,,Padej." Ignorovala jsem jeho poznámku a nekompromisně ho vyhodila ven.

,,Stejně si spolu dneska zatančíme a ty poznáš, jak jsem úžasný!" zvolal ještě za zavřenými dveřmi.

,,Leda ve snu." Zabručela jsem si pro sebe.

,,Tobě se o nás zdá?" Takže on neodešel.

,,Blacku, vypadni na snídani."

,,Neodpověděla si mi! Takže to zatloukáš!" Úplně jsem viděla jeho rozjařený obličej.

,,Měl by ses teď věnovat svému doprovodu na ples. Marlene McKinnonová, nepletu-li se, a já se nepletu nikdy." Uzemnila jsem se ho.

,,Žárlíš snad?"

,,Na Marlene? Si upadl, ne? Navíc ti přece nebudu narušovat váš naprosto božský dlouho očekávaný vztah." Někde ale tam v hloubi srdce jsem pocítila mikromaličkou žárlivost.

,,Já slyším ten žárlivý tón, Rose. To nezakecáš." Řekl provokativně. ,,A nechceš otevřít ty dveře? Rád bych se ti při tomto rozhovoru díval do tvých nádherných očí."

,,Ed je má úplně stejný, takže je vidíváš každý den, Blackouši."

,,Blackouši?! To zní jak teplouši! A teplej určitě nejsem!"

,,Polemizovat by se o tom dalo... No nic, já si jdu číst. Mimochodem ty dveře byly celou dobu odemčené." Rychle jsem se natáhla pro hůlku a ty dveře zamkla. Black začal cloumat klikou.

,,Hej!" lomcoval klikou, div neupadla.

,,Jejda, čistě omylem se najednou zamkly. Au revoir!"

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

,,Katie, můžeš mi vysvětlit, proč tu bylo zamčeno?" vyjela na mě Lily, jen co vkročila do ložnice. Zrovna jsem začala usínat, takže jsem pořádně zívla a protřela si oči.

,,Oxidoval tu Black." Řekla jsem lhostejně.

,,Black znesvětil náš pokoj?! Jak se to přihodilo?" vyhrkla Abby.

,,Dlouhý příběh," Mávla jsem nad tím rukou a zadívala se na své šaty. ,,Do tohohle že se mám navlíct? Jako by to nestačilo v tom obchodě."

,,Katie, nebuď takovej pesimista. Náramně si to užijeme."

,,Pane Bože, stůj při mně!"

,,Co tady Black chtěl?" nenechala si Lily odbít.

,,Chtěl odčarovat mou prácičku, aby mohl jít na snídani. Nezahrajeme šachy?"

Tak jsme celé dopoledne strávily šachovým turnajem, který vyhrála Lily. Chystaly jsme se jít na oběd, jenže když jsme vkročily do společenky, uslyšely jsme hudbu linoucí se z chlapecké části nebelvírské věže. Pohledy jsme se dohodly, že to raději zajdeme zkontrolovat.

Ani nás už nepřekvapilo, že se ta hudba line z plechu hříchů, neřestí a větrných pohrom. Dohodly jsme se, že otevře Lin. Jelikož Abby odmítla na kliku sáhnout, a kdybych otevřela já či Lily, taky by to nemělo moc dobrou reputaci. Úplně jsem slyšela hlas Tornáda či Hurikána.

,,Kluci, co to tady děláte?" zeptala se Lin a strnule se koukala na Poberty. Nakoukly jsme se jí přes rameno.

,,To je Kája Gott?" vykulila jsem oči na rádio, které stálo uprostřed jejich pokoje a vyhrávalo zrovna Lady karneval.

,,Evansová, dáme rande?" mrknul na Lily James a pohrábl si vlasy.

,,Teď máš rande s Kájou, takže NE!"

,,A co potom, to bychom mohli, ne?" nenechal se odbýt.

,,Jdi na rande s Blackem, ulevíš tím nejen mě, ale i Katie."

Black se na mě významně podíval a užuž se nadechoval k připomínce.

,,Víte, co my už raději půjdeme. Jdeme." Chytila nás Ab za kapuce mikin a doslova nás odtáhla směr Velká síň.

,,Chápete to? Oni poslouchají Gotta!" vyprskla Lin smíchy. Přidaly jsme se k ní.

,,Byl tam vůbec Edward?" zeptala se lhostejně Abby.

,,Šel do knihovny s Remusem." Odpověděla jí Lily.

