Pohled Gejmra:

Dám vám jednu radu. Nikdy opakuji nikdy mi neříkejte, co je váš největší strach. Protože se pak může stát, že budete stát na střeše nejvyšší budovy v Praze. Přesně jako právě teď Radek. Řekl mi, že má strach z výšek, tak mě napadlo... proč mu neukázat, že výšky nohou být i něco krásného a ne pouze děsivého.
,, Já tě zabiju. Víš, jak nesnáším vejšky."
,, Neboj zlato, nic se ti nestane. Jsem tu s tebou. Navíc, chtěl bys přijít o takhle nádherný výhled?"
Ukázal jsem na noční město.

Sledoval jsem, jak se jeho výraz změnil z ustrašeného na šťastný. Jeho oči zazářily údivem. Tohohle jsem chtěl dosáhnout, aby atmosféra přebyla jeho strach. Sedl jsem si na okraj a spustil nohy dolů.
,,Co to děláš?"
,, Věř mi, je to skvělý pocit. Tady nahoře máš pocit volnosti. Pojď si sednout ke mě."
Poklepal jsem na místo vedle sebe a čekal, jestli si sedne. Opravdu sebral odvahu a přisedl si. Pořád jsem viděl, že je nesvůj. Vzal jsem ho za ruku. Podíval se na mě a začal se ke mě pomalu naklánět. Neváhal jsem a políbil ho. Není to náš první polibek ale tenhle je něčím výjimečný. Tím, že překonal svůj strach.
,, Miluju tě."
,, Já tebe taky Ráďo."
,,Jen prosím, už mi nic podobného nedělej. Jsem rád, že nemám strach například z hadů."
,, Kdyby si měl, tak domů přinesu domácího mazlíčka."
,,To jsem si přesně myslel."
Zasmáli jsme se a on si položil hlavu na mé rameno. Oba jsme se pak ještě dlouho dívali na noční město a byli šťastní, že máme jeden druhého...

Dnes tři části ❤️