Prozraď nám nejprve něco málo o sobě.

Jsem zcela obyčejná studentka umělecké školy, která má ovšem neobyčejně bujnou fantazii a neustálé nutkání dělat něco kreativního. Buď jsem zavřená u sebe v pokoji (kterému už ale delší dobu přezdívám "Ateliér") a maluji, nebo sedím u počítače a sepisuji své myšlenky a nápady, které by pak v budoucnu mohly snad vytvořit i celistvý příběh.

A také mám ráda koně, kteří si před několika lety ukradli kousek mého srdce a odmítají mi jej vrátit zpět. Takže pokud mě nenajdete v "Ateliéru", tak jsem pravděpodobně v nejbližší maštali, kde nasávám vůni sena a s obdivem sleduji ty majestátní tvory, co si vás dokáží byť jen jedním pohledem zcela podmanit.

Jaké téma/témata sis pro letošní rok vybrala? Co tě na nich zaujalo?

Letos jsem do ONC vstoupila úplně poprvé a samotnou mě překvapilo, kolik zajímavých témat bylo na výběr. Nejvíce mě ale oslovilo téma číslo 42.

"Byli jako sluneční svit, já byla půlnoční déšť". Sluneční svit a Půlnoční déšť. Slunce a Měsíc. Světlo a tma. Život a Smrt...

Kontrast mezi sluncem a měsícem a jejich symbolika mě uchvátila natolik, že jsem jim prostě musela vymyslet samostatný příběh. Už dříve jsem s tímto tématem nebeských protějšků pracovala, ovšem bohužel jsem daný projekt nedotáhla do konce. A letos se mi naskytla možnost starý nápad oživit, dodat mu šmrnc a vyslat ho na světlo světa.

Poradila bys něco ostatním soutěžícím při výběru témat? Např. jaké zvolit? Experimentovat nebo ne? Kombinovat témata nebo se držet jednoho? 

Jelikož se považuji za nováčka, co se ONC týče, tak těch rad moc nebude. Snad jen, že to téma, které vás zaujme nejvíc a hned na první dobrou, je to vaše. Ten hlavní pilíř, na který pak můžete postavit své nápady a myšlenky nebo dokonce další z témat.

Představ čtenářům tvou vítěznou novelu. O čem je? Proč by neměla chybět v žádné knihovně?

Půlnoční déšť je příběh ze světa, kde se spolu střídají Sluneční a Měsíční lidé. A nad nimi bdí nebeské božstvo, které vládne nejen denní době a počasí, ale také lidským snům a myslím.

Jenže najednou je nejzákladnější rovnováha mezi dnem a nocí narušena. V momentě, co slunce jednoho dne nezapadne, začíná všeobecný zmatek. Měsíční lidé postupně slábnou a umírají, Sluneční lid je zase čím dál unavenější z nedostatku nočního spánku.

A pak přichází na scénu Prisma - obyčejná Měsíční holka, která se rozhodne vzít spravedlnost do vlastních rukou a dostat se až do božského sídla, kde by se konečně dozvěděla pravdu o náhlém zmizení noční bohyně.

Půlnoční déšť tedy ocení spíše milovníci fantasy, kteří rádi v průběhu čtení odkrývají všemožná tajemství. Zároveň vás nebudu trápit nekonečnými kapitolami, ty jsou v příběhu kratší a čtou se poměrně rychle.

Jak probíhalo psaní tvé soutěžní novely? Psala jsi každý den? Plánovala jsi příběh dopředu nebo se vyvíjel postupně? Bojovala jsi s tvůrčími bloky nebo šlo vše jako po másle?

Snažila jsem se psát každý den, vždy jsem si jednotlivé kapitoly rozdělovala na poloviny. Jeden den jsem napsala půlku, druhý den jsem kapitolu dokončila a rovnou ji vydala. Účast v ONC mě vlastně vytrhla z autorského bloku, jímž jsem si v poslední době procházela, a přiměla mě psát a vydávat kapitoly pravidelně (v mém případě jednou za dva dny). A tento systém mi po většinu času fungoval, akorát ke konci soutěže, jak už se na mě začínaly valit i starosti do školy, tak mě to trošku rozhodilo. Ale ne natolik, abych novelu nedokončila!

