Nějak jsem nevěděla jestli si to mám užívat a nebo zůstat v šoku jako dosud. Už jsem začala pociťovat, jak ze mě Venom pomalu přetéká a mizí, a jak se Eddieho teplé rty začínají dotýkat těch mých.

,,Nemám vůbec ponětí kde jsi zrovna k tomuhle vzal nápad ale... ale... ale není to nakonec tak špatný," zamyslela jsem se nad tím pocitem tepla na hrudi při našem stálém souznění, když mu Venom zajel mou rukou do jeho hnědých vlasů a i tam se do něj vsákl.

,,To bylo..." vyvalil Eddie oči, když jsme se konečně odtrhli.

,,Slizký," doplnila jsem ho skousávajic si spodní ret, při nepatrném začervenání a sledování jak na mě Venom na posledních pár místech zmizel.

,,Já vím, že se ti to líbilo. Prvních dvě sekundy jsem to ovládal já, ale zbytek ne," zašklebila se na mě Venomova hlava, když byla vedle mého ramena.

,,Kušuj," štěkla jsem po něm při pokusu o nenápadnost.

,,Možná bysme mohli," začal Eddie s úsměvem na tváři, když si palcem pravé ruky otíral spodní ret.

,,Možná bysme mohli zastavit tu raketu," vynořil se vedle něj jeho Venom.

,,Jakou raketu," zadívala jsem se na něj.

,,Ty jsi jí to ještě neřekl?"

,,Neměl jsem příležitost," odpověděl ten můj.

,,K čemu jsi neměl příležitost?" zdědila jsem se při pohledu na tu slizkou hlavu vedle mě.

,,Drake sem chce přivést víc simbiotů podobným nám a ovládnout planetu," vypadlo z něj, ,,a tak nějak vás sežrat."

Já jsem se na něj mlčky dívala s výrazem z části naštvaným a nechápajícím.

,,A to mi vážně říkáš až teď?" pozvedla jsem obočí.

,,Jak slyšíš a vidíš, tak ano," odpověděl s vypláznutím jazyka.

,,Holky, nehádejte se. Teď tu máme jiný problém," vložil se do debaty Eddieho Venom a hned potom následovala rána a řev.

,,To je Drake," řekl Eddie při cuknutí sebou, ,,taky má nějakýho simbiota, ale rozhodně nevypadá jako Venom."

,,Riot. Je to takovej náš šéf. Větší a silnější," natáhnul se Venom aby viděl přes kopec vedle nás.

,,A jakou proti němu máme šanci?"

,,No," zamyslel se můj Venom, ,,i v ve dvou nulovou."

,,Takže jdeme v podstatě na smrt," řekl Eddie tiše se skloněnou hlavou.

,,Ale i tak tu jde o záchranu světa," řekla jsem, ,,moment. A proč ty ho chceš vlastně zastavit, když je to tvůj druh a vlastně ty bys nás taky měl chtít sežrat," otočila jsem se na Venoma vedle sebe.

,,Přemýšlel jsem a začalo se mi u tebe líbit, a ten váš svět není úplně špatnej. A navíc tu máte čokoládu," odpověděl mi.

,,Ach tak," protočila jsem oči, a zadívala se na přemýšlejícího bruneta, když měl ruce zkřížené na prsou.

,,Každopádně tam půjdu já," řekl po chvíli Eddie, ,,je to moc nebezpečné."

,,I tak je ta šance nulová," opáčila jsem, ,,proto půjdu taky," nepatrně jsem si přidupla.

,,Ne, to ti nedovolím."

,,Proč bys nemohl. Jsem někdo koho znáš sotva několik hodin, tak proč mi zabraňovat v něčem co zřejmě povede k jisté smrti."

,,Protože jsi mi zachránila život. Tak já teď zachraňuju ten tvůj," pousmál se, ,,nebýt tebe, tak by mě tu zastřelili, a teď bych tu ležel v kaluži vlastní krve a nic bych nezmohl. Teď alespoň mám šanci, že zachráním tebe. A navíc za těch pár hodin, co se známe, jsi mi přišla vcelku fajn."

Já se po jeho poslední větě začala červenat jako rajče. Ještě že bylo okolo šero, a tak moje červené tváře nebyly tolik vidět.

