Zkoušela, jestli to Phoebe ví a ona vypadala, že ano.

"Tak to aspoň zkus." Prohodila černovláska, když se Em natahovala po její ruce. Zarazila se a chvíli nad tím přemýšlela. Phoebe do ní mezitím hustila povzbudivé komentáře a doufala, že od ní dá ten nůž dál. Emilie nakonec povolila, odnesla nůž zpátky na linku a otočila se svému milovanému koberci. Všechno co milovala, což zahrnovalo celý její byt, ji Phoebe dokázala v sekundě zničit. Natáhla ruku a zamračila se. Představovala si jak se všechno vrací na své místo, zvláště čaj z koberce a jemně přitom hýbala s konečky prstů, ale nic se nestalo. Otočila se na Phoebe s výrazem já-si-to-myslela a rozhodla se to udělat ručně, po starém. Vytáhla hadr s kýblem a klekla si před tu spoušť.

"Kdybychom se spojily, dokázala bys to." Phoebe zkoušela její trpělivost jak nejvíc mohla, ale v tuhle chvíli to vypadalo, že jí to vyjde. Em se na ni otočila a zatvářila se zachmuřeně. Podívala se na svou dlaň a pak na Phoebe. Nakonec však zavrtěla hlavou a dala se do uklízení. Černovláska si skousla tvář zevnitř a mávla rukou. Všechno se vrátilo do normálu a Emilie se na ni s úsměvem podívala.

"Díky," Phoebe nespokojeně zamručela a padla na gauč. Em mezitím udělala snídani v podobě cereálií s mlékem, protože všechen čaj se vylil, a jednu misku podala své spolubydlící. Její názor na ni se v těch pár minutách rychle měnil, ale teď měla pocit, že by to nakonec mohlo jít. Byla tu teprve necelých čtyřiadvacet hodin při čemž, se při každé příležitosti vyléval čaj, ale i přes to si tu drobnou, výbušnou a sebestřednou holku oblíbila.

"Co budem dělat dneska?" Broukla Phoebe, když spolkla sousto. Em zapřemýšlela a přestala se dívat z okna. Televize v její domácnosti neexistovala, ale existovalo okno do ulice, které to celé jistilo. Dneska žádná oslava, na které by musela šaškovat, nebyla. Nemusela ani dojít paní Rüffen pro léky, což si pokládala za nutnost, kterou za její velkorysost musí dělat. Dneska, byl totiž podle jejího kalendáře volný den. Každý tenhle volný den dělala něco jiného a nového. Jednou se rozhodla zaběhnout z jednoho konce Londýna na druhý. Fakt, že doběhla asi půl kilometru a pak to zapíchla v jedné kavárně byl detail. Na tento volný den, však nestihla nic vymyslet a proto jen pokrčila rameny.

"Fajn, takže budeme dělat tohle." Phoebe položila talíř a natáhla se po svém kufru. Vytáhla z něj malou knížečku, kterou položila na stůl. Em se na ni mračila a snažila se přečíst název, usídlený na vrchu obalu, ale ono to nešlo.

"Takhle ti to půjde líp." Prohodila černovláska a máchla rukou nad knížkou. Ta se trochu pohnula až z toho Emilii vyrašila husí kůže. Vzápětí se knížka rozevřela, stránky lítaly ze strany na stranu a přitom svítily. Dívka si zakryla oči a trochu ustoupila. Když záře pobledla, na stole ležela tlustá, normálně veliká kniha. Em pálila na jazyku otázka, jak se to stalo, ale jednoduchá odpověď ji vyplavala přímo na povrch. Magie. Phoebe knihu zavřela, položila na zadní stranu a otevřela první stránku.

"Tohle je ve vašem jazyce kniha kouzel. Existují totiž pravidla, která by se měla dodržovat pokud nechceš přijít o svůj život nebo život svého ochránce." Natočila ji k bělovlásce, která si ji fascinovaně prohlížela. Chtěla se zeptat jak se jmenuje v jejím jazyce, ale došlo jí, že ani neví jaký je její jazyk. Přejela prsty po listu a divila se, že je takový drsný.

"Dnešní program! Otázky a odpovědi ohledně magie!" Vykřikla Phoebe a Em souhlasně přikývla.

"Pokud," Zarazila ji černovláska s úsměvem na rtech. "Se na konci dne spojíme." Emilie polkla a chvíli přemýšlela. Teď už se nemohla vzdát své zvědavosti. Byla až moc natěšená, než aby tu knihu teď zavřela a na nic se Phoebe nezeptala. Pro dobro svého svědomí, to udělá.

"Fajn, ale až na konci." Přikývla a černovláska div nevyskočila z kůže. Seděly vedle sebe, nakoukávaly do knihy a vysvětlovaly si určité pojmy. Emilie byla pohlcena novými informacemi. Spojovala si všechno co šlo a pokoušela se to uskutečnit. Byla si vědoma rychlého postupu času a dost ji to znervózňovalo.Neměla dobrý pocit z jejich spojení, přemýšlela jak by to oddálila a byla naštvaná sama na sebe, že ji nic nenapadá.

"Takže v zásadě nesmíš zabít dalšího čaroděje či ochránce, pokud na tebe sám nezaútočí." Pozvedla obočí a podívala se na černovlásku, aby si svůj odhad potvrdila. Phoebe hrdě přikývla a čekala co z Em dál vypadne.

