Vítejte u losování soutěžících! Respektive takové menší části ještě před tím. Celé losování tedy bude rozděleno na tři kapitoly a jelikož mi ještě čtyři přihlášky chybí, tahle vychází trochu v předstihu. Přihlášky by mi nicméně měly brzy přijít, takže samotné losování by snad ještě během zítřka mělo být (a s ním třeba i nějaký ten druhý dobrovolný úkol pro vás... kdo ví).

Po losování plánuji ještě jedno překvapení, které máte jako odměnu za splnění prvního dobrovolného úkolu, nicméně vzhledem k tomu, kolik mi to zabírá času, budu muset požádat o strpení XD.

Teď už vás ale nebudu zdržovat a užijte si takový úvod do losování (a zase malý náhled na povahu princů)!

———

Ten den byl plný očekávání a napětí. V celé Říši jako by se zastavil čas a všichni upřeli zrak ke královskému paláci, netrpělivě vyčkávající večera.

Ani královskému sídlu se podivná atmosféra nevyhnula, ačkoli místo toho, aby se všechno zastavilo, chodby byly plné spěchajících služebných a zpocených komorníků. Od vyhlášení Selekce na začátku měsíce v paláci panoval naprostý zmatek plný zběsilých příprav. Celé křídlo probíhalo rekonstrukcí, aby bylo vhodně připraveno pro čtyřiadvacet soutěžících, které měly v pouhých několika dnech dorazit. Každý koberec se musel vyčistit, každá okrasná váza vyleštit a každá komnata vybavit zbrusu novým nábytkem.

Volno zdaleka neměla ani samotná královská rodina. Král měl vždycky plné ruce práce i bez Selekce, královna právě kvůli ní. A princové? Ti byli ze všeho tak rozrušení, že jim obvyklé povinnosti zabraly většinu volného času. Jejich urození rodiče zastávali názor, že čím méně své syny zapojí do samotných příprav, tím menšímu stresu budou muset čelit. Frederick s Andreasem tak byli zavření ve vlastních komnatách hledící si svého, anebo se nudili na hodinách etikety se soukromým lektorem. Prý aby si připomněli slušné chování a udělali na dámy dojem.

Až dnes se ze zajetých kolejí vymanili, protože je dopoledne čekala poslední zkouška na míru šitých obleků, oběd s nejbližší rodinou a poté už jen odpoledne mučivých úprav a pudrování a dalších úprav a dalšího pudrování.

Všechno to mělo vyvrcholit v sedm hodin večer, kdy se doslova celá Říše usadila k televizi. Ve studiu se tentokrát místo trůnů a křesel nacházelo dvanáct obrovských skleněných nádob, obvykle až po okraj přeplněných bílými zabalenými lístečky se jmény tisíců a sta tisíců přihlášených dívek.

Po tom, co se na obrazovkách objevil znak Říše a zazněly známé tóny hymny, právě takový pohled se naskytnul i divákům; kamera zakroužila kolem celé místnosti, zabrala prince strnule stojící vedle nádob - Frederick se alespoň pokoušel o klidný úsměv a Andreas se spíše snažil nemračit, - a nakonec zastavila u starého modrovlasého moderátora, jenž se ve zprávách objevoval už celé generace.

„Dámy a pánové, přeji vám dobrý večer!" vykřiknul nadšeně mužík v křiklavém obleku. „Jak už asi víte, dnes nás nečekají klasické zprávy," šibalsky se usmál. „Mohu vás však ujistit, že o tomhle momentu jednou budete vyprávět svým dětem a vnoučatům. Dnešní večer se zapíše do historie, protože v některé nádobě," ukázal afektovaně na skleněné koule, „se skrývají jména naší budoucí královny a princezny!" Falešné publikum ve studiu doslova šílelo, stejně jako lidé v mnohých domácnostech.

„Naše prince znám od té doby, co se ve třech letech letech rozhodli, že se tajně podívají na natáčení našich zpráv - to si jistě pamatujete!" zasmál se moderátor a dojetím si přiložil ruku na srdce. Videa maličkých dvojčat, která vtrhla na plac uprostřed zpráv, bylo i po letech virální rozkošností a připomínkou, že i tihle dva hoši bývali pěknými rošťáky. „Je mi tedy nesmírnou ctí, že zde dnes mohu být v okamžik, kdy oficiálně začíná jejich cesta za pravou láskou. Prosím, potlesk pro korunního princ Fredericka a jeho bratra, prince Andrease!" zakřičel do mikrofonu a sám se dal do hlasitého potlesku. Falešné publikum okamžitě následovalo jeho příkladu a většina diváků se nadšeně přidala - vycítili, že okamžik, na který všichni čekají, je zde.

Kamera opět obkroužila studio, ovšem tentokrát se zaměřila na totožně vypadající prince. Frederick do ní energicky zamával, zatímco Andreas nijak nedával znát, že by si všimnul natáčejícího zařízení v jeho blízkosti.

„Drazí poddaní," první promluvil co nejsilnějším hlasem, jakého byl v té chvíli schopen, „my už vás nebudeme dál napínat. S bratrem jsme poctěni, kolik přihlášek od jistě krásných a nadějných mladých dam se sešlo, ovšem jak jistě víte, sem k nám do paláce se podívá jenom dvacet čtyři z nich," pokračoval Frederick v nacvičeném proslovu.

„A dvě z nich se nakonec stanou našimi manželkami," dodal Andreas znuděně, ačkoli se zdálo, že se pokusil o nadšený tón. K jeho smůle to vyznělo ještě hůř, než kdyby nedal najevo žádnou emoci. Frederickovi při bratrově nezdařeném kousku zacukaly rty, ale ovládnul se a raději zase pokračoval sám:

„Ano, ano. Proto už se nemůžeme dočkat, až soutěžící poznáme a upřímně doufáme, že mezi nimi najdeme pravou lásku." Jeho okouzlující úsměv a upřímné jiskřičky v očích všechny téměř donutily zapomenout na Andreasova ironická slova.

„Nejdřív ale účastnice musíme vylosovat, což je ostatně důvod, proč jsme dnes tady," promluvilo mladší z dvojčat a tentokrát si dávalo pozor, aby byl jeho výraz naprosto nečitelný. „Z každé provincie se Selekce zúčastní dvě dívky - jednu vybere bratr a druhou já. Budeme losovat postupně a profil každé účastnice se objeví na vašich obrazovkách," nadiktoval suše všechny pokyny, které uměl bezchybně odříkat i provést, jelikož si losování nanečisto zkoušeli snad pětkrát. Producenti jim do sklenic pokaždé dali nějaké naprosto nesmyslné anebo legrační jméno, aby se pak v živém vysílání vyhnuli přeřeknutí či nevhodným reakcím.

„Takže hurá do toho! První je samozřejmě provincie Alta," zazubil se Frederick. Oba princové přešli na pro diváky neviditelně vyznačená místa před první nádobou a kamera se posunula spolu s nimi. „Losování nechť započne!" zasmál se, snad aby tím zahnal knedlík v krku, jenž se s každou vteřinou zvětšoval.

Pak se natáhnul, naklonil a ponořil ruku s pečetním prstenem až po loket do první dózy se zlatě vyvedeným názvem provincie.