Jasně, že se mi, kurva, líbila, ale bylo mi to k hovnu. Pořád jsem viděl na displeji jméno jejího nabíječe a měl jsem zkaženou náladu na celý večer.

,,Nicky, faktem je, že se tě bojím. Bojím se s tebou být sám, abych něco nepodělal. Mám silnou vůli, ale až takhle ne. Jsem jenom chlap. Proto tě prosím, vyřeš si to s Marvinem."

,,Já jsem na tom stejně, Keve. Mám strach s tebou být sama, aby ses pak na mě nezlobil a zároveň jsem z tebe nervózní. Připadám si jako v té vířivce. Něco chci a nemůžu to mít."

,,A neděláš to náhodou na všechny Marvinovi kamarády?"

Chvíli na mě nehnutě zírala a pak mi dala facku.

,,Tos přehnal." utíkala s pláčem pryč.

Jasně, že jsem to přehnal. Chtěl jsem si jít zase mlátit hlavou o kachličky. Běžel jsem za ní kamsi dlouhou chodbou, která mířila k požárnímu schodišti. Otevřela dveře a já letěl za ní.

,,Nicky počkej, já jsem to tak nemyslel."

,,Myslíš si, že to zkouším na každýho jako všechny ty holky okolo tebe?" zastavila se a utřela si slzu.

,,Mrzí mě to, jen jsem to tak plácnul. Mám vztek na celý svět. Chápeš mě?"

,,Ne, promiň. Bude lepší, když půjdu. Vezmu si taxíka, sbalím si věci a dám se na cestu." znovu se dala na útěk.

,,Nicky, počkej."

Marně jsem se jí snažil na těch schodech chytit. Dokud na těch podpatcích špatně nedošlápla a neposadila se na schod. Sykla bolestí a naposledy vzlykla.

,,Jsi v pořádku?"

,,Jsem. Nech mě." postavila se a snažila se mě obejít.

Čapnul jsem jí za nadloktí, přitáhl k sobě a dál už jsem si to ani nechtěl připustit. Všechno jsem posral. Zasloužil bych si přes držku.

Začal jsem jí líbat jako první. Přitiskl jsem ji ke zdi a naše rty divoce tančily v rytmu vášně. A že to bylo, kurva, něco. To pěstí, který bych od Marvina dostal, by za to stálo.

Jediné štěstí bylo, že jsme se ocitli na veřejném místě a v rámci chladu by mě ani nenapadlo si to tady rozdat. Jasně, že byla vždycky možnost, ale můj pták už měl za posledních pár dnů dost. Vždycky přišlo obrovské nadšení, že k něčemu dojde a pak jsem ho zklamal a skončil jen s myšlenkou v mojí ruce.

Divoká líbačka trvala docela dlouho a přestali jsme až když jsme slyšeli bouchnutí dveří a kroky po schodech.

,,Bolí to?"

,,Už ne." pousmála se a šla po schodech přede mnou.

Jasně, že jsem jí celou dobu civěl na zadek a představoval si, jak by vypadala jen v kalhotkách.

Vstoupili jsme zpátky do dlouhé chodby a šel jsem těsně vedle ní.

,,Chci se zítra dát na cestu. Potřebuju si hodně věcí zařídit."

,,Buď na mě v noci hodná, ano?" usmáli jsme se na sebe a vrátili se k ostatním.

Oběma nám stoupla energie i nálada, čehož si všiml zase strýc. Když Nicky konverzovala s mámou, Zach se naklonil a tiše spustil.

,,Co se stalo, že se usmíváš a ona taky?"

,,V podstatě nic. Jen jsme si něco vysvětlili."

,,A na co čekáš? Tvoje máma je z ní nadšená."

,,Na co čekám? Možná by bylo fajn, kdyby byla volná."

,,To je na nic." zašklebil se strýc a pozval mě na panáka.

Ještě chvíli jsme si povídali o ženských, když hodinky ukazovaly druhou ranní a máti už chtěla odejít. Simon to odmítl a já už jsem byl taky dost unavený. Za těch pár dnů, co se mnou byla Nicky v bytě jsem toho moc nenaspal.

Dali jsme se na cestu s nimi a dorazili do bytu okolo třetí. Zavřel jsem za námi dveře a to ticho bylo ubíjející. Cítil jsem její pohled, když si rozpustila vlasy a dala si je stranou.

,,Takhle se na mě nedívej, Nicky. Slíbila jsi, že budeš hodná." pousmála se a zašla do koupelny.

Věděla, že okolo koupelny musím projít. Nechala otevřené dveře, když nechala spadnout šaty k podlaze. Stála tam zády ke mně a jen v kalhotkách. Myslel jsem, že v tu chvíli asi vrazim svýho ptáka mezi matrace.

Ostřejšího alkoholu jsem se raději ani nedotkl, protože bych ještě zhoršil momentální stav, který mi jasně dával najevo, že pokud jí nevojedu, exploduje mi pytel i s pinďourem.