Jak se blížil konec školního roku, blížil se také poslední famfrpálový zápas, ve kterém se měly utkat vítězné týmy, to jest Zmijozel a Nebelvír. Nebelvíři a zmijozelové si na chodbách ustavičně podráželi nohy a náhradní střelkyně Lily si díky jednomu zmijozelskému studentovi zvrtla kotník.

,,Jsou to hajzlové," vztekala se Lily, když ležela na ošetřovně a Rose ji přišla navštívit. Kdyby tu byla Ginny Potterová, nejspíš by nevěřila svým uším, jaký to má její dcera slovník.

,,Všichni ne," vypálila na ni hned Rose a trochu uraženě se zadívala z okna. Uvědomila si, že ona si také kdysi myslela, že je Scorpius hajzl. Ale teď změnila názor a nelíbilo se jí, když je Lily házela do jednoho pytle, ačkoliv Rose to tak také dřív dělala.

,,To je roztomilý, jak Scorpiuse bráníš," zazubila se Lily, ale pak náhle posmutněla. ,,Pokud ze hry vyřadí našeho dalšího střelce, moc dobrý to pro tým nebude. Nemůžeš Scorpiuse nějak přimět, aby jim řekl, ať toho nechají?" Jenže to nebylo tak snadné. Zmijozelští to dělali dál a nebelvírům nezbylo nic jiného, než jim to oplácet.

A tak si všichni oddechli, když konečně nastal den zápasu.

Rose ten den stála před zrcadlem v koupelně a dívala se na svůj odraz v zrcadle. Nevěděla, komu vlastně bude fandit. Měla ráda svou kolej, ale měla ráda i Scorpiuse a chtěla ho také podpořit.

Oblékla si tedy jeho svetr a kolem krku si obmotala nebelvírskou šálu. Usmála se. Byla to vskutku podivná kombinace.

Co nejrychleji vyběhla z nebelvírské věže a uháněla k famfrpálovému hřišti. Chtěla Scorpiuse ještě zastihnout a popřát mu hodně štěstí.

,,Scorpiusi!" vykřikla nahlas Rose, když blonďáka spatřila, jak se chystá vejít do šatny. K jejímu štěstí ji uslyšel, zastavil se a otočil, a jakmile ji spatřil, na bledé tváři se mu rozlil úsměv.

Zrzka mu skočila kolem krku a políbila ho. ,,Hodně štěstí," zašeptala mu a odtáhla se.

,,Děkuju," sklouzl pohledem k jejímu oblečení a ušklíbl se. ,,Fandíš oběma týmům?"

,,Tobě víc, ale nikomu to neříkej," zasmála se. Rozloučili se a Rose si odešla sednout na tribuny. Dívala se na madame Hoochovou, která přinesla bednu s míči a sotva vnímala komentář Dominique, která vykřikovala jména hráčů.

Ozval se hvizd píšťalky a všech patnáct košťat se vzneslo do vzduchu. ,,A je to tady, dámy a pánové! Poslední zápas je zahájen, Zlatonka vypuštěna! Camrálu se okamžitě ujal McFarlin z Nebelvíru a letí ke zmijozelským brankám!" Rose zabloudila pohledem ke Scorpiusovi, který létal nad hřištěm a vyhlížel Zlatonku.

,,Napřahuje se - to vypadá na dobrou střelu - ajajaj! Asi jsem to zakřikla! Dobře mířený Potlouk od zmijozelského odrážeče Warringhtona mu vyrazil Camrál z ruky. Camrál chytil Debrey, a přihrává Neisierovi. Ti dva jako by dokázali komunikovat jen pomocí myšlenek, podívejte se na tu souhru! Ale, ale, tak už to tak růžově - tedy pardon, zeleně - nevypadá, Potlouk od Giliwaye Debreye zasáhl! Madame Hoochová píská trestné střílení pro Zmijozel, to jsi tomu moc nepomohl, Giliwayi!"

,,S dovolením, já jen projdu. Ahoj, Rose," ozval se vedle ní Albus a nadšeně vykřikl, když Debrey vstřelil první gól.

,,Ahoj, Abe," odpověděla mu Rose a přeskakovala pohledem z Camrálu na Scorpiuse.

,,Fandíš, jo?" Zrzka mu ale neodpověděla - nebelvírská střelkyně vstřelila gól a teď to bylo 10:10.

Za půl hodiny nebelvírští vstřelili dalších osm gólů, zmijozelští pouze tři.

,,A je to další gól! To už je 100:40, dámy a pánové! Nebelvírští zřejmě usilovně trénovali, zato zmijozelským se dnes očividně nedaří," Dominiquein hlas doprovázel dění na hřišti.

,,No tak, snažte se," zavrčel Albus a dychtivě se díval na Neisiera, který letěl k nebelvírským brankám. Nebelvírští odrážeči na něj poslali Potlouky, ovšem on se jim skvěle vyhnul a dal gól.

,,100:50, Nebelvír stále ve- ale okamžik! Malfoy se řítí k zemi, že by zahlédl Zlatonku? A to už se za ním obrátil i nebelvírský chytač Parker, snaží se Malfoye dohnat, ale ten natahuje ruku -"

,,Jo, do toho, Scorpe!" křičeli Abe a Rose svorně.

,,Vypadá to, že Zlatonku chytí! Ale co to? To jsou Potlouky od nebelvírských! Pozor, Malfoyi! Ale ne -"

,,SCORPIUSI!" zaječela Rose, když oba dva míče tvrdě narazily do Scorpiusova těla a srazily ho z koštěte.

Na nic nečekala a okamžitě seběhla z tribuny dolů na famfrpálové hřiště. U blonďáka klečela madame Pomfreyová a i madame Hoochová, a pak se ozval hvizd píšťalky.

,,Zápas je ukončen - především kvůli zranění zmijozelského chytače, ale... to je neuvěřitelné! Malfoy chytil Zlatonku a Zmijozel vyhrál 200:100!"

Rose jen matně postřehla komentář Dominique a nevnímala bouřlivý jásot zmijozelů - doběhla k bledému a očividně bezvědomému Scorpiusovi a vyděšeně se na něj podívala.

,,Bude v pořádku, slečno Weasleyová," slíbila jí ošetřovatelka a kouzlem ho položila na levitující lůžko. ,,Zranění mu ošetřím na ošetřovně, teď pro něj ale nemůžete nic udělat."

,,Bude to dobrý, Rosie," zopakoval Albus a objal ji kolem ramen, když viděl, že nemá daleko k slzám.

•••

Ha:D a teď Scorpius umře a konec příběhu😂😂
...oukej. To bylo asi hnusný😂
Dnes vydávám brzo, co?😇
Hrozně moc vám děkuji za krásné komentáře a za 2K votes, jste úžasní♥
Mno, a za týden konec. Nemůžu tomu uvěřit. Ale budete tu mít náhradu, chystám Dramione příběh a pak se tu ještě objeví to překvapení...😏
No a já jsem zase ve stresu, ouuu jééé😂
-Milka♥