Příběh jsem měla totiž už od začátku naplánovaný. Zprvu jsem se řídila jen osnovou, která mi tvořila jakousi kostru k celé novele a s každou další kapitolou jsem pak už přemýšlela víc dopředu. Co se stane v následující kapitole, jak to skončí a jestli se vůbec vejdu do konečného počtu slov...

Jediné, co mi při psaní trošku překáželo, byla má schopnost prodlužovat děj bez toho, aniž bych si to uvědomovala. Z původních třiceti kapitol, které byly na samém začátku ONC naplánovány, se vyklubalo číslo padesát dva, jímž to taky skončilo.

Bylo pro tebe těžké psát pod časovým tlakem nebo naopak - motivovalo tě to k psaní o to víc?

Abych byla upřímná, tak jsem se toho tlaku zpočátku bála. Neustále jsem při tom řešila, jestli to dokážu rozumně skloubit se školou a tak podobně. Jenže ve výsledku se časový pres ukázal jako ten největší motivátor a nakopávač, který mě (jak jsem již zmiňovala výše) vytáhl z psací krize.

Jak vznikl cover příběhu? Vytvořila jsi jej sama nebo na objednávku?

Cover jsem si vytvořila sama, i když jsem měla velké nutkání napsat nějakému šikovnému grafikovi. Nakonec jsem se ale hecnula a vzala si to za své. Jakožto člověk, který se s počítačovou grafikou příliš nekamarádí, jsem nad coverem strávila dost času. Ale na výsledek jsem upřímně hrdá a jsem ráda, že se mi povedlo vyhrát si s ním tak, že odpovídá mým představám.

Které autory a příběhy z letošního ročníku bys vyzdvihla a proč?

Abych se přiznala, tak jsem toho v době psaní ONC měla tolik, že jsem pořádně nestíhala číst příběhy svých spolubojovníků. Přes prázdniny to ale hodlám napravit!

Jediná autorka, jejíž příběh z ONC jsem zatím přečetla, je Sasanka a její Resort Grand Tropical, což je za mě velmi příjemná letní oddechovka se skvělou a přirozeně vtipnou hlavní hrdinkou.

Kdo je tvým největším vzorem, co se týče psaní?

Co se psaní týče, tak asi žádný velký vzor nemám. Obdivuji vícero spisovatelů a spisovatelek a čtením jejich knih se vlastně nevědomky učím - pochytávám jejich slovní obraty, styl vyprávění a tak dále. Zkrátka jsou pro mě velkou inspirací.

Co bys vzkázala/poradila budoucím účastníkům ONC?

Určitě se vyplatí do toho jít. Ano, účast v ONC nese jistá rizika a časový pres, ovšem myslím si, že pro některé autory může být právě ONC vysvobození ze spisovatelské krize (jíž jsem si mimo jiné procházela i já).

Zároveň jste neustále motivováni překračovat další a další milníky. Nakonec pak zjistíte, že máte svou novelu dokončenou, ani nevíte jak.

Pro mě byl tedy letošní ročník ONC super zkušenost a zároveň takový zachránce před kompletním vyhořením.

Představ nám některé ze svých dalších děl, která na Wattpadu máš. Co by čtenářům rozhodně nemělo ujít?

Kromě Půlnočního deště momentálně na profilu nic nemám. Fantasy, které tam viselo už delší dobu, jsem nakonec stáhla do konceptů s tím, že jej hodlám poupravit, abych s ním byla ještě spokojenější. Zatím jsem se k tomu ale nedostala.

Na čem pracuješ právě teď?

Momentálně připravuji jeden projekt na léto, který se bude točit kolem problematiky sociálních sítí a šíření nepravdivých informací. Příběh bude zasazen do prostředí amerického národního parku, kde se vám za zády tyčí obrovská červená skaliska a přes den se tam nevyplatí vycházet ven bez pokrývky hlavy (pokud tedy nechcete riskovat úpal). Zároveň bude tento letní projektík doplněn o romantickou linku a také o prostředí ranče, které je mi osobně velmi blízké. Myslím, že se čtenáři mohou na co těšit.