Rose si mohla promluvit se Scorpiusem až v sobotu při jejich školním trestu v knihovně. Malfoy s ní sotva pořádně promluvil na hodinách, spíš to vypadalo, jako by nad něčím stále přemýšlel a už Rose neotravoval jako předtím. Někdy měla skoro pocit, že jí to chybí, pak ale rychle potřásla hlavou a uznala, že to zní jako pěkná blbost. Přesto se nemohla ubránit potěšenému pocitu, když spatřila Scorpiuse u dveří vedoucích do knihovny.

,,Ahoj," pozdravila ho a v duchu se okřikla, proč ho sakra zdraví. Nikdy ho přece nezdravila. Aby si nemyslel, že ji neštve, rychle dodala: ,,Malfoyi."

,,Ahoj, Rose," usmál se na ni roztomile, až jí poskočilo srdce. Co to s ní sakra je? Raději rychle vešla do knihovny, pozdravila madame Pinceovou a rozešla se k regálům. Scorpius jí byl v patách.

,,Ještě jsme spolu pořádně nemluvili," poznamenal Scorpius po chvilce, když začali třídit knihy.

,,Hmm," zamumlala Rose a stoupla si na špičky, aby mohla knížku o kouzelných bylinách uklidit. Najednou na svých bocích ucítila hřejivé ruce a následně ji Scorpius vyzvedl do vzduchu. Rose, celá v rozpacích, knihu rychle šoupla na místo a on ji opatrně položil zpět na zem. ,,Díky," špitla Rose a bylo jí jasné, že v obličeji zrudla. On jí věnoval úsměv; a ona si najednou uvědomila, že má ruce stále na jejích bocích. ,,Nemusel jsi."

,,Jsi malinká," zašeptal a pomalu ruce odtáhl, ,,a to je roztomilé." Pak zvedl ruku, aby ji pohladil po tváři, ale Rose jako by se probrala z tranzu a rychle se otočila zády. Scorpius ruku zklamaně natáhl podél těla. Vypadalo to tak nadějně. A Rose si v tu chvíli nadávala, proč se otáčela. Nechtěla si ale připustit, že by se jí mohl líbit - hlava jí nedovolila to, co jí srdce přikazovalo.

,,Musíme roztřídit ty knihy, abychom to stihli," řekla, jako by se tím snad chtěla omluvit.

,,Jasně. Ale nevadilo by mi tu být ještě příští sobotu," zvedl koutky nahoru Scorpius. Když mu Rose neodpověděla, otočil se a pustil se do třídění. Nechtěl, aby se na něj naštvala.

,,Líbil se ti zápas?" zeptal se najednou.

,,Vlastně ano," přiznala nakonec Rose a Scorpius v duchu zajásal. Že by mu už štěstí hrálo do karet a Rose by si začala přiznávat, že k němu něco cítí? Něco kromě nenávisti. Nebyl si tím na sto procent jistý, ale doufal v to. Strašně moc. ,,Albus se zamiloval."

Scorpius se zasmál. ,,Já vím. O Aileen básní už od neděle. Chová se jak pako, je do ní úplný blázen." Rose se jenom zasmála a jemu to na tváři vykouzlilo úsměv. Otočil se a v očích mu tančil smutek, když se díval na její ladné křivky a na krásné zrzavé vlasy. Loni je měla delší, musela se přes léto ostříhat. Ale takhle jí to slušelo ještě víc. Byl smutný z toho, že Rose zřejmě nikdy nezíská. A to si tím byl tak moc jistý. Ale jejímu srdci nemůže poručit.

,,Scorpiusi? Jsi v pořádku?" Její hlas ho vytrhl z přemýšlení. Podíval se na ni. Vypadala trochu ustaraně.

,,Jasně, jsem," přikývl, ale nebyla to tak úplně pravda. Kdyby jí pravdu řekl, vysmála by se mu. Nebo ne? Byl zmatený. A Rose taky. ,,Rose, mohla bys pro mě něco udělat?" zeptal se najednou.

Překvapeně se na něj podívala a docela se bála, co z něj vypadne. ,,Podle toho co."

,,Nemohla bys Aileen nějak naznačit, že se Abemu líbí? Chci, aby byl šťastný," odpověděl jí a zadíval se do jejích čokoládových očí. ,,Chce ji pozvat na rande, ale bojí se, že by se mu vysmála. Připadá mu, že je nula, na rozdíl od ní."

,,Nemusím se Aileen ptát. I ona po něm pokukuje. Tak... tak mu řekni, ať se jí zeptá a že... že mu přeju hodně štěstí," zvedla Rose maličko koutky nahoru a Scorpius dostal nutkání ji políbit. Nemohl. Ona by to neschválila.

A tak jen děkovně přikývl, hmátl po knize a podal ji Rose. Ta ji uklidila a takhle v tichosti pár minut pracovali.

,,Dobře létáš," ozvala se tentokrát Rose a Scorpiusovi až teď došlo, že ho předtím oslovila jménem. V duchu se zaradoval nad tímhle malým úspěchem a podal jí knihu, načež se jejich prsty letmo dotkly.

,,Díky," usmál se a rozhlédl se kolem. Všechno už měli hotové. Knihy byly uklizeny. ,,Tak vidíš, jak nám to šlo. Akorát jsme to stihli."

,,Jo," pousmála se Rose a prohrábla si vlasy, ,,tak jdeme."

,,Teda, tobě se nějak odsud chce," uchechtl se, když vyšli z knihovny ven. ,,Je to přece knihovna, Rose."

,,No a co? Možná jsou důležitější věci na světě než knihy," usmála se stydlivě, na chvilku mu pohlédla do očí a pak se rozeběhla směrem k nebelvírské věži. Scorpius se za ní užasle díval a nemohl uvěřit svým očím. Jako by mu svitla nová jiskřička naděje.

•••

Achjo, já ty dva tak miluju:'D
V další kapitole se objeví i Aileen s Abem, no, máte se na co těšit:D