Kate se rozloučila s mámou a hned na to se vydala k autu tety, kde už na ni čekala. Z auta ještě jednou matce zamávala a ta jí to s úsměvem oplatila. Snad to bez ní zvládne.

Vydala se tedy na cestu do města, kde se narodila. Trvalo to jen chvíli a ona uviděla město, ze kterého chtěla co nejrychleji pryč a nikdy se nevrátit. Ale když teď všechno viděla jiným pohledem, musela se těšit na další den.

S Annou se ještě zastavili v nákupním centru, aby nakoupily věci na večeři. Anna říkala, že jim bude Mia nadávat, že byly pryč dlouho, a že ona má hlad.

Kate si říkala, že to určitě jen přehání, ale než přijely domu, začala být též hladová. Dívka znovu vylétla z auta, když uviděla, že u dveří na schodech sedí její nejlepší kamarádka.

,,Mio!" Křikla na ni od branky.

Hnědovlasá dívka se k ní hned rozběhla a objala ji.

,,Sakra, to mě tu chcete nechat zmrznout!?" Zanadávala.

,,Taky tě ráda vidím." Zasmála se Kate.

,,Ještě aby ne!" Uchechtla se. ,,Tak, co provedeme zítra, sestro!?" Zeptala se strašidelným tónem.

Kate se rozesmála a Anna také. Mia se k nim přidala.

,,Vůbec jsi se nezměnila." Řekla Kate.

,,Ty taky ne." Usmála se a vedla ji do domu.

Kdybys jenom věděla, Mio. Tak moc se člověk opravdu změnit nedokáže... Jak ti to mám říct, abys mě nezačala nenávidět? Proběhlo jí hlavou.

Když měla Kate věci v předsíni, Mia jí hned táhla do kuchyně, kde na ně čekala i Anna s tím, že spolu připraví něco k večeři.