12. Živí mrtví

"Váš bratr se poslední dobou vrhá do případů dost po hlavě." Podávala Anthea hlášení Mycroftu Holmesovi, který si právě četl noviny a popíjel čaj, zatímco si pohodlně hověl v křesle. "To je dobře, jen ať se snaží." Řekl na to s klidem Mycroft a dál se věnoval novinám. "Také pořád bere drogy." Pokračovala Anthea, ale se starším Holmesem to vůbec nehlo. "Nic nového. Dávejte na něj dál pozor." Ukončil tuto debatu Mycroft a mávl rukou, že může Anthea odejít.     


"Sherlocku...SHERLOCKU!" budil Holmese známý hlas, který ho už několik týdnů vždy probíral do reality. "Pojďme na večeři." Ozvalo se mu těsně u ucha, načež Sherlock konečně otevřel oči a hned vedle sebe spatřil nezaměnitelný obličej Irene Adlerové. "Pracuji, nemám hlad." Odbyl ji Holmes a otočil se k ní zády.

Takto to šlo už nějakou dobu den za dnem pořád dokola. Mycroft nechal svého bratra pohybovat se mezi Londýnskou spodinou, ve které měl Sherlock vybudovanou svou síť bezdomovců. Už z něj nebyla krysa zavřená v kleci, ale krysa plížící se Londýnem a skrývající se před zraky všech. 

A tak jediný konzultující detektiv na světě skončil v rozpadající se budově na špinavé matraci. Už nenaháněl zločince po ulicích ve svém známém kabátu s modrou šálou kolem krku. Mycroftovi muži se k němu odmítali přibližovat a jen z dálky kontrolovali, zda se nepohybuje tam, kde nemá. 

Díky tomu mohla Sherlocka vyhledat Irene. Chtěla se jen zasmát tomu, jak dopadl. Ze slavného detektiva zfetovanou troskou. Když ale viděla, v jakém je stavu, rozhodla se zůstat po jeho boku. Byla si dobře vědoma toho, co mu dluží. Teď to byla Irene a ne Mycroft, kdo pročítal Sherlockovy seznamy a čekal až se probere. 

"Pojďme na večeři." Stála si Irene dál za svým. Byla velmi trpělivá a vytrvalá. Ale kdo by se divil, byla to prostě žena všech žen. Možná proto Sherlockovi její přítomnost nevadila. To však nic neměnilo na tom, že mu chyběl jeho byt na Baker Street, John, malá Sherlock, paní Hudsonová a všichni ostatní. Pracovat bez nich ho nebavilo. Z jeho milované práce se stala opět jen povinnost, jako v době kdy likvidoval Moriartyho síť. 

Sherlock Holmes byl naštvaný na svého staršího bratra. Přežívali tu s Irene jako nějací štvanci. Ale proč? Vždyť nikomu nic neudělal a ta střelba nebyla mířena na něj. Přesto ho Mycroft nutil hrát dál mrtvého a tím jen neúmyslně prohluboval Sherlockovu závislost na drogách. První kdo tomu začal věnovat pozornost byla Irene Adlerová.

"Sherlocku, ty seznamy jsou čím dál tím více obsáhlé. Začíná to být nebezpečné. Nebylo by na škodu se trochu krotit." Rozhodla se nakousnout tohle, když stále ignoroval její nabídky ohledně večeře. "Pokud chcete večeři, běžte nějakou koupit." Vrátil se Holmes raději k předešlému tématu. Irene na něj chvíli naštvaně koukala, než se zvedla k odchodu. "Ještě si o tom promluvíme." Nehodlala téma drog jen tak zamluvit a odešla koupit něco k jídlu.


Když se Irene vrátila, Sherlock sebou bolestně škubal na matraci. "Proboha Sherlocku! Kolik toho zase bylo?" Vykřikla zděšeně, odhodila jídlo stranou a spěchala k němu. Jen co bleskově očima projela seznam, poznala že je zle. Holmesovy oči byly podlité krví a pomalu přestával vnímat. "Sherlocku! Sherlocku Holmesi!" Volala jeho jméno a vrazila mu několik facek, aby ho udržela při vědomí. 

Už od začátku jí ale bylo jasné, že tohle je nad její síly. Vyfotila seznam toho, co si Sherlock vzal, a poslala ho urychleně z Sherlockova mobilu Mycroftovi. Starší Holmes měl v poslední době své práce dost. To byl důvod, proč takovou dobu ignoroval papíry s tím, co Sherlock bral, které se mu hromadily na stole. 

Tento seznam byl ale jiný. Nepřidal se jen na hromadu na jeho stole. Místo toho urgoval "britskou vládu" skrz SMS, aby se na něj podívala. Mycroft nebyl potěšen zprávou, která dorazila z bratrova čísla. Neměl teď žádný případ, že by mu psal, na co přišel. S čím by tedy mohl jeho drahý bratr otravovat?  

S kyselým výrazem na tváři otevřel zprávu. Mrzutost ho však okamžitě přešla, když spatřil, co jeho bratr provedl. Tohle nebyl seznam, který by se dal jen tak přehlédnout. Tady už šlo o Sherlockův život a Mycroft svého bratra opravdu nechtěl reálně pohřbívat. Okamžitě kontaktoval lékaře a vyrazil na místo, kde měl hlášeno, že se mladší Holmes zdržuje.

Irene Adlerová se mezitím snažila Sherlocka držet při vědomí. Nejdříve se ho zkoušela štípat a dávat mu pohlavky, pak se rozhodla pokusit se ho zvednout. Nebylo to nemožné, protože Sherlock v poslední době dost zhubl a byl hodně vyzáblý. S vypětím všech sil se jí ho podařilo postavit na nohy, hned se ale bezvládně sesunul k zemi. 

"Sherlocku!" snažila se ho znovu probrat Irene, ale jediný konzultující detektiv už její hlas nevnímal. Nevnímal ani příjezd Mycroftova auta, ani bratrova starostlivá slova, ani to jak byl odvážen pryč z místa, kde doposud přežíval.  

~~~
Ano, vidíte dobře! Po více než měsíci konečně nová kapitola! Byly tu sice už delší části, ale po takové době je zázrak, že se mi povedlo vůbec dát těch necelých 800 slov dohromady. Pokusím se do příště trochu polepšit a zase se rozepsat.

Někdo se ptal kolik ještě bude kapitol. Nevím to přesně, ale v tomto bodě zatím rozhodně končit nehodlám, protože mám v hlavě připravenou ještě jednu věc. 

Během mé neaktivity se počet přečtení vyšplhal na 1.5k. Wow! Ani ve snu by mě nenapadlo, že se moje první povídka dostane až na takové číslo. Děkuji moc všem čtenářům a všem co mě tu na wattpadu začali sledovat. Rozhodně hodlám se psaním pokračovat, jen co najdu trochu více volného času.

Jinak co říkáte na trailer k nové sérii? Také se tak nemůžete dočkat? ^^

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top