Pohled třetí osoby

V pokoji Pobertů panovalo neobvyklé ticho, které přerušovalo pouze Jamesovo škrábání brku o pergamen. Psal několik dopis pro svou vyvolenou-Lily. Následující den byl totiž Valentýn. Remus ležel v posteli a četl si jednu mudlovskou knihu.

Další dva obyvatelé ložnice- Ed a Peter- se věnovali překvapivě úklidu místnosti. Samozřejmě tak nečinili dobrovolně, nýbrž na Remusův rozkaz. Po pokoji se totiž válelo množství oblečení, obalů od čokoládových žabek či dokonce ještě drobky z cukroví od Vánoc.

Jediný, kdo se nevěnoval žádné činnosti, byl Sirius. Ten jen ležel na posteli a koukal do stropu. Přemýšlel. Ano, Sirius Black, ten bradavický Cassanova a Poberta, přemýšlel. A ne jen tak nad někým. Na Nový rok si dal jasné předsevzetí: Tento rok si užiji s Kate Rossovou. Jak snadně to znělo, o to hůř se to dalo splnit. Vždy, když si myslel, že ji má v hrsti, se zasekla a nic s ní nehnulo. Vůbec nic.

,,Hej Tichošlápku!" luskl mu James už po několikáté před očima.

Sirius zamrkal. ,,Co se děje?" Až moc se ponořil do myšlenek na hnědovlasou nebelvírku. Od toho plesu zkusil Jamesovu taktiku, kterou po pár dnech (a fackách) vzdal.

,,Ty jsi úplně mimo, Siriusi. Už ti tu pět minut vysvětlujeme náš plán na vytopení sklepení a ty to buď odkýváš, nebo se přiblbě usměješ, nejsi nemocný?" James mu začal měřit dlaní teplotu. Sirius ho pořádně plácl přes ruku.

,,Aby nebyl zamilovaný," utrousil Remus a hned se schoval za knihu, aby nemusel čelit Siriovu pohledu. Černovlásek ho skutečně probodl pohledem.

,,Jen jsem se trochu zamyslel, Náměsíčníku," mávl rukou a prohrábl si vlasy. Na zítřek neměl nic naplánovaného, žádné rande či jak tomu říkala Rose- volnočasové aktivity. ,,Jak tedy zní plán?"stočil téma na žertík.

Do večera Pobertové naplánovali veškerou akci a s přáním Dobré noci ulehli do postelí. Zanedlouho se ložnicí ozývalo Jamesovo mluvení ze spaní či Péťovo chrápání. Eddie seděl u okna a pozoroval odrůstající měsíc a hvězdy, ve kterých se vůbec vyznal. V duchu si vybavoval každičký detail tváře své nejlepší kamarádky- Abigail. Sám netušil, kdy se z nich stali takoví přátelé, ale byl za to moc rád. Měl pro ni i malý dáreček na Valentýna, ačkoliv tušil, že ona den ten přímo nenávidí.

Z hlubokých myšlenek ho vyrušilo mačkání papíru a jeho následné prásknutí o zem. Otočil se na místo, odkud zvuk vycházel. Tichošlápek seděl u psacího stolu, vždy něco napsal, přečetl si to, zamračil se, zmačkal papír v kouli a hodil ji na zem. Papírových koulí bylo tolik, že by se s nimi dala hrát bitva.

,,Siriusi?" oslovil ho hnědovlásek tiše, aby nevzbudil ostatní obyvatele pokoje. ,,Víš, kolik stromů právě zneucťuješ svým chováním k těmto nebohým koulím papíru?" zvedl ze země jednu kouli a strčil mu ji pod nos. ,,Teď tu papírovku pohlaď a omluv se ji," nakázal mu na oko vážně.

,,Chováš se hrozně dětinsky, Ede," povzdechl si Sirius a odstrčil jeho ruku.