,,A co ten náhlý zájem o Edwíka?" pošťouchla ji Lin.

,,Jen mě to překvapilo... Není překvapení, že všichni Poberti a Edward dělají takové věci pospolu." Vychrlila ze sebe rychle.

,,Blbá výmluva, neumíš lhát." Řekla jsem si pro sebe poměrně nahlas.

,,Hej! Já se taky neptám, co je mezi tebou a Blackem." Odsekla a uraženě si sedla na druhý konec stolu.

,,Jako bych tuhle konverzaci začala." Prohodila jsem k holkám a pustila se do jídla.

,,Mezi lidma se nějak šíří, že Katie s Blackem na ples míří." Zarecitoval za mnou jeden z nebelvírských střelců.

,,Anthoniusi?!" zahuhlala jsem s plnou pusou.

,,Ale, ale Kat. Copak tě doma neučili, že se s plnou pusou nemluví? Nechceš bryndáček?" zapitvořil Tony a ohlédl se na Abby. ,,Že by se nám nějak rozpadalo naše slavné dívčí kvarteto nebelvírské?"

,,Ne to se pouze urazila Abby, jelikož jsme načnuli, už po druhé za den, téma Edward." Objasnila mu situaci Lily.

,,Téma tabu? Vy holky jste takový citlivky, co se týče kluků." Protočil zrzek očima a přisedl si k nám.

,,No dovol!" ohradila se Lin.

,,Dovolím." Pokrčil rameny. ,,Mimochodem, tvůj asi budoucí kluk mě vraždí pohledem. Asi bych si měl o milimetr odsednout." Kývl hlavou na Blacka, který křečovitě svíral sklenici s dýňovým džusem.

,,Jak se sem dostali? A jaktože jsou všichni?" divila se Lily a Lin je začala přepočítávat.

,,Asi mají v hlavě nějaké čidlo. No nic, já jdu taky najít své čidlo, teda Franka. A moje čidlo mi hlásí: Je ve společence s Alicí. Adiós!" hluboce se poklonil a odešel.

Do talíře mi spadl pergamen. Potají jsem ho rozbalila a četla očima:

Co máš s Morrowem? Nebo proč se kolem tebe pořád tak motá?- Tvůj rozhořčený T.

U pergamenu bylo přiloženo i brko, takže jsem mu ihned odepsala.

Kamarádi, Blacku, kamarádi. Ale tím si nelam hlavu, ty tento status nikdy nosit nebudeš. – K.

Hodila jsem mu papírek zpátky. Smutným pohledem se na mě podíval. Odvrátila jsem pohled a usmála se na holky.

,,Půjdeme?" zeptala jsem se jich. Pouze přikývly a mlčky jsme se vydaly vstříc Nebelvírské věži.

,,Co to bylo za pohled, kterým se na tebe Sirius podíval?" prolomila Lin ticho.

,,Pouze jsem mu oznámila, že nikdy nebude můj kamarád. Jakoby mu na tom záleželo. Tomu jde jen o to mě odvléct do postele." Ušklíbla jsem se a zrychlila krok.

,,Kate, zvolni tempo," chytla mě Lily za rameno. ,,A nechtěla bys mu dát jednu jedinou šanci. Já vidím, jak se na tebe kouká od té párty."

,,Jako dravec na kořist, Lily." Byly vysloveny mé myšlenky, ovšem řekla je Abigail,která nás během chvilky dohnala. ,,Kate s tím narcisem nikdy chodit nebude... Teda, že ne, Katie?" probodla mně Abby prosebným pohledem. Moc dobře znala, jaké to je být okouzlena jeho "šarmem". A nechtěla, abych dopadla stejně jako ona. V tu chvíli jsem zapomněla, jak na mě před chvíli vyjela kvůli Edwardovi.

,,Nikdy," ujistila jsem je všechny. ,,Já mu na špek nikdy neskočím." Přesto jsem ale tam někde cítila, že jim tak trochu lžu. Možná jsem začala částečně podléhat.

,,To se mi ulevilo!" objala mě Abby. ,,Nechceš dopadnout jako já či muréna."

,,Uděláme dohodu... Dneska už žádné zbytečné řeči o klucích, platí?" navrhla Lily.

,,Docela ironické, když dneska je ten bál. Ale platí." Podotkla Ab s úsměvem.

