Marco - tučně
Rei - tučně podrženě
Basil - normálně
Ethan - kurzívou
Mamoru - podtrženě

Probudil jsem se zase naprosto mimo realitu. Vůbec nic jsem si ze včera nepamatoval.
"Oh...Ethan je vzhůru." uslyšel jsme známě chladný hlas mého mladšího bratra Arona. Otevřel jsem oči a prohlížel si ho. Až teď mi došlo, že ležím mezi popelnicemi. Zase...
"Taky ti přeju dobré ráno..." zabručel jsem. Ethan jen pokrčil rameny a pomohl mi na nohy.
"Zase jsem se pral?" zeptal jsem se. Sám jsem to nevěděl.
"Správně. Diego ti musel pomoci, jinak by tě dobili na místě." přikývl a někam se rozešel. Vydal jsem se za ním.

Otevřel jsem očka. Opět jsem se vzbudil v našem malém domku ve slumech. Mamka už musely být vzhůru, místo vedle bylo prázdné. Protáhl jsem se a posadil. Cítil jsem, že už za pár dní mě asi bude čekat heat. Vstal jsem a došoural se za maminkou. 
"Dobré ráno..." pozdravila mě. Po jejím posledním heatu to vypadalo, že by mohla být těhotná, čehož jsem se dost bál.
"Dobré..." objal jsem jí. Prsty jsem si přejel po jejím bříšku. Mamka byla sice už starší, ale stále mohla mít dítě.

"Hej, Diego..." zabrblal jsem na svého vysokého bratra, když jsme se s ním potkali. Nesl něco k jídlu, co kdesi asi ukradl.
"No?" usmál se. Pozitivní, jako vždy.
"Co chceš dneska dělat?" naklonil jsem hlavu.
"No...nikde asi moc lidí nebude, pokusil bych se štípnout něco k jídlu. Pochybuju, že doma ještě něco je." pokrčil rameny. Správně, musíme krást. Oba bratři jsou příliš mladí na práci a já jsem Omega, takže mě tuplem nikde nevezmou. Leda tak v bordelu jako děvku, ale to nechci, aby mě sprcnul kdejakej nadrženej Alfa a ještě mi udělal bond nebo dítě. To tak...

"Mami? Budu zase moc být doma? Až budu mít heat?" zeptal jsem se. Vydělával jsme rodině peníze jak já, tak mamka stejnou prací. Byla ponižující, ale pro dobré jedince, jako my, byla dobře placená.
"Jistě zlatíčko. Omluvím tě u ředitele, víš, že nás má rád." usmála se. Oba dva jsme si vydělávali jako tanečníci u tyče v řetězci různých barů. Mamka měla nádherné tělo, velmi dobře vyvinuté. Když jsem poprvé stanul jako tanečník, bylo mi pouhých 11 let. Na jednu stranu, nejde o nic jiného, než o to se pěkně předvádět, ale na tu druhou můžete vzbudit chutě Alf a ty se pak o vás poperou.

"Dobře no..." pokrčil jsme rameny.
"Nebo si najdi dobrého Alfu." uchechtl se Diego, ale když viděl, co po něm házím za pohledy říkající 'Zhebni' nebo 'Jdi do háje', tak mě jen podrbal mezi ušima.
"To byl vtip, bráško, nezlob se. Zpraví ti náladu sladké jablko?" usmál se a vytáhl z jedné tašky jablko v karamelu. Pravda, trochu okousané bylo, ale většina na něm zůstala.
"Uááá! Dej mi to!" vypískl jsem a chňapl po oblíbené dobrůtce.

"Měli bychom vyrazit..." povzdechl jsem si a vzal svoje speciální oblečení. Mamka jen smířeně kývla a taky si vzala tašku se svými věcmi.
Jak jsme tak kráčeli ulicí, zamyslel jsem se.
"A mami, jak...jsi vlastně poznala tátu? Byl Beta, ne?" podíval jsem se na ní.
"No...touhle špinavou prací." přiznala se s povzdechem.
"Aha...Jaký byl táta?" vyptával jsem se. Byli mi tři, když zemřel ve válce kdesi na východě.
"Byl to moudrý, milý muž..." usmála se a zaleskly se jí dojetím oči.

Rychle jsem jí spořádal a mlsně se olizoval.
"Takže kam půjdeme? Zkusíme to u Benyho?" zamrkal jsem. Diego kývl a jen si povzdechl. Tohle neměl rád, byl to taková dobrá duše.
"Hele...nechceš, abychom umřeli hlady jako Kevin a Gaia, ne?" naklonil jsem vážně hlavu na stranu. Kevin a Gaia byli naši mladší sourozenci, ale zemřeli hlady. Kevinovi bylo 9 let, Gaie pouze 4 roky.
"Ne, to....to opravdu nechci." souhlasil tiše. Poplácal jsem ho po rameni.
"Přežijeme. I bez pomoci těch špinavých Alf." usmál jsem se povzbudivě. Odmítal jsem se vzdát a být něčí majetek.