Ed nad ním zavrtěl hlavou a všiml si naškrábaného písma, kterým byl papír popsán. Inu rozevřel kuličku a začetl se do textu. Několikrát nakrčil nos a nechápavě i třeštil oči.

,,Siriusi co to je u Merlinových vousů? Když červeň rozhoří tvé líce, mé srdce hoří jako svíce... Z tebe se stal Mácha nebo co?" zasmál se tlumeně.

Černovlásek přimhouřil oči a zmačkaný papír mu vytrhl z rukou. Položil ho vedle sebe a znovu se dal do psaní. Doufal, že Ed si začne opět dělat své, jenže to by nebyl on. Postavil se totiž za něj a koukal mu přes rameno, jakýže to píše skvost. Sirius si rezignovaně povzdechl a snažil se jeho přítomnost ignorovat.

,,Tak jako polibky beze rtů, cítím se já, když nejsi tu," zarecitoval Eddie. ,,Siriusi, co to meleš? Jak můžou být polibky bez rtů?"

,,Ede, je to jen přirovnání."

,,No pěkně pitomý," naklonil hlavu na stranu. ,,A kdo bude vlastně ta nešťastná?"

,,Spíš šťastná, až se jí to dostane do rukou," zamumlal k sobě a odkašlal si. ,,Co je ti po tom, Lištičko?"

,,Jsem jen zvědavý," pokrčil rameny. ,,A navíc tobě stačí jen lusknout prsty, ukázat na dívku a říct: Čau kočko, já jsem Sirius Black a dneska si to spolu rozdáme v kumbálu za rohem. Muck. A ona udělá: Och ách, na mě promluvil Sirííí!" napodobil jeho a následně hlas pištící dívky. Sirius poprvé odtrhl zrak od papíru a pobaveně se na něj podíval.

,,Já nechápu, proč ty nemáš holku. Dyť holky letí na vtipálky a komedianty."

,,To je možná pravda, ale pochybuji, že by nějaká z nich chtěla měniče," uchechtl se Ed nevesele.

,,Nech si ty pesimistický řeči... Když už mluvíme o holkách, co takhle Acwelová? Ta by tě nechtěla?"

,,Ta? Ta má na lepší," povzdechl si a stočil dialog na básničky. ,,A pro koho to teda je?"

Zavrtěl nad svým kamarádem hlavou a pro jistotu se chytl nového témata. ,,Pro jednu výjimečnou holku, stačí?"

,,Naprosto a ani to nebolelo," zazubil se a dal se do přemýšlení, pro kterou (ne)šťastnou dívku to Sirius píše. Probíral se všemi nebelvírskými, havraspárskými, mrzimorskými i zmijozelskými holkami, které studovali šestý ročník. Mezitím Sirius zmuchlal další tři papíry, což Ed samozřejmě nenechal bez komentáře o neuctivém chování ke stromečkům, když v tu mu v hlavě zablikala žárovečka.

,,Je to pro Kate."

Sirius zavrtěl hlavou. ,,Pro Rose? Ne, to v žádném případě, vyloučeno!"

,,Nesnaž se to zatloukat, vždyť pořád čicháš k té bundě, co jsi ji půjčil při úplňku a pořád ji opakuješ, jak je pro tebe výjimečná."

,,Edwarde, jdi prosím tě spát."

Ed se smíchem natáhl na posteli a přikryl se peřinou. ,,Snad ji ten dopis nechceš poslat ranní poštou, Tichošlápku?"

Sirius nadzvedl jedno obočí. ,,Proč by ne?"

,,Je to moc nápadné."

***

,,Proklínám celý tento den," zavrčela nejstarší dívka z nebelvírské čtyřčlenné skupiny a naštvaně hůlkou propíchla jeden růžový balonek nad její hlavou.

,,Ale Ab, je přece Valentýn, svátek zamilovaných," chlácholila ji se smíchem blondýnka a usmála se nad vzpomínkou Remuse.

,,Spíš svátek, který se hrozně moc prožívá," opáčila Kate a utáhla si kravatu ještě víc. ,,Vždyť kytku můžeš holce dát kdykoliv, a ne na Valentýna."