,,A tak čtyři půvabné nebelvírské dívky stvrdily svou dohodu svou vlastní krví na zažloutlý pergament, který jakoby vypadl z nějaké staré knihy o zakladatelích bradavických. Dle skromného názoru vypravěče, tedy mě, ho jedna z dívek, nejpravděpodobněji tmavovláska, skutečně vytrhla z nějaké staré knihy z minimálně osmnáctého století. Děvy zřejmě plánovaly, že do konce života se z nich stanou staré panny, tedy alespoň tři čtvrtiny z nich, protože ta jedna z nich už dávno panna nebyla, ale tak to je detail... Problémem bylo, že se jim do jejich krásného, pravděpodobně feministického a lehce knihomolského života vtloukli čtyři nádherní jinoši, kteří jakoby vypadli z nějakého filmu pro pamětníky. Ovšem to dělal poněkud omšelý vzhled tří z nich, jelikož vlasy a jizvy působily jako z druhé světové války. Ten poslední z nich kazil svoji osobu poněkud zvláštním koníčkem nazývaný, slušně řečeno, sukničkářství. Je docela ironické, že i přes tyto nedostatky na kráse či chování, se dívky, které už se pomalu měnily na mladé ženy, do těchto junáků zamilovaly. Některým to trvalo sice o nějaký ten rok déle, ale ke konci sedmého ročníku byla Bradavická škola obdařena čtyřmi zamilovanými páry. A tak děvy a jinoši žili šťastně, až do smrti... No tak chtěl jsem mít z toho nádhernou baladu, jako o princezně a o hradu, ale vznikla z toho pohádka level bratři Grimmové. Takže teď doufám, že mě odměníte potleskem, jelikož mi docela vyschlo v krku. Docela uvažuji i o tom, že bych někdy mohl nějakou knihu napsat." Všechny jsme se polekaně otočily na vypravěče této naprosto nereálné pohádky.

Moje milované, o dvě minuty starší dvojče se lenivě opíralo o stěnu a mezitím si točilo Rubikovou kostkou. Mělo na sobě tmavě modrou košili a hnědé vlasy mu spadly do obličeje. ,,No co je? Čekám na ten potlesk!"

,,Kolik si toho propána slyšel?" polkla Abby.

,,No přece všechno, jinak moc zajímavá myšlenka Lily. Ale moc nereálná..." pronesl líně, aniž by zvedl hlavu od Rubikovky. ,,Ten potlesk se sám neudělá." Dodal a schválně protáhl poslední slovo.

Se škubajícími koutky jsme mu zatleskaly. Očividně mu to dělalo dobře, takže jsme zvýšily na intezivitě.

,,Jak tě to napadlo?" zeptala se Lin, stále byla v úžasu.

,,Občas mě napadají takové věci, prostě tomu říkej talent od přírody. A nyní mě omluvte, spanilé slečny, jdu se naobědvat. Maucta." Uklonil se, protáhl se kolem nás a s nevinným hvízdáním se vydal po pohyblivých schodech dolů.

,,Zdá se mi to, nebo je tvůj bratr nějak moc podezřele dobře naladěný?" nakrabatila Lily čelo.

,,To se ti nezdá. Budu doufat, že je to pouze přírodní, povolený doping... Jinak je asi Marlene bez partnera na ples."

,,Podle mě to je Blackova soukromá zásoba kávy." Řekla s ostýcháním Abby a zadívala se do země.

,,Ale, ale. Vlastní zkušenost?" poškádlila jsem ji.

,,Kat, řekly jsme si, že dneska už žádné zbytečné tlachání o klucích!" okřikla mě Lily.

,,Možná tak trochu," špitla Abigail, naprosto ignorující Lilyinu poznámku. ,,Vždycky byl potom takový... Pozitivně naladěný a..."

,,Podrobností nás ušetři, prosím!" překryla jsem ji ústa rukou a pohoršeně se na ni podívala.

,,Leo forte." Pronesla Lin heslo a my vešly do společenky, přes kterou jsme se dostaly do ložnice.

,,Co budeme dělat?" zeptala jsem se, než jsem se skočila šipku do postele a slíbila si, že odtud jen tak nevylezu.

,,No přece chystat se na ples! Takže já, jelikož mi to trvá nejdéle, se půjdu osprchovat, a vy si mezitím vytáhněte šaty!" ujala se Abby velení.

,,Ale vždyť budou teprve dvě!" namítla jsem.

,,Žádné odmlouvání!"

,,Pardon, sifu ohniváku."

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Než jsme se všechny vystřídaly v koupelně, přičemž jsme připravily Bradavice o několik galeonů za vodu, navlekly do šatů a nalíčily, bylo pár minut po šesté hodině večerní.

