Vzbudilo mě ranní slunce, které mi svítilo do očí. Rozespale jsem se protáhla a pomalu vylezla z postele. Celá unavená jsem sešla ze schodů do kuchyně. Máma popíjela kávu a chystala se do práce. ,, Dobré ráno."

,, Dobré." řekla jsem rozespale a nalila si vodu do sklenice.

,, Všechno nelepší!" zakřičela moje mladší sestra, když vběhla do kuchyně. Protočila jsem oči. Nenávidím svoje narozeniny. Všichni jsou vlezlí, nuceně se usmívají a já jim úsměv musím oplácet a tvářit se, že mi to nevadí. Ale ve skutečnosti mě to neskutečně štve. 

,, Všechno nejlepší!" přidala se hned máma. Pak se koukla na hodinky a vytřeštila oči. ,, Ježiši! To je hodin. Hele Mio, odpoledne si s tebou potřebuji promluvit o něčem hodně důležitém. Takže ne, že se vydáš zase na nějakou párty."

,, Cože?! Vždyť mám narozeniny!" protestovala jsem.

,, Domluvíme se odpoledne." uzavřela, naposled se napila kávy, vzala kabelku a odešla.

*

Když jsem přišla domů, máma seděla u sebe v pracovně. Zaklepala jsem. ,, Čau. Tak co jsi chtěla probrat?"

Zvedla oči od počítače. ,, Teď ne. Řeším jeden důležitý případ. Probereme to večer."

,, Tak to teda ne. Večer pořádá Viktoria párty, takže to probereme teď nebo zítra." stála jsem si za svým.

Povzdechla si. Ukázala na křeslo, které stálo vedle jejího stolu. Sedla jsem si. Tak ať to mám za sebou. ,, Máš sedmnácté narozeniny.." začala, ale potom se zarazila. Jako kdyby bylo, to co mi chtěla sdělit, něco strašně tajného a důležitého. ,, Pamatuješ si, jak jsme ti, když jsi byla malá, vyprávěla příběhy o mořských pannách a námořnících?"

,, Ehm... Jo.." řekla jsem váhavě.

,, Nebyly to historky. Ty jsi siréna." řekla naprosto vážným hlasem. 

A já okamžitě vyprskla smíchy. Válela jsem se tam, držela se na břicho a svíjela v záchvatech smíchu. To ji vážně nic lepšího nenapadlo?! Koukala se na mě, jak na mimozemšťana. ,, Čemu se tlemíš?!" zeptala se zmateně.

,, Ja nevím. Třeba tomu vtipu. Sirény?! To jako vážně?! Napadly tě i lepší věci. Budu hádat! Navedla tě na to Grace!" 

,, Ne!" řekla naštvaným hlasem.

Zvedla jsem se z křesla a vydala se směrem k pokoji, zatímco jsem si utírala slzy. Mořské panny?! 

Další kapitola. Napište mi prosím svůj názor. I kdyby jste si o něm mysleli něco špatného.