Na konci týdne bylo vítání semestru. A Gavin zkrátka rozhodl ze ně všechny, že tam půjdou.

Neměl k tomu takovou nechuť jako minulý rok, kdy sice nešli vyloženě na vítání semestru, zkrátka ale v baru byli. Byl totiž na tom už mnohem lépe a pravda byla taková, že Matt před Peterem a s Peterem si tyhle akce užíval.

Teď byl ale jiný člověk. A šel s Axelem. A Gavin s Mel netušili, že spolu něco mají.

Nedali tomu ještě tu nálepku, i když bylo jasné, že se tady pokouší o vztah. Matt byl ještě opatrný, protože když si řekl jeho přítel, jasně, že si představil ještě Petera a píchlo ho u srdce. Takže zatím byli stále jen spolubydlící. S občasným sdílením slin.

"Opiješ se opět tak, že budeš padat do příkop?" zeptal se Axel, když už byli nachystaní a připraveni odejít. Vypadal dokonale. A to měl na sobě jen černé kalhoty, bílé úplé tílko a přehozenou krémově bílou košili.

Matt vytřeštil oči. "Tak na to jsem naprosto zapomněl." Zapomněl, že před rokem to byl právě Axel, kdo ho dovedl domů. Po tom, co ho přesvědčil, že zvládne chodit sám a skončil místo toho v příkopu. "Dneska ale nebudu zapíjet zármutek. Přijdu dneska domů po svých."

"Beru tě za slovo."

Tentokrát si Matt dovolil pít více, ne jak tehdy uprostřed prázdnin s Gavinem, s cílem si ale zkrátka večer užít, ne ve snaze zapomenout. Sešli se s Gavinem před barem, divnitř šli společně. Gavin samozřejmě nevěděl, že se mezi nimi něco děje a zatím to tak nechali. Dokud si Matt alespoň nebude jistý, že se jeho hlava kvůli Peterovi nezblázní. Uplynulé dny se držel dobře, jejich náklonnost ale nebyla nijak velká, vždy spíše až když šli spát, jakoby je tma, noc ochraňovala před očima Petera.

"Co si dáš?" zakřičel mu Axel do zcha, když vešli. "Zajdu nám pro něco na pití."

"Je mi to jedno, co si dáš ty," zakřičel zpátly. Axel přikývl a vydal se směrem k baru. Zůstali tak s Gavinem sami.

"Jen bych tě chtěl upozornit," promluvil na něj Gavin, "že dneska tě nehlídám při zvracení. Zdálo se mi o tom pak několik dní a dělalo se mi šoufl."

Matt se na něj podíval. "Nemáš tušení, jak změnený Matthew se tenhle semestr vrátil."

Gavin nakrčil obočí. "Jo? Jak to? Už nebudeš lidi zabíjet pohledem?"

"To je můj poker face. Ten nezměním tak jako tak," odvětil a změnil téma, protože neexistovalo, aby něco rozebírali teď, co se jeho osobního boje týkalo.

Axel se za chvíli vrátil a podal Mattovi drink. Přiťukli si, usmáli se na sebe, když si přikládali skleničku k ústům. Probhla neverbální konverzace.

Když Matt přerušil oční kontakt a koukl zpátky na Gavina, trochu zmateně se na ně díval. "Ruším tady něco, nebo?"

"Vůbec," zareagoval hned Axel. "Jdeme se bavit."

A taky že to vzali doslovně. První skleničku vypili na ex, hned jim Matt koupil další. Za půl hodiny už se mačkali mezi lidmi na tanečním parketu v tom dusnu, zpocení, ale tak nějak šťastní. Alespoň Matt byl. Protože zvládl na chvíli vypnout svou hlavu.

A pak se Axel objevil s lahví vodky. Matt i Gavin se na něj zmatené podívali, jenže on pokrčil jen rameny. "Známosti."