Prohlížely jsme se v zrcadle. Holky mě donutily na sebe vzít řasenku a make-up a já vlastně nevím co všechno, ale když mě poté natočily k zrcadlu, vůbec jsem se nepoznala.

I holkám to moc slušelo, dali jsme si zaležet hlavně u Lin, která chtěla dobře zapůsobit na Remuse.

Lily měla na sobě jemné světlounce zelené šaty s výstřihem do A. Přední půlku strany "korzetu" pokrývala jasná stříbrná hvězda tvořena několika maličkých kamínků. O pár centimetrů ji vyvýšily lodičky zářivé jako měsíc při úplňku. A vzhled doladily náušnice sladěné s náramkem také ve stříbrné barvě.

Abby to také moc slušelo, její štíhlou postavu pokrývaly tyrkysové šaty bez ramínek. Vrchní část šatů s výstřihem do A byla poseta mnoha kamínky, které vypadaly jakoby hvězdy pouze s tou výjimkou, že na denní obloze, což bylo nereálné, skoro tak jako krása těchto šatů. Boty byly páskové sandálky na podpatku v barvě sněhu. A doplňkem byl stříbrný náramek a peříčkové náušnice.

Má maličkost si uráčila vzít své šatičky tmavě modré barvy, s velkou nelibostí si obula boty na malém podpatku stejné barvy, jako mívá noční obloha. Jako doplněk jsem měla safírové náušnice, které jsem dostala minulé narozeniny od Romula a zlatý náhrdelník, který jsem rovněž obdržela na narozeniny, ale od neznámého ctitele. Zajímalo mě, kdo by to mohl být, protože ten náhrdelník musel stát celé jmění.

Lininy šaty byly elegantní lososové taktéž s výstřihem do A. Šaty objímal kolem pasu jemný, tenký, stříbrný pásek. Sukénka byla jako ta nejjemnější pavučinka a dosahovala po kolena. Tyto krásné šaty náramně doplnily stříbrné jehly a světlounce růžové naušnice.

,,Holky, jsme prostě kočky, a jestli nechceme, aby ples začal bez nás, měli bychom se odtrhnout od těch zrcadel." Promluvila Lily.

,,Rem, Ed a Tony by na vás měli čekat ve společence, mě si Thomas," jeho jméno řekla otráveně. ,,Vyzvedne před Velkou síní. Linnie! Přestaň se klepat, Remus z tebe bude úplně paf." Ujistila Abi Lin, která se nervózně kousala ret.

,,Takže tu přestaňme stát jako solné sloupy a jde se. Linnie, teď neplatí pravidlo o tom, že stáří má přednost. Takže jdeme, Lindsay." Zavelela jsem a popostrčila jsem ji ke dveřím.

Dále šla Lily, já a náš průvod uzavírala Abigail. Byly jsme zřejmě poslední, protože na chodbě nebylo ani živáčka. Když jsem já sešla po schodech, Lily s Tonym zrovna opouštěli společenku, James tu naštěstí nebyl. Remus a Lin si navzájem dodávali odvahu.

,,Kdo jsi a co jsi udělala s Kate?" Eddie do mě dloubl hůlkou a přeměřil jsi mě pohledem. ,,Moc vám to sluší, Rosalio." Řekl s úšklebkem a schoval hůlku.

,,I vy nejste k zahození, Leonidasi." Vysmekla jsem mu pukrle. Ed mi nabídl rámě a já přijala.

,,Smím nabídnout své rámě i vám, krásná slečno?" řekl Ed směrem k Abi, která se chystala opustit společenskou místnost. ,,Moc vám to sluší, slečno a byl bych moc poctěn, kdybyste mě i můj doprovod poctila svou přítomní. Bohužel pro vás a i pro mě." (řekl směrem ke mně) ,,vám budu muset nabídnout levé rámě."

Abby se překvapeně otočila. ,,T-Tak dobře." Vykoktala ze sebe a přijala nabízené rámě. Naše trojka vykročila v tichosti do Velké síně.

Scházeli jsme zrovna schody, když jsme uslyšeli moc známé upištěné hlasy. Před síní stál hlouček murén, které se o něčem dohadovaly. Všechny na sobě měly... poněkud prostorově objemnější šaty.

,,Tak ty bych nepřehlídla ani, kdybych měla zavázané oči." Utrousila Abby pobaveně.

