Pohled Honzy:

,,Já ti říkám ne! Nebudeme to hrát. rozhodně ne ve tři ráno."

,,Ale Honzo, vždyť už jsi natočil tolik hororovek. Tuhle přežiješ taky. Navíc to budu hrát s tebou."

,, To mě teda uklidnilo."

Ani po půl hodině hraní jsem se neuklidnil a stále se bál. kolikrát jsem Radka chytil opravdu křečovitě ale nevypadal, že by mu to vadilo. Konečně jsme dohráli a já se zeptal na něco na co by se zeptalo sedmileté dítě.

,, Ráďo ehm...můžeš tu se mnou zůstat prosím?"

,, Jasně pokud chceš. Nemyslel jsem si, že se budeš tak bát."

,, Říkal jsem ti, že jsem strašpytel."
Šli jsme si lehnout. Mám manželskou postel takže nastala taková ta trapná chvíle, kam si Radek má lehnout.

,, Klidně si lehni ke mě."

Usmál se a vlezl pod peřinu ke mě. Přitiskl jsem se k němu. Místo, aby se odtáhl stisk ještě zesílil.
,, Miluju tě."
Zašeptal jsem mu do ucha a chvíli potom nastalo ticho. Sakra Honzo, to si nemohl držet jazyk za zuby? Musel jsi to takhle zkazit. Otočil se čelem ke mně a zkoumavě se na mě díval. Co se snaží zjistit? To ví jen on. Začal mě hladit po tváři, chtěl jsem něco říct ale zabránily mi v tom jeho rty, které se ve vteřině ocitly na těch mých. Ve vteřině jsem spolupracoval. Kdo by řekl, že se natáčení hororovky takhle zvrtne. Každopádně si nemám na co stěžovat...

WenT zítra a pozítří čekejte Mejmra♥