' je pohltily smaragdově zelené plameny. S povzdechem jsme se podívali na sebe a nabrali do ruky prášek.

Vypadla jsem v Děravém kotli. Kvapně jsem se zvedla a uhnula Edovi, který vypadl sotva pět sekund po mě. Oprášila jsem si hábit a ušklíbla se na zaháčené lokty našich 'jen kamarádů'.

,,Do prosince jsou spolu, na to dám klidně i krk," sykl mi Eddie do ucha, mezitím co jsme kráčeli za nimi přes výčep na dvorek. Theodor poklepal na cihly v určitém pořadí a před námi se objevil klenutý průchod.

,,Vítej v Příčné ulici, Tino," vykřikli jsme slavnostně a pokynuli ji rukou, aby se neostýchala a vstoupila. V slunečním svitu se před námi blyštila cedule nejbližšího obchodu s kotlíky.

Laurentina neskrývala upřímný úžas a radost, vsadila bych se, že kdyby byla o deset let mladší, běhala by od výlohy k výloze. ,,Tohle je snad stokrát krásnější, než Křivá ulice v New Yorku!"

,,Že bychom my, Britové, měli něco hezčího než v Emérice?" ušklíbl se Eddie, který nastavoval slunečním paprskům tvář.

,,Křivá ulice je sice krásná, ale příliš moderní. Za to tohle, to je prostě magické místo," zatleskala nadšeně a pohledem zabloudila k výloze s hábity. ,,Kousek historie má tato ulice."

,,A to jsi ještě neviděla Bradavice, oproti nim je Ilvermorny domeček pro panenky," zdůraznil Theo.

,,A Prasinky."

,,A Ministerstvo kouzel."

Začali jsme se s Eddiem překřikovat v obchodech, které se nacházeli v Příčné ulici či v Prasinkách, dokud jsme nedošli ke Gringottovic bance, vyčnívající bílé budově, kterou provozovali skřeti. Zde jsme vybrali tolik galeonů, srpců a svrčků, aby nám vystačili na celý školní rok a vyrazili na nákupy.

První zastávkou byl obchůdek madame Malkinové, kde si Eddie nechal udělat nový školní hábit, jelikož se přes prázdniny ještě více vytáhl, že když jsme vcházeli do krámku, praštil se do futer.

,,Dobrý den," protáhl Ed každou samohlásku a usmál se na buclatou čarodějku ve fialovém, která musela setsakramentsky zvednout hlavu, aby mu viděla do obličeje.

,,Dobrý den," pozdravili jsme ji i já, Theodor a Tina, která se rozhlížela po obchodě.

,,Už zase, Edwarde?" vykulila madame Malkinová oči na jeho hábit, který mu o Velikonocích předělala do jeho velikosti.

Pokrčil rameny. ,,No co, jsem pořád ve vývinu," spiklenecky na ni mrkl. ,,Mám si stoupnout na stoličku, jako tady prcek?" zamával na drobného prvňáka, který se na něj plaše usmál.

,,Na tu stoličku si stoupnu já, pane Rossi," vzala rázně židličku do rukou. ,,Vy se postavte vedle mladého pána."

,,Madame, nedělejte z komára velblouda," přešel na místo, kde původně stála židlička a podíval se na nás. ,,Klidně běžte dále nakupovat, sraz si dáme u Krucánků a Kaňourů."

Kývla jsem na souhlas a vytlačila ty dva z krámku, abychom mohli pokračovat v nákupech. ,,Brácha, potřebuji nový kotlík."

,,Co jsi s ním zase dělala?" řekl s úsměvem Theo, jakmile si všiml mého nasupeného pohledu.

,,Já nic! Black mi ho sešrotoval," rozhodila jsem rukama. ,,Na předposlední hodině lektvarů."

Tina se potichu uchechtla. V Ilvermorny měli obdobu Lektvarů, Elixíry, což byl předmět naprosto totožný, jen používali učebnice od amerických kouzelníků. Prý se ji kotlík povedlo roztavit po první hodině, za což si vysloužila jasné F. Postupem času se v lektvarech zlepšila na B, což ji umožnilo studovat na bystrozorku.

,,Tak tedy jdeme do prodejny kotlíků," promnul si Thei kořen nosu a vyrazil svižným krokem jakoby směrem k Děravému kotli. Šel kus před námi, což nám umožnilo povídat si o rozdílech a totožnosti britské a americké kouzelnické školy.