Dorazili jsme do práce. Vzadu jsme se rychle převlékly. Mamka byla také černá neko, hrála takovou paní Dominantní. Proto se jí říkalo Domina. Já byl naopak roztomilé koťátko, takže jsem si vysloužil přezdívku Kawaii.
Mamka byla téměř ihned na řadě a já zůstal v zákulí čekající na své kolo. Bál jsem se, jako vždycky. Ale k mému vystoupení bylo ještě hodně času, tak jsme se odhodlal maličkým okénkem vykouknout ven na ulici. Byl tam krásný výhled nejenom na slumové domky v chudé čtvrti našeho města, ale i jednu z hlavních ulic části určené Alfám. Akorát po ní šli tři kluci rudovlásci. Dva si byli velmi podobní a vysocí, třetí se loudal za nimi a byl jenom o kousek vyšší, než já.

U Benyho bylo velmi snadné krást. Za domem vyhazoval dobré odpadky a vepředu si vystavené zboží skoro nehlídal, takže, po nějaké době jsme se my - zahalení v kapucích - obohatili o jídlo na večer a možná i oběd. Když jsme se sešli a ukazovali si, co kdo štípnul, musel jsme se pousmát. Tohle je další den naživu a bez hladu.
"Tak jo." usmál jsem se a všechno naházel do batohu.
"Vrátíme se domů?" zeptal se Aron.
"Jo, asi jo, potřebujeme to uložit." souhlasil jsem. Diego jen kývl a společně jsme se vydali k 'domovu'. Ten domov byli vlastně ruiny a zbytek našeho domu. Diego říkal, že jsme tu měli žít jako rodina, kdyby se táta někde neopil a neumřel a máma se neufetovala k smrti před bůh ví kolik lety. Mohlo mi být tak 13, 14. Diego nás tak dostal na starost a staral se o nás všechny, ale protože byl sám, tak Gaia a Kevin zemřeli. Moc si to vyčítal, ale nebyla to jeho vina. Je to vina mámy a táty.

Koukal jsem na ně. Vypadali zajímavě. Museli to být Bety, možná i Alfy. Kdyby jeden z nich byl můj mate, měl bych se určitě dobře, podle jejich oblečení vypadali zámožně.
"Mamoru! Jsi na ředě!" zatřásl se mnou kdosi a já byl tak dotlačen na jeviště, kde jsme ihned spustil jeden ze svých tanečků. Naštěstí je už umím tak notoricky, že jsem mohl být myšlenkami jinde. Vracel jsme se stále dokola k těm rudovláskům. Pokud to jsou Alfy, mohl bych o nich něco zjistit. Ale ne teď. Heat může nastat už zítra a já nesmím riskovat.

"Ethane? Kdy zase budeš mít heat?" zeptal se mě najednou Aron.
"Huh? No...měl jsme ho před týdnem, vrátí se až za.." začal jsem počítat. Počty mi nešly.
"Za dlouho." odbyl jsem ho nakonec.
"Bude to za 6 týdnů, je to tak?" odpověděl. Byl to mladý génius...
"Jo, jo je to tak." souhlasil jsem. Heat pro mě byl nepříjemný. Diego i Aron mě museli svazovat, abych někde neznásilnil několik Alf. Takže jsem několik dní vždy strávil ve sklepě domu v lanech. Ale alespoň jsme nedostal bond a neudělal si tak dítě. Díkybohu...

Když jsem měl své číslo za sebou, mohl jsem se vrátit k okénku a koukat ven. Venku jezdila jenom auta. Přemýšlel jsem o těch rudovláscích. Mohl by jeden z nich být můj budoucí mate? To je vyloučené...ti sem nepáchnou.
Dost jsem se vždy heatu bál. Už jako malý, kdy mi to bylo vysvětlováno. Bál jsem se. Najednou se ozval křik. Nakoukl jsem na jeviště a viděl, že mamka upadla. Vrhl jsem se k ní a pomohl jí na nohy.
"Bolí mě hlava...a záda..." postěžovala si tiše. Pomohl jsem jí dozadu, kde jsem jí pomohl usadit se. Dlaň měla přiloženou na bříšku. Zkousl jsem si ret.
"Mamoru...asi...asi jsem těhotná." vydechla a mě to docvaklo. Od jejího heatu ale uběhly pouhé 4 týdny...
"Po-počkáme do heatu a pokud ho nebudeš mít tak..." klesl mi hlas. Pokud je heat vynechán a nepříjde, je to znamení, že je možná dotyčný těhotný.