" Regu..?"

Hleděl na postel, kde ležel úplně schoulený synovec, jenž chtěl balit, ale místo toho usnul. Určitě to bylo alkoholem, ale také vyčerpáním.

Sedl si na postel a jemně jej začal hladit v neumytých vlasech, které by potřebovaly zastřihnout. Musel si odfrknout nad alkoholem, který cítil. Přemýšlel co s Regem bude dělat. Byl pro něho  synem. Stejně tak , jako byl Draco synem pro Severuse. Věděl, že nemůže Fabiana opustit. Ne teď. Ne jindy.

Seděl u něho hodiny. Když se neprobouzel, šel uvařit vývar. Akorát dovařil, když se objevil Fabi.

" Zlobíš se?"

Opět jakoby někdo Regulusovi vrážel slova do ucha.

" Zlobím. A nejsem sám. Druhá polovina domu je na tom však hůře než já. Sedni si. Pojď se najíst. Pak si dáš sprchu, umyješ vlasy a přijdeš za mnou do salónku. Musíme si promluvit."

Položil na stůl dva talíře s vývarem a v tichosti se pustili do jídla. Severus, který v tuto dobu obvykle večeřel, zůstal stát ve dveřích. Podíval se po Regulusovi, který mu věnoval pohled zpět.  Vzal si jen dvě okurky, papriku a mrkev a odešel.
Fabian vše vnímal, ale raději zvolil být potichu. Když dojedl ,odešel dát si vanu.

Lehl do teplé vody a pěna mu padala z vany ven. Cítil, klid. Klid, který neměl už roky. Vlastně celých sedmnáct let. Cítil lásku od Reguluse a věděl, že ho Severus miluje jako syna, jen teď nemá sílu být mu oporou. Stejně tak věděl, že Draco potřebuje svůj čas.

Když vylezl cítil zimu všude kolem. Zabalil se do ručníku a podíval se na sebe do zrcadla.
Viděl své břicho, které sice bylo ploché, ale nebylo dokonalé. Viděl ty vlasy, co si měl střihnout. Byl nedokonalý a stejně tu pro něho Regulus byl. Musel se dát dohromady. Pro dobro všech a pro dobro sebe.

" Jsem tady. Jak sis přál."

" Fabiane, posaď se."

Sedl si a mlčky hleděl. K čemu mu teď bylo, že byl dospělý? Cítil se jako dítě.

" Vim o procesu vše. Nesouhlasím s tvými slovy, ale vim, že jsi hodný muž, kterému se dějí špatné věci. Nauč se na to tak i koukat. Zítra začínají prázdniny. Zbývá ti poslední rok na škole. Kde budeš muset být se všemi, kterým jsi ublížil svým rozhodnutím. Stejně tak tady nebudeš mít léto příjemné. Doufám, že to víš. Získat si důvěru Severuse bude těžké, moji taky. Nemysli si, že ne. Odevzdáš mi hůlku a nedostaneš ji zpět, dokud nenastoupíš do školy. Taky nesmíš sáhnout na bicí a kytaru. Budeš se učit. Každy den dvě hodiny před večeří, se spolu budeme scházet v laboratoři, určitě víš proč. Famfrpál si toto léto také nezahraješ. A poslední věc. Jsi dost starý na to, pomáhat s rodinným příjmem. Ty i Draco od zítra budete pomáhat Severusovi na polích. Já s vámi první týden nebudu. Budu až do pěti na ministerstvu. Mám mnoho vyřizování. A ano než se zeptáš, hlavně kvůli tobě. Ušetřil jsem Severuse těchto povinností. Doufám, že si rozumíme. A předem ti říkám, na Theodora zapomeň. Neuvidíš ho do nástupu do posledního ročníku."

Mlčky vše poslouchal. Až do poslední věty nechtěl odporovat. Avšak moc dobře věděl, že nesmí ani teď.

" A alkoholu se nedotkneš dokonce života ti říkám. Nikdy."

Tentokrat jen protočil očima a Regulus věděl, že má u sebe opět svého synovce.

.....

Druhy den Reg vstal v pět ráno. Odešel do koupelny, kde se upravil. Poté si dal snídani a šel si zaběhat. Už viděl Draca, který využil teplé letní ráno na vyjížďku na koni. Pokýval hlavou a pokračoval dál v běhu. Poté si hodil sprchu s oblékl se na pole.

Severus mu ukázal co má dělat a mladý Snape začal pracovat. Draco se mu vysmál.

" Myslel jsem, že tě budu trestat svým lčením déle, ale u Salazara jsi snad mudla? Dej to sem a dívej se znovu, než to uvidí Severus. Ještě stále je dost nevrlý po tvých slovech."

Reg se tedy díval a nechápal co dělal špatně. Podle něho to dělal úplně stejně.

" Víš co? Ty chytrej? Jestli tě Severus uvidí tak se ti vysměje, že to děláš stejně špatně jako já. Raději si jdi dělat svoji práci."

" Tak si třeba trhni. Ty jsi fakt Snape."

To už Severus začal vnímat, co slavné duo vyvádí. Raději se však rozhodl dělat, že nic nevidí. V pět si Rega mladšího vyzvedl Regulus.  Společně zalezli do laboratoře, kde Regulus nemohl zvládnout neznalost svého synovce.

Když se dostavili k večeři, oba dva měli obočí pryč. Zůstaly pouze ohořelá místa.

" Nechci nijak rýpat, ale co jste vy dva k sakru dělali?"

" Draco jez. Severusovi nic neříkej, ty zapadni za stůl.."

Draco se začal smát. Fabian se smál s ním. Severus viděl svého syna přesně takového, jakého ho znal. Uličníka, který svoje chyby neřeší. Prostě je jen dělá. Ale Regulus vždy chápavý muž, tentokrat při večeři neřekl ani slovo.

Severuse to trochu uklidnilo a od procesu cítil konečně úlevu. Ale moc dobře si uvědomoval, že o prázdninách a ve škole funguje Fabi jinak.
Ale škola byla daleko.

..........

" Regulusi, řekni mi, co zase vyvedl."

" Ale , ale , ale... tady někdo projevuje zájem o svého syna. Od posledních slov děláš pokroky."

" Regulusi, nechápu, proč mám svého nejlepšího přítele ,takového blbce jako jsi ty. O Harryho jsem měl zájem vždy. Už když přišel poprvé do školy. Ale já mu nejsem otcem. A ty to víš. Já jsem otcem Dracovi. A myslím si, že vždy více budu. Harry je komplikovaná osoba, která v sobě nese všechny z dob pobertů. Ani z našich dob. Je alkoholik po Siriusovi, laskavý po Lilien, tvrdohlavý po tobě. Chytrý po mě. Čokoládu miluje stejně jako Regulus a vždy jej uklidňuje. A drzost tu má po Jamesovi. Odhodlání po Cisse a lásku k rodině? Tu má po Pandoře."

" Poslouchal tě. Uprostřed vyprávění odešel. Slyšel jsem jeho kroky. Je mu sice sedmnáct, ale od doby, co jsem ho začal vychovávat.. učil jsem mu klidnému životu a ztratil jsem kontrolu. Když za tebou tehdy přišli do nemocnice, přišli za tebou dva kuřáci, kteří alkohol zvládali pít každý den místo vody. Ani nevíš, kolik jsem toho za ně žehlil, kolikrát jsem Rega musel zvedat ze země... kolikrát jsem musel sedět doma a čekat celé noci i celé dny... nezvládl jsem to. Narozdíl od Draca se z toho nedostal. Fabian nás potřebuje. Nutně...