Povídaly jsme si již takto dříve, ale nyní jsme se zaměřily na veškeré podrobnosti. ,,U nás se domů jezdí i na Den Díkuvzdání," podotkla Tina, když jsme ji vyjmenovala všechny prázdniny. ,,Ale studenti, kteří zůstávají ve škole, mají Den Díkuvzdání tam."

,,U nás je velká hostina na Halloween. Celá velká síň je vyzdobena dýněmi, netopýry, na stolech jsou muffiny s pavučinami, okolo nás létají duchové..."

,,To zní krásně, u nás žádní duchové nejsou," povzdechla a zvědavě se koukla na ceduli hlásající Obrtlá ulice. ,,Co je to za ulici?"

,,Tam by člověk, který má všech pět pohromadě nevstoupil ani za bílého dne, je to sídlo černokněžníků a nachází se tam plno objektů černé magie. Uvažovali jsme s Eddiem, že bychom jim tam hodili pořádný pytel bomb hnojůvek, ale poštvat si proti sobě sebranku takových lidí, to chce více než proslulou nebelvírskou odvahu."

,,Fíha, to by chtělo pořádnou dávku kuráže, aby si na ně někdo dovolil. Myslíš, že už se někdo pokusil o nějaký žert na kouzelníky ovládající černou magii?"

,,O tom silně pochybuji. Ale bystrozoři provádějí kontroly, aby náhodou nevznikaly konflikty. Jenže od doby, kdy on sílí, si tam jen tak někdo nezajde sám na obchůzku."

,,Co si tam vy dvě špitáte? Nějaký žhavý drb?"

,,Nic, Theo!" řekly jsme unisono.

V kotlíkárně, jak jsme krámek pojmenovali s Eddiem před prvákem, jsem si pořídila pořádný kotlík, který byl mohl přežít Blackovy nálety. Dle slov prodavačky, které tato situace připadala velmi úsměvná, by to měl být velmi odolný kotlík.

V lékárně, kde jsem nám pořídila suroviny potřebné pro výrobu lektvarů, jsme potkali Franka Longbottoma. Jeho přítelkyně Alice na něj čekala v cukrárně jejího táty Floreana Fortescue. Zároveň s ním tam byl Tony, který se milerád představil Tině a celou dobu spiklenecky mrkal na Theodora.

U Krucánků a Kaňourů čekal Edík, který držel v ruce kornout se zmrzlinou a jakmile jsme došli blíže k němu, předváděl se ve svém novém hábitu. ,,Málem jsem udělal do tý dlažební kostky díru, než jste sem došli," převzal si svůj nákup.

,,Věřím, že s tvou sílou by to bylo možné," ušklíbl se Theo a děkovně se na něj koukl, když si převzal těžkou tašku, ve které byl můj nový dalekohled. Ten původní vydržel šest let, jenže polštářové bitvy mívaly holt své oběti.

,,I ty lichotníku," otevřel dveře do obchodu a hned zaplul mezi regály. Tiny a Theo se také vypařili. Beztak se šli někam zašít.

Procházela jsem mezi policemi s knihami, když v tu jsem do někoho vrazila. Lépe řečeno do tmavovlásky nesoucí jméno Abigail Acwelová. ,,Abbie! Moc se omlouvám," podala jsem ji knížky, které díky mé nepozornosti popadaly na zem, a přátelsky se usmála.

,,Katie," usmála se o něco nervózněji a převzala hromádku knih. ,,Ráda tě vidím," zakřenila se.

Vypadala tak šťastně, dávala jsem to jako zásluhu jejímu Tomovi, ale když ani po pěti sekundách ticha nevykoukl za ní, došlo, odkud vítr foukal. ,,Ab, ty jsi to vážně udělala?" zatajila jsem dech.

Rozzářily se ji oči a nadšeně přikývla. ,,Utekla jsem z toho cvokhausu!" odložila knihy na volnou polici a stiskla mi ruce. ,,Už s tou rodinou nemám nic společného, jedině příjmení. Ale to se změní, až se vdám."

,,Kde vlastně bydlíš?" přepokládala jsem, že u Davise.

,,U Děravého kotle," pochlubila se pyšně, mezitím co já vyvalila oči.

,,Proč nebydlíš u Havraspárského?"

,,Víš, Tomy má poměrně malý pokojík a k tomu tam přece nebudu otravovat. A kromě toho, Tomík ještě není na tohle připravený, aby sdílel pokoj se svou dívkou."

Z toho bránění Davise se mi zvedal kufr. ,,Ale je to tvůj kluk, který by se o tebe měl starat, jestliže s tebou má v plánu strávit zbytek života."

