Pohled Gejmra:

Probudí mě křik.
,, Vstávat! Chytili jsme jí, teď přijde tak zábavná část. Výslech a máme dovoleno použít nejrůznější metody, takže vstávat a jde se na to."
Vstal jsem a rozhlédl se okolo sebe. Byl jsem v nějakém skladišti nebo zařízení. Co tady sakra dělám? Kdo jsou ti lidé? Co se tady děje? Pak do místnosti přišel někdo, kdo mi nebyl úplně neznámý. Pokud si dobře pamatuji, tak to byl Konstantin ze hry Tomb Raider.
,,Croftová nechce spolupracovat. Postarej se o to."
Pokynul ke mě. Nejistý jsem přikývl a vešel, kam mi ukázal. Byla to jakási cela a v ní spoutaná Lara.
Zkontroloval jsem jestli je čistý vzduch a bez zaváhání jsem přiběhl k Laře a rozvázal jí. Jen co jsem to udělal ocitl jsem se na zemi v pevném úchopu, na první pohled křehké dívky.
,,To byla chyba."
,,Laro... já nejsem nepřítel. Nevím co se tady děje a proč tu vůbec jsem ale nejsem jako Trinity. Chci ti pomoct."
,, Před chvílí jsem dostala lekci, že věřit se nevyplácí. Proč bych teda měla věřit tobě?"
,, Nemůžu ti dát dobrý důvod, to je pravda ale alespoň to, že jsem tě pustil by mohlo něco znamenat."
Pustila mě a prohlédla si mě.
,, Znamená to hodně."
Skoro odešla, když jsem jí ještě zastavil.
,,Laro počkej. Tohle sis zapomněla."
Podal jsem jí ze země její luk.
,, Jaká by to byla Lara Croft bez luku?"
Zvláštně se na mě podívala, vzala si ode mě luk.
,, Děkuju..."
,, Jsem Gejmr."
Usmála se a kývla hlavou. Přišla blíž a dala mi pusu na tvář. Než jsem se stihl vzpamatovat byla pryč. No jo klasická Lara...

Další díl je tu ❤️