"Nesmíš kouzlit před lidmi a používat temná kouzla." Následovalo další přikývnutí a Emilie užasle vydechla. "A to je vše?" Bělovláska byla velmi překvapená. Čekala, že magický svět bude mít o hodně víc pravidel, než jen tři.

"Vlastně ano. Jsou ale další jako - nesmíš si vyčarovat finance či majetek, zvýšit svoje místo ve společnosti nebo v práci, ovlivňovat ostatní pomocí magie nebo je dokonce zhypnotizovat."

"My umíme hypnotizovat?" Skočila ji do řeči Em a na jejím obličeji se objevil malý úsměv.

"Grymde neskákej mi do řeči! Hlavní z vedlejších pravidel, je, že musíš svojí magii pravidelně vypouštět jinak by se mohla přeplnit a ty by si ji potom přestala ovládat." Phoebeina vážná tvář donutila Emilii se na chvíli usmívat. Takže jich je víc. Stoupla si a nalila si sklenici vody. Rozhlížela se po bytě a zpracovávala nové informace. Milovala nové informace!

"A to je pro dnešek všechno, teď to spojení." Černovláska s bouchnutím zavřela knihu a s lišáckým úsměvem se otočila na Em. Její oči nabraly rudou barvu a když pozvedla ruku, vyrísoval se jí na ni znak. Bělovláska znepokojeně polkla a tikala pohledem mezi těmi dvěma cíli.

"Já vlastně musím jít spát. Zítra mám práci" Vyhrkla Emilie a otočila se na patě. Doslovně utíkala pro své pyžamo, aby ze sebe mohla shodit všechny dnešní problémy, tedy Phoebe. Černovláska to tak ale nechat nemohla, byla rozhodnutá ji přesvědčit stejně jako si Em byla jistá se tomu vyhnout.

"Slíbila si mi to!" Zakňučela Phoebe a nahodila smutný výraz. Bělovláska nervózně polkla a snažila se úspěšně dostat do koupelny. "Emilie Margaret Rose! Slíbila si to!" Vykřikla Phoebe a její oči se zbarvily do ruda. Byla naštvaná a rozhodnutá, což byla v jejím případě vražedná kombinace. Bělovláska se během vteřiny zastavila a s nevrlým pohledem se otočila na svoji spolubydlící.

"Neříkej mi celým jménem! A navíc, nebyla si to právě ty, kdo mi říkal, že rozhodnutí je na mně?!" Křičely jedna po druhé a jejich tváře rapidně rychle nabíraly rudé barvy. Musel je slyšet celý dům a bylo jenom otázkou času než u nich někdo zazvoní a bude si stěžovat na hluk během noci. Oběma dívkám to v tu chvíli ale bylo úplně jedno.

"To jsem v životě neřekla!" Bránila se hned Phoebe a divoce rozhazovala rukama. "Slíbila si to a čarodějův slib je ten nejsvatější!" Emilie otevřela ústa a zamračila se, až se její obočí skoro dotýkala.

"Jenže já ještě nejsem čaroděj. Momentálně vlastně dost váhám!" Křičela po ní mezitím co couvala do koupelny. Zabouchla dveře a s povzdechnutím si prohlédla svůj odraz v zrcadle. Netušila, kde se v ní ta hádavost bere a byla z toho značně nesvá - stejně jako ze zbytku okolností.

"Nemůžeš váhat! Grymde slíbila si to!" Křičela stále černovláska a bouchala na dveře. Em zavřela oči a snažila se uklidnit, ale klepání stále neustávalo a značně ji to rozčilovalo. Nabroušeně vypískla a rozrazila dveře s velmi nafouklým a naštvaným výrazem. Phoebe se však nedívala. Sledovala své nehty na druhé ruce, kterou neklepala, a tudíž si nevšimla, že Em už otevřela. Bez známky pozornosti klepala Emilii do ruky, která ztrácela nervy. Rychle a efektivně.

"Víš, když můžeš čarovat zlehčí ti to celej život." Snažila se Phoebe změnit taktiku, stále bez vědomí, že Em na ni hledí skrz malé škvírky místo očí.

"Fakt?" Zavrčela bělovláska, čímž její spolubydlící dokonale vyděsila. Phoebe vykřikla, zvedla nohu a ruce natáhla do obraného gesta. Kdyby měla Emilie dobrou náladu, smála by se, ale teď rozhodně ne. "Říkala si, že bych magii musela pravidelně vypouštět. Na to nemám čas." Černovláska ji probodávala pohledem, než si hraně upravila oblečení a povzdechla si.

"Ježiš ale stačí maličkosti. Jako levitace s jídlem, nebo zašití šatů." Zamlaskala a zaculila se. Em ji chvíli sledovala bez jakékoliv emoce než znovu pomalu vybouchla.

"Jakože by ti šla zašít pusa? No jasně, a pak bych tě mohla vylevitovat z okna!" Zavrčela a zabouchla dveře. 

Máme tu nový díl:D , předepsaná zásoba se velmi rychle tenčí a mě osobně to děsí :D. Zase budu mít skluz velikosti lochnesky. 

Užijte si část^^