Takže ve finále i ušetřili, když nemuseli kupovat další drinky. Matt vzal Axelovi flašku z ruky, napil se, zatímco tančil a nepřerušoval s ním oční kontakt. Kdyby mohl, nejraději by ho v tu chvíli zulíbal, takový měl alespoň pocit. Pak mu flašku vnutil zpátky a Axel se k němu naklonil.

"Domů po svých. Pamatuj," připomněl mu. Matt se jen usmál a přikývl. Žádný problém.

A že pak dostal důvod vystřízlivět, když si odskočil na záchod a když se vracel, uviděl kolem Axela dívku, která rozhodně měla pití až dost a vypadala, že je připravena lovit. Axela. Přímo v tu chvíli.

Jejich pohledy se setkaly a Axel mu jasně bez poteby slov řekl, že neví co s ní. Byla opilá až moc, její pohyby až nepřijemné erotické, jako by to mělo Axela zaujmout. Matt rázným krokem k nim vyrazil, pak ale spolknul svou žárlivost. Uklidnil se. A v klidu k dívce došel.

"Hej," zvolal ji do ucha a natáhl se pro drink v její ruce. "Už by stačilo, nemyslíš?"

Dívka se k němu otočila a on si všiml nálepky na její hrudi. Byla to prvačka. Zamračila se na něj, otočila se zpátky k Axelovi a bez váhání tentokrát spojila ruce za jeho krkem.

Axel přestal tančit a jemně ji od sebe odtáhl. Matt neslyšel, co jí říká, ale jeho žárlivost se snažila probojovat na povrch.

A tak se stalo, že se dalších patnáct minut snažili najít někoho, s kým dívka přišla. Ona sama jim totiž nebyla schopná dát odpověď.

Nakonec našli dvě holčiny, očividně mnihem méně opilé, které k nim přiběhly a nejprve se na ně podívaly, jako by snad byli nějací predátoři. Matt na to trpělivost neměl, protočil očim a raději se pár kroků vzdálil ke zdi, zatímco Axel jim trpělive vysvětloval situaci. On byl vážně zlatý člověk. Matt zas tak ne.

Za další dvě minuty byl Axel u něj. Zastavil se u opírajícího Matta blíž, než by si asi normální lidé stoupli. "Tys vážně vypadal, že ji zabiješ, když ses vrátil ze záchodu."

Matt, s rukama na prsou, si odfrkl. "Taky jsem k tomu neměl daleko. Pak mi přišlo, že spíš potřebovala pomoc."

"Devinitivně," přitakal Axel. "I tak jsi mě překvapil. Skoro to vypadalo, žes žárlil normálně."

Matt nakrčil obočí. "Já? Nejsem žárlivý typ. Protože bych nikdy nechtěl vztah s někým, komu bych storpocentně nevěřil."

Axel se uchechtl. "My nejsme ve vztahu."

Matt se mu podíval přímo do očí. "Právě. Proto jsem teď žárlil. Protože kdyby sis s ní něco začal, neměl bych ani právo proti tomu nic říct."

Axela tohle těšilo. Naprosto si užíval to, že Matt chvilkově žárlil. A jak tam Matt stál opřený o stěnu, Axel se ještě o krok přiblížil, že už byly Mattovy špičky pod jeho nohama. Byl tak blízko. A bylo mu naprosto jedno, že se lidé začínají dívat.

Podíval se na něj. "Je tohle v pohodě?" zeptal se potichu. Matt přikývl, i když jeho srdce trochu šílelo. Neveděl, jestli kvůli Axelovi nebo Peterovi.

Axel mu položil ruce na boky. Sklonil se a políbil ho. Mattovi se rozletěli v břiše motýlci, hudba kolem jako zázrakem utichla.

Axel ho líbal na veřejném místě a bylo mu naprosto jedno, že je lidi vidí. Ho, jak se líbá s klukem, se svým spolubydlícím. Na chvíli se zastavil. "Věř mi, že už od toho prvního dne jsi ten jediný, se kterým bych si teď něco začal, i když oficiálně ve vztahu nejsme."

