Neshody mezi otcem a syny a znamenaly pouze jedno. Regulus se stal na plný úvazek otcem svého jmenovce. Jakoby mu nestačila dvojčata. Která byla dosti náročná.

" Vstávej."

" Regu jdi si ještě lehnout."

" Za dvacet minut nám začíná hodina. Pohniii."

" U Merlina. Je ti pět nebo budeš za chvíli dospělý? Vypadni z mé ložnice. Jestli nebudeš na hodině až přijdu, tak si mě nepřej."

" Jak chceš, já tam budu včas."

" Profesor nechodí pozdě, ostatní chodí pouze brzy. A zmizni už!"

Fabian se smíchem zmizel. S Dracem se udobřili, už mu neříkal fretko. Miona byla trochu náladová, dítě ji dávalo zabrat. A další syn Severuse, vypadal, že by se chtěl se svým starším bratrem udobřit.

Vše nasvědčovalo klidu, tedy ne pro naše dva profesory. Regulus už třetí den nespal, Severus s Dracem neměli úplně dobrý vztahy, poté co spolu trávili většinu času a navíc se blížilo období, kdy  profesoři začali prosit o konec školního roku.

" Dobré ráno třído."

" Dobré ráno, profesore Blacku."

" Ano Fabiane?"

" Vyspal jste se dobře?"

" Velice, hlavně pokud mě budil přihlouplý, nevyspělý jedinec, jisté koleje a jistými rysy jako vy."

Třída propukla v hlasitý smích a Fabian si začínal uvědomovat nevýhodu veřejného  rodinného vztahu s profesorem.  Hodina byla vcelku klidná, sem tam se naše dvojice pošťuchovala, avšak vcelku byl klid. Nic náročného.

" Fabiane?"

" Draco?"

" Nezdál se ti Regulus nějaký nevyspalý?"

" Ne. Určitě ne."

" Přiznej se, tys ho nenechal spát. Počkej až přijde na tvůj prospěch u Severuse. Ten ti dá."

" Ty se nesměj. Abstinence alkoholu tě taky zrovna nenechává klidným."

" Vtipné. Tobias na nás dneska bude čekat."

Mladý Regulus se zamračil. Nelíbilo se mu, že byl měl mluvit s někým jiným.

...........

Regulus naplánoval setkání jeho jmenovce  a Tobiase.  Věděl, že jestli to praskne, bude mít zle i on. Avšak za udobření bratrů to stálo.

..........

Tobias stál uprostřed velké síně. Čas oběda dávno pominul. On vyčkával na klid. Klid totiž znamenal příchod před bouří. A ona bouře právě přišla.

"  Tobiasi?!"

" Fabiane?"

Nedalo by se říci, že měli oba klidný tón hlasu. Mladší byl o dost podobnější otci. Dokázal zachovat chladný klid i v době, kdy panikařil.

" Můžeš mi říci?! Co jsi zase vymyslel s mým druhým tátou?! Nestačí ti jeden?!"

Severus seděl u profesorského stolu, stejně tak i Regulus. Oba hleděli na dvojici před sebou.

" Nevím, zda sis všimnul, ale já díky tobě o svého otce přišel Nepotřebuju nějakého tvého druhého otce. Mimochodem, víš, že z biologického hlediska,lze mít pouze jednoho otce?"

" Ty hovado jedno. Nemanželské dítě!"

" Fabiane to stačí!"

Regulus začínal mít zlost. Severus též, ale stejně jako jeho mladší syn, zachoval chladný klid."

" Ty mlč! K čemu mi je tvoje jméno, když se za mými zády paktuješ s nim!"

Natáhnul ruku přes před nos Tobiase.

" Paktovat se, je silné slovo. Je to tvůj bratr. A nemůže za to, že stejně jako ty nevěděl po celou dobu, kdo je jeho otec!"

Teď už Fabian  i Severus  vypadali stejně. Oba naštvaně  sledovali Reguluse.

" Ne-ve-del?"

Nedokázal ani pořádně mluvit. A koktání nebyl jediný problém.

" Ano."

Promluvil opět Tobias.

" Náš otec očividně zcela rád tají, že je otcem. I když u tebe je to možná trochu jiný případ. U mě věděl, že má syna. Jenže se rozhodnul dělat, že ne. Rozhodnul se nechat mě a moji matku napospas osudu."

" Tak a dost, ty a tvá matka patříte do jednoho z nejváženějších rodů a nejbohatších rodů tohoto světa. Věděl jsem, že o tebe bude postaráno. A měl jsem pravdu. Pokud se nepletu, tvá matka si ještě před porodem našla manžela. Navíc nebylo vhodné, aby smrtijed měl dítě s ženou, která smrtijedy opovrhovala."

Regulus s jeho jmenovcem přejížděli pohledem z Tobiase na Severuse a zpět.

" Takže si mě prostě nechtěl. Myslím si Fabiane, že si toho otce klidně můžeš nechat."

Najednou stejnojmenní cítili bolest. A bylo jedno za společné jemno začínalo na R, či na T.

" Tohle už asi není mezi mnou a tebou. Promiň. Omlouvám se. Když budeš potřebovat.. kdybys chtěl. Víš, kde mám pokoj."

" Díky Fabi. Děkuju pane profesore Blacku."

Tobias odcházel zničen po celém rozhovoru. Ale věděl, že bratra získal zpět. Ovšem s jeho otcem, už nechtěl mluvit. Ne teď ani v blízkých hodinách či dnech.

.......

" Můžeš mi říct, cos to zase vyváděl?!"

Regulus se vzpamatoval.

" Co? Tys mě přivedl do této situace."

" Ne. Já pomohl zlepšení vtahu mezi tebou a tvým bratrem, ovšem to cos provedl svému otci a i svému bratrovi je neomluvitelné. Možná bys měl někdy přemýšlet, než budeš konat. A stejně jako jsi k mání ty, jsem k mání já, když budeš potřebovat."

S těmito slovy opustil velkou síň i profesor Black. Severus tam seděl a pouze hleděl na svého prvního syna.

" Nezvládnul si to. V pořádku. Příště však  prosím, abys nebyl tak sebestředný. A až se odurazíš, doufám, že za mnou zase přijdeš."

Severus odešel též. A Fabian zůstal sám. Cítil, že tentokrát to opravdu pokazil on. Byť jeho otec. Nebyl svatý.

..........

" Otevře si učebnice na straně 364. Za týden chci mít na stole vaše eseje z tématu, které tam najdete."

Následující dny nebyly lehké. Severus měl špatnou náladu, Regulus též a Fabian se snažil zjistit, jak vše napravit. Naštěstí měl Tobiase a Draca.

"  Severus byl dneska fakt na zabití."

" On je náš táta někdy v pohodě? Draco to už bys měl vědět."

" Souhlasím s prckem. Draco, Draco."

V knihovně bylo dnes rušno, studenti se snažili sepsat své eseje. Fabianova třída nebyla jediná, která musela trpět profesora lektvarů.

" Snape, Greengrass a Malfoy! Uklidněte se prosím, nebo odejděte."

Slečna knihovnice byla zcela vyvedena z míry chováním této trojice. Od doby co se usmířili,
byli jak utržení ze řetězu.

" Dneska večer, se sejdeme u kabinetu táty. A nezpomeňte si to, co jsem vám opakoval celý den."

Fabian vedl svoji smečku do dalšího žertíku, který je opět posadí na židli v ředitelně. Za týden tam seděli už třikrát.

A dnes...