Hned po skončení školy čekala Kate s Miou kousek pod školou u nádraží na Mahira. Když přišel, vydali se k němu.
   Kate byla ráda, že je s někým, u koho se nemusí přetvařovat. Mohla být kým je.
    A za chvíli pozná někoho stejnèho.
Mia:,,jak se cítíš Kate?" Stoupla si před ni.
Kate:,,jsem v poho. Jen mám trochu hlad."
Mia:,,né že tě napadne mě sníst." Spiklenecky se usmála.
Kate:,,a co si mysliš že jsem." Šťouchla do Mii.
Mahiru:,,ach ty holky." Zasmál se.
Kate+Mia:,,problém?" Křikli nastejno. Všichni tři se začli smát.
    Byli kousek od Mahirova domu, když uviděli nějaký dav lidí.
Mia:,,co se tam asi děje? Jdeme se juknout?"
Kate:,,vážně Mio?" Usmála se.
Mahiru:,,máme ještě čas ne?" Holky kývli a šli pomalu za ním.
   Když se konečně dostali k davu lidí prorvali se dopředu,aby lépe viděli,konečně viděli co se děje. Bylo to "kouzelnické" představení. Byl tam nějaký kluk, těžko odhadnout kolik mu bylo. Měl světle růžové dlouhé vlasy, bílí kabát ke kolenům a světle růžovou košili, plus klobouk.
   Byla docela tma, ale Kate viděla, to co Mia a Mahiru ne. Jeho oči.
   Kate jako upír  viděla velice dobře ve tmě. Ale že uvidí dalšího upíra, ještě k tomu upíra kterého považovala za rodinu, by nečekala. Věděla,že musí všichni tři pryč. Věděla co je ten upír vlastně zač. A také věděla, že tam není sám, musí tam být i jejich pán. A to v tuto chvíli není dobré.