Na to mi odpověděla pouhým pokrčením rameny. ,,Katie, Katie, našel jsem dárek pro Siriuse!" zjevil se vedle nás Eddie s knihou Superbalič. ,,Sice se poslední měsíce holky ani nedotkl, ale-" všiml si Abigail, která se mu dívala upřeně do očí.

,,A-ahoj Ede."

Jeho čelist ztuhla a z očí se pomalu vytrácely veselé jiskřičky. ,,Ehm, půjdu najít ty dva. Beztak se někde muckají a jsou rádi, že se nás zbavili. Jdu jim překazit krásnou chvilku," jak se rychle objevil, tak zmizel.

Tmavovláska sklopila hlavu k zemi. ,,Ráda jsem tě viděla, Kate. Tak zatím. Prvního se uvidíme," rozloučila se semnou objetím a vytratila se k pokladně. Koukala jsem se na obě strany, kam se dva bývalí přátelé vydali, a povzdechla si. Nedokázala jsem se postavit jen na jednu stranu, ačkoliv mě to více táhlo k Edovi, přirozeně.

***

Ticho vily Vilekuly přerušilo čtyřikrát hlasité prásk. Když jsme byli mladší, táta nám napovídal, že vila byla kdysi dávno očarována Pongusem, aby se z a do ní nikdo nemohl přemisťovat. Proto nám vrtalo hlavou, když se ozvalo hlasité prásk a taťka vysedával v kuchyni, kde si vychutnával večeři. Prý to bylo kouzlo 'pána domu'. Postupem nám však došlo, že náš táta-šprýmař ušil na nás boudu.

Přemístila jsem se s Eddiem do kuchyně přímo mamče za záda. ,,Čau mamí!"

Naše máma sebou cukla a probodla nás pohledem. ,,Kolikrát vám mám opakovat, že to, že je vám sedmnáct, ještě neznamená, že se musíte pořád přemisťovat a vytahovat hůlku kvůli každé malichernosti!"

Isabella Rossová byla klidná, vyrovnaná žena. Ale jakmile se v její blízkosti ozvalo hlasité, dvojité prásk, nebyla z ní milující mamá, ale saň, která div nechrlila oheň.

,,Ale mami, už jsme dospělí," namítl Eddie, který si převzal odloženého Denního věstce.

,,Dokud budete žít pod mou střechou..."

,,A proč Theodor může kouzlit v domě a my ne?" ozvala jsem se.

,,Jelikož váš starší bratr nepoužívá hůlku kvůli každé prkotině a nepřemisťuje se po domě," vysvětlila trpělivě.

,,Mami?" do kuchyně nakoukl Theodor v závěsu s Tinou a držel v ruce dopis s pečetí Quaterových. Toto znamenalo jen jediné, byla to pozvánka na Zahradní slavnost naší drahé pratety Albrechtiny. ,,Přišel dopis," předal ji ho a o krok poodstoupil.

Mamča zlomila pečeť, vytáhla dopis z obálky a začetla se. Střelili jsme po sobě nanejvýš znechuceným a lítostivým pohledem, kterým jsme provrtávali mamču, jejíž obličej se pozvolna měnil z klidného na naprosto popuzený.

,,Nikdo nebude mému synovi říkat podřadný kříženec," zasyčela a celý dopis jedním mávnutím hůlky spálila na popel. ,,Ani moje sestra!"

,,Wau, mami?" naklonil Ed hlavu na stranu. Já s Theem jsme zachovávali taktický klid, protože nebylo jasné, co přesně z mamky ještě vypadne.

,,Děti," usmála se na nás a i na Tinu. ,,Už nikdy, opakuji nikdy, nepůjdeme na slavnost té můry, která si říkala moje sestra," náhle vstala a objala svého mladšího syna. ,,Protože ty nejsi žádný odporný vlkodlak, ale ten nejstatečnější chlapeček na zemi, Edíčku," políbila ho do vlasů.

,,Mami!" zaúpěl Ed, ale po tváři se mu rozlil spokojený úsměv.

Lumos💡

Jsem si vědoma to, že se tady nestala žádná větší akce, ale i tak doufám, že se vám kapitola líbila a potěšilo váš včasné vydaní.🎀😁

Jaký máte názor na Edíka a Ab? Dle mě by si zasloužila dostat lopatou po hlavě. 😂😂

Dále se nám nadobro rozkmotřily sestry, už bylo na čase. Původně jsem měla s Albrechtinou daleko větší plány, ale to by bylo moc natahování děje. 😉👏

Pro tento týden se s vámi loučím... Sayonara. 🔐💞🎎🎊

Nox🌑