,,Máš pravdu, Abigail. Až oči přecházejí...." Polkl Eddie. ,,A to jsem si myslel, že ty růžové kostýmky, které měly na náboru famfrpálu, s výstřihem pomalu až ke mně do postele, nic nepřekoná."

,,A Thomas tu není." Zavrčela Abby zuřivě a rozmáchala rukou.

,,Třeba už bude vevnitř." Chlácholila jsem ji.

,,MŮJ doprovod má na MĚ čekat před síní! Že já radši neriskla to pako McLaggena." Protáhli jsme se kolem murén a vydechli úžasem.

Stěny Velké síně byly pokryty ledem, a z ledu vycházely rampouchy, kolejní stoly zmizely a byly nahrazeny několika malými kulatými stolky. Očarovaný strop byl naaranžovaný tak, že vypadal jako sněhová vánice, která panovala venku. Všemu vévodily tři ozdobené vánoční stromky, které stály na místě Čestného stolu.

Ab se od nás oddělila a patřičně rozladěná nakráčela k Davisovi. I my si zabrali stůl, k mé nelibosti blízko Blacka.Brumbál nás tu všechny slavnostně přivítal a prozatím vyhlásil volný program, takže se parket zaplnil tančícími páry, či lidmi jen pohupující do rytmu.

Nejprve jsem tančila jen s Edem, pak si mě ukořistil Jimmy, který žárlivě pokukoval po Tonym. Pak pár kluků z Havraspáru a jeden Mrzimoráček. Pak si mě suverénně převzal Tony, který předal Lily Jamesovi.

,,V životě bych neřekl, že tě někdy uvidím na plese, Lio." Kmitl obočím.

,,Já taky ne." Přiznala jsem popravdě.

,,Asi se budu opakovat, ale moc ti to sluší." Usmál se a udělal se mnou otočku.

,,Děkuji, Tony," rozhlédla jsem se po síni a spatřila Holly Andersonovou, jak sedí u stolku úplně sama. ,,Poslyš, Anthony. Tvá láska sedí jaksi osamocena. Nechtěl bys ji třeba vyzvat?" Mrkla jsem na něj.

,,To není žádná moje láska! Ale zatančit si s ní, to bych mohl. Nebude ti to vadit?" Zeptal se ostýchavě.

,,Kdepak, já už jsem stejně utancovaná." Popostrčila jsem ho k ní a sama se vydala sednout.

Pozorovala jsem ostatní páry. Očima jsem vyhledala Eddieho, který tančil s Abby už nějakou tu hodinku. James tančil s Lils, které se to očividně moc nezamlouvalo. Nedaleko nich ploužili na parketu Remus s Linnie. Moc jim to spolu slušelo.

,,Co taková dáma sedí sama u stolu?" Zašeptal mi do ucha Black. Skoro jsem nadskočila a obrátila se na něj. K mému překvapení to byl sice Black... Ale junior.

Regulus se posadil na volnou židli vedle mě a také pozoroval tančící páry. Přitom popíjel sklenku něčeho, co trochu připomínalo bílé víno. Nenápadně jsem si ho prohlížela. Měl stejné havraní vlasy jako Sirius, jenže narozdíl od svého bratra krátce střižené. Měl i stejné aristokratické rysy v obličeji. Jen oči měl jiné, světle šedé s nádechem do modra.

,,Musím být asi hodně zajímavý, když si mě přeměřuješ už dobrých pět minut pohledem." Utrousil pobaveně a tím mě vyrušil z myšlenek.

,,To nepochybně, není totiž zvykem že si Zmijozelský chlapec sedá k Nebelvírské dívce." Odpověděla jsem a on se uchechtl.

,,Ale nechme těch rozporů, které vedou naše koleje už po století. Čekám na odpověď."

,,Dnes jsem toho natančila bez přestávky až až, takže jsem si přišla dát na chvíli voraz. A co ty, tolik oblíbený a sedíš tu jak pecka s Nebelvírem." Nemohla jsem si odpustit tu narážku.

,,Přišel jsem tě vyzvat k tanci,"řekl bez okolků a zahleděl se k vedlejšímu stolu, kde Black senior křečovitě svíral sklenici a vraždil mého společníka pohledem. ,,Abys rozuměla, já udělám cokoliv, abych ho vytočil," pokračoval. ,,Takže smím prosit?" Vyskočil na nohy a nabídl mi ruku.

