Šel jsem ležet až když svítalo. Měl jsem jen náladu, ale na hadry jsem nebyl. Vzbudil mě křik z kuchyně. Když jsem se posadil na pohovce v jakési větší místnosti s knihovnou a krbem, pochopil jsem, že se jednalo o hádku.

,,Nejsem tvoje služka. Nebudu to uklízet jako pokaždé."

,,No tak, kotě, někoho zavolám, aby to tady zpacifikoval, ale už se na mě nezlob. Netušil jsem, že Kev přijede. Neviděli jsme se od školy."

,,Nemluvím o něm, ale o té párty. Pochybuju, že by ti sem přivedl jen tak tolik cizích holek."

,,Trochu tomu pomohli kluci. Miles s Loganem to zařídili. Kevin shání nějakou holku. Neměl na ně štěstí."

Urychleně jsem se odebral do kuchyně, než začne zpívat nějaké nesmysly, aby si jen zachránil zadek.

,,Dobré ráno." popadl jsem skleničku a natočil si vodu z kohoutku.

Nicky ztichla a začala pobíhat po kuchyni, aby skleničky narovnala do myčky.

,,Čau, to byla ale párty, co vole? To jsi tam v tom zapadákově ještě nezažil, hmm?" tlemil se na mě Marvin a plácal mě u toho do zad.

,,Jo byla to pecka."

,,Ještě hraješ ten tvůj hokej?" zašklebil se.

,,Ne." napil jsem se a hodil pohled na Nicky, která vztekle pucovala hadrem linku.

,,Ty vole, bolí mě makovice." ozvalo se za námi z úst jednoho z kluků.

,,Chceš kafe?" vysmál se mu Marvin a týpek přikývl.

,,Já taky." ozval se i Randy.

,,Kotě, uděláš nám ho a přineseš na terasu?" zamrkal na ní Marvin a poslal vzdušný polibek.

Její pohled spíš vypadal jako - ,,udělej si to sám a strč si to zadku".

Prohodili jsme s kluky ještě pár vět, když jsem se šel podívat za Nicky, jak je na tom s tím kafem. Měl jsme neblahé tušení, že se na nás vykašle, ale kávovar běžel na plné otáčky a Nicky poslušně vařila jedno kafe za druhým.

,,Chceš s tím pomoct?" ozval jsem se ode dveří.

,,Klidně jim to dones."

,,Jasně."

,,Omlouvám se, že se seznamujeme za takové situace. Takže ještě jednou jsem Nicky." usmála se na mě a podívala se mi do očí.

,,Kevin." stiskl jsem její drobnou ledovou dlaň.

,,Nezlob se na mě. Nevěděla jsem, že má Marvinovi přijet kamarád."

,,Jo no tohle. Rozhodl jsem se na poslední chvíli. Vracím se do továrního nastavení, potřebuju společnost kamarádů a kamarádek. Nemáš nějakou volnou pěknou kámošku?" zaculil jsem se a ona po mně střelila znuděným pohledem.

,,Jsi po rozchodu?"

,,Tak nějak."

,,Možná bych věděla o jedné normální holce."

,,Pecka." zakřenil jsem se a popadl šálky.

Na terase kluci řešili zrovna hokejový zápas, o kterém jsem nechtěl ani slyšet. Pánové očividně netušili, že ten blbec, co blbě nahrál, sedí u jejich stolu. Raději jsem mlčel. Chtěl jsem mít od zápasů chvíli pokoj.

Marvin mlčel, protože tušil, že mi je tahle situace nepříjemná a změnil téma.

,,Jak dlouho tu můžeš zůstat?" obrátil se na mě Marvin.

,,Abych řekl pravdu, domů mě nic netáhne a Nicky mi právě povídala o nějaký pěkný kámošce." zazubil jsem se a on mě poplácal po zádech.

,,Zůstaň tu, jak dlouho budeš chtít. Uděláme si prima sraz po letech. Kdybys tu mohl zůstat měsíc, rád tě tu budu mít."

Byl jsem rád. Tohle odreagování jsem přesně potřeboval.

Dali jsme si společně kafe a kluci začali odcházet s tím, že dorazí zase večer a dáme brko. Napadlo mě, že by večer mohla přitáhnout Nicky tu kamarádku. Sebral jsem se tedy a vkročil do kuchyně, kde Nicky uklízela.

,,Nechceš pomoct? Že bych ti poslal Marvina." začala se usmívat.

,,Marvin a úklid? Kdepak. Kdybys řekl, aby udělal párty, tak je tu do půl hodiny catering, chlast, drogy i padesát lidí."

,,Slušný výkon." uznal jsem.

,,Změnil se, když přišel k penězům, ale nechci si stěžovat."

Nechtělo se mi poslouchat, jak jí Marvin zanedbával, ale zase to musela chápat. Žijeme jen jednou a on si chtěl užít než se zakroužkuje. Chlap je totiž jako tkanička u boty. Musí projít více dírkami než se zaváže. Cítil jsem to podobně, ale poslední dobou jsem se spíš viděl s jednou, kterou nemusím zvát na večeře, protože se to ode mě vyžaduje a dokola vysvětlovat, že z ní modelku opravdu neudělám.

,,A nechtěla bys pozvat večer nějakou z těch z tvých kámošek?"

,,Zavolám jí." popadla telefon a opřela se o linku.

Sledoval jsem ji a z nudy můj pohled zamířil níž a níž. Nebyl bych chlap, kdyby mě nezaujal obrys bílé podprsenky zajímavého vzoru pod jejím průsvitným tričkem, zatímco zvedala mobil k uchu.

Chvíli řešila s neznámou na drátě, jestli má čas a co dělá večer, pak došlo na zmínku o mé maličkosti.

,,A rád by tě poznal Marvinův kamarád Kevin." téměř zazpívala a culila se u toho.

Nadzvedla na mě obočí a já dál zkoumal její křivky. Sjel jsem k bokům, kde začínaly upnuté džíny a mířil ke stehnům. Ta holka měla docela ucházející figuru, na to že byla úplně obyčejná maloměšťanda. Prsty si prohrábla tmávé číro a na rtech se jí objevil úsměv.

,,Jasně, že je pěknej. Jinak bych ti ho nedohazovala." hodila po mně okem a lehce se začervenala.

Bylo to fakt roztomilý. Fakt o mně právě řekla svojí kámošce, že jsem pěknej a zrudla? Kde byla zmínka o mým fáru? Jestli zdejší holky jsou jako Nicky, bude se mi tady kurevsky líbit.