,,Ale na Valentýna to má zřejmě grády," přizvukovala jí tmavovláska.

Jediná Lily se do hovoru nezapojovala, jelikož měla dost práce s trháním psaníček od toho koštěte Pottera. Už když se ráno probudila, respektive ji probudila jeho agresivně klovající sova, dostala od něj mnoho a mnoho psaníček. Každé snad muselo projít oddělením s kolínskými všech druhů.

,,Stejně jako každý rok dostaneš mnoho pozvánek na rande a valentýnek, Kate," pokračovala Abigail a zašklebila se na svou kamarádku.

,,To říká ta pravá, Abigail. Ty si snad zapomněla na minulý rok?"

,,To byla naprostá výjimka, to tobě už ve třeťáku posílali psaníčka sedmáci... Pamatuješ, jak Theodor zuřil?"

,,No na jeho výraz rozhodně nešlo zapomenout, jak upíjel džus a každou sovu vraždil pohledem," zasmála se brunetka a vešla do Velké síně, která byla krapet růžovější než obvykle.

,,Nesnáším růžovou!" vyjekly obě dívky naráz.

Lin a Lily si jen povzdechly a sedly ke stolu. Abigail si kriticky prohlížela Velkou síň, když v tu ji na hlavu sedla jedna ze školních sov. Kate se mezitím snášel do talíře jeden dopis za druhým, takže už ani nebyla vidět omeleta z vajec, kterou si nabrala.

Obě se podívaly na sebe. ,,Já ti to říkala."

Abigail převzala od sovy dopis a dala ho na hromádku, která během chviličky vyrostla vedle jejího talíře. Prohrabávala se obálkami nejrůznějších barev a vůní, než našla tu, kterou zřejmě hledala. Poznala rukopis Eddieho, a ačkoliv se snažil psát trochu krasopisně, vždy mu to na konci ujelo.

V obálce byl vložen malý hýbající se obrázek. Její patron- jednorožec a vedle něj seděla liška. Společně se koukali na západ slunce.

Neumím kreslit- L.

Přesně tohle stálo pod obrázkem, který ji připadal tak krásný.

Většina studentů právě odcházela pryč, mezi nimi i nebelvírské dívky, když do síně vtrhla parta kluků, která jako snad každý den, zaspala. Na jejich obvyklém místě už se kupila obrovská hromada obálek.

Sirius dal na Edovu radu, a dopis neposlal ranní poštou. Jeden z jeho dnešních předmětů byly Dějiny a právě tam plánoval dopsat tu báseň. Měl už jakžtakž začátek a zbytek by měl jít podle něj sám.

,,Viděli jste ten dech beroucí pohled Lily?" řekl zasněně James.

,,Já bych ho spíš pojmenoval jako vražedný, Jamesi," řekl potichu Ed a narychlo spolykal svou porci snídaně. Již za několik minut zvonilo a přijít na hodinu přeměňování bylo to poslední, co dnes chtěl.

Ale i přes rekordní běh přes hrad, který dokonce zvládl i Peter, kterého sotva nechali kousnout do toustu, doběhli před učebnu přeměňování asi s pětiminutovým zpožděním.

Remus opatrně otevřel dveře učebny, všichni studenti již opisovali zápis. Za ním potichu vklouzli dovnitř postupně Peter, Ed, Sirius a průvod uzavíral James, který potichu dveře zavřel. Profesorka McGonagallová ve své kočičí podobě je doslova propalovala pohledem. Pak se proměnila zpět do lidské podoby a nakráčela k nim.

,,Pánové Lupin, Potter, Pettigrew, Ross a Black se uráčili přijít na vyučování. Smím znát důvod vašeho pozdního příchodu, než vás proměním v natahovací hodiny, aby jste alespoň jeden přišel včas?"

Kluci se podívali po sobě. ,,Paní profesorko, na mě se račte nehněvat. Já chtěl vstát dřív," Začal Sirius.