,,Fajn." Pokrčila jsem rameny a přijala nabízenou ruku. Regulus mne odvedl doprostřed parketu. Zrovna hrál valčík, takže jednu ruku mi dal okolo pasu a tou druhou mě chytil za ruku. Já opakoval podobný postup, jen s tím rozdílem, že jsem mu ruku položila na rameno.

Ačkoliv jsem byla výborná tanečnice, nechala jsem ho, aby mě vedl. Pořád jsem v zádech cítila ledový, vyčítavý pohled, kterým mě propaloval Black senior.

,,Tančíš skutečně skvěle. Kdo tě to naučil?" zeptal se polohlasem.

,,Babka smrti- tetička Albrechta." opravila jsem se rychle a vyhnula se Regulovu zvědavému pohledu.

,,Ach tak, myslíš na těch Zahradních slavnostech?"

,,Bohužel... A co ty?" zeptala jsem se na oplátku.

,,Mě učila matka, společně s bra- Siriusem jsme se jako malí účastnili mnoha plesů a tanec byl povinností." naposledy se mnou udělal otočku a odvedl mě zpět ke stolku.

,,Bylo mi ctí s vámi tančit, slečno Rossová," políbil mě na hřbet ruky. Pak se ke mně naklonil a zašeptal. ,,Blíží se k tobě další společnost a nevypadá zrovna nadšeně. Hodně štěstí."

Vmísil se do davu a já se setkala s naštvaným pohledem Blacka seniora, doslova mě propaloval pohledem. Prudce odsunul židli vedle mně a posadil se na ni. Ruce křečovitě svíral v pěst.

,,Co to mělo znamenat?!" vyjel na mě žárlivým hlasem. Založila jsem ruce.

,,Pouze jsem tančila-"

,,S mým malým, odporným, zmijozelským bratrem!" začal se třást hněvem a na čele mu vyskočila žilka. Chytla jsem ho za ruku.

,,Pro Kristovy rány, Siriusi , koncentrace!  Zhluboka dýchej, já jsem na plese a Tvůj bratr mě vyzval. Neodmítla jsem, protože jsem k tom měla své důvody. Klidni se." stikla jsem pevněji jeho ruku a jemně ho pohladila palcem po hřbetu. Evidentně se uklidnil a na tváři mu pohrával jeho "svůdný" úsměv.

,,Takže tě teď taky mohu vyzvat, když jsi neodmítla mého bratra, který je taky Black." složila jsem hlavu do dlaní. Slyšela jsem, že začala hrát pomalá hudba přímo vybízející k ploužáku.

,,Merline ne!" On má city asi jako pařez... Nepochopenec.

,,Ale ano, ploužák se neodmítá, Rosie." pohladil mě po tváři a zvedl mě ze židle.

,,Né!" zaúpěla jsem, když mě doslova odvlekl do houfu tančících párů. Oběma rukama mě objal okolo pasu, já ho nuceně objala kolem krku a oba jsme se začali pomalu hýbat do rytmu hudby, která snad ještě víc zpomalila.

,,Ani nevíš jak dlouho jsem po tomhle toužil." zašeptal z ničeho nic a ještě víc si mě přitáhl k sobě. Do nosu mě udeřila jeho nádherně vonící kolínská. Moment nádherně vonící?!

Začínáš mu podlehávat... ozval se mi v hlavě posměšný hlásek.

Nesmysl! řekla jsem pevně

Nelži sama sobě...

Položila jsem mu hlavu na rameno. ,,Aby sis potom mohl hrát se mnou na doktora, viď?" zavrčela jsem, jenže v mém rozpoložení to znělo jako vrnění kočky.

,,To bych ti neudělal." zašeptal a pohladil mě po zádech.

,,Nevěřím ti, Siriusi." zašeptala jsem nazpět a odvážně se mu koukla do očí. Díval se na mě tím smutným pohledem, který mi věnoval na snídani.

Lumos💡

I přes menší technické problémy, přičemž jsem čtvrtinu kapitoly psala na tabletu, vyšla nová kapitola.

Doufám, že se vám alespoň trochu kapitola líbila, protože já si tu první část neskutečně užila (především Edwíčkův monolog😉)

Mimochodem bych poděkovat mojí kamarádce Kika1403, která mi pomohla popsat šaty (na toto jsem úplně levá 😅) a která taky píše příběh o Pobertech... #minireklama😉

Nuže mějte se krásně, užívejte prázdniny. Sayonara!🌟🎎🎆

P.S.- Moc děkuji za 2,8 přečtení a 276 hvězdiček!💞

Nox🌑