Věděl, že později toho bude litovat, že se tady tak líbali přes zraky ostatních. V tu chvíli ale, s tou hladinkou alkoholu a těmi slovy, co mu Axel říkal, mu to bylo naprosto jedno.

"Jsem stále rozbitej," namítl Matt. "Třeba si to rozmyslíš."

"Být tebou, nemluvím takhle, protože mám teď docela dobrý úhel na to tě za to kopnout mezi nohy," odvětil Axel.

Matt se uchechtl. Chvíli zaváhal. A pak vydechl: "Chci to." Podíval se na něj. "Chci, abys byl můj kluk."

Axel se tak neodolatelně usmál, ale o krok ustoupil a chytil ho jen za ruku. "Hele, tohle dořešíme, až budeš střízlivý, jo?"

"Já jsem střízlivý," namítl Matt a odrazil se od zdi.

"I přes to. Raději bych tě to slyšel říct s nula promile v krvi."

Matt protočil očima. "A nejsi ty nějaký náročný?"

"Jen nechci, aby ses unáhlil v zápalu momentu," namítl. A dal mu přesně ten pohled.

Že o tom už mluvili. Že pro Matta zkrátka bude nejtěžší najednou nazývat přítelem někoho jiného, než je Peter.

Matt jeho ruku pustil. "Chováš se ke mně jak k dítěti," zamumlal uraženě. "Jako bych nevěděl, co chci."

"Neurážej se hned," uchechtl se Axel. "Víš, co chceš. To ti neberu. Jen to chci dořešit zítra."

Otevřel pusu, aby znovu něco namítl, ale uvědomil si, že to dělá zas. Vyjíždí vlastně bezdůvodně na Axela, který se jen snaží pomoct, dát mu veškerý prostor, co na své cestě potřebuje. A který má opět pravdu.

Zmlkl, sklopil pohled. Musí se naučit znovu ovládat i svůj vztek, své reakce. Když truchlil, byl to jeho obranný mechanismus a až moc si na to navykl.

"Promiň," špitl nakonec. Jeho nálada se neplánovaně zhoršila. "Já... asi raději půjdu."

"Na kolej?" zeptal se Axel lehce zmateně. Matt přikývl. "Tak jen to řekneme Gavinovi."

"Nemusíš mi dělat doprovod, trefím," namítl Matt.

Axel se k němu naklonil. "Jsem tu s tebou. Nezůstanu tu bez tebe."

Matt se pousmál. Pak hned ale úsmćv schoval, aby nevypadal jako ten šílenej zamilovanej kluk, kterým doopravdy ale byl. "Pokám tady, nevadí?"

Axel přikývl a šel najít Gavina. Vrátil se doslova do dvou minut, vzal Matta za ruku, propletl si s ním prsty a začal jim probourávat cestu k východu.

"Teď přijde depka,"oznámil mu, když vyšli. "Začnu střízlivět. Připrav se."

"Vždy připraven," odpověděl Axel.

Jenže... jeho klasická poalkohóová depka nepřišla. Protože najednou nebyl při střízlivění sám, najednou nepřemýšlel. A když si lehl vedle Axela do postele, cítil se naprosto normálně.

"Dokud mám trochu alkoholu v sobě a můžu se na to vymluvit," zašeptal do tmy, "jen chci, abys věděl, že si nedokážu představit, že bych se bez tebe dokázal přes Petera přenést."

Axel se lehce uchechtl, jeho ruka na zádech ho začala lehce hladit. "Máš pravdu, že od tvého střízlivého já bych to asi nikdy nečekal." Vtiskl mu pusu do vlasů. "Zvládl bys to. Ale jsem rád, že ti můžu pomoct."

Ucítil lehce slzy, ne ale ty depreseviní. Usmál se. Zavřel oči.

Axel byl jeho druhá šance na štěstí. Cítil to v kostech.

§

jsem se trochu rozepsala, heh