,, Počkat, hrála jsi za Middlesbrough? Minulou sezónu jste skončili druhý a postup vám unikl snad o bod ne?" zeptala se Carol a já se napila. Překvapil mě ten zájem z jejich strany, ale pravda byla, že mě to také zajímalo.

,, Ale taky byla nejlepším střelcem sezóny. Za 30 zápasů, protože byla v základu v každém zápase, nastřílela 26 gólů. Teď má za sebou 14 zápasů a pak přestoupila k nám. Stihla během toho nastřílet 17 gólů. Teď je u nás chvilku a v lize mistrů stačila dát pět gólů a jeden v lize," řekla jsem a obě uznale přikývly.

,, Bylo to tam docela dobrý. Ale ta úroveň byla na nule. Všichni to hrály, jakoby se nic nedělo a bylo jim to jedno.  A když jsem dostala nabídku jít sem, skákala jsem snad radostí metr do vzduchu."

,, Tak to bych chtěla vidět.museli to být docela vtipné," řekla Carol a smála se.

,, Dobře, přeháním. Ale radost jsem měla. Začala jsem se posouvat dál. Ale pravda je, že jsem měla docela strach. Strach, jak se tu ke mě budete chovat a zda nebudu jen věčný náhradník."

,, A mezitím jsi si tu našla přítelkyni a stačila položit Chelsea, Juventus a Baník. Je pravda, že tohle nečekal nikdo," odpověděla Chris a já po ní koukla. Nechtěla jsem, aby to prohlašovala, jakoby se nic nedělo.,, Už mlčím, trenérko."

,, To je v pořádku, jen se ztlum. Nemusí to vědět všichni, ne?" zeptala jsem se a pohlédla směrem k Melisse.,, A co rodina? Jste nějak v kontaktu? Nechtěla bys, aby přišli taky na zápas? Mohu je k nám dostat zdarma."

,, Rodina?" zeptala se a sklonila hlavu. Dlouze se napila a podívala se kamsi strannou.,, Od té doby, co jsem začala mít tolik peněz, začali mě nenávidět. Nazývali mě rozmazlencem a namyšlenou slečinkou. Jen kvůli tomu, že jsem měla víc než oni. Že jsem si mohla dovolit nové věci, nové auto a spoustu dalšího. Když jsem jim něco chtěla koupit já, poslali mě do háje," řekla a já v hlase zaslechla smutek.,, A když jsem se jim přiznala k tomu, že jsem na holky, vyhodili mě z domu. Že prý nejsem jejich dcera," dořekla a napila se. Samotnou mě to překvapilo a tak jsem jí objala a hladila po zádech.

,, To mě mrzí, Mell. Nikdy nepochopím, proč se někdo takhle chová," řekla jsem a sáhla do tašky.

,, To nevadí. Zvykla jsem si. A ptaly jste se, co mě baví, ne?" zeptala se a otřela si oči kapesníčkem, který jsem jí podala.,, Hlavně fotbal, hudba a sledování filmů. Ráda lezu do výšek a procházím se po lese. Vcelku je toho dost, ale tohle je to nejdůležitější," řekla a já se usmála.

,, Takže, když jsem nám dvěma koupila lístky do kina, tak neodmítneš?" zeptala jsem se a ona zakroutila hlavou.

,, Byla bych cvok, kdybych odmítla," odpověděla a objala mě. Nebyla jsem nadšená, ale nechala jsem jí.,, Vlastně, také pro tebe něco mám," řekla a já na ní vykulila oči. Nečekala jsem, že by pro mě něco mohla mít. Na dárky jsem skutečně zvyklá nebyla a ani jsem je nepotřebovala. Největším dárkem, byla pro mě ona sama.

,, Mell, nic nepotřebuji. Stačí mi, že semnou půjdeš do toho kina," řekla jsem a nechápavě sledovala holky.

,, Já o ničem nevím. Když jste odešla vy, taky se na chvíli vytratila. Měly jsme za to, že šla za vámi," řekla Chris a pokrčila rameny. Bedlivě jsem pozorovala Melissu a čekala, co vytáhne z tašky.

,, Zavři oči, prosím," řekla a já zakroutila hlavou. Nikdy jsem to nedělala a nehodlala jsem s tím začínat.

,, To mě ani nenapadne. Nejsme snad děti, ne?"

,, Jo, to je pravda. Na tohle jsme už docela velký," rezignovaně pokrčila rameny a na stůl mi položila tenčí hranatou krabičku.,, Musíš to otevřít, aby jsi věděla, co tam je," řekla a holky se naklonily blíže, aby na to viděly.

,, Je to snad pro vás?"

,, Ne, trenérko. Omlouvám se," řekla Carol a obě se posadili zpět. Když jsem to otevřela a našla tam řetízek s přívěskem fotbalového míče, usmála jsem se. Byl velice pěkný a hádala jsem, že stříbrný.

,, Zapneš mi ho?" zeptala jsem se Mell a ona se toho hned ujala.,, Sluší mi?"

,, Řekla bych to jinak, ale ano a moc. Vybrala jsem moc dobře," řekla dala mi na tvář letmou pusu.,, Nevím, jak vy, ale já začínám mít hlad a ta restaurace tamhle nevypadá špatně," navrhla a holky se ohlédly.

,, My se asi odebereme do restaurace v hotelu, ne?" zeptala se Carol a pohlédla na Chris.

,, Ale...," chtěla nějak protestovat, ale nakonec přikývla.,, Jo, vaří tam dobře a dneska měli celkem slušný výběr," odpověděla a já děkovně kývla hlavou.

,, Klidně pojďte taky, nám to vadit nebude," nabídla Mell, ale Carol zakroutila hlavou.

,, Díky, ale my si s hotelem vystačíme. Drinky platím já a vy můžete vyrazit," odpověděla Chris a zvedla se. Po krátkém rozloučení jsme s Mell vyrazily do protější restaurace. Doufala jsem, že tam bude nějaký zastrčený stůl a budeme mít trochu soukromý.

A máme tu další část tohoto příběhu. Moc díky za přečtení, hlasy a komentáře  :-)