Draco se upravoval, bral si na sebe svoji obvyklou černou košili s černými kalhoty a společenskými boty stejné barvy. Upravil si své již lehce neposedné vlasy a podíval se po svém nejlepším kamarádovi.

"Fabiáne, jestli okamžitě nevylezeš z postele zavolám na tebe Pansy s Theodorem!"

Fabian teď už vysoký mladý muž pohledem zavadil i toho otravného blond kamaráda, který mu již šestým rokem zpestřoval den.
Vstal. Podíval se na sebe do zrcadla. Byl vyhublý, možná by měl taky něco sníst. Své vlasy, které sice nechával střihat, měl na svůj vkus stejně až moc dlouhé. Sáhl tak po svém oblečení a oblékl se. Vypadal stejně jako Draco, jen on měl tmavé vlasy a ta fretka měla vlasy světlé.
Vyšli z pokoje, společně sešli do společenské místnosti, kde na ně čekal Theodor. Pansy se připojila cestou do síně. Skupina v černém se usadila u stolu, sotva něco snědli a odešli. Odešli až za pozemky Bradavic a přemístili se ke svatému Mungovi.

Fabi tam stál a hleděl na svého otce, jak leží v posteli. Vypadal už konečně klidně. Po všech těch letech tady. Sáhl mu na ruku a náhle pocítil , jak se prst v jeho dlani pohnul.
Severus otevřel oči.

"On žije! On je naživu! Hned sem někdo pojďte!"

Celá partička radostně křičela po nemocnici, dokud nedorazil doktor. Doktor nechápavě hleděl na svého pacienta. Vždyť mu tady už čtyři roky, skoro pátý ležel v umělém spánku.
Fabi si sedl na židli vedle postele a začal na svého otce pomalu a potichu mluvit. S trpělivostí čekal, zda dostane odpověď.

"Fabiane já jsem možná blbý, ale ne hluchý. Přestaň na mě mluvit jako na malé dítě. "

Všichni se smáli. Ano to byl jejich profesor, kmotr a otec.

Všichni společně mluvili několik hodin.Severus by svého chlapce , ani studenty nepoznal. Ale, jak sám řekl, hluchý ještě nebyl.
Zjistil tak, že syn, který před nim seděl, oslavil už své šestnácté narozeniny a blíží se jeho sedmnácté. Někteří už i dokonce sedmnáct měli. Tolik toho promeškal. Tak moc...

Když vešel do místnosti i Regulus, Severus se malém uchýlil opět do umělého spánku. Stalo to hodně úsilí, aby pochopil, že Regulus s nim byl vždy na správné straně. A nakonec mu vychoval syna i kmotřence.
Severus byl vzhůru jen pár hodin, ale jeho hlava třeštila víc, než za celý jeho život. Oh,jak moc se jen trpěl. Když všichni odešli, požádal doktora, aby se mohl projít.

Když už se procházel nějaký čas kolem nemocnice, všiml si ještě svého syna a Draca. Oba dva tam stály a kouřili cigarety. Zrovna ji Draco odhodil, kývnul na svého přítele a odešel. Fabi tam ještě chvilku nervózně postával a poté svoji cigaretu též odhodil a odešel. Jen než zmizel za roh se ohlédl. Všiml si otce a rychle zmizel.

Severus si sedl na lavičku a přemýšlel o všem.

V Severusově hlavě:

Pán zla naši školu napadl a já kvůli tomu malém umřel. Čtyři, skoro pět let jsem byl mimo a Cissa s Luciusem umřeli. Regulus, který byl pro něho zklamáním, nakonec vychovává oba dva chlapce a je to on,kdo pána zla zabil. Umřel i Brumbál, což mi asi ani tolik nevadí , ale kolik lidí ještě odešlo a já to nevím? Můj syn i kmotřenec kouří a dost možná už jsou úplně jiní. Samozřejmě , že jsou jiní. Vždyť jsou už muži. Za rok ukončí školu a půjdou žít vlastním životem, založí rodiny a já.. Já na tom nemám ani trochu podílu. Ach Cissa..Moje nejlepší přítelkyně. Koho teď budu otravovat, že potřebuji udělat ženské práce a kdo mě bude peskovat, když udělám chybu?

Severus tam seděl a věděl,že musí využít každé chvíle.

...

Fabi s Dracem ten den seděli na poslední hodině, na kterou opět přišli pozdě. Profesor, který byl mladý a nezkušený se jim snažil vysvětlit účinky lektvarů, nikdo jej však nevnímal a naše slavná dvojice už tuplem ne. Za dobu nepřítomnosti Severuse se hodně změnilo a to hlavně chování jeho syna a kmotřence. Nenašlo by se horšího studenta než jsou oni dva. Známky zcela podprůměrné, kolej už řadu let nevyhrála pohár, protože jim tito dva jedinci sebrali skoro všechny body a vyloučení ze školy nad nimi již nějakou dobu plápolá jak dohořívající plamínek.

Zrovna si povídali o plánech na večer, když je profesor vyvolal. Ani jeden neměl tušení o čem mluvil. Poslal je do ředitelny, kde na ně čekala Minerva.

" Tak si sedněte pánové, myslím,že všichni tři víme, co už je konečně třeba udělat."

"Paní ředitelko, omlouváme se. Pouze jsme trochu zahnuli od tématu a bohužel tak neznali správnou odpověď."

"Draco, obzvlášť k tobě jsem byla štědrá, vypálil si záchodky. A ne jedny, vyhodil si do povětří kumbál na košťata, obarvil vlasy polovině učitelského sboru včetně mě, tvé známky jsou příšerné a oba dva víme, že tento rok do dalšího ročníku neprojdeš. A Snape se přestane smát. Moc dobře vím, že jste k tomuto všemu dělal asistenta a i k dalším věcem. A tuším, že oba dva víte i o tom, jak mohly zmizet knihy v knihovně."

Ani jeden chlapec už nic neodpověděl. Jen sklopili pohled k zemi.

"Myslím, že už to stejně nezachráníte. Zbývá měsíc dokonce školního roku pánové. Jeďte domů, slyšela jsem tu skvělou zprávu o Severusovi. Zkuste s nim strávit váš čas a nakonec až znovu nastoupíte příští rok do šestého ročníku, vezmete ho sebou. Potřebuji ho na lektvary, mám zvláštní pocit, že minimálně vás ročník bude opakovat celý..