,,Jasně, Siriusi a proto jsem tě z tý postele musel doslova tahat..." protočil Edward očima a zamával Kate.

,,Edwarde, sklapni. Já se tu snažím smlouvat." Zamumlal k němu a dloubl ho do žeber.

,,Pánové prosím posaďte se, nebo budu nucena z vás skutečně udělat nejen natahovací, ale i kapesní hodinky," povzdechla si profesorka přeměňování a vrátila se ke katedře.

,,Merlin vám žehnej, Minervo!" ozval se ze zadní lavice James.

***

V některých hodinách se zaobírali trochu valentýnskou tématikou. V hodině lektvarů vařili několik slabších lektvarů lásky, bylinkářství přesazovali sazeničky srdcovky velké a ti, kteří chodili na studium mudlů, se učili o Valentýnu z pohledu mudlů.

Obrana proti černé magii už tak Valentýnská nebyla, celý rok se učili pod dohledem profesora Arista souboje. A na kouzelných formulích dnes zkoušeli kouzlo Aquamenti, které už někteří studenti uměli.

Na Dějinách panovalo typické ticho, občas někdo zachrápal nahlas. Dvojčata Rossovi klasicky hráli piškvorky, Tony Morrow zasypával lichotkami svou přítelkyni z Mrzimoru a téměř všichni Poberti se věnovali dospávání.

Výjimka byl Remus, který si pečlivě dělal poznatky a Sirius, který si lámal hlavu nad básní. I když byl ještě ráno přesvědčen, že začátek byl dokonalý, nyní vše vymazával a psal znovu. Pozoroval ji, jak je uvolněná se svým bratrem a možná mu i trochu záviděl. Potřeboval si nějak spravit náladu.

Zadíval se na jednu dobře vypadající Mrzimorku. Vytáhl pergamen, napsal pozvánku na rande a hodil ji to do knihy, kterou si četla. Přečetla si vzkaz, s úsměvem se na něj otočila a nadšeně přikývla. Jak snadné.

Opět stočil zrak na papír a trochu se v duchu zastyděl. On jí tu skoro vyznával lásku v básni a pak si jde užívat s jinou. No co, pak si s ní užije... Někdy určitě. A pak ho konečně popadla múza, a začal zběsile psát. Už zvonilo, když svou práci přepsal i na pergamen.

S rozklepanýma rukama nesl srolovaný pergamen do sovince. Ještě nikdy v životě nebyl tak nervózní, měl tak trochu strach, že odhalí jeho rukopis a to by nebylo dobré.

Odvázal jednoho ze školních výrů, přivázal mu k noze pergamen a poslal ho k nebelvírské věži. Pozoroval ho ještě nějakou chvíli, když si uvědomil, kde už měl dávno být.

***

Kate si četla všechny dopisy od svých nápadníků. Někteří ji zvali do Prasinek a jiní do kumbálu. A některé měla chuť hodit do krbu. Promnula si spánky a zadívala se k oknu, když uviděla velké výra postávajícího na parapetu.

Přešla k oknu a pustila výra dovnitř. Ten pouze nastavil nožku, a když odvázala dopis, odletěl zase pryč. Sedla si se záhadným pergamenem na postel a rozevřela ho.

Znám jednu dívku, o který se mi každý večer zdá.

Překrásné oči, úsměv i srdce má.

Možná, že právě teď slyší tahle slova

a možná, že už víš, že Ty jsi ona.

Lumos💡

Maličkatý experiment s výměnou pohledů, který mě napadl dnes ráno.😂👌 Napište když tak do komentářů, jestli byste chtěli pohledů z třetí osoby víc, anebo se mám věnovat klasické Ich formě.😉

Jinak tento příběh překročil 5K přečtení. Děkuji.💋💎💞

Dneska bez zbytečného okecávání, mějte se krásně, skládejte básně, nezcvokněte se ze školy a... Sayonara.💙📝🎎

Nox🌑