To temno všude okolo jakoby bylo nekonečné, a já už necítila nic jiného, než chlad a černé vzduchoprázdno okolo mně.

,,Tohle už mi nedělej," ozval se po chvíli tiše Venom, když mě po té vší tmě oslepilo bílé světlo, ,,protože jestli umřeš, tak si budu muset najít někoho jinýho, a to já nechci."

,,Já to věděla," cukla jsem sebou při úplném probrání a uvědomění si své situace, ,,už umíš i tohle," pousmála jsem se a zároveň oddechla, že budu ještě chvíli naživu při poukazování na Venoma, kterého už jsem měla po celém těle.

,,Myslel jsem, že to víš Venome," ohnal se po mě Riot pravou rukou a odrazil mě dva metry zpět, ,,i kdyby jsi se sebevíc snažil, na mě nemáš. Ani ve dvou," podíval se na Eddieho, který se mu sápal po hlavě.

,,Rád bych řekl nějakou drsňáckou hlášku z filmu, ale tím, že nám jde o kejhák v dost monstrózním měřítku, tak to raději domýšlet nebudu," řekl Venom, když jsem se zvedala z kovového můstku, kde pode mnou zbyla promáčklina

Já mu při svém soustředění na velkou šedou obludu ani neodpověděla a odrazila se zpět do víru boje.

,,No tak, nenamáhej se. Stejně to nemá cenu," vyplázl Riot jazyk a praštil Eddieho vší silou do břicha a ten odletěl skoro na druhý konec můstku.

Bylo to nekonečné. Rychle jsem mu skočila za Venomovi pomoci na záda, ale Drake byl rychlejší a chytl mě pod krkem.

,,Přeji příjemný let," vycenil na mě zuby, když už jsem začala lapat po dechu a odhodil mě.

Během okamžiku mě obalil poryv studeného vzduchu, ve kterém jsem bezmocně vláda a letěla dál a dál od skomírajícího Venoma, kterému Riot opět začal věnovat pozornost. Při tom všem chladu okolo mě se najednou ozvala tříštivá rána, a do zátylku mi vjela tupá bolest. Proletěla jsem skleněnou stěnou řídící místnosti, ze které byl dokonalý výhled na celou rampu i raketu.

,,Proboha. Já už chci umřít," zasupěla jsem při válení se ve střepech, co se z vyskleného okna vysypaly.

,,Co tu ještě děláte! To nevíte co se děje venku!?" vběhla do místnosti po pár minutách mého úpění žena s blond vlasy a vydala se směrem k ovládacímu panelu, který byl na konci místnosti.

Mě se podařilo vydrápat na nohy a s mžitkamy, co mi poletovaly před očima jsem se začala belhat za ní, když v plné pozornosti sledovala desku před sebou.

,,To jste mě neslyšela? Musíte rychle pryč!" podívala se na mě znovu.

Já jsem ani nestačila promyslet odpověď, a Venom už nad vším zase přebral kontrolu.

,,Tak hele," začal, když už jsem zase byla o metr vyšší a celá pokrytá černým slizem, ,,myslím že bys to měla rychle otočit a odejít, protože jestli ta raketa odstartuje, tak tu bude vážně horko," vyplázl jazyk a já se opět postavila na svoje nohy v normální podobě.

,,Tohle už mi nedělej," zamotala se mi hlava.

,,Co to proboha bylo," zhrozila se blondýna, když poodstoupila od desky.

,,Co to bylo!? Tak hele zlato. Tam venku je něco mnohem horšího a hnusnějšího než jsem já, takže laskavě odstup od toho panelu a nech nás zachránit svět," promluvil Venom svým hlasem skrze mě.

,,A-a vy taky snad znáte Eddieho Brocka?" zakoktala se při pohledu na mě a následném pohledu do okna na Venoma s Riotem.

,,No ovšem," nepatrně jsem vypnula hruď, když mě v hlavě přerušil Venomův hlas.

,,Vymysli něco chytrýho."

,,Jsem jeho přítelkyně," dodala jsem k hrdostí v hlase s první věcí, co mi přišla na mozek.

,,Řekl jsem chytrýho, Pattersonová," povzdech si Venom. Jsem si jistá že kdyby mohl, tak praští hlavou do zdi.

,,A-a-ha," zarazila se, ,,no tak co budeme dělat?" dlouze se na mě zadívala.

,,No především zastavit to, co se děje venku," zakázala jsem směrem k roztříštěnému oknu na Eddieho ven.

,,Dobře," odmčela čela se blondýna, ,,vůbec ale nemám ponětí jak s tímhle zacházet," zadívala se na panel.

,,No to je dobrá zpráva," nakrčila jsem se sarkasmem nos, ,,tak zmáčkneme nějaký čudlík a budeme doufat, že nezačneme třetí světovou," přešla jsem také k panelu a namátkou zmáčkla první čudlík, co mi přišel pod ruku, ,,nic."

,,Hele, támhle se spustila obrazovka. A je to z kamer u rakety."

Přímo před námi se opravdu nacházela obří obrazovka, na které bylo nespočet okýnek, ale také jedno velké a hlavní kde bylo vidět okolí rakety, a dole v rohu byl odpočet.

,,Co je to?"

,,Odpočet odletu rakety," těžce jsem polkla, ,,a podle všeho nám zbývá půl minuty."

,,Tam nestihneme doběhnout, ani kdyby jsme sebevíc chtěli," ozval se opět Venom, ,,a navíc už jsou na raketě."

Během chvíle se mi v hlavě smísily všechny pocity do jednoho velkého chuchvalce emocí. Rychle jsem doběhla k oknu a sledovala to, co jsem nemohla už nijak zachránit.

Riot se z posledních sil vyškrábal do rakety, ve které ho Venom sledoval skrz okýnko, pokoušejíc se dostat dovnitř.

,,Eddie uteč!" zakřičela jsem, i když jsem věděla, že marně při zbývajících patnácti vteřinách na odpočtu.

Neúprosně se stále pokoušel dostat do rakety ale marně. Ta poslední čtvrt minuta ubíhala tak pomalu, ale přitom tak rychle.

Pět. Čtyři. Tři. Dva. Jedna..... Nula.

Celá ta masa železa před námi se pomalu začala třást, a za šlehání plamenů se pomalu vznesla do vzduchu. Eddie ještě chvíli přelézal z jedné strany rakety na druhou, než celá raketa v asi pet seti metrech nad zemí skončila celá v plamenech.

,,Eddie!" začalo mi křičet podvědomí a do očí se mi vehnaly slzy.

Raketa chvíli letěla ještě výš než se začala rozpadat a její kusy při pádu shořely ještě dřív, než dopadly na zem.

,,Támhle je!" vykřikla jsem radostně, když jsem uviděla padat Venoma z plamenů a následném pádu do vody a vyplavání ma břeh.

Oheň a kouř po raketě se po chvíli rozplynuly, a Riot nikde.

,,Hasta la vista, baby!" uchichtl se Venom.

,,Trochu pozdě, ale jinak trefa do černýho," pousmála jsem se při stálém stálém štěstí Eddieho přežití.