,,Já s tebou musím jít. Až se bude mluvit o záchraně světa, tak chci taky nějaký podíl slávy," usmála jsem se.

,,Když jinak nedáš," pozvedl Eddie koutky, ,,tak když už, tak ať ta smrt stojí alespoň za to."

Oba jsme se na sebe usmáli a vydali se rychlou chůzí směrem na vrcholek kopce.

,,Támhle je," ukázal Eddie na skákající šednou obludu, ,,půjdu první."

,,Budu ti krýt záda," odhodlaně jsem si se strachem na duši oddechla.

Brunet se během okamžiku změnil na třímetrového Venoma a naposledy se na mě podíval.

,,Dávej na sebe pozor," řekl než se odrazil a seskočil celý kopec pod ním a rovnou se se vší vervou rozběhl za Drakeem.

,,Měla jsem svůj život celkem ráda," povzdechla jsem si, když mi stékala slza po tváři, sledujíc Eddieho rozhořčený běh.

,,Během toho co jsme spolu, a teď mám na mysli třeba ty masový tyčinky s čokoládou, a nebo ty chlápky v černým," začal Venom, ,,no, chci tím říct, že se mi podařilo trochu nabrat hmotu, a tak bychom v tom boji mohli vydržet alespoň dvě minuty," dokončil svou "motivační" řeč.

,,Alespoň něco pozitivního," nenápadně jsem se usmála, ,,půjdeme tudy a obejdeme to, a vymyslíme nějakou strategii, která nám bude pravděpodobně k ničemu, ale za pokus to stojí."

Hned po tom jsme se vydali po okraji, lesa stále sledujíc dění pod kopcem.

,,Támhle je ta startovací rampa," ukázala jsem do dálky, kde už se opravdu rýsovala raketa a pod ní už byl boj mezi Eddiem a Drakeem v plném proudu, ,,m-musíme mu jít pomoc," zakoktala jsem se.

,,Moc bych se do toho nehrnul. Nemáme ani poloviční sílu jako má Eddie, a to i ten s ním má problém," odpověděl mi.

Já už jsem nic dalšího neřekla a rozběhla se směrem k rampě.

Nenápadně jsem se schovala za pár kovových barelů a sledovala to, co se dělo přede mnou.

,,Eddie ne," stékaly mi slzy po tváři pokaždé, když mu Drake uštědřil silnou ránu, ,,to nejde! Musím tam jít. A to ať se ti to líbí nebo ne!" stoupla jsem si naštvaně, když se sebe navzájem Drake a Eddie rvali simbioty a byli jim vidět bolestné tváře s křikem.

Žádnou strategii jsem za tu domu nevymyslela a tak jsem se jen bezhlavě rozběhla se slzami v očích směrem k Riotovi.

,,Saro ne! Nedělej to," ozval se Venom.

,,Tak proč my v tom pomáháš!" zakřičela jsem do větru, když mi vlály vlasy a já cítila, jak mi Venom při běhu omotává nohy.

Nic neřekl. Já dál bezhlavě běžela dál. Nedokázala jsem se zastavit, ani kdybych sebevíc chtěla. Před očima mi začalo ubíhat posledních několik hodin zpět a já si nedokázala říct jestli je tohle opravdu konec a nebo se jen probudím s oroseným čelem ve své posteli.

Naposledy jsem se zhluboka nadechla a ze všech sil se odrazila. S křikem a napřaženou rukou jsem letěla směrem na to obrovské šedé tělo, které by mě dokázalo jedním pohybem rozervat na dva kusy. Už jsem cítila jak se moje napřáhnutá pěst dotýká jeho slizké kůže, ale během vteřiny se mi zatmělo před očima.

No, ukončila jsem to trochu napínavě, ale o to máte větší motivaci se těšit na další kapitolu xD
A slavíme jubilejní desátou kapitolu!✨
Také bych chtěla poděkovat za všechny views, votes a komentáře, které téhle knížce každý den nabíhají. Je to neuvěřitelné jak to rychle roste, a za jak krátkou dobu jsme se dostali až tam kde teď jsme!
Ještě jednou moc díky a můžete se opět těšit na další kapitolku❤️

Vaše JDM🖤